„Jsem nemocný, je konec, ale neobávám se.“ V tajemné obálce bylo 5 stran převážně v angličtině

19. září 2025

19. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otvírá kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajuplná obálka, kde mají být poslední slova prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.

Tajemná obálka ukrývala bílý papír se stručným vzkazem od doktora Antonína Suma, který byl jedním z osobních tajemníků ministra zahraničí Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta.

Čtěte také

Do něj byla vložena další obálka, nažloutlá, na které bylo napsáno: To keep safe. Po jejím otevření zkoumala obsah dvojice odborníků – ředitel Národního archivu Milan Vojáček a historička Dagmar Hájková, kteří měli nasazené bílé rukavice. U pultíku s nimi stál i Tomáš Kotík, pravnuk Tomáše Garrigua Masaryka.

Nažloutlá obálka obsahovala tři listy, tedy pět stran převážně v angličtině, které skutečně psal Jan Masaryk.

List nicméně zřejmě není z roku 1937, uvedla Hájková. A odhadla, že vzkaz bude z léta 1934. „Není to žádný dopis, je to záznam Jana Masaryka. Ten rukopis je dost obtížně čitelný,“ popsala Hájková.

A přečetla Masarykův záznam: „Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci. Víte jak, ale musíte být opatrní. Pozor. Ale víte, jak se chovat. A nemusím vám říkat nic více. Jsem neschopný, skutečně zcela neschopný.“

Hlupák Hlinka

Vzkaz podle Hájkové obsahoval i záznam o Němcích, a to, že by s námi měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ přečetla historička.

Čtěte také

Slovo hlupák se pak objevuje u Andreje Hlinky z Hlinkovy slovenské ľudové strany. Masaryk ho označil za hlupáka, který udělal chybu s Maďary. Ale zároveň Jan Masaryk zaznamenal: „Musíme mu odpustit.“

„Celá filozofie naší politiky, Češi jsou praktičtí pracující. Němci mají jistou poctivost, ale ukradnou ještě více,“ četla Hájková.

„Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat,“ stojí také ve vzkazu. „Lidé jsou rádi hloupí. Ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi.“

Historička Dagmar Hájková a ředitel Národního archivu Milan Vojáček

T. G. Masaryk také zmínil, jak by se měl uspořádat jeho pohřeb. „Musíte udělat velký funus.“ „To slovo funus je napsáno v češtině,“ poznamenala Hájková. „První prezident a všechny ty hlouposti. Proč kolem toho dělat nějaké velké šarády? Protože jsem byl stejně hloupý jako ti ostatní. Ale ať udělají funus,“ přečetla ze vzkazu.

„Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát. Jenom si musíte koupit nové šaty, to je všechno. A hlavně funus,“ doplnila Hájková ze vzkazu.

autor: Jan Pokorný

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.