Johnson má reálnou šanci stát se opět premiérem. Pro Británii by to ale znamenalo návrat k chaosu, říká právník a sociolog Přibáň

Liz Trussová svou rezignaci oznámila včera odpoledne. Jméno nového britského premiéra nebo premiérky bychom měli znát do příštího pátku. V médiích a na sociálních sítích se objevují první odhady, kdo má jakou podporu. Je už v tuto chvíli jasnější, kdo by pravděpodobně mohl být příštím premiérem nebo premiérkou?

Jiří Přibáň, právník a sociolog z univerzity ve velšském Cardiffu|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Zatím první kandidátkou, která kandidaturu ohlásila, je Penny Mordaunt, známá již z předchozího soupeření o vůdcovství v Konzervativní straně a premiérský post. Tehdy skončila třetí. Všichni ale pochopitelně čekají na tzv. těžké váhy souboje, tedy Rishiho Sunaka, a především to, zda se do boje opět zapojí Boris Johnson. To je asi největší otazník. Vše ale směřuje k tomu, že se souboj rozhodne právě mezi těmito dvěma muži.

Boris Johnson by se do čela vlády vrátil po několika měsících. Považujete to opravdu za reálnou variantu?

Zní to neuvěřitelně. Kdybyste se mě zeptal před pár dny, tak se vám to pokusím vymluvit. Ale v této zemi je možné skutečně leccos. Británie si prochází opravdu velmi hlubokou politickou krizí. Návrat Borise Johnsona by byl velmi kontroverzní, ale mnoho poslanců Konzervativní strany si jeho návrat překvapivě přeje, takže jeho šance rozhodně nejsou nulové, ani mizivé. Na návrat má reálnou šanci, což by pro zemi ovšem znamenalo návrat do chaosu a velmi významné otazníky nejen ohledně politické kultury, ale také jejího celkového směřování.

Demise přišla poté, co Liz Trussová opustila všechny zásadní body programu, se kterými premiérské vnitrostranické volby v létě vyhrála. Vlivný týdeník The Economist ji v té poslední fázi přirovnal ke kocourovi Larrymu, který také žije v sídle premiéra a rovněž podle něj nemá žádný vliv a moc. Vy sám mluvíte o chaosu a o krizi. Je v této situaci vůbec možné, aby konzervativci během týdne našli ve svých řadách někoho, kdo bude mít sílu a autoritu ke zvládnutí současné situace?

Je to velmi obtížné, řekl bych skoro nemožné. V případě, že bude zvolen Boris Johnson, již několik desítek poslanců Konzervativní strany prohlásilo, že by z klubu vystoupili, čili by se na ně nevztahoval tzv. bič stranické kontroly v parlamentu. Pokud vyhraje Rishi Sunak, stoupenci Borise Johnsona mu neodpustí údajnou zradu, kdy ho vyzval a s ostatními kolegy v kabinetu donutil k premiérské rezignaci.

Čtěte také

Británie opět bez premiéra. V létě trval výběr lídra skoro dva měsíce, teď to má být týden, komentuje zpravodaj

Ta strana, ať už ji převezme kdokoli, je rozdělená. Je chaotická a nemá vůbec žádnou vizi, žádný program. Je to úpadek po dvanácti letech vládnutí a šesti letech pobrexitových zmatků a nejasností.

Když jsem četl komentáře v posledních 24 hodinách, velmi často se tam objevovalo slovo chaos. Citovaný týdeník The Economist použil v posledním čísle titulek „Welcome to Britaly“, tedy „Vítejte v Britálii“. Přirovnává Velkou Británii k Itálii, která je pověstná pády vlády. Je to z vašeho pohledu s Británií opravdu tak špatné?

The Economist má především skutečně xenofobní a rasistický podtext k jihu Evropy. Vůbec bych se neodvážil Itálii a Británii nyní srovnávat.

Proti tomu se také ohradil italský velvyslanec ve Velké Británii.

To ano, a naprosto správně. V Británii je určitá politická kultura, že když je chaos, tak v Itálii, když autoritářství, tak ve Španělsku atd. Je to taková britská imperiální nadřazenost, kterou i v tomto týdeníku můžeme číst. Británie je dnes skutečně zemí politického chaosu, to je naprostá pravda.

Je to země sociálního a ekonomického chaosu a její ekonomické výhledy jsou velmi špatné, takže srovnání samozřejmě pokulhává, ale když se podíváte kdekoli jinde v Evropě, tak politické a ústavní problémy a problémy s volbou známe i z jiných zemí, Británie ani Itálie nejsou výjimečné. Tento politický chaos v té či oné míře postihuje celou Evropu. Podívejte se na Francii s jejím centristickým, pravicovým i levicovým populismem. Podívejte se na Španělsko, kde nelze postavit většinovou vládu, kde hrozí secese. Takže i ten britský, mimořádně silný chaos, jak říkáte, musíme vnímat v kontextu.

Zmínil jste brexit. Je současná krize, nestabilita a chaos důsledkem brexitu? Pokud ano, do jaké míry?

Brexit poznamenal zemi v tom smyslu, že se celá její politika soustředila okolo něj. Dnes se ukazuje, že ekonomické výhody brexitu byly samozřejmě naprosto imaginární. Země naopak tratí. Má politické problémy s tím, že nedokáže vyřešit severoirský protokol se svými partnery v Evropě.

Velký problém má také s tím, že brexit posílil separatistické nálady ve Skotsku. Brexit je tedy skutečně tím, co zcela principiálně ovlivňovalo britskou politiku v posledních šesti letech. Boris Johnson vyhrál volby v roce 2019 impozantním způsobem, ale v každodenním životě se projevují negativní důsledky, takže význam brexitu bych nepodceňoval.

Může současné dění přispět k rozpadu Velké Británie, nebo naopak k jejímu opětovnému sblížení s Evropskou unií? Jak se bude nadále vyvíjet situace uvnitř Konzervativní strany? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.