Jódlování, kožené kalhoty i kravské zvonce. Tyrolské večery v Innsbrucku baví návštěvníky už šedesát let

14 fotografií

Pár pořádných ran do stehen, dupnutí, juchnutí, otočka – a sotva tanečníci v kožených kalhotách zmizí z pódia, už se chystá jódlování. Kroje, harmonika ani alpské rohy samozřejmě nechybí. Jestli existuje něco jako koncentrát Tyrolska, tak je to tohle představení.

Tiroler Abend neboli Tyrolský večer pořádají Gundolfovi v Innsbrucku už téměř šedesát let. Martin je třetí generací, která v tradici pokračuje, a vede osmdesátičlenný soubor muzikantů, zpěváků a tanečníků.

„Ročně máme asi 250 vystoupení, jsme jednou z nejnavštěvovanějších akcí na západě Rakouska. Na pódiu stojí vždy kolem patnácti lidí. Většina z nás má i jiné povolání, někteří jsou studenti, jiní už v důchodu.“

Ukázka síly a zdraví

Jedním z hlavních čísel je Schuhplattler. Tanečníci při něm dupou a do rytmu se plácají do stehen, kolen i podrážek.

Součástí představení jsou nejrůznější lidové tance. Nejoblíbenější je ale schuhplattler|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

„Je to takový speciální tanec typický pro Alpy. Především pro regiony jako Bavorsko, Tyrolsko, Salcbursko nebo Štýrsko. Kluci a mladí muži při něm vlastně ukazují, jak jsou silní, zdraví a odolní.“

A samozřejmě by to nešlo ani bez jódlování – asi nejznámějšího zvuku, který si člověk s Tyrolskem a Alpami spojí. Během večera se ozve hned několikrát a pokaždé trochu jinak. A i když to může vypadat, že se stačí jen pořádně nadechnout a zahalekat do hor, tak jednoduché to zase není.

„Jódlování je zvláštní pěvecká technika, při které člověk přeskakuje z hlubšího hlasu do vysokého, který tvoří víc v hlavě. Když člověk trochu trénuje a zlepšuje se, začne to časem znít tak, jak má.“

Koncentrované Tyrolsko

Za posledních pár minut jsem slyšela citeru, alpský roh, jódlování, dokonce kravské zvonce. Tady se zkrátka na další číslo dlouho nečeká. A pokaždé, když mám pocit, že už mě nemají čím překvapit, přinesou na pódium něco dalšího. Teď třeba kladiva, majzlíky a velký kámen…prý kvůli tanci na počest horníků.

...nebo hra na kravské zvonce|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

„Je to přece jen představení pro diváky, takže třeba tance tančíme o něco rychleji než v běžných folklorních souborech. Některá čísla máme vlastní, ale jinak všechno, co předvádíme, vychází z tradice.“

Tyrolské večery přitom Gundolfovi nevymysleli. Když s nimi v roce 1967 začínali, jen v Innsbrucku podle Martina fungovalo dalších šest nebo sedm podobných představení. Jeho otec tehdy se svými bratry hrával v cizině a chtěl se vrátit domů.

„I v Německu si nechával posílat tyrolské noviny. A jednou v nich našel inzerát, že jedna známá restaurace v Innsbrucku hledá soubor. Tak řekl svým bratrům: Kluci, to by přece mohlo být něco pro nás.“

Pro turisty i součást života

Velkou část publika dnes tvoří turisté. A podle Martina přijíždějí s poměrně jasnou představou, co chtějí v Tyrolsku vidět.

„Je to podobné jako ve Vídni. Tam chtějí turisté slyšet Strausse nebo Mozarta. Když přijedou do Alp a do Tyrolska, spousta z nich si zase představí jódlování a Schuhplattler.“

Tradice ale nežijí jen na pódiu pro turisty. Lidová hudba, tanec nebo kroje jsou v Tyrolsku stále součástí místního života – a podle Martina zdaleka nelákají jen starší generaci.

„Máme tu spoustu mladých lidí, které zajímá lidový tanec, zpěv nebo hudba. V tanečních spolcích i kapelách je hodně mladých členů, kteří se to chtějí učit. Takže ani my nemáme problém hledat nové lidi.“

Na řadu přijdou i sekyry a kladiva|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

Zážitek pro celý svět

A že Tyrolský večer míří hlavně na návštěvníky ze zahraničí, je v hledišti znát. Dima pochází z Ruska a před představením prý o tyrolské kultuře příliš nevěděl.

„Nejvíc se mi asi líbila polka. Je to hodně známý tanec a pamatuju si, že jsme se ji učili i u nás v Rusku. Takže právě tahle část pro mě byla asi nejzajímavější.“

Nadšený byl i Rahul z Indie. „Bylo to fantastické. Nejvíc se mi líbil závěr.“

Při loučení má Martinův soubor pro diváky ještě malé poděkování. Každému zahraje kousek známé melodie z jeho země. A tak se mezi jódlováním, harmonikou a tyrolskými tanci nakonec rozezní i Škoda lásky.