Po dovolené na test a do karantény. Jaká pravidla od pátku platí?
Lidé, kteří se vracejí do Česka ze zahraničí, musí mít test na koronavirus. Výjimku mají jen ti, kteří v posledním půl roce prodělali covid-19, a plně očkovaní. Ti nebudou muset ani na test, ani do karantény. Opatření má bránit rozšíření nových mutací viru.
U zelených a oranžových zemí bude nutné vyplnit příjezdový formulář a mít maximálně dva dny starý antigenní test nebo tři dny starý PCR test. V případě červených a tmavě červených zemí bude potřeba povinný PCR test v Česku mezi 5. a 14. dnem po příjezdu.
Čtěte také
Do výsledku testu lidé budou muset být v samoizolaci. Výjimku mají jen ti, kteří v posledním půl roce prodělali covid-19, a plně očkovaní. Ti nebudou muset ani na test, ani do karantény. To je od včerejška novinkou.
„Ten, kdo je plně naočkovaný, plus 14 dní od první dávky, tak by měl mít zcela volný přístup do České republiky bez jakýchkoliv bariér a z jakékoliv země přijíždí,“ objasňuje Vojtěch.
Informace o podmínkách pro návrat z jednotlivých zemí najdete na webu ministerstva zahraničí.
Kontroly při příjezdu
Provozovatelé hromadné dopravy – autobusů, vlaků a letadel – mají povinnost zkontrolovat před nástupem, zda má člověk vyplněný daný formulář. „Tyto povinnosti budeme kontrolovat, největší riziko vidíme skrze hromadnou dopravu, která přijíždí do České republiky,“ upozorňuje ministr.
Dalším problémem je podle ministra to, že mladá generace není dostatečně naočkovaná a nemá často ani první dávky vakcíny. „Na nárůstech počtu případů v Praze a Středočeském kraji vidíme, že to jsou ti, kteří jsou nakažení a kteří mohou nákazu šířit,“ upozorňuje.
Ve Velké Británii vědci rozvolnění kritizují
Úvahy o tom, zda by se mělo rozvolňovat jako ve Velké Británii, jsou podle Vojtěcha velmi předčasné – tamní rozhodnutí je podle něj spíše politické než odborné.
Čtěte také
„Britská lékařská společnost a další vědci se vyjádřili dost negativně k tomuto rozhodnutí, virus v populaci cirkuluje a může se stát, že díky masivní cirkulaci viru se vytvoří další mutace,“ míní s tím, že riziko stále existuje.
Připomíná také, že Velká Británie má mnohem vyšší proočkovanost a v tomto směru k rozvolnění může přistoupit. „My nejsme zatím v té fázi, že bychom si toto mohli dovolit,“ uzavírá.
Související
-
Pandemická krize pouze urychlila trendy jako e-commerce, míní investor Hlavenka
Česká i evropská ekonomika se při postupném rozvolňování staví rychle na nohy. Je tedy nalévání státních peněz do rozpočtů spolehlivým prostředkem na odvrácení krizí?
-
Dotované doučovací kempy: jde o resocializaci dětí, covid je zasáhl všechny, říká organizátorka
Ministerstvo školství vyčlenilo 270 milionů korun na letní doučovací kempy. Kdo a co na nich bude děti učit? Bude někdo kontrolovat, jestli se v kempech děti něco naučí?
-
Co nás čeká v létě? Dušek představil tři scénáře, nejhorší počítá se 40 tisíci nakaženými za srpen
První prognóza počítá s reprodukčním číslem 0,7, další s 0,9 a nejrizikovější scénář s hodnotou 1,1. Ve čtvrtek přitom číslo R stouplo na 1,2.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.