Jiří Šedivý, náměstek generálního tajemníka NATO

Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je momentálně nejvýše postavený Čech ve struktuře Severoatlantické aliance, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování, Jiří Šedivý. Dobrý den, pane náměstku.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Do Prahy u příležitosti setkání ministrů obrany Evropské unie přijel i váš nadřízený, generální tajemník aliance Jeep de Hoop Scheffer. Přijel ve dnech 60. výročí aliance, ve dnech 10. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. S jakým poselstvím přijíždí?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Já bych ještě dodal, že to je jeho cesta na rozloučenou, protože někdy koncem jara, začátkem léta by se mělo, by se měl na této pozici vystřídat ze svým nástupcem. Ta základní, to základní poselství, si myslím, bude mít několik aspektů. Tak samozřejmě 60. výročí a jakési ohlédnutí za historií aliance, za jejím vývojem, to znamená, jak dokázala v době studené války splnit svůj úkol, jak se dokázala transformovat po skončení studené války a především předpokládám, že také bude hovořit o, o budoucnosti atlantické aliance. Souvisí to i s tím nadcházejícím summitem, kde počítáme, že bude přijata deklarace o alianční bezpečnosti a zároveň začne, začne revize naší současné strategické koncepce. Takže to bude ten obecný, ten obecný, ten, ta, řekl bych, ten obecný rámec. No, momentálně největším úkolem a největší výzvou pro alianci je Afghánistán, takže předpokládám, že bude apelovat na Českou republiku tak, jak apeluje na všechny spojence, které navštěvuje v té, v této době v Evropě, aby, aby neutuchaly ve svém úsilí a podpoře této operaci. Předpokládám také, že se zmíní o dalších otázkách přítomnosti a budoucnosti aliance a vztahy s Ruskem, zcela jistě se dotkne i otázek jaksi nových, nových rizik nebo výzev, energetická bezpečnost, kybernetická obrana a v neposlední řadě bude také apelovat na to, aby Česká republika tak, jak apeluje na ostatní členské státy, aby pokračovala v transformaci svých ozbrojených sil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak je Česko v alianci vnímáno? Jako spolehlivý partner, jako dobrý spojenec, nebo tam jsou nějaké výkyvy v tom vnímání?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Česko je vnímáno jako výborný spojenec, spolehlivý partner a to nejen z hlediska českých příspěvků do zahraničních operací a misí, a já se k tomu možná vrátím, ale i z hlediska stupně a kvality transformace ozbrojených sil a celého obranného sektoru, zejména v posledních 5, 6 letech. A říkám to z vlastní zkušenosti, protože mimo jiné mám na starosti celou sekci obranného plánování a plánování sil a my právě nyní v těchto týdnech jsme v závěrečné fázi vyhodnocování dvouletého plánovacího cyklu, kdy bereme jednu zemi za druhou a velice podrobně hodnotíme pokrok jež, tak která země učinila za poslední dva roky v transformaci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A už ta revize u Česka proběhla?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Proběhla před 14 dny a bylo to takový ten závěrečný moment, kdy Česká republika sedí v místnosti, kde je všech ostatních 25 spojenců, všichni mají ty velice podrobné dokumenty a hodnocení, které zpracovávají moji lidé a podrobují každou zemi velice, bych řekl, velice někdy přísnému křížovému výslechu, by se dalo říci, a ptají se, proč jste udělali toto, proč jste neudělali něco, co jste slibovali před 2 lety. A musím říct, že Česká republika z toho vyšla skutečně velmi dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, pane náměstku, nevadil například v této místnosti, kterou jste zmiňoval, ten relativně nízký armádní rozpočet, nebo rozpočet na obranu České republiky?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Ten rozpočet je skutečně relativně nízký a je to jeden, byl to jeden, ale musím říct z několika mála, málo momentů, kdy byla Česká republika podrobena kritice. My máme takový, takové doporučení, nedá se říci závazek, ale doporučení, které podepsali ministři obrany v roce 2006 v alianci, že státy, které, jejichž výdaje na obranu nedosahují 2 procent, by měly směřovat k tomuto cíli. Na druhou stranu, co je důležité, a to je jaksi, to by se dalo říci, toto je vstupní kritérium, nebo vstupní aspekt toho podílu nebo těch investic do obrany, co je ovšem také důležité hodnotit, je ten výstupní aspekt, a to je to, co potom ta která země je schopná poskytnou alianci do misí, nebo do různých jiných činností.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, jestli je i za málo peněz možno udělat hodně muziky.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Tak, přesně tak a v tomto smyslu Česká republika, jak, co se týče transformace, modernizace, příprav vojenských profesionálů a potom toho samotného příspěvku do misí, splňuje základní doporučení nebo kritéria v Atlantické alianci definovaná, takže by mělo být 8 procent z pozemních ozbrojených sil nasazeno v operacích a 40 procent pozemních ozbrojených sil by mělo být schopno nasazení, a to Česká republika, toto Česká republika dokáže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě se jednou otázku vraťme k tomu, jak je v Severoatlantické alianci vnímáno Česko, coby spojenec nebo partner. Z toho desetiletého období, kdy jsme v alianci, je možno vzít 2 momenty, jeden z počátku, to je těsně po vstupu, došlo k bombardování bývalé Jugoslávie, to znamená k řešení situaci v Kosovu a tehdejší reakce českého premiéra Miloše Zemana je dostatečně známá, ostrá kritika celého postupu aliance. Na druhém konci toho desetiletého období je přelom roku 2009 a 2009, kdy čeští zákonodárci, řekl bych, vyhrotili téměř na samý okraj otázku toho, jestli budou prodlouženy české vojenské mise v zahraničí. Ani tyto momenty nedokážou, řekněme, zváhnout ten pohled aliance na Česko jako na dobrého partnera?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Ne, nedokážou, a to z toho důvodu, že i přes ty vnitropolitické debaty, různé komentáře a určité těžkosti před 10 lety, v době operace Allied Force, která začala mimochodem 12 dní po vstupu do České republiky, do aliance, to znamená 24. března, tak nakonec Česká republika nezbrzdila tu operaci nebo nepřekazila nějakým způsobem, nesabotovala nějakým způsobem to spojené úsilí. Stejně tak nyní na přelomu tedy minulého a tohoto roku, kdy jsme s určitým napětím samozřejmě sledovali vnitropolitickou debatu, za prvé nakonec ta, ta debata našla své řešení a Češi ten příspěvek do operací a misí budou, mají zajištěn.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, pane náměstku, že vám skáču do řeči. Není to tak, že v centrále NATO za vámi chodí lidé z jiných států, z jiných členských zemí a říkají vám, je to vůbec možné, že by opravdu jste se stáhli ze všech vojenských misí? Ptají se vás na váš názoru? Jste Čech.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Samozřejmě, že se ptají. Nicméně to, musím říct, že toto bylo něco, co si nikdo nedovedl představit. My jsme skutečně byli přesvědčeni o tom, že se, že se, že se ta situace vyřeší. Co bylo těžko pochopitelné ovšem, byla, byla ta druhá strana toho sporu, totiž, že na jedné straně tady je, bych řekl, velice důležitý strategický, zahraničněpolitický bezpečnostní zájem České republiky, závazek, závazek vůči alianci a na druhé straně tady stojí otázka zdravotnických poplatků ve výši 30 korun, což je něco přes jedno euro, a toto bylo tedy skutečně nepochopitelné. Nicméně, každý rozumí tomu, že jednotlivé členské státy, čas od času mají nějaké vnitropolitické problémy, které se mohou promítnou navenek a důležité je, že ta situace nakonec dopadla dobře, dalo by se říci a předpokládáme také, že česká vláda a vůbec český politický systém se z tohoto poučil a že se takováto situace už nebude pokračovat, ale že by to mělo nějaký zásadní dopad na vnímání České republiky a na vnímání spolehlivosti partnerství České republiky, nebo členství České republiky a příspěvku České republiky do NATO, to v žádném případě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním hostem je náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování Jiří Šedivý. Pane tajemníku, pojďme k tématu, které zaměstnává českou veřejnost v podstatě od doby, kdy jste byl ještě ministrem obrany v první Topolánkově vládě. Ta otázka je jednoduchá. Bude se podle vašich informací v Čechách stavět americký protiraketový radar?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Na to se neptejte mě, protože to je záležitostí bilaterálního vztahu dvoustranného vztahu mezi českou vládou a americkou vládou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslel jsem, že možná disponujete větší sumou informací než já.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Ne, já se, já se v alianci, mám na starosti také tedy otázku protiraketové obrany a v mé hlavní pracovní skupině v těchto dnech a počítám během příštího týdne, už nám toho času moc nezbývá do summitu, už máme téměř hotovou souhrnnou zprávu o, která hodnotí různé, řekněme, varianty, nebo možnosti, propojení, případného propojení amerického systému, který případně bude rozmístěn, rozmístěn v Polsku a v České republice a budovaného systému protiraketové obrany aliance. Teď jsme v nové situaci z toho důvodu, že máme novou americkou administrativu, která provádí celkovou, celkovou analýzu, nebo takový přehled své zahraničně bezpečnostní politiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom technická poznámka. Jak vy pro sebe, pane náměstku, si interpretujete to, že prohlášení George Bushe, minulého amerického prezidenta, byla výrazně jednoznačnější a možná tvrdší, zejména, co se týče té evropské části americké protiraketové obrany a vyjádření americké ministryně zahraničí nebo amerického prezidenta Obamy, jsou výrazně váhavější, možná?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Tak, je to nová administrativa, která zdělila celou řadu projektů, celou řadu problémů a musí se, a musí se, a, a celkem přirozeně, chce se v nich zorientovat a chce se zamyslet nad tím, zdali ta hierarchie priorit, kterou nastavila předchozí administrativa Bushova, Buschova vláda, zdali odpovídá jejich vnímání světa, jejich, řekněme, i hodnotovému, dalo by se říci, rámci, ze kterého oni vycházejí, protože ten se liší, je to prostě demokratická administrativa, jsou tam, jiní lidé, na svět nazírají jinak a nyní tedy procházejí určitou analýzou, nebo ta, ta zahraničně bezpečností obranná politika prochází určitou souhrnnou analýzou, ze které potom vyjde tedy, vyjdou určité závěry. Ten první známe, a tou základní prioritou, která bude také dominovat summitu NATO ve Štrasburku a v Khelu, tak to je Afghánistán, a to bude, to je také základní priorita prezidenta Obamy. No a z hlediska protiraketové obrany, tam se zkoumá především vůbec průběh toho projektu doposud, to znamená, že oni si dělají technické nebo jaksi procházejí, analyzují ty technické aspekty a zároveň, a to řekl například viceprezident Biden v Mnichově nedávno, oni také provádějí jaksi své vlastní hodnocení rovnováhy mezi náklady do této, do této obrany a tedy tím, co od ní můžou očekávat. A pak je tam ještě jeden důležitý rámec, že jako nová administrativa s jiným pohledem na svět, oni chtějí začít tu svojí, toto svoje období určitými vstřícnými kroky. To znamená, chtějí začít v rámci diplomacie jednání a jak řekl několikrát, chtějí alespoň z kraje dát stranou ty kontroverzní témata, chtějí nabídnout Rusku, ale i Íránu, určité konzultace, určitou možnost tedy dialogu a na základě tedy reakcí těchto států a dalších samozřejmě, potom se zřejmě vrátí k těm konkrétnějším řešením.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se na skok vrátíme do jara minulého roku, k Bukurešťskému summitu Severoatlantické aliance, kde byla myšlenka té evropské části amerického protiraketového systému, v podstatě akceptována, říkalo se tomu, že ten systém byl, takříkajíc adoptován Severoatlantickou aliancí. Tak jak se to za ten rok posunulo? Vy říkáte, že váš tým lidí má připravený nějaký materiál, který by akceptoval oba systémy, jak alianční tak ten americký. Tak jak se teď dá říct, že vypadá vztah Severoatlantické aliance k tomu americkému protiraketovému systému?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Ne, náš materiál je čistě, bych řekl, hodnotově neutrální analýza různých, my máme 4 varianty propojení a řekněme to zjednodušeně, různé složitosti v propojení těchto dvou systémů, nebo můžeme říci, různého stupně integrace, možné integrace těchto dvou systémů. Máme už udělanou základní analýzu odhadu nákladů, těch jednotlivých variant, máme tam udělanou i analýzu určitých širších bezpečnostně vojenských aspektů, je tam také připomenutí té, té situace v ohrožení k těm jednotlivým možným zdrojům ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, pane náměstku, počítáte v jedné z těch 4 variant, nebo v jakékoliv jiné, i s tím, že by americký radar na evropském kontinentu prostě nebyl?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Je tam, je tam nulová varianta, která nehovoří o tom, že by nebyl, to není naše záležitost, to je záležitost bilaterálního vztahu Spojených států a České republiky, ale je tam také nulová varianta, to znamená, že by nedošlo k propojení těch dvou systémů. Čili, my tady pracujeme s těmito, s těmito variantami a předložíme tuto zprávu na summitu ve Štrasburku a v Khelu a hlavy států a šéfové vlád rozhodnou, jak dále. Co bych chtěl říct, vy jste se ptal také na ten vývoj od Bukurešti do dneška, a já bych možná to ještě rozšířil na ten vývoj za pouhé poslední 2 roky od doby, kdy tedy americká vláda oficiálně nabídla České republice na začátku roku 2007 účast v tomto projektu. Ten pokrok je ohromný. Musím říct, že jsem nečekal, a my jsme setkali naposled zde někdy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V létě roku 2007.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
V létě roku 2007, kdy já jsem měl určité, určité, bych řekl, takovou predikci jsem učinil ohledně možného propojení toho amerického a systému NATO ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já ji nakonec mohu ocitovat, ať i posluchači naši ...

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Ocitujte ji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Naši vědí, o čem přesně mluvíme. Vy jste tehdy říkal: "Pokud bude americký radar v Česku stát, tak rozhodně nebude začleněn do struktury NATO, tam vždycky poslední slovo budou mít Američané."

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
No, a tady chci říct právě, že jsem se hluboce mýlil, protože my už také zpracováváme takové první nárysy, nebo první náčrty těch, toho možného právě propojení a především otázku systému velení a řízení a konzultací a jsme někde úplně jinde, než jsem si před tím rokem a půl přibližně, vůbec dovedl představit. Čili, ten, ten, ten pokrok v tomto ohledu je skutečně mimořádný, nicméně nyní čekáme tedy na, na vyjádření nové americké administrativy, jak, jak, jakým směrem, jaké, jakou rychlostí také, chce v tomto projektu pokračovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování Jiří Šedivý. Rozumím tomu, že finální rozhodnutí ohledně amerického radaru, je politická záležitost?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Samozřejmě.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Na druhou stranu, vy jste jeden z nejvýše postavených lidí ve struktuře Severoatlantické aliance. Je opravdu alianci úplně jedno, jestli tady ten radar bude stát a jestli bude začleněn do jejích struktur nebo ne?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
No, v žádném případě to není jedno. Zaprvé, tomu našemu úsilí by velice pomohlo, kdyby, kdyby ty smlouvy, které už jsou dojednány a podepsány, kdyby se ratifikovaly. Zadruhé z hlediska čistě technického, ten, ten radar v České republice ohromným způsobem přispěje i k fungování té samotné alianční protiraketové obrany, která bude pokrývat případné, případné oblasti našich operací a samozřejmě ten, to, a je to zase už poměrně jasně, jasný výsledek z těch technických studií, to propojení těch dvou systémů je vzájemně velice blahodárné, protože posiluje jak tedy a zvyšuje efektivitu obou dvou těch systémů a zároveň snižuje náklady. Což je také velice důležité, takže je, je tedy samozřejmě v našem zájmu, aby, aby ta, ta jednání šla tím směrem, jako doposud.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Šedivý, pojďme se od radaru dostat k tématu číslo jedna, které bude pravděpodobně provázet summit Severoatlantické aliance na začátku dubna ve francouzském Štrasburku a německém Khelu, to znamená Afghánistán. Afghánistán je prioritou pro Severoatlantickou alianci, minimálně po ohlášeném stažení spojeneckých jednotek z Iráku. Je možné předpokládat, že bude po České republice požadována větší účast v Afghánistánu?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Tak větší účast je požadována po všech státech. Tento týden, tuším v úterý, navštívil Severoatlantickou radu viceprezident Joe Biden, viceprezident Spojených států Joe Biden a zaprvé tedy oznámil znovu zdůraznil to, že Spojené státy navyšují v těch příštích týdnech, měsících svoji účast o dohromady to bude téměř 30 tisíc vojáků a samozřejmě, toto prezentoval jako, jako, jako pobídku pro ostatní členské státy, aby následovaly. Čili těch, těch vojenských, vojenských sil tam není, není zdaleka dost a zejména vzhledem k tomu, že čekáme, že v srpnu budou, budou volby. Další věc je ovšem, že samozřejmě ten Afghánistán nemá jenom vojenské řešení a ten vlastně ta celá strategie stojí na 3 pilířích. Jedním je tedy to, ta bezpečnost a tady my se snažíme v podstatě, nebo směřujeme k tomu, abychom předali někdy v budoucnosti tu starost o bezpečnost a obranu do rukou Afghánců, cvičíme armádu, tam dosahujeme poměrně úspěchů, problematičtější je to v otázce ve výcviku policie. Druhý pilířem je hospodářský a všeobecný rozvoj. A třetím pilířem je kvalitní vláda na všech úrovních. Od té centrální přes regionální až po lokální. A pokud se nám dokáže, pokud se nám podaří zharmonizovat úsilí a v Afghánistánu není jenom NATO, i když je na nejviditelnější, NATO má na starosti určitý výsek, ale působí tam Evropská unie, Spojené národy, Světová banka, celá řada nevládních organizací a tak dále a tak podobně a pokud se nám podaří zkoordinovat skutečně to úsilí a vyvážit ten pokrok ve všech třech těchto pilířích, tak to je ten cíl, ke kterému směřujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na Českou republiku se ptám proto, že působí minimálně některé její jednotky, právě pod hlavičkou, pod hlavičkou Severoatlantické aliance, podle posledních dohod v Poslanecké sněmovně by naše účast neměla přesahovat zhruba 500 mužů ve zbrani, když nepočítám ten civilní tým provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. Tak se znovu ptám, dá se očekávat, že bude tlak na to, aby toto číslo bylo zvýšeno?

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Atlantická aliance, její představitelé netlačí na, na členské státy. Nicméně všechny, jak jsem již řekl, všechny členské státy, nebo skoro všechny samozřejmě, kromě těch, které jsou jaksi těmi největšími přispivateli, jsou opakovaně vyzývány, aby navýšily své úsilí, ale když se podíváte na to, když bychom měli nějaký jakýsi graf nárůstu příspěvků České republiky v Afghánistánu tak ta tendence je tam jednoznačně stoupající a my doufáme, že to bude pokračovat i v dalších letech, že tak, jako Češi navýšili poměrně podstatně v tomto roce, budou navyšovat i letech dalších.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut, tentokrát s náměstkem generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování Jiřím Šedivým. Pane náměstku, děkuji za váš čas a na shledanou.

Jiří ŠEDIVÝ, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování:
Děkuji vám a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio