Jiří Schwarz, děkan Národohospodářské fakulty VŠE

Jak víte ze zpravodajství Radiožurnálu, zadlužené Řecko dostane pomoc od Evropské unie. Klíčové státy eurozóny se na tom dnes dohodly v Bruselu. Jak bude ta pomoc vypadat, to zatím není jasné, dohoda je výsledkem setkání zástupců Evropské rady, Evropské komise, Francie, Německa, Řecka a Španělska, které v současné době předsedá Evropské unii. Připomeňme si, že Řecko by potřebovalo na pokrytí svých dluhů téměř 55 miliard eur. Může se i Česká republika dostat do podobné situace jako Řecko? I na to se dnes budeme ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz, dobrý den.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Čím se vlastně dostalo Řecko do problémů?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Řecko se dostalo do problémů fiskální nekázní dlouhodobou, většími výdaji, než byly příjmy. Je známo také, že Řecko je země, která není úplně dobře organizovaná. On je takový vtip anglický, říká se /nepřeloženo/, znamená to samozřejmě opak. A to se projevilo teda v těch nemocných veřejných financích. To, co se stalo, tedy ten závazek Evropské unie, tak je vidět, že to je státní solidarita, ale musíme si uvědomit, že už to začínají platiti i, že to začínáme platit i my jako daňoví poplatníci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To jsem se právě chtěla zeptat, jak se to dotkne vůbec nás Čechů, to znamená i my budeme to platit nebo pouze státy eurozóny?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
To je, to je otázka, to je otázka, nicméně musíme se modlit, ať se něco podobného nestane dalším zemím eurozóny, protože není na tom úplně nejlépe Portugalsko a Španělsko.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Maďarsko.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Maďarsko naštěstí ještě není v eurozóně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To, to vím, ano, ale, ale také samozřejmě z těch států Evropské unie na tom není jako úplně nejlépe.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Přesně tak. A pokud by to postihlo nějakou větší ekonomiku, tak to bude podstatně větší problém.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže musíme počítat i s tím, že teoreticky by mohla dluhy Řecka zaplatit i Česká republika, což určitě našeho daňového poplatníka hodně zajímá.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
To určitě, věřím, že to také způsobí velkou obezřetnost při diskusích o vstupu do Evropské unie, do evropské měnové zóny, pardon, do evropské měnové zóny, protože země evropské měnové zóny, ty, které používají euro, tak to je první skupina, která by se měla na tom podílet.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Neměly naopak orgány Evropské unie zasáhnout dřív v případě Řecka?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, samozřejmě, že měly, ale po bitvě je každý generálem, situaci Řecka zhoršila hospodářská krize, hospodářská krize ukázala slabost veřejných financí mnoha zemí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nemůže se něco podobného stát i České republice, nemůžeme se dostat do podobných problémů jako Řecko, chrání nás to, že máme korunu?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, to, že máme korunu nás v nechrání v žádném případě, můžeme se dostat, nemůžeme se dostat krátkodobě. Budemeli se ovšem chovat nezodpovědně, to málo fiskálně odpovědně, to znamená málo rozpočtově odpovědně v relaci příjmy státního rozpočtu tvořené především daňovými příjmy a výdaje státního rozpočtu tvořené především těmi mandatorními, těmi nadekretovanými výdaji, tak se můžeme dostat, do, do velkých problémů střednědobě a do podobných problémů jako Řecko dlouhodobě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Naši politici už přijali loni v závěru roku balíček opatření proti krizi, tento týden schválila vláda takzvanou Exit strategy, tedy návrhy, jak postupovat při odeznění té současní ekonomické krize. Kdy podle vás, pane děkane, ta krize může skončit?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
To je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Věštění z koule?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
To je, to je otázka více pro věštce než pro mě, takže to já si skutečně nedovolím toto říci. Existuje více názorů na to. Jeden názor je optimistický a to, že ve druhé polovině letošního roku by měly být už znatelnější prvky oživení. Jiný názor, ke kterému skloním já, je ten, že nyní začnou odeznívat efekty zaplavení ekonomik vyspělých zemí penězi, to znamená obrovskými státními injekcemi z veřejných rozpočtů do těchto ekonomik například prostřednictvím bankovního sektoru a toto, toto odeznění povede, tedy že ty efekty začnou odeznívat, tak povedou k poklesu, to znamená, nebo odloží nám přinejmenším oživení. Nyní to vidíme například na produkci Škody Auto, kdy odezněly efekty ze šrotovného v západní Evropě a Škoda, Škoda oznamuje, že bude vyrábět méně některých modelů, než vyráběla v minulém roce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, jestli tomu správně rozumím, takže ta krize může ještě trvat daleko, daleko déle, než se předpovídá, že tedy druhá polovina letošního roku by mohlo nastat nějaké vylepšení, že vy si spíše myslíte, že ještě potom minimálně rok, dva?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
To je, to je jako velmi těžko říct, k tomu se vyjadřuj různé autority na úrovni nositelů Nobelových cen za ekonomii nedávno zesnulý Paul Samuelson. Loni řekl, že ta krize následovaná depresí bude trvat 5 let. Jiné autority neméně tedy vážené se vyjadřují v tom, že to bude trvat 2 roky a jiné říkají to, co jsme vám řekl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak to poznáme, že skončila ta krize?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Že krize skončila tak to poznáme tak, že začne růst poptávka, začnou růst prodeje a tím pádem se mírně zvýší ceny a na to budou reagovat výrobci, kteří budou na trhu práce hledat nové zaměstnance, budou nakupovat více surovin, budou odebírat více energií a začnou se zase roztáčet kola výroby.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
V té strategii, kterou schválila vláda a která už do voleb jisto jistě neprojde sněmovnou, se počítá například s tím, že některá opatření proti krizi by měla platit tady u nás dál, to znamená nemocenská by se neměla měnit, také dávky by měly zůstat na těch současných hodnotách, vyšší by měla zůstat i daň z nemovitostí, spotřební daně a tak dále bych mohla pokračovat. Když samozřejmě se na to vy podíváte z pohledu ekonoma, jsou toto všechno korky správným směrem?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Kroky správným směrem jsou ty kroky které budou bránit nárůstu výdajů veřejných rozpočtů. Kroky trošku horším směrem jsou ty, které povedou k rozpočtové rovnováze prostřednictvím nárůstu daní. Proč? Protože ten daňový nárůst například o se týká doporučení mise Mezinárodního měnového fondu, která doporučila nárůst daně z příjmu právnických osob, tak může mít neblahý vliv na ekonomický růst v příštích obdobích a my přece si přejeme, aby naše ekonomika rostla, protože jakmile ekonomika poroste, tak se nám budou snadněji splácet dluhy a to utažení opasku na straně výdajů nebude tolik bolet.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Jiří Schwarz také radí Občanské demokratické straně s programem. Co už pro stranu a hlavně pro voliče vymyslel, i na to se budeme ptát. Vy jste členem takzvaného ESO týmu, ekonomické skupiny odborníků, která pracuje pro občanské demokraty nebo jim radí, to je možná lepší slovo.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Je to čistě odborná ekonomická spolupráce, anebo třeba máte nějakou touhu, pane děkane, vstoupit do politiky?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Je to odborná ekonomická spolupráce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A ta ambice vstoupit do politiky, protože vy už jste před 6 lety kandidoval do Senátu, tak nejde to trochu ruku v ruce?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, já si myslím, že ne, protože já jsem tehdy kandidoval jako, jako nezávislý a do Senátu kandidoval jsem proti kandidátovi ODS a s tím kandidátem ODS jsem prohrál. Takže.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, ale bavíte se třeba teď s Mirkem Topolánkem o možnosti, že byste kandidoval za ODS do Senátu na v podzimních volbách?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vůbec vás to neláká /souzvuk hlasů/?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne a ani, ani se nezlobím na Mirka Topolánka, že mi to nenabídl.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Třeba to ještě přijde. Kdyby taková nabídka přišla, uvažoval byste o ní?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
I kdyby taková nabídka přišla od ODS, tak bych o ní neuvažoval, stejně jako bych o ní neuvažoval od žádné jiné strany, protože pro mě mělo význam to, že bych se do toho Senátu dostal sám jako Jiří Schwarz svými vlastními silami. Takže to je moje odpověď.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak teď jako Jiří Schwarz svými vlastními silami radíte občanským demokratům s tím programem, co už jste poradil?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, v tom je rozdíl, teďka neradím jenom svými vlastními silami, ale radím také silami mých spolupracovníků, kteří mi pomáhají.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Co už jste vymysleli, co zapůsobí na pravicového voliče při volbách v roce 2010?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak my jsem ještě nic nevymysleli, my vymýšlíme. My vymýšlíme a musím říci, že máme na to poměrně málo času, proto pracujeme hlavně intenzivně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Proto je zvláštní, že jste ještě nic nevymysleli možná.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ano, ale to vymýšlení není jenom na mně. Já musím říci, já teďka mluvím jako člen toho ESO týmu a ESO existuje necelých 14 dnů, takže z toho důvodu, kdybysme řekli, že už jsme něco vymysleli, tak myslím si, že by to bylo i neslušné vůči těm, kteří na tom pracují delší dobu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Budete radit třeba ODS, aby dále trvali na rovné dani?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, tohle tohle radit nebudu, já jsem něco takového ani nikdy neradil, pro mě je významné, aby daně byly nízké, ne to aby byly rovné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže budete říkat, aby odklon od rovné daně pro.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, nebudu říkat, nebudu říkat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
V tomto směru vůbec nic.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Nebudu říkat ani odklon od rovné daně, protože ten systém, který tady máme, to je, to je rovná daň, to je pouze politický termín, ta rovná daňová sazba a myslím si, že je třeba nezvyšovat daně, ale kdyby šlo některou daň snížit, tak bych klidně ten princip rovné daňové sazby rád porušil.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ono když jsme se bavili o té Exit strategii, tedy plánu, jak postupovat až odezní krize, který přijala v pondělí vláda, tak tam se také plánuje zvýšení daně pro lidi, kteří vydělávají třeba nad 100 tisíc měsíčně, tak to je jednoznačně plán, který vy odmítáte?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já si myslím, že toto nebude příliš účinný nástroj, protože ti lidé disponují takovými prostředky, že si umí zaplatit poradce k tomu, aby uměli tedy snížit a vybalancovat své příjmy a výdaje, to je jedna věc. A druhá věc je, že nám hrozí i různé spekulace, že budou přemýšlet tedy na tom jak, jak to udělat, aby ty, ty tak vysoké daně nemuseli platit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale řekněte, kde vzít peníze na zalepení toho státního dluhu, když se nezvýší daně?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Úsporami. Já bych řekl, podívejte se, to je jednoduché, daně umí zvedat každý hlupák, to je přece hrozně jednoduchý. Není nich jednoduššího než s pomocí státního aparátu zvyšovat daně, ale hledat úspory v té složité struktuře výdajů a hledat ty úspory tak, že proto naleznete podporu obyvatelstva, to považuji za kumšt. A toto by mělo být jádrem programu ODS a toto je také v souladu s misí Mezinárodního měnového fondu, která říká veřejné rozpočty byste měli dostat do rovnováhy a to především formou snižování výdajů a teprve když se toto nebude dařit, tak pak zvyšovat některé daně nebo restrukturalizovat tu příjmovou stránku.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale na druhou stranu ono je asi politicky velmi těžké říkat důchodcům, třeba že nedostanou 13. důchody, říkat matkám na mateřské, že se jim nebude zvyšovat mateřská. Jak byste vysvětlil tady tohle, tohle lidem?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
To máte to máte pravdu. Ale zároveň je třeba důchodcům říkat kdyby státní dluh nebyl tak vysoký a nemuseli jsme za něj v roce 2010 zaplatit pouze úroky na splácení toho státního dluhu 60 miliard korun, tak by každý důchodce v České republice mohl dostat ročně o 20 tisíc korun více. Tak to, toto je třeba říkat důchodcům. A je třeba si uvědomit, že ty dluhy narůstají a tím tedy narůstá i ta částka, která je mandatorní, kterou ten stát na ty úroky musí vždycky dát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Abychom se bavili konkrétně, ono ostatně ve sněmovně teď leží návrh na vyplacení jednorázového příspěvku, ono se tomu říká ten 13. důchod, je to 2400 korun pro důchodce. Stát by tak přišel o 5 miliard korun, ale teď se tvrdí, že by to bylo z čeho zaplatit, konkrétně, že by se to důchodcům dalo dát z dividend ČEZu. Je to, on je to velmi často argument, který, který slýcháme, když se ptáme, z čeho by se platilo tohle, z čeho by se platilo tohle, tak velmi často slyšíme z dividend ČEZu. Ale ony asi taky nejsou úplně nafukovací.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, že nejsou nafukovací, to je, to je naprosto špatné opatření, protože přeci ČEZ není, není podnik sociálního zabezpečení, to není penzijní fond. ČEZ je firma, jejíž úkolem je vytvářet zisk a tento, tento zisk, když tam stát tedy vysoký podíl, tak rozhodovat o použití tohoto zisku tak, aby ČEZ jako firma dlouhodobě prosperovala a akcionáři, to znamená stát největší měl z toho největší příjem. Ale omašličkovat to a říct tak toto půjde na důchody, tak to si myslím, že, že to je prostě to nejhorší, co může být, protože za chvíli řekneme a to není jenom ČEZ, proč toto, proč nemáme stejný požadavek taky třeba Lesy České republiky nebo na, na, na firmu, která provozu nákladní železniční dopravu a tak dále. Takže tím se domnívám, že bychom zlikvidovali, zlikvidovali firmy a vůbec ničemu bychom nepomohli.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme se podívat také na emaily, které nám chodí na dvacetminut@rozhlas.cz. Pan Pavel se ptá, jestli budete radit občanským demokratům nějaké takové vychytávky jako měli před volbami v roce 2006, jako byla například tlustá peněženka, připomíná tady pán, anebo takové to kolečko, se kterým objížděl Vlastimil Tlustý republiku, kde bylo vždycky jasné, kolik komu zůstane, když bude zavedena jeho rovná daň?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Musím říci, že bylo na tomto programu mnoho racionálního, ale my jsme se za ty 4 roky, tím myslím česká společnost posunula dál a toto dnes není aktuální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že ve své domě to bylo, to byla věc třeba dobrá, nebo jak se na to díváte? Protože to jsou věci, které si dodneška lidé pamatují prokazatelně, takže to úkol splnilo.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, tak to, takže myslím si, že to určitě účel splnilo, ale já, já jsem jaksi se na tomto nepodílel a nejsem tedy ten, který by měl takovýto projekt obhajovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme ještě na jednu další otázku, co si myslíte o zvýšení sociálního pojištění o procento jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele? On je to ostatně krok, který navrhuje po volbách, že by zavedla sociální demokracie, který by mohl přivést vlastně také více peněz do rozpočtu.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak co se týká, co se týká zaměstnanců, tak tam bych o tom byl ochoten diskutovat. Co se týká zaměstnavatelů, tak tam bych vůbec nesouhlasil, protože u nás ty kvazi daňové příjmy už jsou tak vysoké oni jsou, v podstatě my jsem na špičce mezi zeměmi Evropské unie a tím bychom velmi zkomplikovali podnikatelské prostředí u nás. Nevytvářeli bychom z České republiky místo, kde je výhodné podnikat. A co se týká zaměstnanců, tak ano, pokud musíme si uvědomit, že sociální zabezpečení něco stojí, že státní solidarita není zadarmo a když neumíme dobře selektovat a vyplácíme dávky flákačům, tak pak se na ně musíme i více podívat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste tento týden v rozhovoru pro Rádio Česko řekl, že se dá ušetřit na veřejných zakázkách, co je podle vás problémem těch veřejných zakázek, když teď nám nepřinášejí tedy ty potřebné peníze asi, které by nám přinášet měly?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Dá se na nich skutečně mimořádně ušetřit problémem je, že stát za ně platí více, než by musel platit. A je to způsobeno mnoha příčinami a myslím si, že není příliš složité při troše politické odvahy tyto nedobré příčiny odstranit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Kolik by se dalo ušetřit na těch veřejných zakázkách, pokud by s třeba postupoval tak, jak vy si představujete, že by se ideálně postupovat mělo?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já si myslím, že nejméně 20 procent, ale domnívám se, že až 25 procent.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A dí se to vyčíslit v nějaké konkrétní sumě třeba, kolik by to mohlo přinést?

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, bylo by to, ten přínos by byl, protože veřejné zakázky se netýkají pouze státu, ale týkají se také krajských a obecných rozpočtů, takže by to bylo v řádu desítek miliard korun.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, díky za to, na shledanou.

Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze:
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vás na Radiožurnálu za chvilku čekají další zprávy, Helena Šulcová vám přeje hezký zbytek dne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.