Jiří Růžička, ředitel gymnázia

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Hezké odpoledne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaký byl první školní den?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Prima. Jako na začátku školního roku, všichni jsou natěšení, všichni jsou odpočatí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste na stránkách školy vyzval studenty, aby vcházeli do školy pouze dobře naladěni. To vyšlo?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ano, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dnes mi přišel jeden mail. Je od paní Aleny Pluskalové, která psala, že být učitelem je úžasné, že nechápe, na co si učitelé pořád stěžují, protože mají 2 měsíce prázdnin. Jak je to s těmi 2 měsíci? Je to naivní představa? Opravdu jste měl 2 měsíce volno?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, tak já jsem rozhodně 2 měsíce volno neměl, ale učitelé skutečně těch 40 dnů dovolené mají a během letních prázdnin si je vyčerpají. Jenomže je otázka, co během těch 2 měsíců těch prázdnin také dělají, protože mnozí se připravují na další školní rok.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A co se děje vůbec ve škole v době prázdnin?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Jé, tam se děje věcí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Je tam prázdno?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Prázdno tam je, takže je klid a děje se tam spousta věcí. Kupříkladu my jsme dostavovali novou tělocvičnu, všechno se opravuje, všechno se dává do pořádku. Jedná se o nějakých dalších třeba grantech. Tam je pořád co dělat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vy jste měl třeba jak dlouhou dovolenou z těch 2 měsíců?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, já jsem byl, asi 15 dnů jsem měl volno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Jak jsou dnes placeni učitelé? A dovede si náš host představit, že by svým podřízeným musel platy ještě snížit? Zeptáme se právě teď. Vaše gymnázium patří k nejprestižnějším v České republice. Jsou i vaši kantoři prestižně placeni?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, kantoři nejsou prestižně placeni ani na prestižních školách, nejsou placeni prestižně vůbec nikde.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A řekněte, jaký je průměrný plat učitele u vás na gymnáziu.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
U nás na gymnáziu máme středně starý sbor, tak je to něco kolem 24 tisíc. Ale průměr je ošidná záležitost, jak říká jeden můj kolega. Já mám 2 husy, ty nemáš žádnou, v průměru máme každý jednu. Takže, ti, co nastupují, ti mladí, o které bychom samozřejmě měli zájem, neberou základní plat i třeba s osobními příplatky ani 18, 19 tisíc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ministryně školství se teď snaží vybojovat další peníze pro školy. Pokud se jí to nepodaří, tak rozpočet ministerstva školství bude příští rok o zhruba 3 miliardy chudší než ten letošní a to by znamenalo údajně i pokles učitelských platů. Jste na tuto variantu připraveni?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Nejsem na tuto variantu připraven.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale možná se budete muset připravit, pane řediteli.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Budu se muset připravit. Ale samozřejmě to jsou nějaké kalkulace. Jestli bude méně peněz do škol, tak to neznamená, že se to zrovna vezme z platu, protože obávám se, že pak bychom se už nedočkali vůbec toho, že do škol budou chodit kvalitní, výborní, skvělí učitelé, protože ta motivace samozřejmě u mnohých je veliká, ale realita, nutnost živit se, živit rodinu je taky veliká.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já teď nechci, abyste strašil své učitele tady přes vysílání Radiožurnálu, ale upřímně, odbory tvrdí, že třeba o 1.500 korun by průměrně mohly klesnout platy učitelů. Vy to máte alespoň částečně propočítáno, že i u vás na gymnáziu by to mělo být také zhruba tak?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ne, protože tím, že vlastně se mluví teprve o rozpočtu pro příští školní rok, tak vlastně to je jeden obrovský balík peněz, který do toho školství půjde a myslím si, že se dá ubírat ledaskde jinde, dají se hledat i nějaká, řekněme, nějaká úsporná opatření. Já si myslím, že třeba naplněnost tříd na některých typech škol, na některých školách je poměrně malá a i tam by se dalo ledacos ušetřit, ale.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, že vy byste spíš šli cestou snižovat stavy a nechat platy alespoň těm dobrým učitelům na té výši, jaké jsou v této době?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, tak bylo by to ideální, kdyby naplněnost ve třídách, řekněme si, nemáme dostatek peněz, ale přitom se chováme, jako když jich máme dostatek. Jsou, na základních školách je běžná naplněnost tříd třeba 18, 19 dětí. Když já si vzpomínám ne nedávné dohadování tady někde na Praze 3 nebo někde jinde, kdy zastupitelstvo rozhodlo, že 2 školy vedle sebe, které jsou naplněné sotva z poloviny, sloučí do jedné školy, tím pádem ušetří učitele, ušetří peníze a co z toho vzniklo potom, jak se rodiče okamžitě začali ozývat, začali křičet, nechtěli, aby jim děti chodily o 300 metrů dál do školy. Ale to jsou právě ty peníze, které by se daly snadno ušetřit, kdyby se ze dvou tříd naplněných 15 lidmi utvořila jedna, tak ušetříme jednak spoustu peněz a jednak si budeme moct dovolit zaměstnávat dobré učitele, protože jich nebudeme mít tak vysokou potřebu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To znamená, jestli tomu správně rozumím, vy nemáte kde ušetřit, vy máte naplněné třídy na 100 %.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Na 100 %. 30 lidí minimálně ve třídě máme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy nemůžete tedy mít míň kantorů, než máte teď, takže vy si myslíte, že šetřit by měly takové ty školy, které nejsou naplněny zcela. Tam, že by se měly hledat určité zdroje.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
A to nejsou, možná, že se na mě budou někteří posluchači zlobit, ale to nejsou jenom základní školy, to jsou třeba i některé učňovské školy, učňovská zařízení, odborné školy nejsou naplněny. Všeobecně nejnaplněnější obory jsou gymnázia. Nevím o žádných školách, jiných typech škol, kde by ta naplněnost byla stejná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy tedy za situace, kdyby opravdu došlo k tomu, že se nepřidá do toho rozpočtu ministerstva školství alespoň ta požadovaná částka, kterou chce paní ministryně a opravdu by došlo na variantu, že byste byli postaveni před tu věc, že prostě dostanete méně peněz od příštího roku, tak vy byste tedy hledal ta peníze někde jinde,abyste mohl zachovat svým kantorům stejné platy?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ano, musel bych hledat ty peníze někde jinde. Já si myslím, že bychom třeba mohli šetřit na něčem, co ovšem jde proti duchu reformy. U nás je třeba hodně vysoká míra volitelnosti, studenti si mohou volit předměty, mohou si volit ty úrovně jazyků, mohou si volit úrovně matematiky a tak dále a tak dále a my je rozdělujeme. Samozřejmě, že pak se vytvoří skupiny, které jsou podstatně menší než celá třída. Takže, jestliže letos otevíráme 250 hodin volitelných předmětů, což je, řekněme, třeba nějakých 10, 12 učitelů představuje, no tak bych jim nemohli otevřít 250, těch hodin, ale otevřeli bychom jich třeba pro 5 učitelů, což by znamenalo 100 hodin. Tak bychom dokázali asi ušetřit učitele, tím pádem bychom dokázali ušetřit peníze, ale šlo by to přesně proti duchu reformy, duchu toho, co vlastně letos 1. září vypuklo a to je výuka podle školních vzdělávacích programů, reformovaná škola a tak dále a tak dále.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A dají se sehnat peníze do třeba vašeho gymnázia nebo pro kteroukoliv jinou školu z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. Jsou různé asi granty.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Dají se sehnat, shánějí se, sháníme granty, grantová řízení, hospodářská doplňková činnost, školy si na sebe vydělávají a samozřejmě zájmem každého manažera je, aby se ta doplňková činnost vlastně, aby na té doplňkové činnosti mohli zaměstnat učitele a ty peníze se dostaly těm učitelům. Ne v rámci jejich řádného povolání, ale v rámci toho, co dělají jaksi mimo a navíc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, takže to je jedna z možností, jak získat právě peníze ještě do škol. Nebyla by další možnost zavést prostě školné?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, já si vždycky myslel, že školné není nic hanebného, že to není vůbec žádný hanebný výraz. Ovšem teď je.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, teď před volbama o tom asi nikdo zrovna dvakrát mluvit nebude. Ale čistě teoreticky, vy si myslíte, že by to bylo únosné? Třeba v jaké výši si myslíte, že by to školné?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Rozhodně si myslím, že školné na vysokých školách je věc, která by měla být naprosto samozřejmá. Na vysokých školách určitě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A na středních?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Na středních školách jsou, myslím, typy škol, kde by rodiče rádi zaplatili za své děti, kdyby to mělo pomoct věci,tak si myslím, že by to nebylo vůbec nic proti ničemu. Ale myslím si, že to základní vzdělání by měl garantovat stát. To je přece zájem státu, aby lidé z jeho země byli vzdělaní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička. No a další téma: Skončí skutečně na českých školách biflování? Tak na to se zeptáme právě teď. Vy už jste to zmínil, pane řediteli, od dnešního dne začíná reforma na většině středních škol a všech gymnáziích. Ta změna platí pro studenty prvních ročníků, jestli se nepletu. Obecně se dá říct, že skončí takové ty centrální osnovy. Ale řekněte nám, protože vy jste byli škola, která už to zkoušela nějakou dobu, pokud se nepletu, tak jak to vypadá v praxi?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ano, my jsme byli pilotní školou, ověřování rámcový vzdělávací program pro gymnázia. A znamená to, že vlastně v tomto případě Výzkumný ústav pedagogický vydal něco, čemu se říká rámcové vzdělávací programy, kde je stanoveno minimum, řekněme, obsahů a minimum hodin, které se musí věnovat jednotlivým předmětům a všechno ostatní je na školách. Školy si můžou rozhodnout, jak budou dotovat jednotlivé předměty, kolik dají těm jednotlivým předmětům prostoru, jaké množství látky tam vloží nebo jestli se víc zaměří na informace nebo jestli se víc zaměří na dovednosti těch dětí a tak dále a tak dále.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Abychom si to konkrétně dovedli představit, to znamená, že třeba dějepis může se trochu jinak vyučovat potom třeba na gymnáziu ve Vyškově a trochu jinak na gymnáziu u vás.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ano. A přesně tak to je a to já si myslím, že je výborné. Jednak to může být regionálně zajímavé. Třeba jste zmínila dějepis, proč by se neměli věnovat víc třeba regionální historii a regionálním dějinám. Může to být závislé na kvalitě žáků, může to být závislé na zaměření té školy. Tady v Praze v minulém roce vzniklo gymnázium, které je zaměřeno na moderní dějiny, Gymnázium Milady Horákové a to je zaměřeno na moderní dějiny, tak tam toho dějepisu mají podstatně víc a směřuje k těm moderním dějinám a tak dále a tak dále. A každá škola si může ušít program sobě na míru, svým učitelům, ale zároveň ho nabídnout i těm dětem a ty děti nebo ti studenti, ti zájemci si potom můžou vybírat školu takovou, jaká jim bude vyhovovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale na druhou stranu nenastane potom problém, když by to dítě chtělo přejít právě třeba z gymnázia ve Vyškově, přestěhuje se do Prahy s rodiči, bude třeba chtít chodit na vaše gymnázium. Tak bude muset opakovat.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, ne, ne. Samozřejmě, že nastane problém, ale problémy jsou od toho, aby se řešily a kdyby, kdybychom řekli, tak to nepůjde právě kvůli těmhle těm problémům, tak bychom se museli vrátit k jakýmsi jednotným osnovám, v životě bychom se nikam nedostali. Děti dneska migrují velice často se svými rodiči, dělají přestupové zkoušky, dělají rozdílové zkoušky. Myslím si, že je v silách normálně inteligentního člověka nějaké věci si doplnit a udělat samostatně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A jak je to s tím biflováním? Budou se studenti opravdu učit víc přemýšlet a komunikovat a už se nebudou učit nazpaměť třeba 2 stránky z učebnice?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
To je taková floskule končí biflování a začíná nová éra. Vypadá to, jako kdyby 1. září 2009 skončila éra něčeho a začala éra něčeho jiného. To samozřejmě je někde úplně jinde. Jsou učitelé, jsou školy, kde se dávno nebifluje, kde se staví spíš na těch dovednostech a schopnosti porozumět textu, pracovat s textem, orientovat se v problému a tak dále. Jsou školy, kde to tak není a jsou školy, kde to tak nebude ani nadále. Ale jsou dokonce i rodiče a děti, které to vyžadují. To je právě, ten půvab těch školních vzdělávacích programů mimo jiné je v tom, že některá škola může vsadit na to, že bude rozvíjet dovednosti těch dětí, o kterých jsem tady mluvil a některá se spíš zaměří na učivo a na informace jako takové.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme na 1 mail, který nám přišel na adresu dvacetminut@rozhlas.cz. Je od Marie z Olomouce. Ptá se: "Pane řediteli, moje dcera je skvělá na matematiku a fyziku, je ale mizerná v tělocviku. Proč musí i ve třeťáku na gymnáziu předvádět kotoul vpřed a skákat přes švédskou bednu a ztrapňovat se před celou třídou? Nemyslíte si, že by tělocvik na gymnáziu měl být volitelný předmět?"

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Nemyslím si, že tělocvik.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy jste bývalý tělocvikář.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Hm. Nemyslím si,že tělocvik by měl být volitelný předmět. My jsme právě v rámci toho vlastního školního vzdělávacího programu třeba v těch nejvyšších ročnících minimalizovali počet povinných předmětů. Dneska naši čtvrťáci už mají povinně jenom češtinu, cizí jazyky a ekonomii vlastně a tělocvik. Ano, a tělocvik. A všechno ostatní mají volitelné a můžou si vybrat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A proč?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, protože.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ne, já se chci zeptat proč, ale někdo třeba, kdo opravdu na to není nadaný, tak proč tam musí trénovat kotouly vpřed, skoky přes švédskou bednu? Jestli to není trochu v těch tělocvikářích.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ano, ano, samozřejmě tělocvik není jenom kotoul vpřed a přeskok švédské bedny. Tělocvik můžou být i míčové hry, může to být i plavání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Může to být i zábavné.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Něco zajímavého. Je to spíš otázka té náplně. Takže, jako rozhodně si myslím, že v určitém věku by měli mladí lidé sportovat, hýbat se. Budou sedět na židli celý život ještě dost a dost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká ředitel gymnázia Jiří Růžička ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Před námi je takový školský evergreen státní maturity. Ano nebo ne? A od kdy? Zeptáme se. Pane řediteli, státní maturity, to je takový opravdu evergreen. Ono se o tom mluví skoro každý den. Nenaskakuje vám už z toho husí kůže trochu, když to slyšíte?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, husí kůže mně z toho nenaskakuje,ale dělá se mi z toho trošku špatně. Hlavně z toho, kam se to dostalo v posledních zase měsících.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A dostalo se to tedy, pojďme si to říct, do jaké fáze se to dostalo, protože samozřejmě ono se z toho stalo i trošku předvolební takové téma, takže se toho chytali politici různých stran, každý do toho hodně viděl. Vám samotnému se ta myšlenka ale docela líbí.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Mně se ta myšlenka samozřejmě líbí a Asociace ředitelů gymnázií, já jsem členem nějakého předsednictva, tu myšlenku začala prosazovat před nějakými 12 lety, řekněme, protože v té době nebo po 90. roce vznikla obrovská spousta škol naprosto nesrovnatelné úrovně. A z nich vycházejí absolventi a všichni mají stejný maturitní papír, který je opravňuje k úplně stejným věcem ke vstupu na vysokou školu, k zaměstnání, ke kvalifikaci, k placení a tak dále a tak dále a samozřejmě ty rozdíly mezi jednotlivými typy škol, ale i mezi jednotlivými školami jsou obrovské. Tak proč nenasadit nějaké srovnávací měřítko, které by řeklo a zároveň nějakou základní laťku, kde by se řeklo, maturant by v této zemi měl umět to, to a to a pod tuhle úroveň nepůjdem. Takže, to je taková ta základní myšlenka. Strašně dlouho se na ní pracovalo, pracovalo se na ní více či méně efektivně a dostalo se to, řekněme, za poslední 2 roky do fáze, která už byla cestou vpřed a byla smysluplná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže, podle vás v tom nikdo neudělal žádnou chybu, podle vás se to opravdu dalo rozjet a od příštího roku, tedy v roce 2010, mohly být státní maturity?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Já si myslím, že se to rozjet dalo. Dostalo se to do té fáze, že jsme se dostali k tomu, že si studenti budou moct vybírat, jestli budou maturovat z úrovně nižší nebo vyšší.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale 50 tisíc studentů, pokud se nepletu, v takové petici a potom následně i protestovali proti státním maturitám.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, tak to je asi jednak výhoda i nevýhoda toho facebooku nebo internetu, že.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jste na facebooku, pane řediteli?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Nejsem. Že to jde velmi rychle všechno. Ale taky to je slabá pětina nebo kolik je to nebo čtvrtina těch, kteří budou maturovat. A ti ostatní nekřičeli. Těm ostatním to třeba vadí taky. My, když jsme se o tom bavili u nás na škole s třeťáky minulý školní rok, tak oni říkali, no, proč by nám to mělo vadit, my s tím problém nemáme, že se bude maturovat společně. A ti do těch ulic nejdou. Já si myslím, že do těch ulic šli především ti, kteří z toho měli obavy a kteří řvali, křičeli a možná, že neměli taky někdy dostatečné informace. No a když je povzbudí ještě někteří bystří politici, kteří toho hned využijí ve svůj prospěch, protože komu by se chtělo nechávat se prozkoušet? Mně taky ne. Ale jestli to bude ve prospěch věci, tak proč to neudělat. Ale říkám, už se to dostalo do té fáze, kdy se to spustit dalo. A jestli to nespustíme, tak nastane několik věcí. Jednak, že zase celý ten proces se zastaví a bude to pokračovat, bude to stát víc a víc peněz. A jednak, a to já považuji za velmi nebezpečné, je obrovské množství škol, které už na tom začaly hodně pracovat. Není pravda, že studenti byli neinformovaní, že nevěděli, co mají dělat a tak dále a tak dále. Možná někde, ale na většině škol si myslím, že ne a troufnu si tvrdit, že na většině škol. A ti lidé, ti učitelé do toho museli investovat obrovské množství práce, ale obrovské množství práce. Třeba u nás češtinář museli vytvořit jakýsi kánon literatury, ale svůj vlastní kánon, který právě ta jejich třída na něm bude pracovat. K tomu museli vytvořit otázky, s tím museli pracovat a tak dál a tak dál. A teďkon my zase tu práci těch lidí znevažujeme jenom mávnutím proutku z jakýchsi politických zájmů, nejde nám o podstatu věci, odmávneme další rok a řekneme, no, tak to uděláme možná příští rok a možná taky až za 2 roky. A že za tím je, že zatím jsou deseti, statisíce hodin práce lidí, to nikoho moc nezajímá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak pojďme ještě na mailové otázky, které nám stále chodí na dvacetminut@rozhlas.cz. Ivana Vránová: "Pane řediteli, jak velkým problémem jsou podle vás drogy ve školách? Už jste někdy řešili případ, že by u vás nebo u vašich studentů se našly nějaké drogy?"

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Já bych chtěl vidět školu, kde neřeší občas nějaký problém s drogami. A jestli někdo tvrdí, že u nich drogy nejsou a že to nemusí řešit, tak buďto je neinformovanej a nebo je lhář.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vy jste našli u někoho drogy konkrétně? Nebo jak to bylo?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Drogy jako takové jsme nenašli, protože jsme je nehledali, ale samozřejmě, že jsme řešili případy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Zfetovaného studenta třeba.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, zfetovaného, občas zfetovaného studenta nebo problémy, oni ani třeba nepřišli třeba do té školy a příčinou, protože nechodili do školy, byly jejich problémy třeba s drogami. My se té problematice věnujeme neuvěřitelně dlouho a děláme si svoji vlastní anketu, jaká je drogová situace právě na naší škole. Porovnáváme to s celostátními výzkumy, porovnáváme to třeba i s mezinárodními výzkumy,takže já vím velice dobře, jaká je situace v této zemi a vím velice dobře, jaká je situace u nás ve škole.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A jaká je situace u vás ve škole? Protože přece jenom jste škola v Praze, v hlavním městě, kde asi jako je mnohem jednodušší cesta k drogám než možná někde jinde. Takže, jste na tom asi hůř v tom celostátním?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Ne, je to docela zajímavé. Poslední výzkum, nejužívanější nebo nejzneužívanější drogou je samozřejmě marihuana a celostátní průzkum říká, že 16letých lidí má zkušenost s marihuanou celostátně asi 45 %, což je dost, to je v podstatě každý druhý. A teďkon je samozřejmě otázka, jestli je jednorázová nebo opakovaná, kam to jde a kam to nejde. My se pohybujeme na úrovni tak těch 30, 32 %. Ale co je pro mě daleko zajímavější, těch 30, 35 % se u nás objevuje už, jak jsem mluvil o tom výzkumu, asi v podstatě 12, 14 let. Zajímavé je i to, že jsme třeba loni tenhle ten test nebo tu svoji, ten svůj projekt poskytly i třeba mimopražským školám a ty rozdíly nejsou tak velké. Spíš než Praha venkov jsou rozdíly, řekněme, sociální, různé typy škol, tam jsou velké rozdíly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano. Ale když třeba někoho potkáte před školou, jak kouří normální cigaretu, tak to je necháte být, ty studenty?

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, tak já je nenechám být, já jim řeknu, aby si došli ke školníkovi pro koště a zametli chodník, ať zas nejsou po nich vajgly.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak jim zařiďte kuřárnu, pane řediteli.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
No, to by nám tak ještě chybělo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

Jiří RŮŽIČKA, ředitel Gymnázia Jana Keplera v Praze:
Mějte se hezky. Hezký večer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Za chvilku další zprávy Radiožurnálu. Helena Šulcová přeje hezký zbytek dne.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.