Jiří Rusnok, člen Národní ekonomické rady státu

Evropská unie se rozhodla, že se stane světovou supervelmocí v oboru výroby automobilů. Taková věta by mohla kdekoho napadnout poté, co slyší, že jednotlivé země Unie houfně zavádějí takzvané šrotovné, to znamená, několikatisícový dar na sešrotování starého auta. Že český ministr pro evropské záležitosti říká, že Unie by měla mít společný plán na obnovu vozového parku a že Evropský parlament svolává extra jednání o dopadech hospodářské krize na automobilový průmysl. Je tomu opravdu tak a co má vlastně česká vláda ještě v zásobě vedle podpory méně vydělávajících automobilek? Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu, přeji vám dobrý večer. Do studia Českého rozhlasu dnes přijal ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok, dobrý den, vítejte ve Dvaceti minutách.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Rusnoku, má Národní ekonomická rada vlády hotov plán, jakým způsobem postupovat proti hospodářské krizi?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Tak dá se říct, že téměř ano. Ten náš materiál, který předložíme panu premiérovi se chýlí k závěrečné relaci, takže v tomto ohledu ano, ale určitě ten materiál bude dále doplně a vypracován ze strany jednotlivých resortů, takže nedá se říct, že by plán vlády byl už hotov.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě někdy na začátku tohoto týdne to vypadalo, že plán má takových zhruba dvě stě padesát podbodů nebo dvě stě padesát návrhů, což je docela slušná položka. Už jste to takříkajíc zkrouhli na méně návrhů?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Ano, to bylo předmětem našeho posledního jednání a už teď takové, řekněme, redakční práce, která probíhá zejména po elektronických linkách. Ten počet návrhů jednotlivých, které ovšem je potřeba říct, mnohé byly jenom určitými variantami často na stejné téma, byl významně zredukován.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tušíte na kolik, jakože třeba přijdou čtyři klíčové návrhy?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Přijde zhruba čtyři, pět klíčových oblastí, v nichž bude vždy po několika zásadních návrzích, takže řekněme, že se budeme pohybovat někde v číslech pětadvacet, třicet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak vám je poté, co jste absolvoval zatím ta zasedání Národní ekonomické rady vlády, pane Rusnoku, a z toho se teď nejvíce probírají návrhy na takzvané šrotovné a pak také teď takříkajíc poletuje vzduchem ten návrh na odpuštění daně z příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné za minulý rok?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Tak to je taková ta typická situace, kterou zažívá řada lidí, kteří se ocitnou buď v nějakém politickém neb jiném veřejném dění, kdy máte pocit, že jste byl na nějakém úplně jiném jednání, než o kterém je referováno v médiích. Tím mám na mysli to, že ani šrotovné a ani ten druhý návrh nebyly vůbec prakticky předmětem debaty a už vůbec se nedostali do nějakého dalšího kola. Ten první návrh vůbec si nejsem vědom, že by padnul ten návrh na odpuštění daně ze strany členů Národní ekonomické rady vlády a šrotovné bylo v rámci těch úplně prvních diskusí, řekl bych, naprostou většinou členů odmítnuto.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Předpokládám, že jedině Martin Jahn hlasoval pro?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
My nehlasujeme, zatím jsme nehlasovali, ale samozřejmě, že Martin Jahn byl tím, který měl k tomu návrhu nejblíž, respektive byl jeho nositelem, ale nebylo to nic vehementního.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu Národní ekonomická rada vlády je poradním orgánem vlády, to znamená, nemá žádnou exekutivní moc, to bude mít poté vláda. Myslíte si se zkušeností toho, jak vláda naslouchá vašim radám doposud a se zkušeností i vaší vládní, že by šrotovné a teď se tedy bavíme o onom několikatisícovém nebo mnohatisícovém, chceteli příspěvku na sešrotování či zničení více než deset let starého auta, že by tento plán mohl mít šanci na úspěch u české vlády?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Takto, přesně jak jste řekl. Národní ekonomická rada vlády je pouze poradním orgánem. V našem návrhu tento návrh rozhodně nebude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že ani vy byste ho nedoporučoval?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Ani já bych ho nedoporučoval. Ale pokud jde o jeho šanci, tak tam při znalosti prostředí a řekl bych tomu, co se kolem té věci děje i na úrovni evropské, tak docela se obávám, že nějakou šanci má.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy tak, pane Rusnoku, opatrně kolem tohoto tématu našlapujete?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Ne, já nenašlapuju opatrně, ale já si myslím, že to není dobrý návrh, že to je skutečně návrh výrazně ovlivněný tím, že toto velké odvětví prostě má svoji výraznou sílu lobbistickou. Ale když se na to podíváte, řekl bych, selským rozumem, tak mi připadá zvláštní, abychom v době krize, která je rozhodně vážná, a zejména v Evropě ještě více než u nás možná, měli jako první starost obnovu vozidlového parku. Mně připadá, že je tady celá řada jiných důležitějších věcí jako například maximálně zachovat zaměstnanost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A nešel by tento plán, nechci ho obhajovat, ale nešel by tento plán právě i tímto směrem? To znamená, že kdyby automobilky více prodávali, tak by zároveň měli důvod ponechat si více zaměstnanců nebo respektive ten stejný počet zaměstnanců?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Tak samozřejmě, že tyto sekundární efekty tam také budou, ale vzhledem k tomu, jaké jiné negativní dopady, bych řekl, takovéto rozhodnutí podpořit jeden speciálně vybraný sektor má, tak to si myslím, že přesto rozhodnutí, které není dobré.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A zkuste, prosím, interpretovat to, nebo snad říct svůj vlastní názor na to prohlášení ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který říkal, že pokud šrotovné, tak ale pojďme se na něm dohodnout v rámci celé Evropské unie a ne aby ten trh byl takříkajíc pokřiven tím, že tu nějaká země ho bude vyplácet a tu nějaká ne?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
To já myslím, že je naprosto legitimní požadavek, protože k čemu pak máme Evropskou unii jako jednotný ekonomický prostor, když současně v tomto prostoru zavádíme takto diferencovaná pravidla na jednom velmi důležitém trhu jako je trh s automobily. To já myslím skutečně elementární předpoklad a je to určitá zkouška toho, jak tedy vlastně jsme schopni tu výhodu velkého jednotného trhu zachovat v situaci, kdy tak jaksi pominou dobré časy a jde trochu do tuhého?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ve chvíli, kdy právě jde tak trochu do tuhého, jak říkáte, pane Rusnoku, tak možná převažují mnohdy řekněme osobní či subjektivní zájmy a minimálně podle dnešních Hospodářských novin, které jste určitě také četl, tak české automobilky začínají pociťovat vliv německého šrotovného. To znamená, že začíná být více objednávek u českých automobilek? Není to hezký efekt toho, že Němci to zavedli?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
No, je to určitě hezký efekt, jistě se mu jaksi nelze bránit, ale podívejme se, já si myslím, že je to nešťastné. Je to nešťastné, protože oprávněně budou vznikat debaty, podle mě nikam nevedoucí debaty v zemích, které to zavedly. Ty budou určitě tlačit na to, aby to zavedli všichni, pak bude zase debata o tom, jestli někdo to má vysoké nebo nízké. Já myslím že to je prostě od začátku velmi problematická věc a teď už aspoň se pokusit o nějaké sjednocení je určitě na místě a měla by Evropská komise v tomto směru do toho vstoupit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď čistě ekonomiky, nebo snad až finančně, kdyby bylo zavedeno v České republice takzvané šrotovné, tedy ten příspěvek ve chvíli, kdy automobilky nebo alespoň Martin Jahn mluvil o částce zhruba pětadvacetit tisíc korun na sešrotování starého automobilu, tak tušíte, jak velkou jámu by to udělalo do státního rozpočtu, jestli by to vůbec státní rozpočet České republiky unesl bez toho, aby se schodek nějak dramaticky nesmazatelně zvýšil?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
To opravdu netuším, je to všechno o odhadu počtu lidí, kteří by se do toho zapojili a ten si netroufám, v tuto chvíli dělat. Ale rozhodně jsou to citelné částky. Určitě by je státní rozpočet nějakým způsobem přežil. Holt by se musel uskrovnit někde jinde, ale já mám prostě pochybnost o tom smyslu toho opatření. Je to otázka násobení, tak řekněme, že pětadvacet tisíc korun by využilo, já nevím, deset tisíc lidí nebo sto tisíc lidí a udělejte si tyhle dvě hranice intervalu a zjistíte, že jsou to částky až v miliardách.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Které by notabene každý další rok se opakovaly v nějaké možná sice nižší, ale opakovaly by se v další částce?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
No, tak všichni samozřejmě ti, kteří takové opatření prosazují, se dovolávají toho, že je to dočasné, ale víte, jak je to s tou dočasností, když se má potom zrušit takovýto benefit v uvozovkách, tak to jde vždy velmi ztuha.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok. Ještě, než přistoupíme, pane Rusnoku, k těm dalším opatřením, které navrhuje Národní ekonomická rada vlády, pojďme právě k té dočasnosti. Ta opatření, které nakonec vzejdou v tom materiálu, který předložíte předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi, tak ta opatření budou zcela dočasná, nebo se z nich rázem stanou mandatorní, tedy zákonem dané výdaje státního rozpočtu?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Tak samozřejmě nedá se to úplně paušálně říci v tuto chvíli. Já myslím, že náš záměr a naše doporučení bude, aby většina z těch opatření byla dočasná. Ale já vám neumím v tuto chvíli říct ten přesný horizont, protože ono také bude záležet na tom, jak se prostě situace bude vyvíjet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Situace ekonomická ve světě, předpokládám?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Ano, situace ekonomická ve světě a v České republice. To znamená, jestliže my doporučujeme výrazně zvýšit kapitál záručních institucí jako je Českomoravská rozvojová záruční banka a případně Česká exportní banka, tak to určitě navrhujeme prostě po dobu, dokud bude trvat onen ztížený přístup k financování. Poté jistě takovéto opatření ztratí smysl a mělo by přirozeně skončit. Tam to není ještě tak složité, protože v podstatě na to není potřeba změna zákona, tam je to o zásadě financování, o tom, kolik státní rozpočet těmto institucím jaksi pustí peněz. U jiných opatření typu sleva na například jedno z těch významnějších je u nás sleva nebo odečitatelná položka na sociální pojištění nízkopříjmových nebo středně příjmových kategorií zaměstnanců, tam je samozřejmě věc k posouzení, zda takové opatření bychom nepotřebovali trvaleji. Já osobně se domnívám, že ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když teď vezmu celý ten balík opatření a ať už bude vypadat ve výsledku až projde legislativním procesem jakkoliv, tak kolik by měl podle vašeho názoru, pane Rusnoku, stát?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
No, podle mého názoru by ten balík spolu s tím co už vlastně bylo součástí stávajícího státního rozpočtu, protože je třeba připomenout, že už bez ohledu na tato speciální krizová nebo protikrizová opatření tady je rozhodnutí o snížení sociálního pojištění, které probíhá, které už je realizováno tedy od 1. ledna. Jsou tady některé jiné úpravy v daních, tak včetně toho balíku pro mě tou hranicí je hranice zhruba těch tří procent HDP deficitu státního rozpočtu s tím, že tato hranice nemá být podle mého názoru, to není názor NERVu v tuto chvíli, nemá být nějakým fatálním dogmatem pro tu mimořádnou situaci, v které se nacházíme. Ale nicméně bych se snažil a snažíme se o to, aby i tato opatření včetně toho, co už tedy tak jak je nastaveno, hospodaření státního rozpočtu, stále respektovala onu maastrichtskou hranici.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když si dovolím ocitovat ještě ministra financí Miroslava Kalouska v rozhovoru pro nejnovější vydání týdeníku Ekonom, tak on říká, cituji: "Pokud se teď v zájmu boje s krizí zadlužíme, tak už veřejné rozpočty nedá nikdo nikdy dohromady." Já to otočím, pane Rusnoku, je možné se teď, kdy se budou přijímat další protikrizová opatření, nezadlužit?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Nezadlužit se možné není v tom, čili ve smyslu zvýšení zadlužení to asi nepůjde, ale je to všechno otázka míry. A pan ministr má naprostou pravdu, že musíme být velmi opatření a musíme všechna tato opatření stále mít pod kontrolou právě těch kritérií, abychom se nedostali do nějakého excesivního mimořádného zvýšení našeho dluhu, protože to by znamenalo do budoucna veliký problém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Například sociální demokraté, kteří, tuším už od podzimu disponují svým davaapadesátibodovým plánem na boj s hospodářskou recesí, tak tvrdí, že se vejdou zhruba do padesáti miliard korun. Je to reálné zabojovat s krizí tak, aby nás to stálo v uvozovkách jen padesát miliard?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Víte, kdyby to stálo padesát miliard a bylo by to skutečně zaměřeno na zásadní oživení českého hospodářství, tak bych s tím neměl ještě tak veliký problém, ale to co v některých oblastech navrhuje ten balíček sociální demokracie, se obávám, je skutečně zadlužení, které by bylo mnohem vyšší než padesát miliard jednorázově, protože to by byly věci, které by se opakovaly, a velmi obtížně bychom je z našeho právního řádu dostávali zpět. Tam je příslib různých zvýšených dávek. Tam jsou různé takové intervence do zvýšení spotřeby, chceteli a to jsou věci, které, prosím pěkně, znamenají zvýšení poptávky možná po čínském a jiném zahraničním zboží, protože české HDP je z osmdesáti procent tvořen jaksi poptávkou zahraniční /nesrozumitelné/ takže já nevidím příliš makroekonomický smysl těchto opatření. Ale je mi jasné, že po tom se do budoucna zbavit těchto věcí, bude velmi obtížné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým hostem je ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok. Vy jste citoval, pane Rusnoku, jedno z opatření, které navrhuje česká sociální demokracie. Říkal jste, že není úplně rozumné. Na druhou stranu doposud jediná věc, na které se Národní ekonomická rada vlády veřejně shodla s názorem ministra financí Miroslava Kalouska, je snížení daně z přidané hodnoty u stravovacích služeb. Máte představu, proč jste se shodli právě na tom?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
O tom já nevím, že bychom se na tom shodli. Já se možná tedy přiznávám, že jsem na tom druhém jednání nebyl na celém, že jsem přišel o dost pozdě, protože jsem měl jiné povinnosti, ale pokud vím, tak v tom našem materiálu toto není jako náš návrh. Tato věc, pokud je mi známo, je spíše směřována zase z úrovně Evropské unie, kde probíhá velká debata o tom, že by bylo v rámci boje s krizí možná dobré snížit nebo přeřadit některé služby, které vyžadují větší množství živé práce právě do oblasti snížené sazby DPH a jsou jmenovány například ony služby v oblasti restaurací a řekněme, hotelnictví. Vím, že pan ministr o tom někde hovořil, ale já to tedy nepovažuju za zásadní antikrizové opatření.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že v tom plánu, který projde asi ještě redakcí, jak jste říkal, pane Rusnoku, tak nebude tento návrh obsažen?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Ne, ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pojďme k tomu plánu, který jsem já zmínil na začátku. Vy jste říkal, že to bude pravděpodobně výsledek nějakého, řekněme, mediálního posunu a to je ten plán a odpouštění daně z příjmů u osob samostatně výdělečně činných za rok 2008. Tušíte, kde se vzal ten plán, návrh, nápad?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Netuším, přesně netuším, asi pochází z dílny některého z resortů. Vím, že kdysi se takový návrh objevoval v nějakých politických programech, tuším Občanské demokratické strany. Ještě samozřejmě v dobách jiných než je ta dnešní. Nevím. Z hlediska Národní ekonomické rady vlády tento návrh nebyl diskutován.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že se ani neobjeví v tom výsledném materiálu předloženém předsedovi vlády?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A kdyby přesto všechno přišel tedy jaksi na pořad dne a nakonec o něm rozhodovali zákonodárci, tak vy byste byl principiálně pro? Není to dobrý nápad ulehčit těm, kteří jsou právě OSVČ, tím, že jim odpustí stát daně za minulý rok?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Myslím si, že já bych nebyl pro tento návrh, protože nevidím příliš jeho efekt. Podle mého názoru velká většina těch živnostníků bude ráda, když bude vůbec mít nějaký kladný výsledek svého hospodaření a v tom případě ani ten efekt, že jim bude odpuštěna daň v jednom roce, nevidím jako zásadní. Navíc to se obávám, že je tak nesystémové z hlediska určité kontinuity daňových pravidel, že to může vést k nějakým trošku takovým, bych řekl, účelovému jednání z hlediska jejich účetnictví a tak dále. Nepovažuju to za dobrý návhr.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, aspoň o malé části agendy Národní ekonomické rady vlády, jejíž jeden z deseti členů, Jiří Rusnok, byl hostem právě uplynulých Dvaceti minut. Pane Rusnoku, děkuji za váš čas a hezký večer.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Já děkuji a na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám dobrý večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.