Jiří Krampol: Belmondo je jenom jeden a napodobovat Belmonda je naprostá kravina
Ve své knize Mých tisíc životů píše Jean-Paul Belmondo, že těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle, uběhly stejnou rychlostí jakou jsem řídil auta. Poslechnout si ji nyní můžete i jako audioknihu od Jiřího Krampola.
Audiokniha namluvená Krampolem trvá 9 hodin. Jak ale dlouho trvá ji namluvit? „Pan vydavatel říká, že počítal, že se to bude dělat dýl. Já jsem to četl, co mi síly stačily, až byli technici naštvaní. Když to jde, tak se to nemá přerušovat,“ omlouvá se Krampol.
„Hlas po pěti hodinách už je... Posluchači to nepoznají, ale já to poznám na sobě. Jako když někdo běží maraton. Běží, ale sil nemá jako po startu,“ přiznává herec.
Dabovat musí člověk sám za sebe. „Já jsem nic nekopíroval,“ vysvětluje Krampol. Někdy se to bez toho ale neobejde. „Zbylo pět filmů s Louisem de Funèsem. Já to přijal a říkal jsem si, že jediná možnost, která je, je dělat to jako František Filipovský. Po Filipovském dělat Louise de Funèse za sebe, to nejde.“
Belmondo ve své knize píše, že u divadla sice byl, ale v angažmá být nechtěl, protože si nechtěl ostrouhat charakter. „Mě divadlo nikdy nijak nešlo, netáhlo. Mě bavily spíš kraviny už od prvního ročníku, když jsme založili divadlo Paravan,“ vzpomíná Krampol.
Belmonda daboval i Miroslav Moravec a Jan Tříska. „Jediný, kdo se mi líbil byl Hona Tříska, ten to dělal bezvadně. Mně osobně na to přesně seděl. Když emigroval, tak jsem za něj ve dvou nebo třech filmech domlouval posynchrony, protože Třísku umím napodobit, přiznává Krampol. „Nikdo nepoznal, že Tříska ty tři nebo čtyři věty, které chyběly, že to nemluvil on.
Třísku si připomíná s obdivem. „Byl to výjimečný herec, recesista. Měl jsem ho strašně rád. Znali jsme se ze školy, po letech, když se točila Nahota na prodej, tak jeho dcera Kája u nás bydlela tři měsíce,“ vzpomíná herec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
