Jiří Grygar, astrofyzik

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je rok 2009 z hlediska astronomie jako vědy něčím významný, očekává se nějaký zásadní průlom, zásadní objev?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
No, tak pochopitelně ty zásadní průlomy jsou vždycky neočekávány, takže to by nebylo v pořádku, kdybychom už předem věděli, co objevíme neočekávaného, takže spíše je to připomínka právě té minulosti, ale pochopitelně že astronomové neustále hledí kupředu, protože mají k tomu vynikající příležitost technickou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdyby možná i spousta posluchačů Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu nevěděla, proč byl zvolen zrovna rok 2009, mohla by ta otázka znít, proč zrovna 2009, proč ne o rok později, proč ne o rok dříve? Tak proč v roce 2009 je vyhlášen Mezinárodní den astronomie?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Ta iniciativa k tomu vyhlášení přišla z Itálie, a je to pochopitelné, protože Italové mají velmi silný trumf, totiž výročí prvních pozorování Galilea Galileiho, což byl slavný italský fyzik a matematik, ale také jeden z významných astronomů, protože jako první člověk na světě využil tehdy objeveného dalekohledu k tomu, aby se podíval do vesmíru a během velmi krátké doby a právě to začalo v tom roce 1609 se mu podařilo učinit několik zcela zásadních objevů, které potom velmi silně ovlivnily nejenom astronomii a fyziku, ale také filozofii, světový názor, prostě byla to velká revoluce, takže ta iniciativa byla přijata jednak Mezinárodní astronomickou unií, která ji vlastně vyhlásila na kongresu, který se konal v Praze v roce 2006 jako iniciativu Mezinárodního roku astronomie a potom získala podporu jednak organizace UNESCO pro vzdělání a vědu a jednak Organizace spojených národů, takže tyto dvě významné instituce vlastně zaštiťují tento Mezinárodní rok astronomie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste říkal, že ta původní iniciativa vzešla z logiky věci, protože to výročí se týká Galilea Galileie z Itálie. I Česká republika, potažmo české země mají ale své želízko v ohni.

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Ano, to je pravda a dokonce myslím, že v tomto směru jsme ve výhodě proti ostatním minimálně evropským zemím, protože když Galileo napsal svůj první spis o těch velkých objevech, které učinil a ten nazval Hvězdný posel, tak ho jízdním poslem poslal do Prahy a tady si ho přečetl jiný významný astronom, který je docela slavný a patří k největším osobnostem astronomických dějin, Johannes Kepler a Johannes Kepler, který byl spíše teoretik, zatímco Galileo byl spíše experimentátor, na to reagoval po svém, totiž že napsal okamžitě odezvu, Rozpravu s hvězdným poslem a zase to tím jízdním poslem poslal zpátky Galileimu do Itálie. Takže tehdy tady ta komunikace byla pochopitelně velice pomalá a složitá, ale přesto ta reakce byla relativně blesková, prostě Kepler ihned pochopil, že se tady stalo něco významného, co mu jako teoretikovi dalo příležitost a inspiraci k dalším pracem a to potom také v Praze udělal, protože v témže roce 1609 publikoval v Praze význačný spis Astronomie a nova, kde formoval Keplerovy zákony, to jsou ty zákony, co se dneska učí i na střední škole.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak. Je jasné a myslím, že naši posluchači si to mohou celkem jednoduše za použití internetu také zjistit, že Mezinárodní rok astronomie začne oficiálně tuto středu, tedy příští týden. To, čím začal minimálně pro spoustu lidí v České republice, bylo novoroční pozorování Slunce, na mnoha observatořích v České republice bylo Slunce pozorováno, je vůbec možno v tuto chvíli v roce 2009 něčeho se nového dobrat přímým pozorováním naší hvězdy?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
To určitě ano, a to patří k významným úkolům astronomů, kteří zkoumají naši nejbližší hvězdu, tedy Slunce, všemi možnými pozemními i dokonce kosmickými prostředky a dokonce také prostředky podzemními, to znamená, observatořemi, které jsou naopak zakutány pod zemský povrch, to jsou hluboké šachty, ve kterých se nacházejí přístroje pro měření neutrin, která přicházejí ze Slunce, takže je to komplexní výzkum a ten má velký význam z několika důvodů. Především proto, že Slunce je přirozeně zdrojem energie, téměř veškeré energie, kterou používáme na Zemi a jednak proto, že nás také zajímá takové to kosmické počasí, které vzniká tím, že Slunce je aktivní hvězda a že má různé projevy, které jsou dokonce nebezpečné, jako jsou sluneční erupce nebo různé výtrysky sluneční hmoty v podobě koronárních kondenzací, tak to je prostě věc, která pochopitelně hraje roli, jak při provozu umělý družice Země, tak taky při provozu pozemního průmyslu, abych tak řekl, protože se stává zejména při těch velkých magnetických bouřích, že dochází k výpadkům na dálkových vedeních a také k výpadkům radiového spojení, což může mít někdy velké ekonomické důsledky. Je to také nebezpečné pro lety astronautů, kteří se vydávají, řekněme, k Měsíci nebo jednou v budoucnosti k Marsu, takže je tady mnoho důvodů, abychom se Slunci věnovali a popravdě řečeno ještě je spousta záhad kolem Slunce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jenom připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, mým dnešním hostem je předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiří Grygar. Pane Grygare, podle webových stránek toho českého jaksi, té české sekce Mezinárodního roku astronomie celá ta akce je činěna také proto, aby byla astronomie připomenuta velké veřejnosti jako věda, aby vůbec bylo osvěženo to vědomí toho, že se čeští vědci podílejí na špičce světové astronomie. Na druhou stranu já jsem dneska po takovém krátkém průzkumu internetových zpravodajských webů zjistil, že na třech z nich těch hlavních, to znamená, Aktuálně.cz, Novinky.cz a iDnes.cz hned na home page zhruba asi ve třetím článku shora je sekce Horoskopy. Nikde jsem tam nenalezl sekci Astronomie nebo něco. Je tam maximálně jedna malá záložka Věda, která se potom po rozkliknutí tedy dostane dále. Jak chcete takovou společnost nějakým způsobem osvěžit, co se týče vědeckého přínosu astronomie?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
To je právě jeden z těch důvodů, proč vlastně byl Mezinárodní rok astronomie vyhlášen, protože stejná situace není jenom u nás, ta je prakticky po celém světě a když se podíváte do kterékoliv země, tak naprostá většina veřejnosti spíše dává přednost takovýmhle věcem, jako jsou ty horoskopy a ještě horší věci, co se teda tak vyskytují na tom webu, čili tohle je obecný problém, že na jedné straně máme tady tu, řekněme, evropskou nebo světovou elitu, která dělá velice důležité výzkumy, které jsou cenné pro celé lidstvo a na druhé straně většina lidstva zůstává nějak pozadu, a to i v těch vyspělých zemích. To se týká i Spojených států, které přece, jak víme, dávají velké peníze na to, aby se astronomie rozvinula, a to jak ta pozemní, tak zejména ta nejdražší, to znamená, ta kosmická, no, a přesto ve Spojených státech najdete teda také naprosté šílenosti. A není to rozhodně v pořádku a dokonce si člověk někdy říká, jestli se nemůže stát téhle civilizaci, že ten odklon od vědy, který pozorujeme v široké veřejnosti, nepřeváží natolik, že prostě ani ti politici nebudou vědu podporovat prostě proto, že si to vlastně veřejnost příliš nepřeje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Probíhá odklon od vědy z vašich zkušeností, pane Grygare?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Zejména, bych řekl, že ve druhé polovině dvacátého století ten odklon nastal. Nejprve tady bylo takové to období, řekněme, Julese Vernea na konci devatenáctého století.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, technická vsuvka, možná to devatenácté století bylo tím, co dalo příliš vysokou laťku, protože tehdy přece bylo to období okouzlení vědou a objevy.

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Ano, to bylo přesně tak, to, myslím, ten Verne to docela dobře ukazoval, ta popularita jeho spisů a mnoho lidí se tím inspirovalo a ve dvacátém století zpočátku vědu všichni milovali. Ale pak přišla druhá světová válka a objevily se vynálezy, jako je radar a jako je atomová puma a najednou prostě ta veřejnost prostě změnila názor a má takový pocit, že ti vědci jsou velmi nebezpeční, teď ještě experimentují s různým životem a s genetickými manipulacemi a geneticky modifikované potraviny a najedou je taková fóbie ve veřejnosti, které se dokonce technicky říká, říká se jí technofóbie, a to je docela, bych řekl, nebezpečný rys, protože to potom vede i k tomu, že třeba značná část talentované mládeže váhá, zda se má věnovat vědě a nebo něčemu jinému. Těch talentů je málo, takže by se měly podchytit pokud možno všechny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nechtěl bych se uchylovat k nějakému šíření nějakých fóbických nálad, ale není to možná tak, že pro laika, který se tak jako vy celý život nezaobírá astrofyzikou či astronomií je už jen, řekněme, nějaký základ tohoto oboru velice obtížně pochopitelný, protože si už nepamatuje ze střední školy to všechno, co se učil například o Keplerových zákonech a o jiných zákonech a vůbec vysvětlit to, co se děje ve Slunci, to, co pozorují astronomové Hublovým teleskopem na oběžné dráze nebo to, co se děje v Cernu v tom novém urychlovači je nad chápání drtivé většiny lidí. To se dá nějakým způsobem popsat, ale obtížně pochopit.

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
To máte pravdu. Ta věda se pochopitelně velmi vzdálila takovému běžnému způsobu uvažování, je náročná, vyžaduje vlastně technický trénink, aby vůbec se člověk v té vědě trochu vyznal a nakonec i vědci sami se musí hodně specializovat, takže část vědců ani nemá příliš široký záběr a mimo svůj obor jsou vlastně stejnými laiky jako ta široká veřejnost, čili tohle je problém, no, ale právě proto jsme si toho vědomi a astronomie naštěstí, bych řekl, je tou disciplínou, kde je pořád velká šance, aby astronomie oslovila širší veřejnost. Mám docela dobrou zkušenost, že lidé, kteří skutečně přijdou pod hvězdnou oblohu a když jim to člověk začne vykládat, tak najednou velmi zpozorní a jsou docela i nadšení a jsou zvídaví a zajímá je to, jenom si to prostě v takovém tom běžném denním kalupu neuvědomují, že nad námi svítí hvězdy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, a teď se vás ptám opět zpět jako předsedy přípravného výboru pro tu českou část Mezinárodního roku astronomie. Co v tom příštím roce, v tomto roce, v podstatě v roce 2009 hodlají čeští astronomové udělat pro to, aby se astronomie a astrofyzika více přiblížila, aby opravdu to na konci roku 2009 to vědomí o české astronomii bylo větší?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Myslím, že máme jednu výhodu a ta je také historická, totiž že u nás v republice je velké množství kamenných lidových hvězdáren, anebo hvězdáren, které sice nejsou tak jako vybavené, ale přece jenom slouží pro veřejné pozorování, což si myslím, že je nejenom evropský, ale dokonce světový unikát. Nevím o žádné jiné zemi na světě, kde by hustota hvězdáren na, řekněme, nějakou čtvereční jednotku byla tak vysoká jako právě tady, na těch hvězdárnách pracují jednak profesionální placení pracovníci, ale také hodně zapálených astronomů amatérů, kteří to dělají jako svého koníčka a v tomto směru máme také docela výjimečné postavení, protože jsme si to vyzkoušeli při jiných minulých akcích, které proběhly v poslední době. Možná, že si i posluchači rozhlasu vzpomenou, když v roce 2004 byl přechod Venuše přes sluneční kotouč, který shodou okolností byl v Evropě dobře pozorován, tak na celé řadě českých středních škol se ta pozorování organizovala a dokonce ta nejlepší pozorování, která byla vyhodnocena v rámci Evropy, ta potom, tam se naši pozorovatelé, vlastně studenti se umístili mimořádně dobře, protože v první desítce jsme jako jediná země měli dokonce dvě družstva.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co tedy bude patřit mezi to, co přímo budou čeští astronomové dělat v průběhu Mezinárodního roku astronomie?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Tak, především chceme pochopitelně proniknout do všech médií, která jsou k dispozici, čili včetně Českého rozhlasu a musím ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolonku máte splněnou, pane předsedo Grygare.

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Nene, Český rozhlas, myslím, je v tomto směru naprosto báječná instituce, protože máme mimořádně dobré zkušenosti s mnoha stanicemi Českého rozhlasu, prakticky na všech se vždycky astronomii dopřává sluchu a musím říci, že to je unikátní elektronické médium, které nás velice povzbuzuje. Takže to bude pokračovat a jistě bude celá řada takových ucelenějších pořadů, které budou zvýrazňovat právě tu, ten podíl Českého rozhlasu na Mezinárodním roce astronomie. Ale těžší je to pochopitelně s tím proniknout do televize, to už je velmi náročné a tam se nám to příliš nedaří, ale máme celkem dobrou zkušenost i s těmi tištěnými médii, to znamená, s novinami, časopisy, dneska si každý celostátní deník považuje celkem za svoji povinnost, aby měl svoji vědeckou rubriku a tam ta astronomie je vždycky velmi silně akcentována.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kromě horoskopů.

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
No, to je druhá věc. To je jako ta vyváženost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Jiří Grygar, předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie. Co je kromě toho, že chcete skrze média dát najevo, že tady vůbec je cosi jako astronomie či astrofyzika, že chcete dát toto najevo a dát jaksi vědět, tak co je kromě toho cílem Mezinárodního roku?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Tak si myslím, že právě ta aktivita je hodně rozprostřená do jednotlivých míst, o kterých jsem tady hovořil, čili jsou to jednak ty hvězdárny, kde nemají své programy a ty mohou zasáhnout vlastně téměř každého, protože popravdě řečeno asi nikde není dál než nějakých čtyřicet kilometrů k nejbližší hvězdárně v České republice, tak to je velká výhoda. Ta druhá výhoda je, že máme Českou astronomickou společnost, která je rozprostřena rovněž svými členy po celé republice, takže jednotlivé sekce České astronomické společnosti mají své programy pro veřejnost, samozřejmě také programy odborné, ale musím říci, že i Mezinárodní astronomická unie, která vlastně to všechno spískala, tak přestože to je profesionální organizace špičkových astronomů, tak hlavní takový důraz na to, co se má v letošním roce dělat, je právě ten kontakt s veřejností, čili ten budeme vlastně a jak to dopadne, to uvidíme na konci roku. Máme už dneska své docela aktivní webové stránky, takže mám pocit, že to je zejména pro mladé lidi je dneska docela dobré médium, které by mohlo právě přivábit jak začínající astronomy, tak studenty, tak dokonce děti, protože tam máme i dětskou rubriku, že si mohou sluníčko namalovat nebo hvězdy namalovat a zúčastnit se soutěží. Máme českou a také mezinárodní astronomickou olympiádu, kde vyhledáváme ty talenty už několik let a kde zase česká družstva se potom na tom mezinárodním fóru docela úspěšně prosadila.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak to potom vypadá s přerodem, řekněme, takové přípravy, takové přípravky astronomické v tu dospělou praxi? Jsou tak, jak jsem říkal, na začátku čeští astronomové opravdu na špici světové?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Mně připadá, že o tom je několik důkazů. Ten jeden důkaz spočívá v tom, že v roce 1968 prakticky celá špička odešla do zahraničí a tito lidé se během krátké doby velmi dobře uplatnili na předních světových observatořích nebo vědeckých ústavech, o čemž svědčí to, co mezitím dokázali a zrovna teď nedávno jsme udělovali takzvanou Nušlovu cenu, což je nejvyšší astronomické vyznamenání u nás doktoru Ivanu Hubenému, který byl jeden z těchto exulantů, odešel poměrně pozdě, tuším, v roce 1986 do ciziny a tím, že jenom odešel a že prostě se dostal na špičkové pracoviště ve Spojených státech, tak jeho vědecká produkce vzrostla naprosto neuvěřitelným způsobem, přestože už tady byla docela dobrá, když jako ještě byl doma v republice, takže to bylo jasně vidět, že to je právě ta příležitost, kterou dostal právě proto, že měl dobré renomé a že tedy měl dobré vzdělání, které vlastně získal zde doma. A takových případů je opravdu hodně, prakticky nikdo z těch, kdo odešli do světa, se tam neztratil a naopak teď po převratu v roce 1989 jsou to právě tito lidé, kteří pomohli mladé generaci našich astronomů je zase vytáhnout do světové špičky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Grygare, vaši kolegové z Fyzikálního ústavu Akademie věd mají v Cernu ten známý nový urychlovač částic LHC, který by jim snad měl být restartován právě na začátku roku 2009. Mají něco podobného astronomové, takovou jako velkou, úžasnou hračku?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Především bych chtěl poznamenat, že tato hračka v Cernu je velice důležitá pro astronomii, protože se dá očekávat, že se tam napodobí podmínky, které byly ve vesmíru těsně po velkém třesku a po této stránce je to vlastně také astronomický přístroj, i když je pod zemí, ale astronomové mají takové přístroje. Především čeští astronomové byli loni přijati, tedy Česká republika, do takzvané Evropské jižní observatoře, což je observatoř, která má své přístroje v Chile v Jižní Americe, tam jsou dnes nejvýznamnější světové dalekohledy vůbec a jestliže máme nyní příležitost, abychom se podíleli na jejich provozu, na jejich vědecké práci, tak to je naprosto obrovský skok kupředu a zejména mladá generace toho bude využívat jistě po tu dobu, kdy ta Evropská Jižní observatoř půjde ještě nahoru, protože tam mají být postaveny ještě větší přístroje v příštím desetiletí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Má vůbec Česko, teď myslím jako země skrze své vědecké pracovníky možnost se podílet například na stavbě, vůbec na vývoji takových velkých observatoří, jako je právě ta chilská té Evropské Jižní observatoře?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
My jsme ten přístup získali právě teď, to znamená, tím přístupem, to znamená, že i naše firmy, zejména potom takové, které dělají to, čemu se říká HiTech, tak mají velkou šanci, aby se zúčastnily tendrů na ten mezinárodní vývoj těch budoucích velkých přístrojů, to jsou jak rádiové teleskopy, tak optické a protože existuje taková dohoda, že vlastně ty firmy jsou placeny z rozpočtu Evropské Jižní observatoře, tak my tím vlastně můžeme nepřímo podpořit i náš špičkový průmysl, protože ty peníze, které tam Česká republika vložila nebo vkládá, se zase mohou vrátit těmto špičkovým firmám jednak to dostanou ty peníze, ale dostanou také renomé, protože když řekněme, si napíšete do nějakého reklamního letáku, že dodáváte zařízení pro Evropskou Jižní observatoř, tak to je totéž, jako když v devatenáctém století si někdo psal, že je c.k. dodavatel, tedy císařského dvora ve Vídni. Jinými slovy, tohle je vlastně aplikace, která je docela nečekaná a která umožňuje, aby se vlastně ten vklad do astronomie rozšířil na mnoho jiných oborů v České republice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, ukončíme náš rozhovor, pane předsedo Grygare, tím, že se podíváme zpátky do roku 2008, kde bezesporu jednou z velkých událostí minimálně na astronomickém poli je vyfotografování, pokud se úplně nepletu, tak první reálné vyfotografování planety u jiné sluneční soustavy, to je ta planeta /nesrozumitelné/ B, která mimochodem byla vyfotografovaná právě v té chilské observatoři německými odborníky. Jsou Češi někde u něčeho tak, řekněme, dobrodružného, tak úžasného, jako je právě vyfotografování planety u tak vzdálené sluneční soustavy?

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Především na Evropské Jižní observatoři už několik let pracuje můj někdejší diplomant doktor Stanislav Štefl, který se právě podílí na těch interferometrických měřeních, která jsou potřebná při odhalování planet, ale ta záležitost je daleko širší, už jsem tady hovořil o doktoru Ivanu Hubeném, který právě ve svých teoretických pracech se zabývá atmosférami těch cizích planet a je v tom na světové špičce, takže my máme jaksi obě želízka v ohni, jak to experimentální v Chile, tak také to teoretické, protože vždycky jde nakonec o to, abychom to uměli vysvětlit, nejenom odpozorovat, ale potom to těžší je udělat dobrou interpretaci a myslím, že tohle je věc, která rozhodně v České republice nebude druhořadá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, astrofyzik Jiří Grygar, předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie byl mým hostem. Pane předsedo, tak vám držím palce, ať to všechno dobře dopadne, možná na konci roku 2009 si řekneme, jestli ten rok byl úspěšný. Díky, že jste přišel a na shledanou.

Jiří GRYGAR, astrofyzik:
Ano. Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný večer strávený právě s Radiožurnálem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.