Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR

Minus 295 milionů korun takový škrt v rozpočtu plánuje na příští rok vláda pro Akademii věd. Tento zásah by se ale neobešel bez citelného propouštění lidí. V ohrožení by prý mohl být i projekt vědeckého centra excelence Biocev, pak bychom mohli přijít například o objevy v oblasti léčebných a diagnostických postupů. Proč se nedaří vedení akademie ubránit peníze na rozvoj vědy? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Pozvání přijal předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Vítejte u nás.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Hezký podvečer.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane profesore, už v roce 2009 váš předchůdce ve funkci Václav Pačes varoval, že na akademii se řítí velký finanční problém, že vědci už odcházejí do zahraničí a že bude hůř. Když pak vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace sklidila kritiku za systém hodnocení vědeckých výsledků a financování vědy, kterému se ve vědeckých kruzích posměšně říká kafemlejnek, tak se odvolal premiér k zásadní obměně rady a právě rada rozhoduje o rozdělení miliard ze státního rozpočtu. Co se stalo, že všechny tyhle ty změny dosud nepomohly?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Tak asi bychom měli ten dotaz směrovat spíše na Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Mimochodem vláda zatím ještě o tom snížení o 300 milionů nerozhodla, to je návrh rady, který půjde do vlády a který bude projednávat vláda, ale k vaší otázce, my už jsme přišli v tom roce 2009 zhruba o půl miliardy, nikdo nám nikdy nevysvětlil proč, to byl první zajímavý moment. A teď nám chce rada pro výzkum sebrat další 300 milionů a když se ptáme proč, tak nám říká, že to je politické rozhodnutí. Já tomu nerozumím. Já bych čekal, že rada je od toho, aby poradila premiérovi a vládě, jak má rozdělit peníze, a pak má následovat politické rozhodnutí, u nás je to naopak.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak rozkryjme posluchačům, s jakou částkou jste hospodařili letos nebo ještě hospodaříte, a s jakou byste hospodařili příští rok?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Letos jsme hospodařili s částkou zhruba 4,5 miliardy korun přímo od státu. A to je částka, která činí asi 45 % našeho rozpočtu celkového, zbytek 30 % zhruba si vysoutěžíme v grantech zahraničních i domácích a asi 27, 25 % si vyděláme vlastní činností, čili my nejsme instituce, která je 100% financovaná státem, jak si často mnozí myslí, takže 4,5 miliardy zhruba institucionálních prostředků jsme měli letos.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže příští rok teoreticky, pokud ten návrh projde, bude tedy 4,2.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
4,2 miliardy, ano, přesně tak.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Co přišla ekonomická krize, tak stát prakticky po 3 roky výdaje na výzkum a vývoj téměř nezvyšuje, to by mohlo být to politické rozhodnutí, že se to plošně týká všech, prostě šetří se na všech úrovních. Nicméně Akademie věd tam doslova dostává každý rok méně a méně. Vy jste skutečně nepřišel na to nebo nedobral jste se odpovědi ani třeba od premiéra proč?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Já jsem mluvil s panem premiérem toto pondělí, měli jsme domluvenou schůzku právě kolem rozpočtu. Já jsem panu premiérovi vysvětlil postoj Akademie věd, seznámil jsem ho s fakty, čísly, která podporují to, že Akademie věd by neměla přijít o žádné takovéto peníze, pan premiér si mě vyslechl a slíbil, že se celou záležitostí bude velmi vážně zabývat. S tím jsme se rozešli. Rozpočet má jít někdy v dohledné době do vlády, tak já doufám, že pan premiér skutečně tu věc zváží a v rozumném případě zruší toto nesmyslné rozhodnutí o odlivu 300 milionů korun.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, na druhou stranu už právě v tom roce 2009 vy osobně jste varoval před problémem s financováním. Psal jste o tom i v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech jako Nature nebo Science a už tehdy jste mluvil o nutnosti propuštění a zavírání třeba některých ústavů. Od roku 2009 udělalo se něco takového skutečně? Propustilo se třeba několik stovek lidí? Zavřely se některé ústavy?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Když jsme v roce 2009, na rok 2010 přišli o 0,5 miliardy korun, tak jsme velkou část tohoto deficitu přenesli na ústavy, ale samozřejmě my musíme nechat na vůli ředitelů nebo na jejich organizaci, co s tím udělají, to znamená, byly ústavy, které propustily poměrně dost lidí, kteří ještě stále byli schopni dělat dobrou vědu, byly ústavy, kteří, které si jsou schopny vydělat peníze zvenku, protože mají patenty, licence, ty nemusely třeba propustit, protože tyto lidi neplatily ze státního rozpočtu, ty zaplatily z jiného rozpočtu. Takže každý ústav se s tím vypořádal jinak, ale v zásadě omezili jsme řadu investic, omezili jsme nákupy přístrojů. Bohužel jsme stále méně konkurenceschopní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, pane profesore, ale proč se na to ptám, protože vlastně už 3 roky jaksi pláčete nad tím, že bude nutné něco zavírat a ta vláda vidí, že za ty 3 roky se ale nic tak dramatického nestalo, jestli jste tím nedosáhli toho, že vás teď s těmi vašimi hrozbami v podstatě nebere vážně?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Ne, ne, ne, já si myslím, že to je zkreslená představa. Když budu vědět třeba na základě mezinárodního auditu nebo hodnocení, že ten obor nebo ten ústav není dobrý a že ho mám zavřít, tak to udělám. Ale my jsme měli velmi podrobné mezinárodní hodnocení a nevyplynulo z toho žádné, žádný takovýto požadavek, čili akademická rada nemá důvod zavírat ústavy jenom proto, aby vyhověla přání nějakému třeba politickému. A mimochodem ještě bych dodal, že Česká republika v počtu vědeckých pracovníků na 1000 obyvatel, patří k podprůměru Evropské unie a státy jako Finsko mají třikrát tolik, státy jako Švédsko, Japonsko, Spojené státy a tak dále mají dvakrát tolik, čili, moje otázka je má smysl zavírat ústavy a propouštět lidi a ještě dále snižovat konkurenceschopnost české vědy?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, tato vláda hodně slyší na čísla. Máte vy třeba v rukou nějaká čísla, která by dokazovala prospěšnost udržování vědeckých stavů, když už ne jejich rozvíjení?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Tak já myslím, že to základní číslo je, že Akademie věd je stále ještě nejefektivnější výzkumnou institucí v tomto státě. My máme zhruba 15 % všech pracovníků ve výzkumu a vývoji a tvoříme takřka 40 % všech takových těch certifikovaných jak se říká těch kvalitních výsledků. Já myslím, že to dokazuje jednoznačně, že jsme efektivní a že nebereme tu státní podporu zadarmo.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal, že jste toto pondělí mluvil s premiérem na téma, co budete muset udělat, pokud dostanete skutečně o téměř 300 milionů méně. Tak, co budete muset udělat?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Tak zase není jenom jedno řešení. Jedno řešení je krajní svým způsobem, přenést celý tento deficit na ústavy, to by znamenalo propuštění zhruba 450 lidí, my známe průměrné výdělky v Akademii věd, 450 lidí k 1. 1. příštího roku.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co by to bylo za lidi, to by byl, já nevím, personál z kanceláří, nebo by šlo skutečně o kvalifikované vědce?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Tak jako v roce 2009 bychom to museli nechat na ústavech, to znamená ústavy by si musely rozhodnout, koho propustí, ale víte, kvalifikovaný vědec potřebuje kvalifikovaný personál, čili není možné říct já nepropustím vědce, ale propustím laboranty a techniky, to dost dobře nejde, čili to je jedno krajní řešení. Druhé krajní řešení je všechno sanovat abych tak řekl z centra, to znamená, nebudem kupovat žádné přístroje, nic nebudeme stavět, nebudeme opravovat, naše konkurenceschopnost půjde k nule tím pádem, to je další řešení. Další řešení, jak jste tady zmínila, je například neinvestovat do Biocevu, do jednoho z těch našich dvou velkých projektů, do těch vlajkových lodí Akademie věd a Univerzity Karlovy v tomto případě a ten projekt vlastně odpískat, protože na něj nebudeme mít peníze.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Co by znamenalo odpískat centrum excelence Biocev?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Tak já myslím, že by to byla především velká mezinárodní ostuda, to za prvé. Za druhé, my už jsme, a teď hovořím i za Univerzitu Karlovu, začali nabírat lidi, kvalitní lidi ze zahraničí, cizince i Čechy, kteří se chtějí vrátit a kteří počítají s tím, že v Biocevu budou pracovat. Na tento účel už z toho samotného projektu jsou vypláceny desítky a desítky milionů korun. Kromě toho jsme do Biocevu investovali, koupili jsme pozemek, máme připravené další investice, a teď najednou kvůli pár stům milionům bychom to měli zastavit? A to je problém, protože nám bude chybět těch 300 milionů, pokud vláda takto rozhodne a parlament nám nepomůže, tak nám bude chybět v rozpočtu, a to není ani částka, kterou bychom potřebovali na Biocev.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A teď lidé, kteří věcí, že Biocev je z 85 % hrazený z evropského grantu, tak se ptají, proč je s ním problém, proč nestačí 85 % evropských peněz plus 15 % od státu, na ty přece nikdo nesahá?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Problém je v tom, že Biocev byl projektován na určitou hranici finanční, bylo to, tuším, 3,1 miliardy, ale protože to byl projekt, který kvůli liknavosti českých úředníků na ministerstvu školství i jinde byl projednáván a schvalován jako úplně poslední, tak se zjistilo, že už těch peněz tolik není, takže se řeklo tak musíme zkrátit Biocev o 700 milionů a těch 700 milionů, to nejde jenom. Nemůžeme postavit jenom půlku budovy, nebo nemůžeme uříznout půlku přístroje, čili my najednou stojíme společně s Karlovou univerzitou před problémem, kde sehnat 700 milionů, které nám Brusel nedá, ty musíme zaplatit my dvě instituce z tohoto zdroje a já se děsím toho, že za situace, kdy Akademie věd má pro příští rok přijít o 300 milionů korun, budu postaven před problém, kde mám sehnat adekvátní část ze 700 milionů, v našem případě by to bylo asi 450.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Kdo konkrétně, pod kterého ministra patří tenhle ten problém, který má teď Biocev? Byl to už ministr Dobeš?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Ne, ty problémy byly nastartovány už předtím. To je problém strukturálních fondů a ministerstva školství, kde se vystřídalo několik ministrů, já nejsem teďka dohledat, který za co může, ale není to zdaleka jenom problém minulého ministerstva nebo současného ministerstva, to určitě ne.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu už 3 roky se debatuje nad tématem také, zda by v minulosti provedená reforma Akademie věd měla být dostatečná. Prezident Klaus už na začátku ekonomické krize uvedl, cituji: "Myslím, že další systémová změna této instituce je potřebná." Chystáte se vyhovět požadavkům tohoto typu, budete se sebou ještě něco dělat, abyste byli efektivnější, abyste byli jaksi průhlednější pro financování?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Určitě to není důvod, že bychom chtěli vyhovět přání pana prezidenta nebo kohokoliv, i když samozřejmě to slyšíme. My jsme, jak jsem řekl, zhodnotili v minulém období zhruba 400 týmů v Akademii věd mezinárodními grémii a máme velmi dobře zmapovanou situaci na ústavech a rozhodli jsme se, že vyjdeme z tohoto hodnocení a z dalších faktů, internacionalizace, výzkumu a tak dále a navrhneme koncepční změny v organizaci Akademie věd, které by vedly vlastně i ke strukturálních změnám, takže na posledním akademickém sněmu na jaře tohoto roku jsem představil hrubou kostru této reformy řekněme tomu, my to nazýváme strategie Akademie věd pro léta 2014 až 20, a to je myslím si velmi zásadní a koncepční krok, výsledkem je, že nám vláda nebo rada chce vzít 300 milionů korun, to mi připadá poněkud podivné.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže rozumím tomu tak, že rada vlády se rozhodla pro tento krok poté, co jste předložili tady tuhle tu reformu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Ano, je to přesně tak. Já jsem o tomto kroku hovořil na sněhu Akademie věd, nebyl tam bohužel pan premiér, byl v zahraničí, ale byl tam pan současný ministr školství Petr Fiala. My jsme s tím konceptem seznámili celou řadu lidí, docela považuji za podivné, že právě lidé z Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kde jsou z definice by měly být osobnosti, které takovéto věci jsou schopny zhodnotit a docenit, tak tam není žádná rozumná odezva.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A funguje ta rada po té obměně, protože se polovina rady, 6 lidí se vyměnilo prostě proto, že ta rada nebyla schopná nějakým způsobem v podstatě usnášení nějakého rozumného konsensu, funguje ta rada teď?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Já si myslím, že ta rada funguje v principu úplně stejně jako fungovala ta minulá.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže špatně?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
No, já jsem nebyl tak úplně kritický k těm, k těm problémům minulé rady. Víte, ta rada se zabývá daleko více než koncepčními záležitostmi těmi zdánlivě marginálními, samozřejmě rozpočet není marginální věc, ale rada řeší spoustu drobných problémů, které seberou spoustu času a v zásadě nemá ani čas na nějaké koncepční úvahy. Otázka druhá je, kteří lidé ze současné rady by byli takových koncepčních úvah schopni.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli mi říkáte, že současná rada vlády pro výzkum není schopná koncepční úvahy?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Já nevím, jestli jako celek, ale má s tím docela značné problémy. Nemám ten pocit, že by tato rada byla schopna nějakých zásadních koncepčních úvah.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je to zásadní problém třeba pro Akademii věd a její budoucnost?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
No, samozřejmě je, protože problémy, které máme, nejsou dnešní, opakujeme stále, snášíme důvody, naše argumenty, proč ty problémy vznikají, výsledek je stále stejný, peníze dolů.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Viz kafemlejnek?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Viz kafemlejnek, ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Mimochodem udělá někdo někdy něco s kafemlejnkem, o kterém se ví už léta, že to takhle nejde?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Tak mě docela překvapuje v tom nepříjemném slova smyslu, že i po masivní kritice, kterou na kafemlejnek snesl mezinárodní auditu výzkumu a vývoje, i poté, co ho odsoudila celá řada lidí, někteří z nich sedí v současné Radě pro výzkum, vývoj a inovace, tak najednou pro některé instituce je kafemlejnek výhodný, takže je snaha resuscitovat ten kafemlejnek, který se už původně zdál být pod stolem úplně mimo scénu, takže mě tohle to znepokojuje, protože je to zcela pragmatické chování. Kafemlejnek deformuje vědeckou obec, vědecké výsledky a teď mi to budeme legitimizovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Definujme to pro ty, kteří by to snad nevěděli, jde o to, že hodnotí kvantitu a nikoliv kvalitu výstupů vědeckých.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Ano, není to úplně stoprocentně takto, ale zvýrazňuje významně kvantitu nad kvalitou.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pokud ekonomická krize brzdí už 3 roky peníze na vědu, co bude po roce 2015? Hrozí vracení evropských dotací kvůli tomu, že peníze podtrhnou úspěšný rozvoj dotovaných projektů? Hovoříme s předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Pane profesore, momentálně se tady pracuje na nových výzkumných kapacitách, je tam šestice velkých center excelence, včetně Biocevu, 85 % peníze operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, 15 % stát, program nabízí 55 miliard, ty se musejí vyčerpat do konce roku 2015. Pokud už teď hovoříte o problémech třeba s financováním Biocevu, co to znamená z hlediska budoucnosti? Pokud to nedofinancujeme tak, jak je potřeba, nebude to fungovat tak, jak jsme slíbili v těch projektech Evropské unie, tak se budou vracet peníze?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Obávám se, že ano. Skutečně ten nejstrašidelnější scénář je ten, že bychom nebyli schopni tyto projekty udržet a teď budu hovořit o těch 6 velkých, ale ono se to týká všech ostatních, a museli bychom vrátit peníze do Bruselu. Já si to vůbec nedovedu představit. Ale když jste tohle téma začala té udržitelnosti, samozřejmě v době, kdy se ty projekty plánovaly, to bylo ještě za Topolánkovy vlády, byl optimistický předpoklad, že rozpočet na vědu se bude zvyšovat každým rokem o 2 miliardy, to bylo někdy v roce 2007, 2008.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pak přišla krize.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Teď najednou rozpočet na vědu stagnuje, v případě Akademie věd dokonce klesá, a teď řeší otázka najednou, kde se ty finance vezmou. Já musím říct, že zas tak úplně špatně na tom s těmi financemi nejsme. Už Topolánkova vláda tehdy říkala zacpěme černé díry v rozpočtu, a to byly, říkám to otevřeně, některé projekty aplikovaného a průmyslového výzkumu, kde se ztrácelo hrozná spousta peněz. Já si myslím, že stále ještě je celá řada projektů, které nemají dobré výstupy a kde by se dalo ušetřit. Ale budeli se šetřit na Akademii věd, na vysokých školách, tak to k ničemu nepovede.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Znamená to, že nehovoříte o projektech, na kterých byste se jako Akademie věd podíleli, nemáte tam také nějaké černé díry?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Já si myslím, že ne, zatím nám ani žádnou černou díru neprokázal. My máme jako Akademie věd velmi důkladně kontrolované a otevřené hospodaření, každý půlrok předkládáme sněmu mezihlášení nebo hlášení, čili já vidím daleko větší problém v té aplikační sféře a v průmyslové sféře. Mimochodem stát podporuje u nás ze svého rozpočtu přímo průmysl dvojnásobkem průměru Evropské unie, čili my dáváme na průmyslový výzkum luxusně vysokou částku a tuto částku se ještě snaží současná rada navýšit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co tedy s tím financováním těch rozjetých projektů po roce 2015? Bude se to financovat na úkor těch stávajících?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Je to jedna ze špatných možností, ano, že v roce 2015 budeme na tom finančně ve vědě a výzkumu tak špatně, než nezbyde než zavírat stávající instituce a nechat žít ty velké, ale já už jsem tady hovořil o tom, že česká věda nemá přebytek pracovníků, to neplatí jenom pro Akademii věd, ale i pro vysoké školy. Čili budemeli zavírat stávající instituce, všichni se nemůžou stát členy Biocevu, členy Superlaseru ELI nebo členy /nesrozumitelné/ v Brně. Takže co bude s těmi lidmi?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Půjdou do zahraničí? Budou nám odcházet vědci, je to stále dokola?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Přesně jste to řekla. Ti schopní vědci samozřejmě tady nebudou. Dnes věda je globální záležitost, seberou se a půjdou pryč. Česká republika skončí na úrovni montovny, bude se tady zkoumat jenom několik věcí pro aplikovaný výzkum a budou tady velké infrastruktury, které nebudou mít ani příliv nových pracovníků.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A je šance třeba přesvědčit nebo existuje v Unii vůle po třeba vypsání nového programu pro dotaci těchto nových vědeckých center excelence pro období 2014 až 20?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Já, pokud vím, tak i Evropská unie si je vědoma těch problémů, ani Evropská unie podle mého názoru nemá zájem na tom, aby se ty projekty zkomplikovaly tak, že by musely být třeba ukončeny a musela by, Česká republika vracet peníze, takže já vím, že na půdě Bruselu, na půdě Evropské komise existuje snaha, aby některé finance z tohoto strukturálního nebo z tohoto programovacího období přešly do toho dalšího, to znamená, aby bylo možné financovat některé záležitosti i po roce 2015. Zatím je to na hladině úvah v Bruselu a já doufám, že česká vláda se k tomu, k podpoře tohle toho masivně připojí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A jak velkou si dáváte šanci, že jste přesvědčil premiéra toto pondělí, aby vám nebral těch 300 milionů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Já jsem udělal všechno, co jsem mohl, snesl jsem premiérovi všechny argumenty. Z mého pohledu to je zhruba tak jako jedna a jedna rovná se dvě, není to ani jedna a půl, ani dvě a půl. Čili pan premiér slyšel všechny argumenty, slíbil, že je bude brát vážně, já se neodvážím odhadnout šance. Musím říct ale zcela otevřeně, teď mluvím jako předseda instituce, která má kapitolu v rozpočtu, kdyby tento rozpočet v té pro Akademii věc nevýhodné podobě schválila vláda, budeme určitě lobbovat v parlamentu, budeme určitě lobbovat v Senátu. Já doufám, že se najde dostatek rozumných poslanců a senátorů, kteří našim argumentům budou rozumět.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vědci se nám pouštějí na půdu lobbistů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
No, já nemám lobbing rád, já jsem radši v pozici toho člověka, který když vysvětlí nějakou věc a mám za to, že je to logické a racionální, takže ta druhá strana to pochopí, ale ono to v politice neplatí.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Předseda Akademie věd, profesor Jiří Drahoš byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za váš čas. Na slyšenou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd ČR:
Děkuji za pozvání.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, a. s. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: šče
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová