Jiří Drahoš, nově zvolený předseda AV

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Hezký podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nejdřív přijměte moji gratulaci samozřejmě.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Děkuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A pak, prosím, odpovězte na moji, snad, laickou otázku, která mě napadla, když jsem se díval na vědecké profese všech vašich předchůdců v Akademii věd, to znamená, že jenom vědci, kteří se zaobírají, řekněme, přírodními vědami a možná i živou přírodou, jsou těmi správnými managery, které, kteří mohou řídit Akademii věd? Proč se to nedaří ekonomům a sociologům?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Ne, určitě ne, není tomu tak, ale samozřejmě je to otázka toho, jestli je v pravou chvíli na pravém místě ten pravý člověk. Já si myslím, že kvalitního předsedu Akademie věd by určitě vygenerovala první oblast věd, to jest vědy a technické, technické vědy a vědy o zemi, nebo obory humanitní, ale asi zrovna v tuhle tu chvíli, když se střídá garnitura v akademické radě, neměli vhodné kandidáty, ale nepochybuji o tom, že by takové lidi taky našli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Skoro to vypadalo, jako by společenské vědy nebyly vůbec schopny vygenerovat někoho, kdo by byl schopen manažersky řídit Akademii věd.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Nemyslím si to. Například předsedou vědecké rady Akademie věd je stále ještě profesor František Šmahel ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je pravda.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
... vynikající historik a já nepochybuji o tom, že před nějakým časem by určitě mohl velmi dobře vést akademii.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Popište mi, pane profesore Drahoši, v jakém stavu převezmete na jaře, pokud všechno proběhne tak, jak zatím vypadá, že proběhne, od akademika Pačese, Akademii věd?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, já si myslím, že Akademie věd je ve velmi solidním stavu, neznamená to, že by nebylo co zlepšovat, to rozhodně ne, ale myslím si, že Akademie věd je velmi konsolidovanou institucí, mimochodem je to, podle mého názoru, jedna z vůbec nejdemokratičtějších institucí v tomto státě, řízená demokraticky, volby, nebo většina funkcí se obsazuje volbami, to nebývá zdaleka pravidlem, navíc jsou to volby, které, nebo ta volební tělesa jsou velmi kvalifikovaní lidé, takže já si myslím, že Akademie věd je v solidním stavu a nejsem člověk, který by plánoval nějakou revoluci, to rozhodně ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybych byl potměšilý, tak bych použil tu vaší větu, kdy jste říkal, že jste jedna z nejdemokratičtějších institucí vůbec v tomto státě. Kam byste tedy řadil Parlament České republiky?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
No, tak asi, asi přece jenom pod Akademii věd z tohoto hlediska. Já si myslím, že voliči, kteří se, zasedají v akademickém sněmu, mají přece jenom lepší kvalifikaci než naši páni poslanci a dámy poslankyně, ať se na mě nezlobí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vrátíme se k samotné Akademii věd. Říkal jste, že to neznamená, že není co zlepšovat. Co je tedy tím vaším velkým cílem, který máte pro své období vytknutý?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak jednak myslím si, že cílem každého šéfa Akademie věd je a musí být, kvalita výzkumu v Akademii věd. Já se netajím tím, že Akademie věd jako instituce stále ještě není srovnatelná s těmi špičkovými evropskými institucemi, samozřejmě máme vynikající jednotlivě, vynikající týmy, máme ústavy té nejvyšší kategorie, ale máme taky samozřejmě týmy a ústavy z pohledu Akademie věd, řekněme, průměrné. To prosím neznamená, že ty ústavy jsou špatné. I ty průměrné ústavy Akademie věd, průměrné v našem hodnocení, patří ke špičce v tomto státě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu to otočme, co chybí Akademii jako útvaru, k těm úplně špičkám světovým?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, je to různé v různých oborech samozřejmě. U nás se třeba přístrojové vybavení se velmi lepší, bez přístrojového vybavení v dnešní době v přírodních vědách, nebo v řadě technických věd nemůžete absolutně konkurovat zahraničí, takže to se lepší a úměrně tomu se také zlepšují výsledky v humanitních oborech, je to také dostupnost literatury, možnost cestovat, získávání grantů a tak dále, takže já bych řekl, že peníze asi nejsou úplně to klíčové. Říká se a zaznělo to také v projevu pana, pana předsedy Pačese, česká věda je v zásadě podfinancovaná, ale zase to není nějaké tragické podfinancování, čili myslím si, že nelze všechno svádět jenom na peníze, že peníze jsou samozřejmě jeden faktor, ale jenom jeden faktor.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte co je, pane profesore Drahoši, zvláštní? Já když jsem prováděl nějaké rešerše před dnešním rozhovorem, tak jsem našel rozhovor z roku 2000 z března z časopisu Vesmír s chemikem, profesorem Pavlem Hobzou, který tehdy říkal tuto větu: "Myslím si, že financí na vědu je v zásadě dost, ale prostředky by se měly lépe a efektivněji rozdělovat." Rok 2000, tedy v podstatě před více než osmi lety. To samé včera říkal novinářům na akademickém sněmu dosavadní předseda Akademie věd Václav Pačes, který říkal: "Není problém nějaký fatální nedostatek peněz." A to samé říkáte i vy. To vypadá, jak kdyby se ta situace neměnila v průběhu osmi let.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, ona příliš neměnila, ale teď mluvíme, prosím, o celém výzkumu a vývoji v České republice. Ta situace, doufejme, začne částečně měnit po implementaci reformy výzkumu v vývoje, kterou tedy současná vláda a Rada pro výzkum a vývoj ve spolupráci s příslušnými institucemi nastartovala, takže tam to klíčové asi je, aby částka zhruba sedmi miliard, která v tom pětadvacetimiliardovém rozpočtu na vědu rozhodně není zanedbatelná a která tekla relativně neprůhledným způsobem do nejrůznějších institucí a pro, podotýkám, netýká se to ani Akademie věd ani, ani těch kvalitních vysokých škol, aby tato částka byla přesměrována tam, kde skutečně bude mít smysl a kde za ní tento stát něco získá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tento, řekněme, poměr a nepoměr, nebo také někteří vaši vědečtí kolegové říkali té určité částce, která vždycky za každý rok z toho balíku miliard na vědu a vývoj padla kamsi, tak oni tomu říkali někdy černá díra, že to byly takové ty nedohledatelné peníze, které skončily někde u týmů, či jedinců, kteří nedisponovali žádnými výsledky, alespoň měřitelnými.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Je to bohužel tak a právě myslím si, že primárním cílem té reformy všech těch akcí kolem toho, by mělo být a doufám, že se alespoň částečně podaří tento, tuto černou díru ucpat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď, vy jste říkal ta dvě čísla. Pětadvacet miliard, to je tedy, řekněme, kompletní balík peněz, který jde ze státních prostředků na vědu a vývoj a z toho sedm miliard je ta černá díra?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Takové poměry byly, myslím, v loňském roce, nebo i, i letos, podle, podle lidí z Rady pro výzkum a vývoj. Samozřejmě to jsou cifry, které my v Akademii nebo i na vysokých školách musíme přijmout, protože jsou nám oznámeny, ony se nás přímo skutečně netýkají, to, ta výtka nesměřovala k Akademii ani k těm vysokým školám, k těm kvalitním, ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom tedy v tom případě technická poznámka, pane profesore, sedm miliard šlo kam?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
... cesto nejrůznějších ministerstev, výzkumných institucí, které nikdy žádný výzkum nedělaly a nedělají, těch cestiček je spousta, když se to nasčítá, tak to dělá takovouhle ohromující cifru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A budete mít vy, jako předseda Akademie věd, vůbec reálnou možnost toto ovlivnit, anebo je to na rozhodnutí politiků, aby například financování vědy a výzkumu nebylo dvaadvacetikolejné, tak jak je v současné době, ale třeba jenom jedno, či několikamálokolejné?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, když jste narazil na financování vědy a výzkumu, skutečně do této doby probíhalo financování vědy a výzkumu v tomto státě dvaadvaceti kapitolami. Já dobře vím, že primárním cílem reformy bylo snížit tento počet, nebo toto číslo někam ke čtyřem, pěti, to byla taková realistická cifra. Bohužel různé politické tlaky a související akce a aktivity dospěly k tomu, že v současné době, tuším, to číslo je jedenáct. Čili je to redukce na polovinu. Ono to opticky vypadá velmi dobře, zredukovali jsme počet kapitol na polovinu, ale je třeba si uvědomit, že spousta těch kapitol z těch zredukovaných jedenácti byly nicotné, percentuelně nicotné částky, takže není to zas takový úspěch, jak bych si já představoval, ale rozhodně je to krok správným směrem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dlužno podotknout, že se tady bavíme o jakémsi dokumentu, reformě, který na podzim, na začátku listopadu projednala vláda za podpory svého poradního orgánu Rady pro vědu a výzkum. A ten by měl být teď nějak, jaksi, uveden do praxe.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
No, ten je v současné době v parlamentu a někdy po novém roce bude projednáván v takzvaném druhém čtení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a teď abychom to rozkryli i pro laický pohled. Tak až by toto všechno, o čem jste zatím mluvil, pane profesore, bylo uvedeno do praxe, tak to znamená, že ta černá díra, která teď zví nějakých sedm miliard korun, by už nebyla tou černou dírou a že by tyto peníze byly přesunuty k tomu, o čem bychom věděli, kam jdou a že by měly nějaké výsledky?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, já nemůžu dát hlavu na špalek za to, že ta černá díra bude úplně ucpána, já bych použil toho příměru. V každém případě by se měly institucionální peníze, to znamená peníze na jednotlivé instituce, vysoké školy, Akademii věd, resortní výzkumné ústavy, distribuovat nebo rozdělovat podle kvality výzkumu a tady jsme u jednoho z klíčových momentů reformy, abychom mohli hodnotit kvalitu výzkumu, potřebujeme kvalitní metody, hodnocení a tam ještě má ta reforma poměrně značné rezervy, ta navržená metodika je z mého pohledu, nebo nejen z mého pohledu, ale je to i názor Akademie věd a řady vysokých škol, velmi zjednodušená. Čili znamená to, chtěl jsem tím říct, že samozřejmě nic není ideální, ale pokud by tato metodika nedokonalá byla zachována, tak samozřejmě by ty peníze pořád ještě nemusely téct všechny tím správným směrem. Ale to je otázka určitých korekcí. Já doufám, že se to podaří.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Reálně bude mít Akademie věd i pod vaším vedením vliv na to, jaká budou přesně kritéria na hodnocení vědeckých týmů, jednotlivců a institucí?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Dokud, musím říct, že, že někteří, nebo jeden kolega z akademické rady byl členem komise, která připravovala to, tuto metodiku hodnocení. Samozřejmě ta komise měla víc lidí, oni se, když to řeknu demokraticky shodli na tom, že pravidla budou nastavena tak a tak, jeden nebo dva lidi nemají šanci tohle to přehlasovat, takže já musím říct, že za Akademii nejsme příliš spokojeni s tím, co z toho, z toho vyšlo, z té komise, ten převod výsledků na body a pak na peníze, rozhodně není ještě kvalitní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A rozumím tomu správně, že tak, jak vy teď kritizujete tu stávající metodiku, která je jaksi v tom posledním materiálu, který půjde do Poslanecké sněmovny, tak, že takto nastavená metodika hodnocení prostě nesprávně oceňuje ty nejlepší a ty skvělé týmy a jedince a možná o něco víc přidává těm, kteří by v podstatě neměli dostat nic, protože nemají žádné výsledky?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
No, máte v zásadě pravdu. Možná bych korigoval to, nemají žádné výsledky. Oni mají nějaké výsledky, ale ty výsledky jsou podle té metodiky hodnoceny příliš dobře, to znamená vlastně ve svém dopadu poškozují ty, kteří mají ty výsledky opravdu kvalitní, na té špičkové mezinárodní úrovni. Čili už tam není, už tam není nebezpečí, že by někdo bez výsledku dostával peníze, ale pokud nastavíme špatně ten převod, tak mohou dostávat poměrně slušné peníze lidi, kteří těch výsledků nemají zas bůhví kolik anebo nejsou tak kvalitní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Z čistě laického hlediska a samozřejmě i v laickém, laickém pojetí, v médiích je už, řekněme, více než pět let pojímáno hodnocení kvality vědecké práce, zejména, co se dopadu na citace týče, zejména v impaktních časopisech. Tak to stále zůstává? To je to primární kritérium?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
No to může být primární kritérium pouze v určité řadě oborů, například v přírodních vědách, to je bezesporu základem, základem hodnocení publikace v těchto časopisech, ale jsou třeba humanitní obory, když už jsem tady zmínil jméno profesora Františka Šmahela, on napsal nádherné a teď to řeknu hezky, tlusté knihy, velmi obsažné knihy o Francii, o Karlu IV. A tam ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tam asi citační index úplně nefunguje.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
... přesně tak a teď jak porovnáte, jak porovnáte jeden patent, nebo jeden udělaný patent na národní úrovni s takovouto knihou. Čili tam je vidět, že ta diskrepance je v tom hodnocení tam je a není možné ten jeden metr aplikovat na, na všechny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu dosavadní místopředseda Akademie věd a také její budoucí předseda, fyzikální chemik, profesor Jiří Drahoš. Včera se účastnil, nebo byl, řekněme, na návštěvě sněmu akademie také prezident republiky Václav Klaus, on tam vyzval vás, české vědce, abyste vnesli do debaty o globálním oteplování rozum. Hodláte ho vyslyšet?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, já myslím, že pan prezident Klaus je člověk, který, nebo víme, že je člověk, který velmi silně kritizuje teorii globálního oteplování. Já bych se teď nerad pouštěl do polemiky, nejsem člověk, který, který na to má zcela vyhraněný názor, je to velmi komplexní problém, ale to, co, to co je jasné a s čím s panem prezidentem mohu souhlasit je, že by se vědci a technici měli daleko více vyjadřovat k těmto otázkám. Já, jak říká, nechci tady teďko posuzovat globální oteplování, ale problém, do kterého, si myslím, vidím a nejen já, ale i řada mých kolegů, velmi dobře je třeba biopaliv, problém biopaliv první a druhé generace. Tady máte pravdu, že politici velmi často vyrábějí různá klišé, která se jim hodí pro politiku, aniž se poradí s tím, jestli je něco takového průchodné nebo ne, prakticky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane profesore Drahoši, užil dva příklady, nebo ten jeden jsem nastolil já, skrze slova prezidenta Václava Klause, to znamená téma globálních klimatických změn pus biopaliva, ono to nakonec možná je z určitého pohledu ...

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Spolu souvisí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
... ale nakonec obě to jsou témata, která jsou vrcholným politickým tématem. Jaksi to trápí politické strany, možná to v některých ohledech a v některých zemích může pomoci vyhrát volby a tak dále, energetickoklimatický balíček prošel dnes Evropským parlamentem, byl odhlasován, tak do jaké míry by se vůbec vědci měli při tom vyjadřování se k takto odborným tématům zajímat o to, jestli to je politickým tématem a jestli v danou chvíli čirou náhodou nehrají do ruky prachobyčejně jedné politické straně, jejíž motivy nemusí být takové, jako byste si vy, jako vědec, představoval?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, já si myslím, že vědec, vědci, technici, já to nechci omezovat pouze na, na čisté vědce, jsou to i, je to i celá řada lidí z aplikovaného výzkumu, kteří k těmto problémům mají velmi blízko, by měli podávat nestranné a kvalifikované stanovisko. Oni stejně nemohou nic jiného než podat toto stanovisko, nějakou formou ho publikovat, předat ho politikům a pak doufat, že ti politici ho využijí korektně. To samozřejmě nemůže nikdo zaručit, takže já se obávám, že ten politický aspekt tady nelze nikdy úplně odbourat, ale určitě vědec by měl tu záležitost posoudit zcela nestranně, bez ohledu na to, jestli je u moci levice, pravice, střed a jaké kdo z nich v tuto chvíli hlásá názory.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem měl na mysli například tu, řekněme, poněkud neprobádanou půdu, na kterou se vydal pan profesor Václav Pačes toto léto, kdy se stal předsedou komise, kterou, řekněme, její vznik iniciovala vláda, ta komise sezvala nezávislou komisi na prozkoumání energetických potřeb České republiky, na druhou stranu byla složena podle politického klíče, a na třetí stranu, její výsledky byly politiky interpretovány a kdybych přidal ještě čtvrtou stranu, tak byla oponována týmem, v jehož čele sedí člověk, který je evidentně na straně těžařských společností. Například, abych to popsal takto, tak je toto cesta, kterou se i vy, jako předseda Akademie věd hodláte vydat?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Tak, abych se na ní vůbec vydal, musel bych být osloven. Já bych možná jenom trochu korigoval, samozřejmě pan profesor Pačes souhlasil s tím, že povede tuto komisi jako nestranný vědec, on samozřejmě, on je genetik, molekulární biochemik, on není, není energetik, že ji povede za předpokladu, že mu politické strany do té komise nominují odborníky. Vím, že tam byly docela vášnivé diskuse a že nakonec se to i podle toho, co od něj vím, já jsem se nikdy neúčastnil jednání, podařilo. Samozřejmě ta, ta komise vydá nakonec nějaký závěr, nějaký názor, sepíše zprávu a ta zpráva se okamžitě ocitne v ohnisku politického dění, abych tak řekl, takže každý si z ní teď vytrhne, co chce, zelení budou kritizovat jádro, těžařské společnosti budou jistě jásat nad tím, že se má diskutovat o prolomení těžby uhlí a tak dále, ale já si myslím, že ta komise odvedla poměrně velmi solidní práci. Já skutečně si její práce považuji. Viděl jsem tu jejich stručnou zprávu a myslím si, že v rámci možností ten problém značně odpolitizovali. Ale není možné zabránit tomu, jak jste říkal, aby se toho pak nechopili politici a každý se z toho, nebo každá politická strana se nesnažila z toho vytěžit nějaký kapitál, ať už kritický, nebo, nebo naopak pochvalný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme, jak to bude ve vašem funkčním období, pane profesore. Ještě poslední otázka, která se týká čistě ze zákona daných pravomocí předsedovi Akademie věd České republiky. Vy máte pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele jednotlivých ústavů Akademie věd. Chystáte nějaké, řekněme, personální zemětřesení?

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Ne, ne, vůbec ne. Ředitelé ústavů Akademie věd jsou jmenováni samozřejmě předsedou Akademie věd na základě poměrně náročného výběrového řízení, čili já mám velmi dobrý kontakt prakticky se všemi řediteli, zejména teď před volbami jsem si obešel skoro všechny ústavy a nemám pocit, že by někde bylo nutno sáhnout k jakékoliv radikální změně, určitě ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu. Pro dnešní den fyzikální chemik, profesor Jiří Drahoš, budoucí předseda Akademie věd České republiky byl mým hostem. Děkuji pěkně, že jste přišel a na shledanou.

Jiří DRAHOŠ, místopředseda Akademie věd České republiky, fyzikální chemik, profesor:
Děkuji za pozvání a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u druhé mikrofonu Českého rozhlasu 1, Radiožurnálu. I já vám přeji příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.