Ježíškova vnoučata: splněno. Poslechněte si příběhy splněných přání
Paní Evu dojal dárek z Českého rozhlasu. Poslechla si svůj hlas redaktorky před 56 lety a dostala knihu o rozhlasu
Paní Evě Friedrichové bylo letos 93 let. Žije v domově v Letinech na Plzeňsku. V 50. a 60. letech pracovala v Československém rozhlasu. Od Ježíškových vnoučat dostala knihu o rozhlasu a také své tehdejší hlášení. Po 56 letech tak slyšela svůj hlas. „Já jsem byla ukecaná. Já jsem to strašně milovala. Pro mě to byl job. To nebyla práce,“ reagovala paní Eva na ukázku.
Eva Fridrichová pracovala v plzeňském rozhlase jako kulturní redaktorka. Zažila tam i rok 1968. V archivu našli zaměstnanci rozhlasu její nahrávku z období okupace. Po 56 letech tak slyšela svůj hlas.
„Právě jsme dostali prohlášení strojního výzkumu oborového podniku Škoda v Plzni. Odsuzujeme obsazení naší vlasti okupačními vojsky Varšavské smlouvy jako akt neslučitelný se samostatností a svobodou našeho státu,“ zní v nahrávce.
„To je můj hlas. To byl mladej hlas. Já jsem byla ukecaná. Já jsem to strašně milovala. Pro mě to byl job. To nebyla práce. To byla radost ze života. Já bez toho nemohla žít,“ reagovala dojatá paní Eva.
Čtěte také
„Já jsem prostě žrala mikrofon. Já jsem se každému vnutila. Říkali: pozor, Eva jde,“ vzpomíná na svá rozhlasová léta.
Pokud by měla nyní něco vzkázat do mikrofonu, řekla by, aby se lidé radovali. „Buďte rádi, že jste na světě a žijte do budoucnosti,“ vyzývá paní Eva.
V knize, kterou nyní paní Eva dostala od Ježíškových vnoučat, je také věnování od generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala. Poděkoval jí za práci v Československém rozhlase a popřál hodně zdraví a štěstí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
