Jen jedno sídlo Evropského parlamentu? Ať se přestěhuje do Brna, vzkazuje europoslanec
Mezi europoslanci vězí nekonečný spor o to, zda je pro jejich práci lepší se přestěhovat do Bruselu, nebo na zasedání pravidelně dojíždět. Zastánci druhé varianty argumentují potřebou zůstat v kontaktu s voliči a českým prostředím. Hosté Bruselských chlebíčků, europoslanci Marcel Kolaja (Piráti) a Ondřej Kovařík (ANO) se ale shodují, že je výhodnější žít v Bruselu, přestože zvyknout si na svéráznost belgického hlavního města není jednoduché.
Marcel Kolaja i Ondřej Kovařík patří mezi ty, kteří se trvale do Bruselu přestěhovali. Za pravdu jim dává ale i jeden z europoslanců, který naopak tráví život na cestách, Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.
„Pro práci europoslance by samozřejmě bylo lepší zůstat v Bruselu, protože řada neformálních jednání probíhá ještě v pátek odpoledne, takže pak máte lepší vhled do problematiky,“ vysvětluje Zdechovský, který si život v Bruselu vyzkoušel také, nakonec dal ale přednost rodině, a to i za cenu neustálého přejíždění.
Jak dostat Brusel k lidem
Marcel Kolaja ovšem přiznává, že europoslanci trvale působící v Bruselu se kromě složitějšího skloubení práce se soukromým životem potýkají i s dalšími negativy, jako je třeba složitější přístup do médií.
„Osobně ale považuji poslaneckou práci za důležitější a necítím nějakou odtrženost od občanů. Zvláště ne v dnešní digitální době, kdy můžu informace, které potřebuji, získávat i bez toho, abych fyzicky trůnil v Česku,“ dodává.
Ondřej Kovařík souhlasí s výtkou, že má Evropský parlament k občanům dále, než tomu bývá u národních parlamentů.
„Je tam rozmělněná odpovědnost. Ve chvíli, kdy například vyjednáváme s členskými státy o nějaké legislativě, tak na straně zemí EU jsou zastoupení lidé, kteří pak budou zodpovědní za její vymáhání,“ vysvětluje. „To na naší straně neplatí, nás zavazuje politický program nebo odpovědnost vůči voličům.“
Ambicí europoslanců by podle Kovaříka ale mělo být „Brusel“ voličům více přiblížit.
Brusel vs. Brno
Jak složité je pro europoslance neustále se stěhovat mezi Bruselem a Štrasburkem? A co by bylo hypoteticky potřeba k tomu, aby se Francie „svého“ sídla parlamentu vzdala a přenechala ho Bruselu?
Čeští europoslanci se v Bruselských chlebíčcích nebojí ani odvážných řešení jako počkat si na rozpad Belgie nebo sídlo parlamentu přesunout do Brna.
Související
-
Že má Evropská unie demokratický deficit? Namlouváme si pohádky, říká novinář Houska
Europoslanci se pokouší resuscitovat systém, kdy by volbami do Evropského parlamentu mohli voliči rozhodnout také o tom, kdo se stane šéfem Evropské komise.
-
Na Západě je kompromis úspěchem, u nás se bere jako prohra, říká Prouza. Kdo tahá v Bruselu za nitky
Kdo má v evropských institucích skutečný vliv? Kdo v pozadí tahá za nitky a co by mělo Česko dělat, aby bylo vlivnější?
-
Francouzské předsednictví dělalo zázraky, u klimatu to očekávám i od Česka, vzkazuje eurokomisařka
Dražší osobní auta, dražší pohonné hmoty, létání i zboží z dovozu. Klimatický balíček Evropské unie může mít řadu nepříjemných důsledků. Teď je na Češích, aby ho prosadili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
