Jednodušší hábit i liturgie. Vatikánský koncil před 55 lety otevřel katolické církvi cestu k modernímu světu

Jeho hlavním mottem bylo italské slovo aggiornamento, v češtině zdnešnění. Ve Vatikánu se na něm sešlo na dva a půl tisíce biskupů z celého světa, kteří tři roky jednali o způsobech, jak katolickou církev přiblížit moderní společnosti. Druhý vatikánský koncil, který svolal dnes už svatý papež Jan XXIII., začal velkým procesím do svatopetrské baziliky právě před 55 lety – 11. října 1962.

„Chci nechat otevřená okna církve, abychom viděli na lidi venku a oni se zase mohli dívat dovnitř,“ takto prý papež Jan XXIII. rád odpovídal na otázku, k čemu je další ekumenický sněm dobrý. A okázale přitom otevíral skutečné okno.

Alespoň se to vypráví o muži, který úřad nejvyššího pontifika přijal ve svých 76 letech a tolik potřebný koncil svolal navzdory kritice části kurie.

„Já bych viděl velmi zjednodušeně druhý vatikánský koncil jako konečnou katolickou odpověď na modernu. Moderna byl fenomén, který samozřejmě úplně změnil vztah lidí k náboženství. Dochází k tomu, co někteří sociologové nazývali odkouzlením světa. Že svět začíná i v důsledku technologického pokroku, vědeckého pokroku ztrácet tajemství a člověk je přesvědčen, že vše dokáže zvládnout rozumem. A nepotřebuje k tomu duchovní síly,“ vysvětlil už dříve církevní historik Jaroslav Šebek.


Mezi nejvýraznější teologická vyjádření koncilu patří potvrzení svátostné povahy biskupského svěcení. Koncil měl výrazný vliv na proměnu liturgie v katolické církvi, která tímto koncilem započala, a výrazný posun ve způsobu, jak se katolická církev sama chápe.

Koncil, jehož předsednictví po smrti Jana XXIII. v roce 1963 převzal papež Pavel VI., pokračoval do roku 1965. Z jednání pak vzešlo 16 dokumentů, které upravují vztah církve s jednotlivci, se státem, s jinými náboženstvími, ale také novou podobu liturgie, jak před časem připomněl dominikán Benedikt Mohelník.

„Mše se slouží v jazyku, kterým se normálně mluví, proti dřívější praxi, kdy byla silně dominantní latina. Že se obvykle slouží bohoslužba tak, že kněz stojí čelem lidem. A co bych považoval za nejdůležitější, je důraz na Boží slovo v liturgii,“ vysvětluje.

Lekcionář, který vznikl po druhém vatikánském koncilu, věřící podle Mohelníka provede během tří let celým Novým zákonem.

autor: eku
Spustit audio