Jednání o nové vládě, bronzoví fotbalisté, vyznamenání pro bratry Mašíny

3. červenec 2004
Týden v tahu

Prezident Václav Klaus požádal Stanislava Grosse zatím jen o zahájení jednání o sestavení kabinetu. Čeští fotbalisté vezou z Portugalska bronzovou medaili. Medaili od prezidenta by podle rozhodnutí senátorů letos neměli dostat bratři Mašínovi.

Přehled událostí

Barbora Kroužková: Česko čeká na vládu. Zatím nemáme ani nového premiéra. Prezident Václav Klaus požádal Stanislava Grosse jen o zahájení jednání o sestavení kabinetu.

Fotbaloví hoši i fotbaloví příznivci si přáli zlato. Po obrovském nadšení a obrovském zklamání se emoce ustálily na spokojenosti. Medaili máme bronzovou. Finále Eura hrají Řekové a Portugalci.

Poslanci tento týden jednali o státních vyznamenáních. Mezi kandidáty se nedostali bratři Mašínové. Navrhoval je poslanec ODS Petr Bratský, který se v Duelu střetne s komunistickým senátorem Jaroslavem Doubravou.

To jsou některé události týdne, ve které začaly prázdniny. Teď se vybraným tématům budeme věnovat podrobněji. Hezký podvečer na vlnách Českého rozhlasu 1 přeje Barbora Kroužková.

Komentář k vývoji na naší politické scéně

Barbora Kroužková: Česká republika čeká na novou vládu. Včera prezident Václav Klaus požádal Stanislava Grosse zatím jen o zahájení jednání o sestavení kabinetu. Ve studiu vítám komentátora Radiožurnálu Petra Nováčka. Dobrý podvečer.

Host (Petr Nováček): Hezký den.

Barbora Kroužková: Petře, je to důležité. Je důležité říci, že Stanislava Grosse prezident nejmenoval premiérem, ale jakýmsi vyjednavačem. Ústava to prezidentovi nezakazuje, ale je to standardní postup?

Host (Petr Nováček): Báro, to je velmi důležité, o čem se tady zmiňujete. Je to standardní postup, protože tak to odpovídá naší ústavě. Mimochodem není to nic nového. Stejně kdysi postupoval prezident Václav Havel, že vždycky nejprve někoho pověřil jednáním, politickým jednáním, a teprve když se ukázalo, že ten člověk je schopen vládu sestavit, tak pak teprve jmenoval premiéra.

Barbora Kroužková: Ale byl kritizován za to tenkrát.

Host (Petr Nováček): Byl kritizován, dneska pravda kritiku není slyšet, ale já si myslím, že to je zcela na místě, že prezident má určitou volnost. Mimochodem v době opoziční smlouvy byl ze strany ČSSD a ODS pokus novelou ústavy dosáhnout toho, aby se prezidentovi takříkajíc nalinkovaly všechny kroky, které má udělat za prvé, za druhé, za třetí v takovéto situaci. To je absurdní. V tom případě bychom nepotřebovali hlavu státu, ale moh by to odbýt nějaký státní úřední, který by postupoval podle toho fermanu. Ten prezident musí mít určitou volnost, protože když jmenuje premiéra, tak je ústavně nevratný krok a v tom okamžiku už do toho prezident nemá co mluvit a může jenom tu další proceduru zdržovat, ale nemůže už de facto rozhodnout o tom, s jakými personálními návrhy pro tu vládu mu přijde ten již jmenovaný premiér. To znamená teď je prezident pánem situace. Pak už nebude.

Barbora Kroužková: Je pánem situace a je také nějak výjimečně silným hráčem na politickém poli?

Host (Petr Nováček): Asi, Báro, narážíte na to, že u nás se o tom často mluvilo, že jedni říkali, že náš prezident má mimořádné pravomoce, že by se mu mělo ubrat, druzí zase říkali, že jeho ústavní pozice je slabá. Ono podle toho, co je v ústavě, tak pozice nijak silná není, ale v takovýchto výjimečných situacích neplatí jen to, co je dáno, ale platí určitá zvyková pravidla, na jejichž základě náš prezident v takovýchto podobných situacích, jako je tato, může významně tu situaci na politické scéně ovlivnit.

Barbora Kroužková: Jak ale bude vypadat vláda a kdo ji v Parlamentu podpoří? KDU-ČSL nezasedne do vlády, kterou by podpořil třeba jediný komunista, unionisté mluví podobně, ODS chce předčasné volby. Jak se 101 dosáhne?

Host (Petr Nováček): To já bych také rád věděl. Myslím, že to v této chvíli nevědí ještě ani ti, o jejichž strany by v té konstelaci staronovokoaliční šlo. S největší pravděpodobností Stanislav Gross vyvine maximální úsilí, aby sehnal 101 hlas nebo 102 hlasů, jež by znamenaly sice těsnou, ale pevnou většinu pro jeho vládu. Nejen pro ten moment, kdy se bude hlasovat o důvěře, ale pro to další období, aby ta vláda chvilku vydržela, jak si to přeje prezident Václav Klaus, aby to nebylo vláda provizorní. Kolem toho se šušká mnoho věcí, že se dokonce chystají i určité prebendy pro případné zrádce mezi dnešními opozičními poslanci, kteří by tu vládu dokázali podržet. Je to nejpravděpodobnější varianta.

Barbora Kroužková: To znamená, abychom řekli konkrétně, finanční třeba odměna za to, že někdo zradí v uvozovkách svou stranu a podpoří novou vládu?

Host (Petr Nováček): Konkrétně bych nerad, protože bych se mohl dočkat trestního oznámení, ale jde, ano, ono nejde jen o finanční částky, o nichž se hovoří, že byly nabídnuty, ale samozřejmě ani ti, kterým údajně byly nabídnuty, to veřejně nemohou prohlásit s příslušným jménem, protože to nemohou doložit, to bylo mezi čtyřma očima. Ale údajně na té listině vyvažovací, v uvozovkách, je asi 150 pozic, jimiž se dají, abych tak řekl, lidé uspokojit. Nezapomeňme, že jsou tady státní podniky, podniky se státní účastí, že tady je, já nevím, Konsolidační agentura, kde co, a tam se dají jaksi v uvozovkách odškodnit ty strany a ti jednotlivci, na které se jinde nedostane.

Barbora Kroužková: Chybí třeba šéf NKÚ, o tom se také mluví. Ale pojďme ještě k těm možným personálním změnám, protože se bude licitovat o křesla a možná se budou měnit i resorty, které těm či oněm stranám připadnou. Mluví se dokonce i...

Host (Petr Nováček): Nejspíš velmi, Báro, promiňte, že vám do toho skáču.

Barbora Kroužková: ...ale právě o Ministerstvu zahraničí. O tom se původně nemluvilo. Takže bude změna i v Černínském paláci?

Host (Petr Nováček): No mě potěšilo dnešní vyjádření, respektive včerejší a v dnešním tisku, jak prezidenta republiky, tak ministra zahraničí Cyrila Svobody, že bez ohledu na ten současný politický stav u nás, na výměnu vlády, zahraničně-politický kurz republiky bude zachován. Tak to má být, protože slušná vláda dědí mezinárodně politické závazky té vlády předchozí. To, na co vy narážíte, to je zatím spekulace, která se objevila také v novinách, ale není bezpředmětná podle mých informací. Spočívá v tom, že je možné, že sociální demokraté uplatní nárok na resort Ministerstva zahraničních věcí. To by ovšem znamenalo, že by toto křeslo musel opustit místopředseda strany KDU-ČSL Cyril Svoboda a protože by se pro něj musely najít nějaká adekvátní pozice, musela najít, tak není od věci uvažovat o tom, že by mohl za určitých okolností směřovat do Bruselu, což zase může znejistit pozici našich zástupců tam, včetně pana Teličky.

Barbora Kroužková: Řekněme konkrétně, do Bruselu, ale ne na naše velvyslanectví, týká se to komisaře České republiky v Evropské unii.

Host (Petr Nováček): Ano. Protože ztrátu tak významné pozice, pokud lidovci budou ve vládě, jako je Ministerstvo zahraničních věcí, tu by bylo jistě nezbytné lidovcům kompenzovat, protože to nejsou lidovci, kteří současnou vládní krizi vyvolali. Je to Sociální demokracie.

Barbora Kroužková: Říká komentátor Radiožurnálu Petr Nováček. Díky a na slyšenou.

Host (Petr Nováček): Na shledanou, děkuju.

Duel - vyznamenání bratřím Mašínům

Barbora Kroužková: Poslanci tento týden jednali o státních vyznamenáních. Mezi kandidáty, které Poslanecká sněmovna navrhla prezidentovi, jsou účastníci protifašistického boje, oběti komunismu i vědci. Na seznamu by podle poslance ODS Petra Bratského měli být také členové odbojové skupiny bratří Mašínů. Pane poslanče, dobrý den.

Host (Petr Bratský): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Druhým hostem dnešního Duelu je senátor KSČM Jaroslav Doubrava dobrý den i vám.

Host (Jaroslav Doubrava): I já přeji dobrý den.

Barbora Kroužková: Pánové, než se začneme bavit o státním vyznamenání, řekněte mi svůj názor na Ctirada a Josefa Mašínovi a odbojovou skupinu, která se, pokud budu velmi stručná, v 50. letech prostřílela z Československa do Německa? Kdo si vezme první slovo? Pan poslanec Bratský.

Host (Petr Bratský): Tak já jsem navrhoval bratry Mašíny, totiž spíš budu stát na straně těch, kteří hovoří o tom, že jsou to hrdinové, že jsou to jedni z těch, kteří se i ozbrojeni dokázali postavit proti tehdejší zvůli a moci Komunistické strany, která v té době, v těch 50. letech, už měla za sebou několik procesů, popravovala vlastně lidi jim blízké, hrdiny třeba západního odboje nebo ale i odboje zde v Praze. Byli to vlastně přátelé jejich tatínka důstojníka, ale ti chlapci se rozhodli, že se prostě prostřílí na západ a že budou škodit tomu režimu ještě do té doby, než odejdou z republiky, jak nejvíc budou moci.

Barbora Kroužková: Pane senátore?

Host (Jaroslav Doubrava): Já samozřejmě s tímhle názorem souhlasit nemohu. Já je považuji za vrahy a myslím, že vrahy nejhoršího zrna, protože zavraždit svázaného člověka, to nemůže ospravedlnit vůbec...

Barbora Kroužková: Pokud někdo nezná dobře historii, připomeňte ten moment a situaci, o které mluvíte?

Host (Jaroslav Doubrava): No, já dokonce to mohu vzít i datumově. 13. září v Chlumci nad Cidlinou střelil Josef Mašín dvěma ranami příslušníka Oldřicha Kašáka, raněného ho pak utloukl železnou tyčí Ctirad Mašín. 28. září 51 na stanici SNB v Čelákovicích podřezal Ctirad Mašín dýkou příslušníka Hanzátka, kterého předtím spoutal, omámil chloroformem. 2. srpna zastřelil u obce Žleby Josef Mašín pokladníka podniku Kovolis a to pistolí, kterou pokladníkovi odebral, jenom proto, aby získal peníze, které tento pokladník vezl do podniku. A tak dál, moh bych pokračovat celou řadou dalších takových skutků.

Barbora Kroužková: Takových skutků ale za minulého režimu bylo jistě mnohem více? Řekněme i politicky z jiné strany zabarvených?

Host (Jaroslav Doubrava): Já myslím, že bychom měli posuzovat tenhle případ, protože tady se bavíme o tomto případu.

Host (Petr Bratský): Já bych ale doplnil možná, že pan senátor vychází samozřejmě z tvrzení, které vychází ze záznamu tehdejší komunistické policie a jurisdikce a samozřejmě další procesy z oněch let ukazují, jak mnoho byly zkreslené tyto materiály a i historikové nalezli přesné stopy těchto věcí, takže vychází z výslechů druhů bratří Mašínů poté, co byli deportováni z tehdejšího Německa východního sem a byli vyslýcháni, a samozřejmě třeba lidé, kteří se přímo účastnili, jako pan Paumer, mi vyprávěli, že v žádném případě třeba policista nebyl spoután. Byl samozřejmě chloroformem omámen a poté zabit.

Barbora Kroužková: Pane poslanče, ale právníci se, pokud si mohu dovolit toto slovo, ošívají, a to i ti, kteří uznávají roli bratrů Mašínů v protikomunistickém odboji. Mrtví tu byli. Jak se na to díváte z tohoto hlediska? Není to právě ten hlavní problém, pokud jde o státní vyznamenání?

Host (Petr Bratský): Víte, mrtví byli ale i u těch, kteří státní vyznamenání dostávají, například zrovna jejich otec byl známý tím, že právě i on chloroformem uspával a zabíjel, podřezával v podstatě tehdejší nacismeny a v podstatě bojoval proti nim s dalšími lidmi, kteří mu tehdy byli v tomto odboji blízcí, byli to i příslušníci Komunistické strany. Mohu některé z nich jmenovat, například Václav Maříka nebo Oldřicha Frolíka, které kupodivu, ačkoliv my uznáváme právě, že to byli jedni z prvních komunistů, kteří v době, kdy ještě Německo mělo smlouvu se Sovětským svazem a komunisti se příliš nezapojovali do odboje, oni už se zapojili a komunisté dodneška zrovna tyto jména příliš nevynáší a spíš se stále baví o Fučíkovi a dalších lidech. Takže já se domnívám, že prostě jestliže někdo bojuje a je uznanej za hrdinu přesto, že zabíjel, tak proč ne zase jiný, ačkoliv to byl samozřejmý případ. Tady to byl boj uvnitř republiky, uvnitř vlastního národa, kdežto tam to bylo proti cizímu národu. To se navždycky historicky posuzuje o něco lépe.

Barbora Kroužková: A nebo to mohla být podle některých názorů také jiná válka, válka s komunismem a proti režimu.

Host (Jaroslav Doubrava): Dobře, ale nezlobte se na mě, nemůže jaksi pocit svobody zvítězit nad životem, který odebrali. Ať se nám to líbí nebo ne, to prostě je to, co pane kolego mluvíte, je úplně o něčem jiným. V té době jsme byli ve válečném stavu a takže myslím, že tahle doba se musí posuzovat skutečně jiným způsobem, než se posuzuje tahle. Podívejte se, já vím, že přes Berlínskou zeď, když se dostávali němečtí občané, tedy občané východního Německa, a zastřelili nebo usmrtili pohraničníka Německé demokratické republiky, byli za tento čin v Německu západním, tehdejším západním Německu, odsouzeni. Takže ...

Barbora Kroužková: Pane senátore, chápu to dobře, že pro vás je největším problémem to, že umírali lidé při těch akcích?

Host (Jaroslav Doubrava): Samozřejmě. Víte, řekněme, že ...

Barbora Kroužková: A berete to z právního hlediska?

Host (Jaroslav Doubrava): Já myslím, že i...

Barbora Kroužková: Kdyby mrtví nebyli, ale to jsou opravdu spekulace, čím by pro vás bratři Mašínové byli?

Host (Jaroslav Doubrava): Víte, já strašně nemám rád to kdyby se stalo něco, co se nestalo a na to, protože těžko můžeme dneska posuzovat tu dobu z našeho pohledu. Ta doba se vždycky musí posuzovat z pohledu té doby, ve které se ta věc udála. To ne. Víte, já si myslím, že voni třeba z počátku mohli mít jaksi dobrý úmysl ze svého pohledu boje za svobodu, ale v okamžiku, kdy zavraždili prvního člověka, se ten jejich boj stal neopodstatněným, neprávním, stal se prostě z dnešního pohledu terorismem.

Barbora Kroužková: Pane poslanče...

Host (Petr Bratský): Já se opravdu nemohu s tím ztotožnit, je to trošku demagogické teďka od pana senátora. Já si myslím, že odboj je od slova boj. A pakliže vedeme nějaký odboj, ať se jedná třeba o různý partyzánský i jiný, přeci i Komunistická strana v minulosti mnohokráte podporovala v různých zemích odboj, který možná tehdejší...

Barbora Kroužková: I přesto, že ty země nebyly ve válečném stavu...

Host (Petr Bratský): I přesto, dokonce jsme školili některé ty lidi v tehdejším Československu socialistickém, a často to bylo úspěšné, došlo tam ke svržení vlády. Někdy to úspěšné nebylo, vždycky ta jejich vláda to posuzovala, že umírali lidé a že se jedná o zločince. Až do vítězného třeba konce. Když potom vyhráli, tak najednou to byli národní hrdinové, takže jestliže máme dneska zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, kde v paragrafu 2 se říká, že od 25. února 48 do 17. listopadu 89 se jednalo o zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný tento tehdejší stav a odpor občanů v paragrafu 3 je citován, že byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty, tak to je přesně případ těchto paragrafů tohoto zákona, který se jedná na případ bratří Mašínů.

Barbora Kroužková: Pane senátore, vám se do těchto paragrafů bratři Mašínové nevejdou?

Host (Jaroslav Doubrava): Samozřejmě, že ne. Víte, já jsem udělal před nedávnem jednu velkou chybu. Já když se zveřejnila zpráva o tom, že v Iráku popravili první americké rukojmí, jsem se podíval na internetu a tu hrůzu jsem jaksi odsledoval. Asi do smrti to budu mít před očima. Celý svět tenhle čin odsoudil. A my za stejně hrůzný čin bratrům Mašínům navrhujeme státní vyznamenání. To je prostě uznání terorismu a to je prostě pro mě nepřijatelné.

Barbora Kroužková: Nezlobte se, na mysl mi připadá jedna věc, a to jsou popravy a vraždy, za které mohl komunistický režim. To vám také zůstává v hlavě?

Host (Jaroslav Doubrava): Samozřejmě to je doba, ke které nemělo dojít nebo k těmhle událostem v žádném případě nemělo dojít.

Barbora Kroužková: Pane poslanče, vaši kolegové stejně jako vloni odmítli i letos doporučit k vyznamenání Pavla Vonku, který v roce 88 zemřel na následky komunistického vězení. My jsme možná ještě nezmínili, že ani bratři Mašínové se tedy tento týden na ten seznam nedostali. Myslíte si, že jde o určité tabu a že se na seznam, který bude navrhovat jedna či druhá komora či další skupiny, už nikdy nedostanou lidé, postižení minulým režimem, a nebo, řekněme, sporné osobnosti a případy? Je to stigma naší společnosti?

Host (Petr Bratský): Je to jisté stigma současnosti. Já se domnívám, že přijde doba, kdy se někteří z těchto lidí objeví na těch seznamech, ale bohužel je to tak ve všech zemích a národech, že mnozí hrdinové se stávají hrdiny třeba až za sto, za dvě stě let s větším třeba odstupem. Možná budeme muset teďka ubrat na tempu a počkat si ještě na chvilku na nějakou dobu, kdy budeme moct to zhodnotit i ještě možná s některými informacemi, které dneska nemáme, které leží v archivech, které ještě nejsou odtajněny. Jedná se nejvíce o tehdejší sovětské archivy a potom samozřejmě o některé archivy tehdejší komunistické, které možná nejsou na území naší republiky. Třeba se objeví ještě někde jinde. Možná až naše děti nebo naši vnuci přijdou a budou ty věci hodnotit, budou se na to dívat bez emocí a možná potom někteří z těchto lidí se mohou dostat i na případné vyznamenání nebo nějakou věc. Asi už ne vyznamenání im memoriam nebo něco, zřejmě se bude volit třeba jiná forma.

Barbora Kroužková: Pane senátore, máte pocit, že byste vy osobně nebo vaše strana u některých konkrétních jmen, která neprošla a možná někdy projdou, byli schopni a ochotni změnit názor třeba pokud se objeví nějaké zatím utajované informace?

Host (Jaroslav Doubrava): Ale samozřejmě, proč ne? Prosím vás pěkně, já myslím, že pan kolega naši stranu démonizuje a já jako to slyším velmi nerad. Slyším velmi rád to, že doufáme oba dva, že jednou se historie dokáže podívat jaksi nezastřenýma očima na tudle dobu, kterou my dneska prožíváme, ale vždycky jsem tvrdil a myslím, že i představitelé naší strany, že pokud se někdo dopustil zločinného jednání ve vztahu k tehdejším předpisům a zákonům, nechť je potrestán.

Barbora Kroužková: Problém nadále rozděluje celou naši společnost, problém rozděluje naši politickou scénu. Pánové, já vám děkuji, Duel končí. Debatovali Petr Bratský, poslanec ODS, a Jaroslav Doubrava, senátor KSČM. Mějte hezký víkend, na shledanou.

Host (Jaroslav Doubrava): I vám přeji krásný víkend.

Host (Petr Bratský): Na slyšenou.

Dolní parlamentní komora schválila zavedení eurozatykače

Barbora Kroužková: Dolní parlamentní komora schválila zavedení eurozatykače. Poslanci to udělali po půlročních bojích koalice s opozicí. Obracím se teď na Brusel a ve vysílání vítám Jakuba Pastušek z naší mise. Dobrý den.

Host (Jakub Pastušek): Dobrý den.

Barbora Kroužková: Česko konečně zavede eurozatykač. K čemu bude sloužit?

Host (Jakub Pastušek): Tento nástroj v podstatě zakotvuje zásadní průlom do dosavadní formy spolupráce mezi členskými státy v oblasti trestního práva, kdy institut vydávání osob k trestnímu stíhání a výkonu trestu je nahrazen institutem předání takových osob mezi členskými státy. A s ohledem na dosud vedené diskuse v České republice bych chtěl zdůraznit, že mohou členské státy limitovat předání vlastních občanů pouze pro účely trestního stíhání, přičemž pokud jsou tito občané odsouzeni, budou navráceni zpět do svých domovských zemí.

Barbora Kroužková: To říkáte proto, abychom se nebáli zneužití?

Host (Jakub Pastušek): Tak, přesně.

Barbora Kroužková: Evropská unie na schválení eurozatykače Českou republikou dlouho čekala a také nás občas i ostřeji ke schválení příslušných předloh nabádala. Jak teď na krok poslanců zareagovala?

Host (Jakub Pastušek): Samozřejmě jsme to notifikovali příslušným místům a bylo to vnímáno jako velmi pozitivní krok, nicméně bohužel i nadále přetrvává jistá nejistota vzhledem k tomu, že jsme jedni z posledních zemí, které dosud nemáme zaveden evropský zatýkací rozkaz a bohužel nejsme v tuto chvíli ani poskytovat nějaký časový údaj, kdy by bylo jeho zavedení v praxi možné očekávat v České republice. Jsme jediným státem, který dosud není schopen poskytnout jakýkoliv časový údaj k této věci. A velmi vážně hrozí, že v podzimních měsících může nastat situace, kdy bude jediným členským státem, který nebude schopen evropský zatykač aplikovat v praxi.

Barbora Kroužková: A má už unie, respektive její členské státy, nějaké konkrétní praktické zkušenosti s evropským zatykačem?

Host (Jakub Pastušek): Tyto zkušenosti jsou dosud spíše obecného rázu. V podstatě žádná členská země nenotifikovala jakýkoliv větší problém s jeho fungováním. Spíše se jedná o ty technické otázky, například s vyhotovováním překladů či předávání se jako formálního rázu. Nicméně většinou je to hodnoceno velmi pozitivně, tak spolupráce na základě evropského zatykače a dá se říci, že v podstatě to plně nahradilo dosavadní způsob spolupráce v této oblasti.

Barbora Kroužková: A co si od eurozatykače EU slibuje do budoucna? Jaká bude praxe, až se všichni připojí a evropský zatykač bude fungovat tak, jak si Brusel představuje?

Host (Jakub Pastušek): Evropský zatýkací rozkaz je prvním s řady nástrojů, kterým se Evropská unie snaží zdokonalit stávající způsob vzájemné spolupráce v justičních trestních věcech. Evropský zatýkací rozkaz by měl právě být tím prvním takovým jako testem, který vlastně vyzkouší schopnost členských zemí touto formou spolupracovat a měl by v podstatě plně nahradit dosavadní způsoby spolupráce v oblasti vydávání osob a měl by samozřejmě do značné míry urychlit a zjednodušit celý ten proces, že by mělo dojít k přímému styku mezi justičními orgány, měly by být vyloučena ministerstva spravedlnosti jako ten centrální orgán koordinační.

Barbora Kroužková: A pokud jde o konkrétní trestnou činnost, tak se jistě nabízí boj proti terorismu, pašování drog, lidí a další takovéto nešvary?

Host (Jakub Pastušek): Samozřejmě, ovšem v podstatě zatím z dosavadních zkušeností lze učinit závěr, že vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz se aplikuje v podstatě na všechny formy trestné činnosti, samozřejmě daleko větší množství trestných činů je pácháno v těch klasických takzvaně u uvozovkách, jako trestní činnost, kterou známe v České republice, tu nejčastější.

Barbora Kroužková: Krádeže, vraždy, podvody a podobná záležitost?

Host (Jakub Pastušek): Tak, na všechny tyhle věci vlastně evropský zatykač lez aplikovat a to vlastně je ten základní průlom v té spolupráci.

Barbora Kroužková: Říká Jakub Pastušek z české mise při Evropské unii. Já vám děkuji za informace, na slyšenou.

Host (Jakub Pastušek): Děkuji vám, na shledanou.

Euro 2004

Barbora Kroužková: Euro ještě neskončilo, ale naši už jsou doma. bez medaile nepřijeli. Máme bronzovou a tu zlatou jsme nechali Řekům nebo Portugalcům. O vítězi se rozhodne zítra. Jaký byl poslední týden největší fotbalové akce letošního roku? Řekneme si s Miroslavem Burešem. Přejeme dobrý podvečer do Lisabonu.

Host (Miroslav Bureš): Dobrý večer.

Barbora Kroužková: Jak už jsem říkala, emotivní změny jak u fotbalistů, tak u fanoušků, byly dramatické. Obrovské nadšení z cesty našich v rámci Eura a pak rána. Ale nakonec se přece musíme radovat, máme medaili. Naši rozhodně ostudu na Euru neudělali, ale, Mirku, jak hodnotit jejich celkový výkon?

Host (Miroslav Bureš): Tak já si myslím, že určitě jenom pozitivně, protože ty výsledky jsou jedna věc, ty jsou dané, nikdo je nezmění, ale je tu ještě také herní projev a to jak se mužstvo na turnaji prezentovalo a i ten se dá hodnotit jedině kladně, protože český celek jako jediný na šampionátu ani jedno utkání neprohrál, protože v tom rozhodující semifinálovém s Řeckem také vlastně neprohrál, v normální době by skončilo 0:0, takže český tým skutečně tady předvedl vynikající party, hrál velmi atraktivní fotbal, který jako poslední zatím pochválil legendární francouzský fotbalista Michel Platini, takže skutečně český fotbal tady udělal, jak se říká, díru do Evropy.

Barbora Kroužková: Ty chlapce velmi dobře znáš. V jaké kondici na Euro jeli? Mluvilo se o nich jako o favoritech, takže je výkon vůbec nepřekvapil?

Host (Miroslav Bureš): Oni to nechtěli moc slýchat před šampionátem, že jsou jedni z favoritů turnaje. Nicméně výsledky v kvalifikaci tomu nahrávaly a samozřejmě, že je překvapil, nepřekvapil, no, možná někoho překvapil, ale já bych spíš řekl, že ty výkony českého týmu to jenom potvrdily, to jakým stylem se reprezentace prezentuje v posledních dvou nebo dvou a půl letech, od doby, kdy ji přebral trenér Karel Brückner. Prostě ten styl a ta hra, kterou tady národní tým předváděl, úzce korespondovaly s tím, jak hrál celek po celou dobu kvalifikace, takže já bych řekl, že spíš nepřekvapil, jenom spíš potvrdil, protože český národní tým opravdu v současné době a nejenom tady na Euru, ale v těch posledních dvou letech patří do absolutní špičky.

Barbora Kroužková: A teď ještě k večeru. Když jsme přišli o možnost hrát finále, po tom prvním zklamání a slzách to v Portu vypadalo jak? Kdo byl nejsmutnější nebo kdo se první otřepal a uvědomil si, že bronz je krásný? A jak se choval trenér, který skrývá všechny emoce?

Host (Miroslav Bureš): Trenér si myslím, že v tomto případě se choval opravdu výborně, protože celou tu situaci ustál, dá se říci, na jedničku. Prostě to vzal tak, jak to je. Obešel vlastně všechny rozhovory, které po každém zápase musejí přijít na řadu a v takových pochopitelně chvílích, jaké nastaly po utkání Česko-Řecko, po tom prodloužení, to není jednoduché jít od jedné televize ke druhé, od rádia k rádiu, pak mezi píšící novináře. A trenér Brückner šel do televizí, šel k rádiu, šel potom na tiskovou konferenci a naprosto normálně prostě tu situaci ustál. Hráči, no, ti to pochopitelně vzali hůř. Někteří vůbec nechtěli jít mluvit, ale nakonec i oni se sebrali, i když to trvalo hodně dlouho.

Barbora Kroužková: Ale jedno prvenství nás čeká. Zastoupení Milana Baroše přece. Bude králem střelců?

Host (Miroslav Bureš): Vypadá to tak, protože Milan Baroš dal pět gólů na šampionátu a už zbývá jenom jediné utkání a v něm jsou pouze dvougóloví střelci, tři Portugalci, jeden Řek, takže by některých z nich musel dát ve finále tři góly, což se tak často nestává na takové akci, takže si myslím, že Milan Baroš už může pomalu slavit.

Barbora Kroužková: A ještě jedna věc na závěr, a to předfinále. Potřetí za poslední čtyři evropské šampionáty se dostal do finále, pokud se to tak dá říci, absolutní outsider. V roce 92 vyhrálo mistrovství Evropy Dánsko, které na něm původně vůbec nemělo hrát. O čtyři roky později se potom až do finále dostalo Česko a teď jeho cestu kopírovalo Řecko. Je to náhoda?

Host (Miroslav Bureš): Asi to náhoda není, je to asi tak, že tyhlety turnaje už jsou v současném fotbale velice vyrovnané a že i když se před každým šampionátem mluví o některém z týmů jako o outsiderovi, tak prakticky outsideři na takovém turnaji nejsou. Tenhle šampionát nabízí spoustu takových zajímavostí. Třeba v tom finálovém utkání se znovu potkají týmy, který šampionát zahajovaly, Portugalsko a Řecko. Jsou to oba týmy ze skupiny A. Možná, že něco bude na tom, že vylosování turnaje je pro týmy ze skupiny A nejvýhodnější, protože mají během šampionátu nejčastěji odpočinek nebo nejdelší odpočinek mezi těmi zápasy. No a pak také je zajímavé jistě to, že týmy ve finále povedou poprvé v historii proti sobě zahraniční trenéři. Tedy Brazilec Scolari povede Portugalsko a Němec Rehhagel povede Řecko. No a když už jsme u Scolariho, tak tomu se povedl skutečně mimořádný úspěch a pokud by Portugalsko vyhrálo, byl by ještě lepší, protože Scolari před dvěma lety trénoval Brazílii a dovedl ji k titulu mistrů světa.

Barbora Kroužková: Tolik z Lisabonu reportér Miroslav Bureš. Díky za rozhovor, na slyšenou.

Host (Miroslav Bureš): Na slyšenou.

Fejeton Jana Pokorného

Barbora Kroužková: Na závěr dáme dohromady fotbal i dění na domácí politické scéně. Jak ve svém fejetonu dokazuje Jan Pokorný, jde to docela dobře.

Host (Jan Pokorný): Zatímco česká fotbalová reprezentace přiletěla z Portugalska s hlavou nahoře, reprezentace politická má po demisi Špidlovy vlády hlavu zamotanou. Hlava státu však situaci zvládá a už vyzvala Stanislava Grosse, aby zkusil nějakou vládu sestavit, i když se tento týden Václav Klaus svěřil, že politici proti němu vždy hráli nějaké hry, takže je teď nechá trochu usmažit. Jaké hry měl státník na mysli? Na schovku, vadí nevadí, popřípadě tichou poštu? A nebo, a to spíš, to snad byly absurdní hry Václava Havla. To by dramatikovi bylo podobné, spřádat zápletky, obsazovat role, občas i oponou trhnout. Fotbal je jenom hra a totéž se tedy asi dá říct o politice. Povšimněme si, kolikrát sami politici říkají - nehrajme tyto hry. Mluví o politických hrátkách, ba i hříčkách. A to je dobře, protože jak se říká, kdo si hraje, nezlobí. Ale zpátky ke hře, kterou proti sobě hrají bývalý a nynější prezident. Totiž i do ní se promítá fotbal. Václav Klaus, jak nám z televizní obrazovky přerývavě sděloval ochraptělý reportér, přišel povzbudit fotbalové fanoušky na Staroměstské náměstí, když se hrálo semifinále Česko-Řecko. Škoda, že z mistrovství Evropy čeští fotbalisté nepřivezou zlatu, mohl je pak prezident přijmout jako druhdy Václav Havel zlaté hochy z Nagana. Václav Havel má zatím mírný náskok před Václavem Klausem i v tom, že si prozíravě koupil domek ve fotbalovém Portugalsku. Vzhledem k tomu, že Portugalci budou hrát finále proti Řekům, může Václav Klaus zase uvažovat o koupi nemovitosti někde pod Olympem. Na domy v cizině by to bylo 1:1.

Barbora Kroužková: Fejeton Jana Pokorného uzavírá další vydání Týdne v tahu. Příjemný víkend přeje a za pozornost děkuje Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: bum , jap , pno , bak
Spustit audio