Jediná brzda stáří je práce jako povinnost, myslí si dlouholetý člen Činoherního klubu Petr Nárožný
V Semaforu se vyřádil v komediálních scénkách, ale kolem čtyřicítky přišlo bilancování. V šedesáti metat kotrmelce a hrát zběsilé blbce jsem nechtěl. Pak mi zavolal režisér Smoček. Usiloval o co nejpravdivější obraz světa, který je vždy tragikomický, , vzpomíná Nárožný na důvody, které ho před lety přivedly do Činoherního klubu. Ten letos slaví 55 let existence. Bystrý a inteligentní divák netouží po nekonečné řachandě, dodává herec.
Související
-
Ve stínu legendy? Činoherní klub musí riskovat, říká nový umělecký šéf Ondřej Sokol
Činoherní klub v Praze založili v roce 1965 režisér Ladislav Smoček a dramaturg Jaroslav Vostrý.
-
Ondřej Sokol: Činoherní klub mám výjimečně rád a z lásky k...
Nedávno jste ho mohli spatřit v Zahradnictví Jana Hřebejka, působí i ve Studiu DVA a Činoherním klubu. Zde se také připravuje na práci uměleckého režiséra. Jaké má ...
-
Petr Nárožný: Proč už netočím? Na své staré filmy nejsem pyšný. A co bych dnes hrál?
Třídní bavič, který hercem původně ani být nechtěl. Prý aby neranil maminku. Současný humor už prý nesnese ani on sám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
