Jeden přidá oči, další uši... Na jihu Číny malují hlavně van Gogha
Ještě před 20 lety byl Dafen neznámou špinavou vesničkou na jihu Číny. Dnes je největším centrem umění v zemi. Ročně v Dafenu vyprodukují milióny maleb a dalších uměleckých děl. Za pár korun tam můžete nakoupit nekvalitní kopie světových malířů, ale také díla současných čínských umělců.
Přední díla Picassa, van Gogha, Moneta nebo Dalího – všechny je mám před sebou v těch nejzářivějších barvách. Mohu se jich dokonce dotknout a za prohlídku nemusím nic platit. Nejsem totiž v žádném ze světových muzeí, ale v čínské umělecké vesničce Dafen.
Místo to není nijak starobylé nebo tradiční. Před 24 lety tady postavil hongkongský podnikatel Chuang Ťiang první továrnu na reprodukce. Od té doby se z této nenápadné čtvrti stalo centrum olejové malby. Stovky umělců a prodavačů tady nabízejí svá díla. Ročně si na jejich prodeji vydělají až 3,5 miliard jüanů, tedy asi 10 miliard korun. Pojďme vejít do jednoho z obchůdků!
„Tohle jsou všechna díla Vincenta van Gogha. Většina obrazů stojí 350 jüanů, menší pak 200 jüanů,“ ukazuje prodavačka. Olejomalba bez rámu vyjde v přepočtu od 600 do tisíce českých korun.
Stačí jen předloha na obrazovce laptopu
Když se ptám na autora, prodavačka se začne vykrucovat. Všechny prý namaloval jejich hlavní dodavatel, malíř, který se holandským postimpresionismem zabývá už 20 let. Stejná slova však slyším i v obchodě o pár ulic dál. „Všechny obrazy jsem namaloval sám. Mám rád Vincenta van Gogha, který je teď v Číně velmi populární,“ tvrdí jiný prodavač.
Dalšího z umělců zastihnu dokonce při práci. V malé uličce sedí před plátnem a tvoří – samozřejmě další z děl Vincenta van Gogha. Malíř má před sebou malý laptop se známým obrazem Slunečnic a umně kopíruje.
„Obraz jsem si vybral, protože mi nikdo nezadává práci. Školy však nemám, učil jsem se malovat sám,“ říká Jang a soustředí se na svůj štětec.
Za dafenskými umělci se sjíždí galeristé z Pekingu i Šanghaje
Jsou tu stovky jemu podobných. Na okraji malířské vesnice je dokonce velký hangár, kde malba jede jako při pásové výrobě – jeden namaluje oko, druhý je odborník na uši, třetí zvládne pozadí. Velkovýroba umění. Nudným kopírováním se však neživí všichni. Mimo centrum vesnice jsou i renomované galerie s díly za stovky tisíc juanů.
„Vystudoval jsem umění na univerzitě v Kuang-čou. Prodávám především své obrazy, ale i svých spolužáků,“ ukazuje hrdě svou tvorbu mladý malíř Akun a slušnou angličtinou popisuje úspěch Dafenu.
„Funguje to tady už déle než 10 let. V Číně neexistuje nic podobného. Galeristé z Pekingu nebo ze Šanghaje přijíždí a nakupují především u nás. Díla pak prodávají ve výstavních síních za desetinásobnou cenu,“ stěžuje si.
Obrana proti kopírování? Poptávka po kvalitním umění
A se stížnostmi ještě nekončí. Horší než nízké ceny, za které se zdejší umění vykupuje, jsou prý krádeže nápadů a stylů.
„Kopírování je skutečně problém. Stačí, když změníte barvu jen na malé části obrazu, a už můžete tvrdit, že jde o originál. Tak to tu dělá každý a nedá se proti tomu nijak bránit,“ vysvětluje.
Místní svaz umělců se sice snaží s úřady vymyslet, jak všudypřítomné kopírování zarazit, ale zatím se jim to nedaří. On-line systém, na kterém si mohou umělci své dílo zaregistrovat, stále pořádně nefunguje. Jak však Akun tvrdí, záchranou je zvyšující se poptávka po kvalitním umění. Číňané jsou dnes ochotni za originál dobře zaplatit. Obraz jednoho z dafenských malířů se před lety prodal za neskutečný milión jüanů.
