Jeden den v životě horského vůdce: jak se na jeho práci v Itálii podepsala pandemie?

Severní část italského sladkého moře, jak se někdy říká jezeru Lago di Garda, zažívá pocovidový návrat turistů. Hotely a penziony i kempy se zaplňují turisty a milovníci adrenalinových sportů znovu vyrážejí na tamní vápencové skály na lezecké výpravy. K tomu potřebují zkušeného horského vůdce. Jiří Leskovjan takovým horským vůdcem je. Žije v městečku Arco na severním cípu Gardského jezera a na nedostatek klientů si rozhodně nemůže stěžovat.

Jirko, jaké to dneska bylo, jak se lezlo? „Dneska se lezlo výborně. Měl jsem jednu holku z Houstonu, z Ameriky, která sem jezdí už několik let. Napřed jsme si byli zalézt na sportovní lezení a odpoledne jsme vylezli jednu delší cestu nad Arcem,“ popisuje horolezec.

Hory vepsané do těla

Když se rozhlížím, vidím vysoké štíty: kolik metrů nahoru se dá lézt? „Ty nejdelší cesty přímo nad Arcem mají tak 350 metrů, ale my jsme lezli jen 150 metrovou cestu. Ne šikmo, ale rovně nahoru,“ upřesňuje Jiří. To by se mi nelíbilo. „Ale mně se to líbí, kvůli tomu svou práci dělám,“ smějeme se.

Jiří Leskovjan je šlachovitý muž, docela štíhlý, ale s velice silnýma rukama. Vypadají jako svěráky: namakané prsty i dlaně. Na sobě má žluté tričko s nápisem Horský vůdce. V Itálii provádí od roku 2001, tedy dvacet let. Prožil tady i dobu covidovou.

Čtěte také

Nebylo to úplně jednoduché. Nemohli jsme ani z domu, jen jednou za den šel někdo z rodiny nakoupit. Když si chtěl někdo zalézt, riskoval, že ho chytnou a dostane 520 euro pokutu. Některým mým kolegům se stal úraz a mají z toho hrozné oplétačky. Bylo možné si leda večer jít na chvíli zaběhat. Trvalo to asi měsíc a půl,“ vzpomíná na období lockdownu.

Připraven na všechno

Jiří je majitel dodávky se základním lezeckým vybavením. „Na zítra mám připraven kaňoning, což je outdoorový vodní sport. Je to spíš slaňování, klouzání, skákání do vody – na to mám neopreny. Potom tady mám vybavení na sportovní lezení i dlouhé cesty. Expresky, takový karabinový řetěz: dvě karabiny spojené smyčkou, aby lano dobře prokluzovalo, když lezete nahoru,“ ukazuje mi.

Takže to vypadá, že se návštěvnost vrací do původních kolejí. „Ještě to není, co to bývalo před dvěma lety. Loni proběhl extrémní nával lidí v srpnu, ale pak se vše vytratilo a v zimě tu nebyl vůbec nikdo. Teď bych to odhadoval tak na padesát procent,“ uzavírá horský vůdce Jiří Leskovjan.

autoři: Pavel Novák ,
Spustit audio

Související