Je zdravotní pojištění totéž co povinné ručení na auto? Nebo je zdraví jako předmět pojistky v něčem specifické?

Nelze ale říct, že od roku 2010 jako mávnutím kouzelného proutku cizinci obsadili čekárny zdejších ordinací, aby čerpali lékařskou péči, nebo že lékaři provádějí nezbytná vyšetření bez obav, že je potom budou muset složitě a s nejistým výsledkem fakturovat pojišťovně. Že zmizí dluhy cizinců u zdravotnických zařízení rozložené do mnohaletých splátkových kalendářů a že cizinky s řádným zdravotním pojištěním nebudou ze zdejších porodnic odcházet se svými dětmi zatíženými několikasettisícovým dluhem. Jako třeba paní Nelya.

Paní Nelya je maminkou půlročního syna Míši. V Česku žije s manželem sedm let, oba tu letos získali trvalý pobyt – avšak až po narození syna. Nicméně měli vždy v pořádku víza, oba jsou zaměstnaní v pražských obchodních centrech a odváděli řádně zdravotní a sociální pojištění. Část předporodních prohlídek absolvovala paní Nelya na Ukrajině. Nikdo ale nepočítal s tím, že se Míša narodí už ve 30. týdnu.

Paní Nelya byla odvezena do Fakultní nemocnice Motol, protože v podolské porodnici, kde měla rodit původně, údajně zrovna nebylo místo. Krom toho, že se narodil o víc jak šest týdnů dřív, byl ale Míša zdravý. Rodina ale pro jistotu uzavřela připojištění pro případy těhotenství u pojišťovny Maxima. Takové pojištění stojí 48.000 korun, platí se hotově a kryje léčebné výlohy až do výše 2,5 milionu – 1,5 milionu za jednorázový výkon.

Paní Nelya a její manžel tvrdí, že nemocnice jim tenkrát řekla, že pojistka je v pořádku a nenaznačovala, že by s péčí o Míšu v inkubátoru měl být z tohoto důvodu nějaký problém. I pojišťovna tenkrát prý nic nenaznačovala, tvrdí manžel paní Nelyi.

Konstantin Popsujevič z pojišťovny Maxima si na případ dobře vzpomíná. S Českým rozhlasem o něm hovořil asi 20 minut, z časových důvodů své oficiální stanovisko nakonec zaslal e-mailem. Konstatuje v něm, že pojistná smlouva byla uzavřena v době, kdy byla paní Nelya již byla hospitalizována z důvodu rizikového těhotenství a její partner byl při podpisu smlouvy seznámen s pojistnými podmínkami. Podepsal ji údajně včetně smluvního ujednání, ve kterém je garantován limit pojistného plnění 200.000 Kč na poporodní péči o dítě, v případě komplikací na dobu pobytu v nemocnici.

Michal se narodil v roce 2013 v Praze skoro o dva měsíce dříve. Když odcházel z nemocnice, měl na krku dluh přes 600.000 korun. Splácet ho bude do svých 16 let|foto: Daniela Vrbová

Limit pojistné ho plnění ve výši 1,5 milionu Kč uvedený v pojistné smlouvě se vztahuje pouze na pojištěného, tedy v tomto případě na paní Nelyu. Maxima pojišťovna prý vyjadřuje lítost nad skutečností, že celkové náklady v tomto případě přesáhly v poporodní péči limit pojistného plnění, ale zároveň konstatuje, že takovéto případy jsou spíše výjimkou.

Poporodní péče o Míšu se nakonec vyšplhala na 870 tisíc korun. Překvapené mamince to oznámila den před odchodem z porodnice pracovnice oddělení pro cizince ve FN Motol. Paní Nelya si najala právníka a zažádali o zaslání faktury. Ta byla nakonec překvapivě o 270.000 korun nižší.

Dita Václavíková z oddělení marketingu a PR Motolské nemocnice nemůže mluvit o konkrétních případech pacientů, a proto vysvětluje, jak se účtuje péče o miminko cizinkám, které mají dlouhodobý pobyt, v obecné rovině. Podle ní je nutné rozlišit, zda cizinka má v Česku veřejné zdravotní pojištění a trvalý pobyt nebo dlouhodobý. Pokud dlouhodobý, musí dítěti zařídit komerční pojistku. Pokud pojistka nekryje plně poporodní péči o dítě, stávají se z rodičů samoplátci. Nemocnice potom péči účtuje v nejnižší sazbě, tedy 1,12 korun/bod. Pacienta o předpokládané výši nákladů údajně vždy informuje.

V Míšově případě tedy nakonec 200 tisíc uhradí pojišťovna a jeho rodiče tak musejí splácet něco přes 400.000. S nemocnicí se dohodli na splátkovém kalendáři, každý měsíc posílají dva tisíce. Tímto tempem bude Míša ve svých 16 letech konečně bez dluhu.

Jeho případ ale ukazuje, že i když byli jeho rodiče v zemi legálně, řádně odváděli zdravotní pojištění a dokoupili si připojištění na porod, stejně se nemohli vyhnout obrovskému dluhu, který rodinu uvrhává do nesnadných existenčních podmínek na mnoho let. Nejsou jediní, komu se toto v Česku stalo. A je na místě se ptát, jestli je takový systém nastaven skutečně rozumně a pro koho je vlastně výhodný.