Je to velká věc – propojuje skupiny lidí i generace, oceňuje Ježíškova vnoučata ředitel centra sociálních služeb
Projekt Ježíškova vnoučata běží už šestým rokem. Od začátku je v něm zapojené i Centrum sociálních služeb Jeseník. Jeho ředitelem je už 30 let Jan Rotter. „Lidé zvenku mi říkají, že tu vidí úsměvy a pozitivitu. To znamená, že to tak vnímají i naši klienti. A o to nám jde,“ pochvaluje si. Na jaké zážitky s Ježíškovými vnoučaty v centru rádi vzpomínají? A jaký úspěch měl dárek v podobě Jaromíra Hanzlíka? Poslechněte si celý rozhovor.
Ježíškova vnoučata přicházejí i do vašeho centra už šestým rokem. Máte nějakou vzpomínku na nezapomenutelná setkání?
Určitě. Tato významná a prospěšná akce nás provází od samého začátku, kdy jsme se do projektu přihlásili. Utkvělo mi v hlavě několik takových akcí, které měly větší dosah. I jednotlivosti jsou úžasné, ale chtěl bych připomenout jeden dárek, kdy k nám přijela Ježíškova vnoučata, tedy dárci – mladí lidé, fotografové s vizážistkou.
Čtěte také
Plnili přání mnoha našim seniorům, kteří si přáli udělat krásnou fotku, na které by vypadali hezky. Strávili tu krásné páteční odpoledne, vizážistka si vzala do parády dámy i pány. Pánové byli vyfešákovaní, dámy byly krásně namalované. Výsledkem byly nádherné fotky. Senioři je druhý den dostali jako dárek.
Zaznamenali jsme úžasnou věc – jiskry v očích našich seniorů, ale co nás velmi překvapilo – i u těch mladých lidí. Nečekaně se ukázalo, že to byl dárek pro všechny. Senioři byli spokojení, protože dostali dárkem fotky, měli jsme i výstavu na zdech v chodbách.
Ale i naši mladí přátelé sami řekli, že to pro ně byl zážitek a že se chtějí vrátit. Že pro ně samotné bylo obdarováním, jak to senioři vnímali. Byli to lidé něco přes dvacet let, což je něco úžasného – propojení mladé generace a seniorů.
Na webové stránce Ježíškova vnoučata je seznam všech přání seniorů. Jak to vlastně funguje tady uvnitř vašeho domova, když senioři vyslovují svá přání?
Čtěte také
Nejenom uvnitř domova, ve všech čtyřech našich službách se snažíme naplňovat přání našich seniorů. Administraci se věnují aktivizační i sociální pracovníci, při vlastní realizaci předávání dárků pomáhají i další kolegové. Mluví se seniory, získávají náměty na přání a ty pak zadávají do systému v rámci Ježíškových vnoučat.
Pokud je mi známo, máme letos zažádáno bezmála o 60 přání. Mezi běžná přání patří knížky, hry, i například trouba na pečení – protože naši senioři se v rámci aktivačních činností rádi podílí právě na této činnosti.
Tímto bych chtěl velmi poděkovat dárcům i nadačnímu fondu Českého rozhlasu, protože je to velká věc, že se propojují dvě skupiny lidí – dárci a ti, kteří dárky chtějí a vznášejí svá přání. A chtěl bych také poděkovat svému týmu. Je to práce navíc, velmi potřebná a záslužná.
A co lidé, kteří tady pracují? Hledají se laskaví a chápaví lidé těžko?
Těžko se hledají lidé obecně, do sociálních služeb obzvlášť. Průprava a výbava člověka, kromě osvědčení, je někde jinde – v srdci. Člověk by měl mít touhu v tom pracovat, což se ne vždy ukáže při výběrovém řízení.
Ale měli jsme takřka vždy šťastnou ruku a v současné době máme skvělý kolektiv ve všech sociálních službách, za což jsem velmi rád. Z úst jiných lidí se mi potvrzuje, že tu vidí úsměvy a pozitivitu. Pokud to tak vnímají lidé zvenku, vnímají to i naši klienti. A o to nám jde.
Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Ježíškova vnoučata přispívají i na vzdělávání pečovatelů v domovech pro seniory
Finance z veřejné sbírky Ježíškových vnoučat se kromě dárků pro seniory využívají také pro vzdělávání pečovatelek a pečovatelů.
-
Dárkem to často jen začíná... Zapojte se do 6. ročníku vánočního projektu Ježíškova vnoučata
Zarezervujte si až do Vánoc na webu Ježíškova vnoučata přání, které udělá radost i vám.
-
Ježíškova vnoučata se blíží. Z jakých dárků se senioři radovali loni?
V pondělí 14. 11. startuje předvánoční projekt Ježíškova vnoučata. Tento týden si připomeneme, jak jste udělali radost seniorům loni. Nalaďte si nový seriál vždy v 8:50.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.