Je náš plyn v bezpečí?

16. leden 2009
Pod kůži

Zastavení plynovodu z Ruska uprostřed zimy mnohé z nás asi vede k otázce: Jakým způsobem jsou podobná zařízení zabezpečena? Dejme tomu před přírodními katastrofami a nebo napadením teroristů. Vždyť Evropa a Česká republika jsou závislé nejenom na plynovodu, ale také na ropovodu. A to jsou suroviny, které k přežití potřebujeme. Proto nás bude zajímat hlavně ostraha a zajištění těchto cest.

Miliardy metrů krychlových zemního plynu ukrývá naše podzemí, a protože nevlastníme přírodní ložisko této suroviny, museli jsme si je tam na horší časy uložit sami. Řada z těchto zásobníků stojí za pozornost, my se vydáme k jednomu z nich, který je opravdu světovým unikátem.

Malá vesnice Háje nedaleko města Příbram není na první pohled výjimečná. Přesto v těchto dnech patří k nejdůležitějším místům v České republice. Je tam zásobník plynu, který zásobuje velkou část naší země. Jde navíc o světovou raritu. Plyn je uskladněný hluboko pod zemí, ve staré šachtě. Zajímali jsem se, jakým způsobem je tento zásobník plynu zabezpečený nejenom proti přírodním katastrofám, ale třeba i proti případným teroristickým útokům.

Podle vedoucího provozu Vítězslava Borovičky je tento světový unikát i bezpečným skladištěm. "Na zásobníku byla instalována nejmodernější technologie, která je řízena počítačem. Tato technologie je jištěna proti havárii a proti překročení nežádoucích provozních parametrů," vysvětlil a doplnil, že je složitější hlídat technologii na povrchu. "To podzemí bylo vybudováno tak, aby bylo zcela bezpečné. Za deset a půl roku jsme v podzemí nezjistili nejmenší problém," upřesnil.

Doplnil, že na povrchu je sedm monitorovacích stanic, které sledují tektonickou činnost. Nicméně zaznamenali i pokusy, kdy se nezvaný host snažil dobývat do areálu. "Jsme zabezpečení. Oplocení je rovněž nejmodernější, je vybaveno čidly, která detekují přestřižení plotu, detekují přelezení plotu, takže v případě, kdy měl někdo úmysly vniknout do areálu, tak byl bezpečně zjištěn kamerovým systémem, který okamžitě reaguje na místo narušení a nafilmuje narušitele a přenáší to do střediska, které zajišťuje kontrolu a ostrahu areálu," doplnil Vítězslav Borovička.

Nyní se nacházíme v srdci zásobníku, ve velíně. Jedná se o trochu netypický velnín. Očekávali jsme, že na čelní zdi bude ohromný panel s blikajícími žárovkami. Tady je pouze letecký pohled zásobníku. "Máme systém monitorovacích stanic, které jsou schopné detekovat jakýkoliv otřes v našem ložisku," uvedl Václav Vohradský, technik zásobníku plynu.

A je zařízení chráněno i proti úmyslnému poškození? "Je to kamerový systém, který neslouží jenom obsluze z velína, ale i lidem, kteří nám dělají ochranu zásobníku. V každé části máme kameru, kterou lze situaci přiblížit. Kdyby tam k něčemu došlo nebo by se tam pohyboval někdo, kdo tam nemá být, tak by to viděl," popsal princip ochrany technik. Dodal, že jejich kompetence ke správě zařízení končí hlavním uzávěrem plynu u vstupu potrubí do areálu. Potrubí si pak do správy přebírají další zaměstnanci RWE. "Ti mají vypracovaný nějaký systém a jsou schopni reagovat," dodal.

0:00
/
0:00

Zabezpečit ruské plynovody je prakticky nemožné

Současná plynová válka probíhající mezi Ukrajinou a Ruskem zanechala bez strategické suroviny celou řadu evropských zemí. Leckoho jistě napadlo, jak dramatické důsledky by mohla mít odstávka, kterou by zavinil například teroristický útok. Nakolik jsou zabezpečené proti takovým případům plynovody v Rusku?

Někteří zahraniční experti upozorňují, že plynovody v Rusku nejsou zabezpečeny dostatečně. Nicméně je potřeba si uvědomit, že celková délka plynovodů v Rusku je téměř 160 tisíc kilometrů. Mnozí experti a sami Rusové říkají, že velké obavy vzbuzuje severní Kavkaz, kudy vede nejen potrubí s plynem, ale i s ropou. V Čečensku, Severní Osetii, Dagestánu se staly několikrát terčem sabotáže.

Gazprom, ruská plynárenská firma oznámila už před několika lety, že hodlá navýšit rozpočet na zajištění nových ochranných a bezpečnostních opatření a také modernizaci potrubí, které na mnohých místech zastarává. Experti upozorňují, že v ruském případě by opatření byla potřeba celá řada. Kromě modernizace i lepší fyzická ostraha potrubí, což je při délce 160 tisíc kilometrů v podstatě nemožné.

Ale třeba i zlepšit počítačové monitorování. Dnes jsou k dispozici sofistikované techniky. Zároveň experti zmiňují, že zajistit stoprocentní kontrolu tak dlouhého potrubí na tak velkém území je v podstatě nemožné.

Sabotáže jsou na Blízkém východě běžnou realitou

V Evropě jsou sabotáže ropného průmyslu zatím jenom noční můrou. Na Blízkém východě, odkud většina suroviny pro celý svět pochází, jsou ale záškodnické akce běžnou realitou. Ať se odehrávají kdekoli, mají jeden společný rys nejde o teroristické útoky proti civilistům, ale o snahu různých rebelů co nejvíce ekonomicky poškodit vládu.

Své o tom vědí třeba v Íránu. Než ze země před 30 lety uprchl šách Mohamad Réza Páhlaví, povstalci napadali ropovody, aby způsobili problémy prozápadní vládě. Po revoluci se karta obrátila a na plynojemy a ropovody začali útočit odpůrci náboženského režimu.

V Iráku sabotáže dokonce srazily na polovinu veškeré vývozy ropy a státní kase způsobovaly miliardové škody. Bylo to zhruba před pěti lety. Po svržení Saddáma Husajna se k moci dostala proamerická vláda. Jak připustil premiér Ijád Aláví, za sedm měsíců v té době povstalci podnikli 130 útoků na ropná zařízení.

Někde mívají sabotáže i sociální podtext. V Jemenu útočili na podzim 2007 kmenové milice na objekty ukrajinské ropné firmy Vikoil. Povstalci tvrdili, že když cizinci těží ropu na jejich území, měli by aspoň zaměstnávat nějaké místní lidi.

Zatím největší paniku ale zažila před dvěma lety Saúdská Arábie. Ozbrojenci hlásící se k teroristické síti al-Káida podnikli sebevražedný útok na rafinérii Abúkajk. Zahynuli už při střetu s vojáky u ochranné bariéry. Abúkajk ale zpracovává 60 procent saúdskoarabské produkce. A tak už jen zpráva o pokusu o útok zvýšila světové ceny ropy o dva dolary.

Evropa se musí ponaučit

Zastavení dodávek plynu uprostřed mrazivého zimního období upozornil na výraznou závislost Česka a dalších evropských zemí na plynovodu z cizí země. Ale nejenom tohoto zařízení, výstrahou může být i závislost na ropovodu Družba.

Současná krize kolem dodávek plynu může vést k obavám, že lidem, kteří chtějí ohrozit stabilitu Evropy, stačí, když se nabourají do systému dodávek plynu anebo ropy. Ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií Jiří Schneider ale uvedl, že toto není současná situace, protože dodávky přerušili ti, kteří systém spravují. Nicméně případnými útoky na infrastrukturu je třeba se zabývat, protože to může způsobit stejné výpadky.

Spoléhání na dodávky plynu a ropy ze zemí, které nejsou Česku a Evropské unii příznivě nakloněni, není problém pouze České republiky, ale podle Jiřího Schneidera i ostatních vyspělých zemí Evropy. "Je to tak, že země, které mají tyto zdroje, nejsou zrovna přátelsky nakloněny. S tím se musíme vyrovnat," řekl ředitel.

Současná krize přináší jedno jednoduché poučení, a to nespoléhat se pouze na jedinou trasu a jediný typ zdrojů. Podle Jiřího Schneidera by se měly evropské země pokusit se zdroje diverzifikovat, hledat rezervy a snižovat zranitelnost páteřních sítí. "To jsou technická doporučení. Pak jsou samozřejmě politická. Bylo by báječné, kdyby Evropa jako jeden z největších společných trhů jako společný trh i jednala s dodavateli. To by pak situace byla jednodušší. Ale tak daleko ještě nejsme," doplnil Jiří Schneider.

Podle něho by tak měl v Evropské unii vzniknout vyjednávací orgán, který by vyjednávání s dodavateli zastřešil. "To je spojené s politickou integrací Evropy. K tomu je jeden předpoklad - kdyby trh, konkrétně s plynem, byl v Evropské unii integrovaný, tak by to vedlo k tomu, že bychom měli společný zájem. Zatím tomu tak není. Trh není plně liberalizován a ani neexistuje propojitelnost. Například není možné zásobit Bulharsko, které trpí nedostatkem. To jsou všechno fyzické limity. Záleží, kde jsou ropovody a plynovody položeny," upřesnil Jiří Schneider.

Doufá přitom, že se Evropané ze současné situace poučí a změní politiku vůči Rusku. "Ukazuje se, že v okamžiku, kdy je Evropská unie schopná se sjednotit na nějakém postoji a ten pak prezentovat, tak potom to může mít nějaké výsledky. Ale nebude to jednoduché, jak se ukazuje z poslední krize a jednání, které vede české předsednictví," dodal.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: lek , hol , ela , vij , lvb , Břetislav Tureček
Spustit audio

Více z pořadu