Je čtení nenahraditelné? A jak se pozná dobrá kniha? Děti se ptají básníka Robina Krále a literárního vědce Ondřeje Vojtíška

15. květen 2026

Kontaktu s knížkou se dnes díky bohaté nabídce online platforem a pestré paletě jiných volnočasových možností můžou snadno vyhnout dospělí i děti. Děti z Dismanova souboru se proto rozhodly v dalším díle svého live podcastu zjistit, k čemu je nám čtení dobré a jestli ho v době bleskurychlého technologického pokroku lidé stále potřebují. Odpovědi Dismančata hledala u básníka Robina Krále a akademika Ondřeje Vojtíška.

Otázky malých reportérů se často týkaly školní povinné četby, jelikož právě ta umí žáky ke čtení přivést, ale stejně tak snadno jim může literaturu zprotivit. Jedenáctiletou Sofi třeba zajímalo, co by češtinář v žádném případě neměl dělat.

Literární vědec Ondřej Vojtíšek odpovídá na otázky dětí z Dismanova rozhlasového souboru

„Nejčastější je bohužel znehodnocování procesu čtení. To může dělat třeba tím, že mluví o knihách, které nečetl, jako kdyby je četl. Nebo se tváří, že čtení a získávání informací a pohledů z knih je něco samozřejmého. Není. Stejně tak není ani jediná tajenka, jak knihu rozluštit. Mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale nechci nikoho navádět,“ říká Ondřej Vojtíšek.

Rychle, nebo pomalu?

Blízké bylo dětem i téma přijímacích zkoušek, jejichž neodmyslitelnou součástí je i pozorné čtení. Malí reportéři ale upozorňovali na časový tlak, ve kterém musí řada žáků pracovat, a zajímalo je, jestli není důležitější umět číst pomalu a precizně.

Děti z Dismanova rozhlasového souboru si do svého živého podcastu pozvaly básníka Robina Krále a literárního vědce Ondřeje Vojtíška

„Nejdřív asi musíte umět číst pomalu a pozorně, abyste mohli číst rychle. Kdybyste jenom prolítli text a nic si z něj neodnesli, tak by to opravdu nemělo význam,“ myslí si Robin Král.

Oba respondenti se ale současně shodují, že číst rychle je občas důležité. „Je to jako přehazovačka na kole. S nějakým převodem vyjedete kopec, s jiným ho zase sjedete dolů. A nezůstat v té šestisetstránkové knize rok a půl je také užitečné, protože pak člověk může zažít něco dalšího,“ doplňuje Ondřej Vojtíšek.

Tři další dětmi moderované debaty se uskuteční na podzim. Dismančata o nich budou informovat na svém webu, Instagramu a Facebooku.

autoři: Josef Kaňka , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.