Jazykovědec: Paní s příjmením „Vrána“ můžete oslovit i „Vránová“

16. září 2014
Žurnál servis
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Podání ruky (ilustr. obr.)

Zdvojená nebo nepřechýlená příjmení jsou nyní v Česku v módě, mohou ale komplikovat komunikaci. Proto jsme se ptali lingvisty Ondřeje Dufka z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, jak se s těmito neobvyklými jmény v jazyce vyrovnat.

Pokud jde o zdvojená příjmení, doporučuje expert při oslovení použít raději obě. „Když mluvíme v běžném hovoru o někom se dvěma příjmeními, často se užívá jenom to druhé, ale přímé oslovování je trochu citlivější. Jestliže se žena rozhodne užívat obě příjmení, tak jí na tom patrně záleží, a proto bych doporučoval oslovovat zdvojeným příjmením,“ radí.

Čtěte také

Ještě komplikovanější situace je u jmen nepřechýlených – tedy pokud se paní jmenuje například Anna Vrána. Je možné ji oslovit paní Vránová? „Přípustné to jistě je, jen vám nikdo nezaručí, jestli se na vás ta paní bude dívat přívětivě, nebo ne,“ upozorňuje Dufek.


V prostředí, kde se mluví česky, nepřechýlené příjmení prostě naráží. Máme v přechylování několikasetletou tradici, a zvyk je i v jazyce železná košile.

Ostatně i český zákon říká, že nepřechýlené jméno může používat jen žena, která má nějaké vazby na zahraničí. „Je-li žena cizinka, nebo manžel je cizinec, nebo cestují do zahraničí, tam to může mít význam,“ vysvětluje lingvista.

K nepřechýlenému příjmení je možné přistoupit i tak, že ho člověk neskloňuje vůbec. „‚Dobrý den, paní Vrána,‘ to by asi šlo, ale domnívám se, že by to spoustě lidí znělo nezvykle. ‚Mluvil jsem s paní Vrána‘ je trochu problém,“ domnívá se doktor Dufek.

autor: Karolína Procházková
Spustit audio