Jaroslav Vostatek: Režie druhého pilíře je navíc. A někdo to musí zaplatit

Vláda chystá vysvětlující kampaň k důchodové reformě. Zájem o druhý pilíř, do kterého by lidé vyvedli 3 % pojistného ze státního podílu do soukromých fondů, pokud přidají 2 % ze svého, je totiž malý. Za první 3 měsíce tohoto roku podepsalo smlouvu o málo víc než 22 tisíc lidí. Sociální demokracie přitom varuje, jestli se dostane do vlády, tuhle část reformy zruší.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Do studia dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu přišel profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní. Dobrý den.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak, pane profesore, vy se netajíte tím, že jste mírně řečeno skeptický k plánům koaliční vlády, tedy asi považujete za vyhozené peníze na tu kampaň, předpokládám správně?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Určitě, já jsem ekonom a jsem nezávislý ekonom, čili na naší vysoké škole i jaksi mezi akademiky a ve veřejnosti, mohu si říkat takříkajíc co chci, ale neříkám nějaké své výmysly, prostě sděluji každému to, co se využívá ve světě a jaké jsou s tím zkušenosti. No, a pokud jde o nějaká doporučení má osobní, tak ta se naprosto shodují s doporučeními Světové banky, která platí už 10 let. A to, co připravovala vláda, je ekonomický nesmysl řečeno jednoduše.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Proč? Co je na tom nejvíc nesmyslného, když to shrnete do několika bodů? Co vám nejvíc vadí na té důchodové reformě?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, obvykle existuje v každé zemi jeden výrazný pojistný pilíř, to znamená, že kolik tam lidi do toho zaplatěj, tolik tam maj, a teď se nebavme o detailech, jsou různé varianty, ale prostě důchod závisí na tom, jaké bylo zaplaceno pojistné. Takže tohle je standardní situace.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Takže se to odvíjí od výše příjmů?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ano, přesně tak. Čili říkám základní verzi ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Lidé s vyššími platy vyšší důchody?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ano, ano, ale to neznamená, že musí platit všichni z celého svého platu pojistné, to pojistné bývá ohraničeno, čili to ohraničení tak, jak je doporučováno světovými experty, je v rozmezí 123 % až 200 %, čili dvojnásobek průměrného celostátního výdělku. Čili si představme, že by se pojistné platilo z maximálně 50 tisíc korun měsíčně a všechno to, co se naspoří na tom individuálním účtu, ať už jsou za ním kapitálové fondy, nebo jenom je to v rámci státního rozpočtu, je to jedno, ale to, co se tam naspoří, potom se přemění na důchod.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A to si člověk odnese?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Přesně tak. Čili je to férový systém. Tohle existuje jako v základní varianta ve všech zemích světa, jsou z toho výjimky, Česká republika je bohužel výjimka, že má jaksi zkombinovaný tento pojistný systém ještě se sociálním nebo ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A solidárním.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ano, přesně tak.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tady přece ale musí žít z něčeho ti důchodci, a to se děje v České republice, když tedy na ně vydělávají ti, kteří jsou produktivní, tedy ten druhý pilíř, o kterém byste chtěl mluvit, ten by měl právě takto fungovat, nebo ne?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ne, ten druhý pilíř musí být jasně solidární a tady ekonomická teorie, nebo řekněme penzijní teorie nemá naprosto nějaké jednoznačné doporučení, jak by měl vypadat, ale jedna z jeho variant je rovný důchod, jenom je otázka, jak vysoký. My dneska svým způsobem takový malý rovný důchod máme, 9 % z průměrného celostátního výdělku, no, ale tohle by mohlo být, mělo být větší, a to už se dostáváme do značné míry k problematice, která bývá označována jako veřejná volba, anebo to můžeme říci jednodušeji, o konkrétní podobě takovéhle solidárního pilíře vždycky budou rozhodovat politici. Protože ekonom řekne jsou tady tyhle možnosti, vyberte si, každá varianta má své plusy, každá má minusy a tohle normálně existuje ve světě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já to shrnu. Tedy vy doporučujete a vycházíte přitom, jak říkáte, z doporučení ...

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Světové banky, ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... Světové banky, že by byly dva pilíře, do jednoho a z jednoho by šel rovný důchod všem stejně a potom by si lidé podle svého vlastního uvážení ale až do výše nějaké spořili a bylo by to také ve státní péči?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podle uvážení ne, to je povinné prostě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To by bylo prostě taky povinné?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ano, dá se říct ze zaměstnaných a podobných příjmů, prostě aby ta základní masa lidí byla tímto způsobem zabezpečena a s tím, že ten důchod, jak už jsem říkal, bude přesně odrážet vklad těch lidí do systému včetně rozumného zhodnocení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak a tato vláda ta navrhuje, aby tedy fungoval druhý pilíř, který už je od letošního roku aktivní, ale příliš velký zájem o něj není. Tam by si lidé mohli, pokud tedy se k tomu upíší ve smlouvě, vyvádět 3 % z toho, co jde jinak státu a potom by si přidali 2 % sami. To se vám nelíbí? Myslíte si, že to nemůže fungovat?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, ten pilíř je navíc. Máli to být pojistný pilíř, tak, pokud by měl existovat státní pojistný pilíř, tak tenhle ten je navíc a to jsou vícenáklady, čili celá režie toho druhého pilíře je takříkajíc navíc, to musí někdo zaplatit a největší problém je v tom, že soukromý sektor je schopen poskytovat tyto služby finanční, ale ty finanční služby jsou bohužel podstatně dražší, než kdyby totéž, stejný druhý pilíř, poskytoval stát a je jasné, že ten stát pracuje s minimálními náklady, kdybych to měl nějak kvantifikovat, tak je to řádově 1 % z vybraného pojistného, to je dneska režie.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak ale stát by si asi taky u nějaké banky zadal tu službu nebo ne?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Klidně, ale jestliže ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale bylo by to levnější, než když každý individuálně bude si zakládat vlastní účet podle vás?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Určitě. Podívejte se, americký profesor Kotlikoff, velmi známý, Larry Kotlikoff, tak ten takový systém dokonce doporučuje a něco podobného v podstatě funguje ve Švédsku a dokonce to částečně doporučovala i Bezděkova komise u nás, takže řadu věcí naši lidi tady znaj a když mám říct toho Kotlikoffa, tam jsou 2 F na konci, tak on říká podívejte se, slyšel jsem ho dvakrát loni mluvit na stejné téma, je to až trapné o tom mluvit, ale on v daný moment, víte, vezme ze stolu svůj ultrabook a řekne vážení, celé to investování na té americké federální úrovni by se dalo dělat na tomto mém ultrabooku a ty náklady jsou samozřejmě nulové, tak je to zaokrouhleně řečeno, ale když to bude totéž dělat stát, náklady budou nula už jenom ty poplatky, které jsou zakalkulovány nebo mohou být zakalkulovány v těch nákladech a které budou platit u nás lidi z toho druhého pilíře, ty jsou vyšší než v zahraničí.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vy jste taky, pane profesore, řekl, teď vás budu citovat, že v Česku připravuje důchodovou reformu v současné době oficiální penzijní lobby. Koho jste tím myslel?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, tak podívejte se, tak oficiální lobby v každém případě byla nebo je Asociace penzijních fondů a oni jsou do značné míry samozřejmě domluveni se svými finančními skupinami, čili tito lidé měli převahu už v té takzvané Bezděkově komisi. Jo, Vladimír Bezděk jako předseda komise byl generálním ředitelem malého penzijního fondu Egon a ještě pojišťovny k tomu. Čili takový generální ředitel samozřejmě má své zájmy, prosazuje je.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na úkor veřejnosti, si myslíte?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Určitě. To je normální, ale to se děje v každém odvětví. Jo, čili ta Bezděkova skupina měla 9 lidí, původně 10, 1 odstoupil a z těch 9 bylo 5 lobbistů, to je naprosto absurdní situace, to prostě v civilizovaných zemích se nedělá, aby lobbisté si připravovali penzijní reformu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu s profesorem Jaroslavem Vostatkem z Vysoké školy finanční a správní. Pane profesore, teď jste tady nabídl recept, který je podle vás lepší než ten současný, ovšem reforma z dílny vlády Petra Nečase, ta už běží a lidé se do ní můžou zapojovat, na vybranou ti, kteří jsou starší 35 let, mají do poloviny letošního roku. Myslíte si, že je čas všechno zrušit a začít znovu?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Určitě. Naštěstí do toho vstoupilo zatím málo lidí, ale ono se dá zrušit samozřejmě vždycky všechno a tady nejdůležitější na tom je, že pro ty lidi ve většině zemích, kde se něco podobného stalo a byla to jenom postkomunistická východní Evropa a případně několik latinskoamerických států, čili ve všech těchto zemích, kdyby udělali reformu tak, jak dneska, ne, jak tenkrát dříve před 10 a více lety, doporučovala Světová banka, čili, kdyby to udělali podle Světové banky dnes, tak by na tom ty lidi vydělali.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tak ale mně jde o to, jestli mají čas lidé, kterým je teď 30, aby se politici dohadovali, hledali různé recepty, jestli už není nejvyšší čas a možná za 5 minut 12, jak varují někteří ekonomové, pohnout se současnou důchodovou nebo se současným důchodovým systémem?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, na dobrou reformu je vždycky relativně dost času bych řekl, všechno se musí pořádně připravit a současně je třeba říci, že Světová banka už sesbírala zkušenosti s prováděním, co ona dneska jednoznačně doporučuje, čili oni říkají, že ten systém, co doporučují, že už je v těch svých, jak oni tomu říkají Teens, takový ten teenager, v tom věku do 20 let, a to už jsou zkušenosti. Oni k tomu dokonce loni na podzim vydali velmi tlustou bichli ve dvou dílech tedy, kde říkají, jaké jsou s tím zkušenosti a jak se to má vlastně celé dělat v detailu, čili ono to stačí v podstatě opsat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Když ale lidé a už je jich víc než 22 tisíc, i když je to podstatně menší číslo, než se předpokládalo a možná jich přibude, vloží peníze do toho druhého pilíře, co by pak bylo s jejich penězi, kdyby se, jak i sociální demokraté slibují, pokud se dostanou do vlády, kdyby se ten druhý pilíř zrušil?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, vždycky jsou možné varianty. Taková ta nejjednodušší a k těm, co tam nastoupili do toho druhého pilíře nejpříznivější varianta je, že se jim ty peníze nechají a ať si tam spoří klidně dál, anebo ať si to převedou takříkajíc do třetího pilíře, čili to je taková ta nejmilejší varianta. A pak jsou tady drsné varianty samozřejmě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Maďarsko znárodnění.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Maďarsko, Maďarsko, ale ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dá se říct.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Dá se to tak říct, a i ta drsná varianta nebo něco mezitím má svoje odůvodnění. Podívejte se, například dneska v tom nově zavedeném systému nedostává stát žádný poplatek za to, že vykonává služby pro ten systém, čili zřídil se centrální registr smluv ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy státu chybí peníze, já tomu rozumím, ale mně jde o to, jestli byste, pane profesore, doporučoval třeba i v Česku tu drsnou variantu z Maďarska, kde lidé, kteří nepřevedli dobrovolně peníze ze soukromých fondů do toho státního, přišli až o 70 % vkladů, jestli si myslíte, že by něco takového bylo vhodné v České republice?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, ten maďarský příklad není nejlepší, ale spíš bych řekl z jiných důvodů, v souvislosti s tou obecnou politikou tamější vlády, čili je to takový velmi tenký led, ale ono, jak to dopadlo ve finále v tom Maďarsku, tam prostě to jaksi znárodnili, jak říkáte, ale ono to nebylo doslova třeba to znárodnění, ono to bylo prostě tak tak všichni se převádějí zpátky do prvního pilíře s těmi penězmi, co tam maj, a tam si lidé nepřipláceli žádná 2 %, čili tohle bylo vlastně férové, a dokonce většina těch lidí na tom vydělala, protože tím zrušením druhého pilíře, který tam nic nevynášel reálně, výnosy byly pod inflaci, tak tím zrušením pilíře a začleněním těch lidí do prvního pilíře s tím, že se jim dorovnal ten důchodový nárok, tak oni na tom vydělali.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
V důsledku, až budou v penzi, o ty peníze přišli v tu chvíli.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale, pane profesore, vy byste tedy doporučoval, aby stát, pokud tedy sociální demokracie přijde do vlády a získá tu pravomoc, aby se z těch penzijních fondů druhého pilíře hradily třeba některé závazky státu, aby si z toho stát vzal peníze?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, já nejsem pro nějakou konfiskaci a dokonce bych to ani nerad jaksi dělal podle vzoru Maďarsko, ale nicméně podívejte se bude záviset na celkové situaci a já jsem do značné míry autorem toho konceptu, který říká, ty peníze lidem nechat a budoucí důchodové nároky z prvního pilíře zkrátit podle stávajícího zákona, ale na druhé straně pravda je, že z pohledu prostě ekonomie by se od těch lidí daly vybrat poplatky za jaksi ty investice, za tu správu, kterou s tím má, s těmi, prostě stát, ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Stát. Naladili jste Dvacet minut Radiožurnálu, pozvání přijal profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní. Souhlasíte s tím, aby se nebo že se mají lidé starat o své věci víc sami, jak říká tato vláda, že bez toho, aby se připravovali nějakým zvláštním spořením nebo třeba tím druhým pilířem, že bez toho se neobejdou ve stáří, že pak je čeká velmi bídná penze?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, ta bídná penze lidi nečeká, to je prostě spekulace, kterou si stávající vláda vymyslela, anebo možná objednala od jednoho teoretika, prostě teorie o tom, jako že ty budoucí penze budou o nějakých 40 nebo třeba i 50 % nižší ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Podle vás to není pravda, nehrozí to?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Určitě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Třeba pro současné třicátníky, já pořád operuji touto kategorií, která je teď nejvíc asi v klinči rozhodovat se, jestli do druhého pilíře vstoupit nebo ne.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, tímhle způsobem ve světě nikdo neuvažuje. Prostě všichni ve světě předpokládají nějaký normální vývoj, to znamená se předpokládá, že bude ekonomický růst, že porostou reálné mzdy a tak dále, že inflace bude v rozumných mezích, no, a mimochodem tyhle věci ministerstvo práce si takříkajíc naprojektovalo, naprognózovalo samo od sebe a řekněme na podzim vydali pojistněmatematickou zprávu o důchodovém pojištění, kde je ten proces namodelován a kde prostě se říká, že když lidé půjdou do toho druhého pilíře dnešního, takže to bude výhodné až pro polovinu lidí. Čili to je normální přístup k věci, který pravda, pokud jde o doporučení toho druhého pilíře, využívá některých slabin stávajícího systému. Prostě máme dva pilíře smotané v jednom, teď mluvím o tom, že máme pilíř, který je výrazně solidární, OK, ale on je současně taky pojistný, a to je ten problém, o kterém už jsme hovořili.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Bylo by třeba podle vás ho rozdělit?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Určitě. A to se dá udělat během 5 let.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Mně jde o to, ta otázka by mohla být úplně jednoduchá, je mi 35, mám se spolehnout na stát, nemám spořit na stáří? Mám se spolehnout na to, že až půjdu do důchodu a otázka kdy, to je teď otevřená záležitost, že budu mít dost peněz, abych vyžila důstojně?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Podívejte se, vždycky závisí na individualitě, čili ta moje zkušenost je taková, když člověk pracuje, pracuje dobře, tak má práci a dělá třeba do 70 let, i když nemusí. Čili tohle je moje základní doporučení, nestarat se v 35 o to, co vám bude nebo někomu bude, až mu bude 65. Prostě žijeme dneska, je dobré míti nějaké úspory dneska, je dobré míti přiměřený majetek, čím víc, možná líp a s tím jsou spojeny také nějaké starosti, je dobré mít rodinu, děti a tak dále, ale finanční nějaké spoření v podobě finančních produktů třeba toho druhého pilíře, nebo dokonce i toho třetího pilíře v 35 považuju za předčasné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale nemá potom z toho člověk zamotanou hlavu? Vláda varuje, že naopak, pokud to takto budeme brát, tak nás čeká za 30 let armáda chudých důchodců, kteří půjdou pomalu žebrotou v České republice.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, podívejte se, to jsou účelová tvrzení a bohužel jsou to až lži, musím říci, říkám to velmi nerad, ale je to tak. Podívejte se, ten základní důvod, který uvádí dneska vláda a prošlo to tiskem, takže to můžeme klidně citovat, Průvodce důchodovou reformou, četl jsem to včera, no, a ten první důvod se říká populace stárne. No, populace stárne, to víme, my taky jednotlivě stárneme, to je v pořádku, ale oni to účelově ti, co to vymysleli tohle to a v podstatě se za tím skrývá jeden docent, tak účelově ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžete jmenovat?

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, Ondřej Schneider. Takže on prostě dedukuje své závěry z toho, že říká v budoucnu poroste počet lidí nad 65 let, a to je relativně, no, v relaci k těm od 20 do 65 řekněme, no, tak tohle je pravda, to je svatá pravda, to je prakticky všude na světě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ale stávající vláda a já ji za to chválím, odvedla svým způsobem v uvozovkách špinavou práci, prodloužila zvyšování důchodového věku donekonečna a jestliže dneska muž letos jde do důchodu ve věku řekněme 63 let, necelých 63 let, tak v roce 2051 to bude 69 let, čili je to o 6 let a něco více, u žen ještě o daleko více, no, a v roce 2100 podle platného zákona je 75 let, čili to je dalších 6 let navíc, no, a to už je něco jiného. Čili, když říkáme o tom, jestli ten systém je udržitelný z tohoto hlediska, z demografického, tak musíme dávat do poměru ty lidi, kteří jsou nad tou věkovou zákonnou ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A stále pracují.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Ne, ne, ano, máte pravdu ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tedy že bude víc těch, kteří jsou ve věku vyšším a pracují.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
No, kolik jich bude pracovat, kolik jich pracuje dneska, se ví, ale kolik jich bude pracovat v roce 2053, se neví, tak si tady demografové vypomáhají vlastně tím, že říkají kolik těch lidí v dané věkové skupině bude. Čili musíme dát do relace počet těch aktivních nebo řekněme do věkové hranice, která se bude zvyšovat. Jo, čili v roce 2100 to musí být 75 let, v roce 2051 69 let a dneska tak, jak to bereme, no, a čili to je jedna věková skupina a druhá věková skupina ti starší nad tuhle hranici. Když to dáme do relace, tak vyjde něco úplně jiného, než tvrdí vláda a pan docent Schneider, mohl jsem to říct taky obráceně. Mámli říct konkrétní čísla, tak ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Já myslím, pane profesore, že je to velmi zajímavé, konkrétní čísla, na ta dojde příště, protože právě v tuto chvíli vypršel náš čas v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Dobře.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jejich hostem byl profesor Jaroslav Vostatek. Díky, že jste přišel. Na shledanou.

Jaroslav VOSTATEK, profesor z Vysoké školy finanční a správní:
Děkuji, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pěkný večer přeje Veronika Sedláčková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: ves
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.