Jaroslav Štefec, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jaká je to pro vás zpráva, že Rusko v příštím roce zavede do výzbroje tuto další generaci mezikontinentálních střel?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Řekl bych očekávaná, protože Rusko už poměrně dlouhý čas vyvíjí aktivity v tomto směru a snaží se určitým způsobem zvýšit svoji strategickou váhu právě tím, že vsadilo na nové generace raket dalekého dosahu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nová generace, to se dá použít téměř u jakéhokoliv technického zařízení. Co to znamená u střel, které mají dosah desítky tisíc kilometrů?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Znamená to především podstatné snížení možnosti tyto rakety zjistit ve všech fázích letu. Znamená to zcela nové možnosti vlastně omezení schopnosti protiraketového systému protivníka zjistit tyto hlavice, znamená to radikálně zvýšenou manévrovost těchto hlavic. V podstatě znamená to větší schopnost pronikat moderními systémy protiraketové obrany unikat radarům a v podstatě vytvářet systémy klamných cílů, které vlastně znemožňují nebo zásadním způsobem ztěžuje jejich zjištění těch pravých hlavic, které nesou bojové nálože.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že to prohlášení už někdy z poloviny roku 2007 tehdy ještě z úst ruského prezidenta Vladimira Putina, že to je systém, který dokáže pobít jakýkoliv myslitelný současný protiraketový deštník, že toto prohlášení nebylo jen politickým nějakým, politickou deklamací, ale opravdu se zakládalo na pravdě?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Ono samozřejmě vždycky to je politická deklarace, nebo deklamace, ale zakládá se na pravdě, protože ono v podstatě termín protiraketový deštník je velice pofidérní, protože každý deštník je svým způsobem děravý a nedá se říci, že by existoval v současné době protiraketový deštník, který by byl nepropustný, nebo který by byl schopen zničit sto procent nalétávajících cílů, a stejně tak jako neexistuje stoprocentně účinná protiletadlová obrana, neexistuje v žádném případě stoprocentně účinná obrana protiraketová.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, když už jste zmínil protiletadlovou obranu, tak v protiletadlové obraně je jakžtakž vytvářena určitá rovnováha mezi pronikajícími cíli a právě tou protiraketovou obranou, kdy samozřejmě to není na sto procentech, ale je tam jakás, takás rovnováha. Podle toho, co teď vy říkáte, a co minimálně ruská média říkají o raketách RS24 a i o jiných typech, tak to vypadá jakoby na straně těch samotných střech, to znamená těch, které mají pronikat případnými obranými systémy, byla výrazná výhoda. Je to opravdu tak?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Je to tak. Vlastně ty ruské rakety, respektive ty hlavice, které uvolňují při na té sestupné dráze letu, oni neletí po klasických balistických drahách, mají zvláštním způsobem vektorově řízené dráhy, oni v podstatě mají, podobá se to manévrujícím střelám. To znamená, že ty hlavice mají skutečně schopnost manévrovat a nelze přesně odhadnout z dráhy letu rakety nelze přesně odhadnout, kam jsou namířeny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to, že manévrují, předpokládám v té sestupné fázi, to znamená, že manévrují extrémně vysokou rychlostí?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Manévrují extrémně vysokou rychlostí. Tam se v podstatě rychlost těch hlavic na sestupné dráze blíží prakticky detonační rychlosti trhaviny, to jsou řádově kilometry za sekundu, čili tam skutečně ta rychlost těch hlavic je velmi vysoká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a když k tomu, abychom se dostali tedy do, řekl bych, české současnosti, vezmeme ten radar, který by mohl za určitých okolností být umístěn tady v Brdech a potom vezmeme ty protirakety v těch polských selech, které by disponovaly těmi, řekněme, přístroji, které by měly vrazit doslova a explodovat u těch hlavic, tak je to vůbec účinný systém proti takto vybaveným raketám a střelám?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Není. Ten systém proti takto vybaveným raketám a střelám účinný není, protože jednak je to dáno počtem těch raket, které tady mají být umístěny. Deset raket, když si to vezmete, tak v podstatě deset hlavic to je dneska osazeno na jednom nosiči, to znamená jsou nosiče, které jsou schopné nést deset hlavic najednou. To znamená, že když to vezmu do detailů, tak skutečně tyto hlavice, pokud ten jeden jediný nosič vypustí svých deset hlavic, tak tady tento systém v podstatě na jedné jediné raketě "vyplýtvám" všech deset raket. A co další nosiče, které jsou odpáleny?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolika zhruba nosiči by Rusko mělo po plném zavedení do výzbroje, o kterých mluví, disponovat?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Když si vezmu rakety, počínaje tedy raketami těch předcházejících generací, bude to několik set raket, které budou zavedeny ve výzbroji a které budou samozřejmě v plné operační pohotovosti. Ať se to týká raket pozemních, anebo Rusové vlastně v současné době velmi intenzivně vyvíjejí i rakety ponorkové nové generace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je zbrojní expert a bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec. Váš názor je ten, že ten protiraketový deštník, jehož součástí by mělo být i Česko, není proti takovým zbraním, jako je například uvažována ruská raketa RS24, která by v příštím roce měla být zavedena do výzbroje, účinný. Je o tady potvrzení toho deklarovaného účelu tohoto deštníku, že je určen proti střelám, které by přilétaly někde z blízkého a středního východu, to znamená z daleko méně technologicky vyvinutých zemí?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
V podstatě dalo by se říci, že ano, ale tento deštník tak, jak je v současné době postaven i z hlediska schopnosti toho radaru tak, jak je deklarován a z hlediska schopností těch interceptorů, které mají být umístěny v Polsku, je spíše schopen bránit pronikání raket, které jsou namířeny na území Evropy, ale v žádném případě není schopen nějakým způsobem účinně zasahovat proti raketám, které by mířily z prostoru Ruska nebo z jakéhokoliv jiného prostoru vlastně proti území Spojeným států.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ty neustálé, a teď se vás ptám jako experta v této oblasti, tak ty neustálé, řekněme, tahanice a víceméně politické řeči o tom, jestli ten deštník je namířen proti Rusku či není, tak pro vás jako pro zbrojního experta mají vůbec nějaký jiný než, řekněme, politický a mediální základ?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Pro mě jako pro experta nemají. Takhle, nemají význam z hlediska těch raket, které jsou v současné době k dispozici v Rusku. To znamená, tento radar, nemá účinek, který se někdy u nás proklamuje vlastně jako součást deštníku nebo protiraketového systému Spojených států. Mohl by skutečně do jisté míry fungovat v rámci ochrany teritoria evropských zemí NATO. Takhle také pravděpodobně proponováno, to znamená je to součást obchodní strategie některých kruhů ve Spojených státech, které se snaží zapojit americké systémy do v současné době připravovaného protiraketového systému evropské části NATO, případně vlastně evropských sil NATO, evropských sil budoucích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Těžké říct, jestli ta, řekněme, souslednost časová, kterou jsem neznačil na začátku, to znamená, že jen den poté, co horní komora v České republice, horní komora našeho parlamentu odsouhlasila tu dvojici smluv, které by se mohly týkat amerického radaru u nás, takže teprve v tu chvíli Rusové oficiálně oznámí to, že v příštím roce budou opravdu rakety RS24 nasazeny do výzbroje, tak těžko říct, do jaké míry to byla náhoda či ne. Na druhou stranu je možné považovat tyto rakety za naprostou špičku v tuto chvíli, existuje k nim obdoba?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Osobně se domnívám, že to je skutečně absolutní špička v současné době a jak rakety Topol, tak i ty rakety RS24.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
O raketách Topol a TopolM se mluvilo právě v souvislosti s naším radarem velice často. To je tedy generace, která je o něco starší než teď ty, které by měly být nasazeny?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Tak nedá se říct, že by byla o něco starší. Ona technologicky stojí přibližně na stejném základě. Samozřejmě ten vývoj tam je vlastně kontinuální ta zlepšení se tam objevují, o kterých jsem mluvil na začátku především z hlediska schopnosti pronikání protiraketovou obranou. Je to přece jen o něco technologicky dál, ale neřekl bych, že tam je nějaký zásadní rozdíl z hlediska schopnosti těch raket pronikat protiraketovou obranou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to, že říkáte, že to je de facto špička toho, co se vůbec ve světě může vidět v této oblasti, tak to znamená, že Spojené státy americké nemají nic adekvátního, co by oproti tomu mohli nabídnout, teď nemyslím obrannou část proti takové raketě, ale něco, co by mělo stejné parametry jako ruská RS24?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Tak samozřejmě americká strana disponuje podobnými raketami strategického určení, ať jsou to vlastně vylepšené ponorkové rakety v současné době, Tridenty nebo nově připravená generace ponorkových raket, nebo ať to jsou pozemní rakety v silech, které jsou velice moderní, a samozřejmě tam v mnoha případech nezáleží na tom základním nosiči, ale probíhá především modernizace elektronické části a té části hlavové dá se říct, té bojové části, to znamená tam, kde jsou umístěny ty hlavice, takže Spojené státy samozřejmě tyto rakety modernizují a samozřejmě probíhají programy zkoušek těchto raket a nejsou to jenom Spojené státy, protože stejně tak modernizují svoje rakety Francouzi a Britové.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
I přes to všechno stále trváte, co jste říkal, že ta ruská generace raket je na špičce?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Dalo by se říct, že ano, ale zase je to dané prostě historickým vývojem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že se tomu Rusové a před tím Sověti více věnovali?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Sověti a později Rusové více věnovali, tam je jedna zásadní věc. Oni si udržují dlouhodobou kontinuitu technologického vývoje těchto systémů. Jedná se o to, že ty jednotlivé konstrukční kanceláře, které ty rakety vyvíjejí, samozřejmě disponují dlouhodobě určitým kádrem odborníků s obrovskými zkušenostmi v oblastech vývoje raket hlavic, elektronických systémů a ačkoliv tyto systémy v rámci Ruska, dalo by se říci, jsou trošičku jinak zaměřené na ten technologický vývoj v rámci Sovětského svazu a v rámci Spojených států byl trošičku jinak zaměřený. Ve Spojených státech ta technologie vlastně pronikala do té komerční oblasti, jisté vojenské a kosmické oblasti v tom Rusku to bylo velmi zapouzdřené, velice utajované a ty technologie vlastně se nedostávaly mimo. Dá se říct, že vlastně v tom segmentu vývoje, návrhu, výroby těchto systémů to bylo zhruba na stejné úrovni.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když vezmeme z historické zkušenosti tu věc, že, řekněme, od chvíle, kdy se poprvé vyrovnala jaderná rovnováha mezi oběma velmocemi, to znamená Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, tak od té doby až do, řekněme, rozpadu Sovětského svazu byla jakžtakž udržována s nějakými malými výkyvy. Jak to je teď, protože faktem zůstává, že i ta raketa RS24 může nést termojaderné nálože, tak ostatně jako i ty americké typy, tak je teď převaha spíše na straně Ruské federace, dá se to tak vnímat?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Takhle bych to neřekl, protože samozřejmě ta politická situace je úplně jiná. Dneska v podstatě neexistuje něco jako studená válka. Spíš bych to řekl takhle. Rusové vsadili na velmi účinné technologie, které nutí protistranu přijímat opatření, která jsou velice drahá. V podstatě jakoby "vracejí" vlastně Američanům to, co oni dělali v rámci kosmických válek a podobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To, čemu se říká, že je uzbrojili?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Že je uzbrojili, tak oni vlastně dneska vsadili na technologie, které jsou relativně levná z toho pohledu, že mají obrovský balík zkušeností, že mají skutečně týmy, které jsou schopné to vyvíjet, mají technologie, které jsou skutečně účinné a vlastně jsou schopni vytvořit určitou, dalo by se říct, převahu právě díky tomu, co mají, tomu, co mají k dispozici, která nutí jejich protivníky potenciální přijímat opatření, která jsou samozřejmě poměrně drahá a především jsou dlouhodobá. To znamená, že příprava na odrážení útoků podobnými raketami, jako je RS24 nebo Topol, případně rakety Bulava nebo Siněva, které byly nedávno odzkoušeny, tak to je skutečně dlouhodobá záležitost a nemyslím si, že se ji podaří vyřešit před rokem 2015, 2018, spíše až někdy kolem roku 2020.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdy už bude na světě stejně další generace raket či hlavic?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Kdy už bude na světě další generace raket, hlavic, případně i jiných prostředků, které budou samozřejmě schopné dopravovat nálože, bojové nálože na dlouhé vzdálenosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je samozřejmě poměrně, řekl bych, bezvýchodná vize. Na druhou stranu k ní patří možná pro vás osobně jako pro vás osobně nesmyslná otázka, ale je vůbec v tom případě nutné vymýšlet, platit a stavět protiraketové deštníky, když podle všech dostupných informací mají tak malou účinnost?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Je pravda, že ty peníze by se daly určitě vynaložit daleko účinněji na spíše hledání politických řešení. Ale otázka zní, jestli svět je v současné době na tato řešení připraven, protože je pravda, že Rusko v současné době hraje poměrně zajímavými kartami politickými, snaží se dostat znova do role minimálně vedoucí velmoci v regionu, když už ne supervelmoci, a tady ta raketová karta je poměrně účinná, jak už jsem říkal. Je to skutečně, jsou to systémy, které nutí jejich protivníky se vážně zamýšlet nad tím, jakou sílu má vlastně ruská armáda a nad tím, že Rusko skutečně je nutno brát do úvahy a brát ho vážně. A samozřejmě ve spojení s nerostným bohatstvím, které má Rusko k dispozici, s tím, jakým způsobem Rusko organizuje například kartely vývozců plynu, jakým způsobem se snaží navázat kontakty v Číně, v Indii, je vidět, že skutečně Rusko se snaží znova dostat do pozice supervelmoci a snaží se hrát roli protiváhy Spojených států a určitým způsobem ovlivňovat to dění ve světě tak, ve svůj prospěch vlastně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Jaroslav Štefec, zbrojní expert a bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování. Zpátky k americkému protiraketovému deštníku, jehož bychom mohli být, pokud tyto smlouvy schválí Poslanecká sněmovna a podepíše prezident, součástí. Jakým způsobem si Rusové chrání své technologie, a teď se ptám, jak velká je šance, že takto sofistikované technologie, pokud hovoříme o raketách RS24, proniknout nikam do jiných zemí a mohli by právě přijít z toho směru, se kterým možná ten protiraketový deštník kalkuluje?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Tak ta pravděpodobnost z mého pohledu jako pohledu experta je prakticky nulová.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Důvod?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Není jednoduché zvládnout nejen technologie výroby raket, ale ani to, když se dostane někomu do ruky raketa, která skutečně je schopna je nějakým způsobem nést jaderné hlavice. Samozřejmě zasahovat cíle ve vzdálenostech desítek tisíc kilometrů. Neznamená to vůbec schopnost tu raketu připravit, odpálit, samozřejmě naprogramovat hlavice a především odjistit jaderné nálože těchto hlavic. Je prakticky vyloučené, aby se podobné systémy dostaly do rukou nějakých skupin, které tak, jak to vidíme někdy ve filmech typu James Bond, které by byly nějakým způsobem schopné zasáhnout skutečně území třeba Spojených států nebo Evropy s cílem vyvolat jaderný konflikt nebo citelně zasáhnout vlastně ten systém, ekonomický systém například dané země tak, jako svého času znamenalo určitý velmi citelný zásah zničení Světového obchodního centra.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy systém je příliš sofistikovaný na to, aby se, řekněme, snadno použil někým výrazně méně odborným než je ten tým v Rusku?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Ano, je o prakticky vyloučeno, protože k tomu musíte mít vycvičené lidi, kteří jsou schopní ovládat ten systém, musíte mít lidi vycvičené k tomu, aby byli schopni ten systém připravit k odpálení a samozřejmě mluvíte mít i vycvičené lidi k tomu, aby byli schopni odjistit hlavici nebo hlavice, které jsou na tom systému umístěny a zajistit, že ty hlavice zasáhnou cíle tam, kde mají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vy sám jste říkal o ruských kontaktech, které mají směrem k Indii, směrem k Číně. To jsou země, které nejsou pod tak přísnou kontrolou proliferace jaderných zbraní jako jsou například evropské země a ty z toho oficiálního jaderného klubu. Nehrozí tam nebezpečí, že společně s tou, řekněme, technologií unikne i nějaký, řekněme, tým, který by mohl někdy něco takového zařídit a spustit?

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Ta pravděpodobnost je velice malá, protože samozřejmě tyto země si velice žárlivě střeží svá tajemství a své technologie, protože všechny tři země, o kterých jste teď hovořil, jsou členy jaderného klubu, to znamená Indie, Čína i Rusko mají jaderné zbraně. Mají nosiče schopné dopravovat je na libovolnou vzdálenost prakticky na jakékoliv místo na zemi. Čína má vlastní kosmický program, stejně tak jako Indie, která vypouští vlastními raketami družice. Já se nedomnívám, že by tato možnost existovala, protože všichni odborníci, kteří tady v tomto pracují v této oblasti, to znamená raketové techniky, nebo jaderných zbraní, jsou na všech stranách velmi přísně hlídáni a je pravda, že i v době, kdy skutečně docházelo k divokým únikům technologií, lidí, materiálu, v době, kdy se rozpadl vlastně Sovětský svaz, tak ani v té době neuniklo, prakticky nebyl zaznamenán nějaký zásadnější únik technologií souvisejících s jadernými zbraněmi nebo vlastních jaderných zbraní nebo raket, ačkoliv existuje mnoho katastrofických filmů, které tento scénář zobrazovaly nebo předpovídaly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut. Hovořili jsme zejména o poslední generaci ruských mezikontinentálních střel a o souvislostech nejen vojenských, ale i politických. Mým hostem byl bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování a zbrojní expert Jaroslav Štefec. Děkuji, že jste přišel a na shledanou.

Jaroslav ŠTEFEC, zbrojní expert, bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování:
Na shledanou. Hezký večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. I vám přeji příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.