Jaroslav Nekola, končící ředitel Českého antidopingového výboru

Připravili zákon, který tvrdě trestá distributory dopingu, a skončil. Řeč je o šéfovi Českého antidopingového výboru Jaroslavu Nekolovi. Vláda tento týden přijala jeho návrh postihovat vězením ty, kteří v Česku šíří zakázané látky pro sportovce. Jenomže na ministerstvu školství si myslí, že tím Jaroslav Nekola překročil své pravomoce. Po 19 letech tak opouští svou funkci. Proč je v Česku málo dopingových kontrol, jaké látky sportovci nejčastěji užívají a je lehké se k nim dostat? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je právě končící ředitel Českého antidopingového výboru Jaroslav Nekola. Dobrý den, vítejte u nás.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pane Nekolo, vy sám jste aktivní sportovec?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, tak teď rekreačně, dřív jsem závodně 14 let lyžoval.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Chodíte občas do posilovny?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Do posilovny nechodím.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vzal jste si někdy, když jste třeba dělal to lyžování, nějakou zakázanou látku?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, tak v době mého mládí těch zakázaných látek moc nebylo. To, pokud si vzpomínám, tak studenti měli fenmetrazin akorát, kávu, a to bylo všechno. Ale my jako sportovci jsme neměli vůbec nic.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Viděl jste někdy nějakého sportovce, jak si třeba něco píchá nebo bere nějaké bobule?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, viděl jsem, viděl jsem v 80. letech, to bylo víceméně maskovaný, protože většina těch sportovců možná ani nevěděla, že jde o zakázané látky, například anabolické steroidy, protože si mysleli, že to je třeba B12 vitamín.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A koho konkrétně jste viděl, prozradíte nějaká jména, nebo ne?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak to bych si nechal pro sebe, protože se chystám v budoucnu toto zveřejnit všechno případně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Chystáte se napsat knihu?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Chystám se napsat ve spolupráci s Ústavem pro vyšetřování zločinů komunismu takový sborník, názvem asi Jak to bylo s dopingem.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak to bylo s dopingem v 80. letech?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
V 80. letech, ano.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže ti sportovci, takové ty sportovní špičky těch 80. let se mají na co těšit? V uvozovkách to samozřejmě myslím. Že tam třeba budete odhalovat, jakým způsobem oni mohli dopovat, byť to byli třeba lidé, kteří dosahovali významných výsledků na olympijských hrách a podobně?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak budu odhalovat především systém, jakým byl ten takzvaně státní, státem řízený doping, což není tajemství, to se uvádí v médiích už dlouhou dobu, ale je to zastřeno takovým určitým tajemstvím, co to vlastně ten státem řízený doping byl, čili o tom systému bych chtěl pohovořit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A řeknete už teď, alespoň naznačíte, co třeba vám vyšlo, když jste pátral po tom, jakým způsobem v těch 80. Letech se dopovalo, tak bylo to tak, že vyloženě stát to kryl?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, samozřejmě. To bylo, to byla ve stručnosti velice, protože na to není prostor zřejmě teď, to byl takový systém, kdy politické orgány braly sport jako svoji výkladní skříň, jestli je tomu tak rozuměno, sport byl součástí boje těch soustav ekonomických západu a východu, čili na sport se dívalo jako na prostředek, kterým by se mohla Česká republika prezentovat, čili byl to enormní politický záměr, a z tohoto záměru pak vzešly všechna, vzešla všechna nařízení vlády, které orgány mají co v tom činiti, v tom, jak pomáhat sportovcům s dopingem, a konkrétně potom jak sportovci mají ten doping organizovaně užívat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak teď už je samozřejmě trochu jiná doba. Teď se dokonce podařilo prosadit vám ve vládě způsob, jak trestat šíření těch dopingových látek. Naším hostem je šéf Českého antidopingového výboru Jaroslav Nekola. Chystají se tedy policejní razie ve fitness centrech? Budeme se ptát. Vláda tento týden rozhodla o vašich návrzích, jak trestat doping. Tyto návrhy se staly součástí trestního zákoníku. V podstatě by se dalo říct, že na šiřitele těch dopingových látek se bude pohlížet podobně jako na distributory drog. Je to tak?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ano, přesně tak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Zkusme si to třeba ukázat na nějakém konkrétním příkladě. Takže policie nachytá někoho, kdo bude mít třeba v kufříku nějaké injekce s dopingem, tak ho hned zatkne.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Policie v tomto případě může takzvaně pátrat dál, může takového podezřelého zajistit. Já mluvím v terminologii, kterou jsem se naučil policie, protože s nima spolupracujeme. A provést, provést další vyšetřování. V první řadě zda ta zajištěná látka, která u něho byla zjištěná u toho dotyčného, zda je určená k účelům léčebným či nikoliv. Abychom zbytečně jaksi neperzekuovali lidi, kteří užívají některé z těchto hormonů a anabolických steroidů k tomu, aby si prostě zajistili zdraví.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže jinak. Policie vtrhne třeba do fitness centra. Tam asi se nedá předpokládat, že když se najdou nějaké zakázané látky, že to je k nějakým léčebným účelům, že to je právě proto, aby těm kulturistům narostly svaly. Tak v tu chvíli tam začne zatýkat ve fitness centrech ti, kteří to tam budou mít na stole.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, pokud ano, pokud dojde k tomuto podezření, tak má právo konat tak, jak jí zákon určuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A kdo vůbec policii bude dávat takzvaně echo, bude to Český antidopingový výbor, který se třeba dozví o tom, že tam v nějakém tom fitness centru se něco takového děje?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Já bych upřesnil, že to nebude policie obecně, ale že to budou složky Národní protidrogové centrály.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Protože ti s ní mají největší zkušenosti z drog.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ti s tím mají největší zkušenosti už z drog. A ti mají svůj informační systém, podle kterého postupují. A samozřejmě mají své informátory včetně antidopingového výboru, který má také přehled o jistých podezřelých osobách.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Které látky tedy budou hlídané, protože dopingem mohou být třeba i kapky proti nachlazení.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ano, tak to bych rád upřesnil, protože v tom paragrafu 288 jsou vymezeny pouze velmi nebezpečné látky, které z léčebných hledisek slouží pro velmi těžká zdravotní poškození a není možné jako léky koupit v lékárně. Jsou to především anabolické steroidy a další hormonální látky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže řekněte nám, postih hrozí těm, kteří látku vyrábějí, dovážejí, přechovávají ji nebo podávají ji, a těm, kteří ji berou, tak těm žádné vězení nehrozí, těm hrozí nadále jenom stop na určitá utkání podle samozřejmě toho, jakému sportu se věnují.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ano, přesně tak to je. Nechceme postihovat sportovce, anebo ti občany, kteří to užívají na základě například nějakého doporučení kamaráda a podobně. Ti budou, pokud jsou to registrovaní sportovci, tak jak jste řekla, budou postihováni podle sportovních norem, to znamená zákazem činnosti. A u ostatních lidí, pokud se u nich najde taková to látka nebo i u sportovců, kteří byli, kteří byli přistiženi při dopingové kontrole, ale současně se u nich ta látka najde, mají ji v držení, potom budou trestně odpovědní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Důležitá věc, kterou bychom měli zmínit, když říkáme, že postih hrozí těm, kteří látku vyrábějí, to znamená, že třeba se bude policii, respektive Národní protidrogová centrála zaměřovat třeba na farmaceutické firmy, protože plno těch látek jsou přece léčiva.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, především půjde o nelegální výrobu, to znamená laboratoře, například která byla už u nás objevená, tuším, že to bylo...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nevzpomenu si teď, kde to bylo, takže vám nepomohu, pane Nekolo, jestli čekáte, že vám pomohu. Ne, nedívejte se na mě. To je jedno, kde to bylo.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ale bylo objevena laboratoř tajná, kde byly vyráběny anabolické steroidy ve velkém, tak to je ten případ vyrábění nebo výroby. Nepředpokládá se samozřejmě, že farmaceutické firmy by kromě svých jaksi legálních postupů výroby léků měly ještě nějaké laboratoře, kde by vyráběly tyto látky pro účely dopingu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Přísným trestem chcete postihovat i ty, kteří dávají doping dětem. Znáte nějaké případy, kdy v Česku dítě dostalo nějakou zakázanou látku?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak měli jsme upozornění od lékaře ošetřujícího, který zjistil při úplně jiné příležitosti vyšetřování dítěte, že jde o podezření z užití anabolických steroidů, což se potvrdilo. Potvrdilo se to z analýzy odebrané moči. Ale nebylo dále postupováno v tom smyslu, že kdo jaksi toto zavinil. Protože nebyla zákonná opora k tomu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak staré to bylo dítě?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tuším, že to bylo kolem 15 roků.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže nějaký aktivní sportovec třeba to byl, nebo někdo, kdo chodil do posilovny.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ne nikoliv. Byl to, pokud si vzpomínám, tak to byl adept na posilování, který koketoval s posilovnou, že tam bude chodit s kamarády a podobně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dělají se vůbec dopingové testy u dětí, které sportují, tady u nás v Česku?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, dělají se v těch případech, kdy jde o sportovní talenty v některých sportech, jako je plavání, gymnastika, krasobruslení, kde skutečně se začíná v tom raném věku.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká končící šéf Českého antidopingového výboru Jaroslav Nekola. Čím si popudil náměstka ministerstva školství, překročil opravdu své pravomoce? Budeme se ptát. Vy jste tedy připravil nový zákon, který se stává součástí toho trestního zákoníku, ovšem vás tady tato změna připravila patrně o práci. Proč vás náměstek ministryně školství pan Kocourek odvolal?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, tak důvodem, který sám i pro média sdělil, byl nesoulad s některými mými postupy, které údajně překračovaly pravomoce nebo rámec vymezený ministerstvu školství.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Co to znamená, počkejte, to nám vysvětlete. Rámec ministerstva školství. To znamená, že jste se pustil do něčeho, co už jste neměl dělat, protože potom vám nezůstal čas na něco, co jste dělat měl.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Nikoliv tak. A já jsem vycházel z toho, že Česká republika přijala mezinárodní úmluvu proti dopingu, kterou ratifikovala, tato ratifikace znamená, že stojí taková ta úmluva nad zákonem. A samozřejmě tam je celé spektrum antidopingové politiky rozložené samozřejmě do vícero resortů, mimo jiné také do resortu školství, zdravotnictví a dalších. A antidopingový výbor zase ze své pozice organizace, která je napojená na světový okruh těchto organizací, má podle světového antidopingového kodexu pravomoci vytvářet prostor pro realizaci antidopingové politiky, jestli jsem to neřekl příliš složitě, což tedy...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já to možná zjednoduším, protože vy jste řekl už v rozhovoru pro Český rozhlas, že některé struktury, které řídí náš sport, nejsou zrovna příznivě nakloněny tomu, aby dopingových kontrol byl dostatek a sportovci byli kontrolováni tak, jak mají. To znamená co, pane Nekolo, že vám bylo řečeno, ať tolik těch sportovců nekontrolujete, ať je necháte trochu jako být, ať potom nevypadáme, že se tady u nás příliš dopuje.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tolik ani ne. Ale to je spíš takový ten střet zájmů mezi tím dosahovat určitý, určitých výkonů a tím, že tedy tyto "výkony" jsou kontrolovány, zda nebo tito sportovci, zda nejsou ty jejich výkony na základě dopingu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ne, já jsem to myslela tak, že z těch vašich slov má, které jste uvedl pro Český rozhlas a které, která jsem tady teď citovala, jestli opravdu vám bylo naznačováno, že jaksi těch sportovců moc kontrolujete, takže toho máte nechat.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak to nebylo, tak to nebylo míněno. Tam je určitý, určitá, určitý stop takových, toho rozsahu našeho. My bychom potřebovali kontrolovat podstatně víc sportovců, ale peníze, které na to právě jsou vyčleněny, jsou určitou brzdou, kterou můžeme chápat třeba tak, že není zájem o tom, aby, o to, aby těch sportovců bylo kontrolováno víc. Tak to bylo myšleno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ovšem to právě pan náměstek Kocourek odmítá, protože on říkal v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že těch dopingových testů je v České republice dostatek. Říkal, že Česká republika postupuje podle Mezinárodní úmluvy o dopingu ve sportu UNESCO, podle antidopingové úmluvy Světového antidopingového kodexu a Mezinárodní olympijské charty proti dopingu. A Česká republika je podle něj naprosto standardní zemí v boji proti dopingu a plní všechny závazky, které z těchto dohod vyplývá. Tak to souhlasí?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, tak jistě, to jsou hezké řeči. Ale když si vezmete, že Česká republika provádí 1 400 dopingových kontrol nad svými sportovci a země srovnatelné s námi provádí třeba jednou tolik dopingových kontrol, tak samozřejmě my plníme do jisté míry tyto závazky, tyto závazky nejsou vyměřeny tím, že tedy musíme mít takový a takový počet dopingových kontrol. To nám bylo doporučeno, to bylo doporučeno před třemi lety, abychom měli 1 400, ale ten trend stále narůstá a ostatní země jsou si vědomy toho, že ten, to síto dopingových kontrol je třeba jaksi zužovat tak, aby bylo méně prostupné. Čili těch sportovců je všude kolem nás kontrolováno podstatně víc.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A třeba dívají se kvůli tomu na nás nějak zvláštně v Evropské unii nebo i třeba někde dál, že si říkají: "V tom Česku není něco v pořádku."

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Nemá to dopad až tak na Evropskou unii, ale spíše v těch sportovních strukturách ostatních zemí se dívají s určitým podezřením. Já dám jako příklad to, že třeba náš lyžař Bauer je kontrolován poměrně dost u nás, přesto se jeho soupeři ptají jeho i nás, jestli je dostatečně kontrolován a jestli skutečně je tak dobrý, není to s podporou dopingu. Čili to je signál toho, že se na Českou republiku pořád dívá, i když se to hodně, hodně se to jaksi změnilo, ale to stigma, které bylo z těch 80. let, že Česká republika není úplně tak věrohodnou zemí, tak to do jisté míry u některých, u některých, v některých zemích a o některých sportech přetrvává do teďka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, a co vy si myslíte. Je Bauer kontrolován dostatečně?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak z naší strany určitě, určitě. Navíc je kontrolován i z mezinárodní federace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká odcházející šéf Českého antidopingového výboru Jaroslav Nekola, který je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Jak už Radiožurnál ve svém vysílání informoval, český sport zažil jeden z nejčistších roků, pokud vynecháme tradičně kontroverzní kulturistiku, nachytali letos kontroloři antidopingového výboru pouze 9 sportovců, v loňském roce jich přitom byl téměř dvojnásobek. Čím to bylo? Přestaly ty kontroly nebo sportovci přestali brát zakázané látky?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ten systém se zpřísnil v tom smyslu, že byl zaveden takzvaný registr sportovců, kdy ti vybraní sportovci z té špičky světové, to znamená vybraní světovou sportovní federací příslušnou, jsou povinni udávat takzvaný whereabouts, tedy údaje o tom, kde se nacházejí, každý den jednu hodinu alespoň, kde budou k dosažení pro dopingovou kontrolu. Je to jeden takových ze systémů prevence a hrozby sportovcům, že tedy ten prostor pro, časový prostor pro nějaké dopování se velmi omezuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Z letošního roku si určitě každý vzpomene na případ tenisty Mináře. Ten neprošel dopingovou zkouškou, nakonec se ukázalo, že vzal lék na odbourávání tuku. Je možné, že sportovec ani třeba nemusí tušit, že bere nějakou zakázanou látku, pokud to vyloženě není zmíněno na obalu toho výrobku?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, tak v některých případech ano, protože existuje obrovská škála takzvaných doplňků výživy, které se sem dováží z celého světa vlastně. A není vždycky zaručeno, že takový to výrobek může být, nemůže být kontaminován nějakou látkou, která je na seznamu zakázaných. To byl případ třeba tenisty Mináře, kde ten doplněk výživy, který on, on si vzal, údajně tedy na shazování hmotnosti, tak obsahoval skutečně látku, která je na seznamu zakázaných látek.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Při pohledu do těch statistik je vidět, že hodně případů dopingových je způsobeno kouřením marihuany. Pomáhá vůbec marihuana k lepšímu sportovnímu výkonu?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Marihuana, obecně řečeno, nepomáhá k lepšímu sportovnímu výkonu, až na výjimky v některých sportech takových těch, jako je snowboard třeba, anebo takový trochu adrenalinový sporty a samozřejmě z hlediska určitýho jedince, protože někomu marihuana způsobí takovou vznešenější náladu a někomu zase útlum, takže to je, to je opravdu riskantní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nicméně ta marihuana je na seznamu zakázaných látek a samozřejmě když se dá odhalit a potom ten sportovec se může dostat do problémů, není z tohoto pohledu nespravedlivé, že na seznamu těch látek není třeba alkohol?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Ten seznam látek je konstruován tak, že jsou tam, jsou tam zavedeny látky, které prokazatelně podporují sportovní výkon, prokazatelně musí způsobovat zdravotní potíže a jsou z hlediska sportu neetické. Pokud platí dvě tyto, tyto předpoklady, tak ta látka je tam zařazená, to znamená, u marihuany prokazatelně poškozuje zdraví a je z hlediska sportu neetická, proto je marihuana zařazena též na ty látky. Není tam alkohol, je zařazen v některých sportech podle rozhodnutí příslušné mezinárodní sportovní federace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dvacetminut@rozhlas.cz, to je náš mail, na který jste nám posílali své otázky na Jaroslava Nekolu. Tak pojďme rychle na ty otázky. Kamil, Ostrava. "Jaké zakázané látky dnes vůbec sportovci nejčastěji užívají?"

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Nejčastěji u nás i ve světě jsou na prvém místě anabolické steroidy, na druhém místě jsou některá ze stimulací, jako je efedrin, amfetamin. Potom je marihuana, která už samozřejmě je společenskou drogou, a dále jsou potom daleko menších, v menším procentuálním zastoupení látky další.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vladimír se ptá: "Hraji amatérskou soutěž ve fotbale. Teď jsem chřipku. Bral jsem kapky proti kašli a další léky. Prošel bych dopingovým testem?"

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
No, podle toho, které léky to byly a co obsahovaly. To se, na to se těžko dá odpovědět.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale obecně platí, že může někdo po chřipce třeba mít problém, že třeba neprojde tím dopingovým testem?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak jsou některé, některé léky, které i užívané i na chřipku, které mají některou ze zakázaných látek, ale jsou vždycky alternativy pro léčení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ve světě je doping obecně nejvíce spojován s atletikou, cyklistikou a lyžováním. Proč zrovna s těmito sporty?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Tak u atletiky, tam je to z hlediska jaksi užívání určitých anabolických steroidů, to znamená u silově rychlostních disciplín, u vytrvalostních sportů je to zase užívání erytropoetinu, prostě hormonu, který zvyšuje produkci červených krvinek. Totéž platí u cyklistiky i lyžování.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jsou třeba cyklisti víc kontrolováni než fotbalisti?

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
To se, jestli je to z hlediska našeho nebo světovýho, pokud jde, pokud jde o naše sportovce, tak je to zhruba nastejno. Je určitý systém mnohaletý, který dbá na to, aby byly všechny sporty tak nějak přibližně pod kontrolou. Samozřejmě jsou sporty, kterou jsou takzvaně náchylnější na užívání tedy dopingových prostředků. A ty jsou preferovanější.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jak vlastně musí takový profi sportovec žít, na co si třeba musí dávat pozor, skoro na všechno.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Takový sportovec si musí dávat skutečně pozor na všechno, co pozře, protože skutečně pravidla jsou taková, že sportovec je odpovědný za to, co jakou látku prostě do sebe, do sebe dostane.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Odcházející šéf Českého antidopingového výboru Jaroslav Nekola byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

Jaroslav NEKOLA, končící ředitel Českého antidopingového výboru:
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vás za chvilku čekají další zprávy na Radiožurnálu a Helena Šulcová vám přeje hezký zbytek dne. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio