Jaromír Jirsa, prezident Soudcovské unie

r_2100x1400_radiozurnal.png
r_2100x1400_radiozurnal.png
Kauza Kuřim. Jakoby kódové sousloví, pod kterým si díky nebo kvůli médiím už asi každý v této zemi umí představit nebývale komplikovaný, podivný, násilný a téměř neuvěřitelný případ, ve kterém hlavní roli hraje týrání dvou malých chlapců. Noviny i elektronická média už několik týdnů den co den informují podrobně o tom, co se s případu nového událo. Od započetí samotného soudního procesu mají pro své seriály nečekané množství materiálu, soudce Pavel Göthe ponechal i přes návrhy státní zástupkyně a obhájců veřejnost v soudní síni, a to včetně novinářů. Dozvídáme se tedy takové podrobnosti, jakých jsme se za éru českého soudnictví ještě nedočkali. A vedle snahy o maximální informační otevřenost celého procesu se ten stejný systém snaží oba postižené chlapce kdesi ukrýt, aby se z médií nedoslechli něco z toho, co děsí všechny v soudní síni. Začíná Dvacet minut Radiožurnálu, dobrý poslech a dobrý den přeje Martin Veselovský. Mým dnešním hostem je prezident Soudcovské unie České republiky Jaromír Jirsa. Dobrý den, pane soudce, vítejte v rozhlase.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Přeji dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nastala nová éra českého soudnictví, když si vezmeme ty dva poslední medializované přepady, to znamená souzení případu Marie Benešové versus ostatní zástupci české justice a soudce Vojtěch Cepl mladší, který četl dokonce před kamerami odůvodnění rozsudku, a teď Kuřimská kauza, která je celá projednávána za přítomnosti veřejnosti diktafonu kamer a tak dále?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Ony ty dva případy spolu sice souvisí, nicméně bych je poměrně striktně odměšoval, neboť v tom prvním případě byli účastníky řízení osoby veřejně činné, které musí snést větší míru pozornosti médií, větší míru kritiky, ve druhém případě sice účastníky řízení nejsou přímo nezletilé děti, ale bezprostředně se jich kauza týká. To znamená, že ty dva případy se tímto, zejména tímto podstatně liší. Kromě toho bych řekl, že je třeba rozlišovat ještě dvě roviny, jednak je to rovina, která se pohybuje, rovina zásady veřejnosti, která je zaručena ústavou, nebo Listinou práv a svobod veřejnosti soudního jednání a dále je to rovina mediální, rovina, která se týká té veřejnosti novinářské, to znamená, že soudce za a), když to převedu v nějaké srozumitelnější řeči, může odepřít úplně veřejnosti právo, aby se účastnila jednání a za b) ještě může sice ponechat veřejnost v jednací síní, ale může odepřít podle zákona o soudech a soudcích pořizování obrazových záznamů, anebo obrazových přenosů. Takže to jsou takové dvě roviny, ve kterých se můžeme pohybovat. Ptáteli se mě na to, zda nastává nějaká nová éra možná ano. Cítím, že soudy zřejmě začaly vnímat, že žijeme v té demokracii, které říkáme mediální, že v podstatě platí nikoli to co se ve skutečnosti stalo, ale to co předestřelo veřejnosti média, můžeme si o tom myslet bůh ví co, jestli je to správné nebo dobré. Ale všimněme si na příkladu té Kuřimské kauzy, že pod vlivem těch informací z jednací síně má veřejnost naprosto neomylně jasno v tom, jak rozhodnout a jsme zatím na samém počátku toho trestního řízení. Představme si že, by teď soudce Göth příští týden vynesl zprošťující rozsudek, jaká by byla reakce veřejnosti médií a tak dále. Takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, malou technickou vsuvku. Ve chvíli, kdy jste tu linii narýsoval takto mezi médii a soudci, tak není vyloučeno, že pokud opravdu budou častěji novináři připuštěni, takříkajíc, k soudním řízením, že bude docházet i srze veřejnost k nějakém zpětného ovlivňování soudců?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
To je otázka, která hýbe demokratickou společností řadu let, připomeňme si kauzu O. J. Simpsona v Americe, tam se diskutovalo velice intenzivně o tom, jestli může být, mohou být novináři v jednací síni, jestli mohou být pořizovány nějaké záznamy z jednání. Možná ta americká praxe, kdy jsou přítomni pouze kreslíři v jednací síní má také něco do sebe. To už jsme zase někde jinde u toho do jaké míry jsou například přímo aktéři toho jednání svědci a tak dále ovlivněni přítomností kamer. Nicméně já jsem příznivcem té otevřenosti ve vztahu k médiím a velice s potěšením kvituji jak postup Vojtěcha Cepla, tak postup kolegy Götha, který nepřistoupil k tomu, jak je to někdy prezentováno, že by umožnil přímý přenos v jednací z jednací síně. To tak není, on mohl připustit přímý přenos, k tomuto kroku nepřistoupil a umožnil médiím, aby veřejnosti zprostředkovávaly informace pro zpravodajské účely.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, pane prezidente Jirso, když se podíváte, a vy jste to určitě udělal, na různé elektronické servery informační a zpravodajské mnohdy jsou tam odkazy na video ze soudní síně, protože kromě toho, že novináři zaznamenávají tu zvukovou stopu, tak jsou samozřejmě zveřejňovány i záběry obrazové ze soudní síně, i to je v pořádku?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Názor každého předsedy senátu na způsob vedení toho hlavního líčení může být jiný. Je otázkou do jaké míry právě přístup soudce v této kauze, jeho výklad základy veřejnosti ovlivní medializaci celého případu. Já jsem přesvědčen o tom, že ta kauza si žije svým vlastním životem od okamžiku, kdy se veřejnost dozvěděla první informace, tak dochází k únikům jiných informací, dochází k tomu, že kauza se skutečně vyvíjí v té mediální rovině a jsem přesvědčen také o tom, že i kdyby to rozhodnutí soudce bylo takové, že vyloučí zcela veřejnost, tak stejně se ta kauza povede svůj mediální život, stejně by se informace navenek dostaly. Já si naopak myslím, že ten jeho postup může být do jisté míry preventivní, může plnit i pozitivní roli ve vztahu k veřejnosti, aby veřejnost byla informována, co se může stát u jejich sousedů za jejich humny a já ten jeho přístup, který je z mého pohledu citlivý, tam nedochází k nějakým přímým přenosům výpovědím svědků, výpovědím obžalovaných, tak skutečně kvituji a domnívám se, že to je přístup citlivý a správný. Samozřejmě ta kauza sama o sobě je tragická a jakákoli informace se dostane na veřejnost, tak vzbouzí veřejné pohoršení, vzbouzí emoce, ale myslím si, že usnesením, kterým by soudce vyloučil veřejnost na tom nezmění vůbec nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak vy říkáte, že kauza si žije svým vlastním životem mediálním zejména, ta zásadní otázka přece ale je, jestli to jakým životem si žije ta kauza v médiích, jestli to má sílu nějakým způsobem ovlivnit vyšetření té kauzy, projednání před soudem a hledání pravdy, hledání toho, kdo je vinen a případně prokázání dané viny. Je tam nějaká příčina nebo vůbec nějaká souvislost, je tam možnost nějaké, nějaké ho ovlivnění, anebo ne?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já znám české soudce poměrně dobře, řekl bych ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Asi byste měl z hlediska své funkce.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Asi bych měl je znát dobře a ač mají spoustu slabostí, nešvarů, tak všiml jsem si, že taková odolnost ve vztahu k mediálním nebo dokonce politickým tlakům je u nich vypěstována poměrně, poměrně dobře, takže já si myslím, že český soudce má v sobě vypěstovaný jakýsi reflex, který zabrání tomu, aby rozhodoval pod vlivem médií. Samozřejmě i soudce je člověk, může vnímat názory veřejnosti, ale nemyslím si, že ta mediální rovina by nějakým způsobem významněji ovlivnila rozhodnutí soudce v této konkrétní věci. Je pravda, že média mohou působit na jednotlivé procesy, mohou se snažit na ně působit, dokonce není nic tajného, že někteří advokáti mediálně zdatní využívají v rámci své procesní taktiky média k tomu, aby soudce byl pod tlakem, aby bylo, aby bylo vytvořeno jisté veřejné mínění, pod kterým se bude soudci velice těžko rozhodovat jinak a jsme u toho kdybychom si představili, že by dnes vynesl kolega v kauze Kuřim zprošťující rozsudek, ale trvám na tom, že český soudce bereme ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je odolný.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Proti mediálním tlakům odolný. Dokonce si myslím, že, že může dojít k takovému efektu, že pod vlivem těch médií bude postupovat soudce v kauze skutečně velice poctivě do sebemenších detailů, které upravuje jednací řád, samozřejmě že i procesní předpisy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aby nemohl být nařčen z toho že ...

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Samozřejmě, já bych chápal přítomnost kamer v jednací síni i jako důležitý prostředek pro to, aby sám soudce se mohl například v budoucnu ochránit ve vztahu k veřejnosti jako, jako vhodný prvek kontroly, proto na různých školeních, přednáškách podporuji, aby soudci povolovali pořizování záznamů z jednací síně, aby mohli odkazovat na ty záznamy, neboť se mnohdy zkresluje to, co se v jednací síni doopravdy stalo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, posloucháte Český rozhlas 1 a mým dnešním hostem je prezident Soudcovské unie České republiky Jaromír Jirsa. Vy jste zmiňoval tlak politiků kromě tlaků médií, tak ministr vlády a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda nedávno uveřejnil v Lidových novinách svůj protest proti rozhodnutí soudce Pavla Götha a Cyril Svoboda argumentoval takto, cituji: "Jsem hluboce přesvědčen, že detailní líčení těžkého osudu malých dětí, které byly zřejmě předmětem útoků svých blízkých, je důvod pro vyloučení veřejnosti. V mým očích Pavel Göth myslí jen na sebe, na svou sebeprezentaci a kariéru, i když bude argumentovat zákonem, že hlavní líčení soud koná zásadně veřejně. Pro sebe si to vysvětluji tak, že chce být slavným na prvních stránkách novin a v hlavním zpravodajství, a to na úkor týraných dětí." Tolik argumentace Cyrila Svobody.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
To jsou velice silná slova, já jim příliš nerozumím, nerozumím navíc od zkušeného politika, který je mediálně zdatný, sám pan doktor, pan ministr Svoboda ví, že informace by se navenek dostaly i přes rozhodnutí o vyloučení veřejnosti. Já sám jsem na stejných stránkách na stejném blogu před názorem pana ministra vyslovil svůj názor, který je přesně, přesně opačný. V žádném případě si nemyslím, že by soudce Göth takto činil jaksi proto, aby se vyvíjela nějakým způsobem jeho kariéra. Dokonce si myslím, že kolega může tak v konzervativním prostředí, jakým česká justice je, která zdaleka není ještě příliš otevřená různým mediálním hrátkám a ono je to dobře, tak by mohl možná dokonce i narazit a nemyslím, nemyslím si, že to může být vždy vnímáno pozitivně v jeho profesním okolí, případně na těch místech, které má zřejmě na mysli pan ministr.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak minimálně přímý nadřízený soudce Pavla Götha se zatím vůči ministru Cyrilu Svobodovi za něho postavili, takže tam zatím nenaráží. Ale Cyril Svoboda zmiňuje právě těžký osud malých dětí, protože ty jsou v podstatě kdesi v meritu věci, o které se jedná před brněnským soudem. Není náhodou to naprosté uvolnění veškerých informací, které jsou prezentovány například skrze svědecké výpovědi při projednávání té Kuřimské kauzy, není to všechno jakýmsi materiálem pro to, aby se těm dvěma dětem žilo v příštím celém životě o to hůř, než se jim bude žít po tom všem co už zažily?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já myslím, že těm dvěma klukům se bude žít strašně pod dojmem toho co do teď zažili a že nějaké projednávání v trestní rovině na tom nezmění nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ale za normálních okolností, pane prezidente, přece to dobře víme, že kdyby byla například vyloučena veřejnost, teď pojďme chvíli fabulovat, tak ty konkrétní detaily ze svědeckých výpovědí se prostě ven nedostanou, pokud někdo nevykrade soudní spis.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Ale dostanou, samozřejmě že se dostanou ven, vždyť soudce v podstatě je povinen zajistit účastníkům toho jednání, aby se mohli pořídit zvukový záznam, každý účastník řízení, advokát bude z toho jednání odcházet s protokolem podrobným, s CD, na kterém bude, na kterém bude zaznamenán průběh toho hlavního líčení. Takže ty detaily by se stejně na veřejnost dostaly. Já jsem zděšen z toho, co se na veřejnost dostává v souvislosti s touto kauzou stejně jako všichni spoluobčané, nedomnívám se však, že by další jaksi zveřejňování podrobností mohlo mít vliv na zdravý vývoj těch dětí. Ty bohužel už se dostaly do soukolí nějaké tragické události a věřím tomu, že snad z toho vyváznou alespoň v dospělosti nějak kloudně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak úplně poslední otázka k Kuřimské kauze a k rozhodnutí soudce ponechat veřejnost zcela u soudního řízení, má opravdu veřejnost nějaký veřejný zájem, existuje nějaký veřejný zájem na tom, aby toto soudní projednávání u tohoto případu, není to politický případ, je to čistě trestně právní kauza, aby tam byla přítomna veřejnost a abychom věděli veškeré detaily?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Víte, právo veřejnosti účastnit se jednání, právo na veřejnost je svaté. To je právo ústavní a skutečně ve zcela výjimečných případech můžeme jaksi odebírat veřejnosti právo, aby se účastnila hlavního líčení nebo novinářům, aby měli omezený přístup k informací. Opakuji znova to, že jsem přesvědčen o tom, že informace se navenek stejně dostanou a že v podstatě je úplně jedno, jestli bude veřejnost přítomna v jednací síni či nikoli. Bohužel ta věc se musela dostat před soud, musela se dostat před soud proto, aby obžalovaní byli potrestáni, aby bylo rozhodnuto, zda jsou vinni, rozhodnuto o trestu a každá věc, která se dostane před soud zejména taková to mediálně studovaná věc znamená, že je probírána veřejně. Že je probírána veřejně a v dnešní době za současných komunikačních prostředků je třeba počítat s tím, že bohužel z mého pohledu se z takových případů stává doslova reality show, ale s tím zřejmě nic my nenaděláme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik zatím ve dVaceti minutách Radiožurnálu, téma takzvané Kuřimské kauzy, mým hostem je stále prezident Soudcovské unie České republiky Jaromír Jirsa. A ještě jeden případ těchto dní je spojen s českými soudy. Vicepremiér české vlády Jiří Čunek se veřejně ohradil proti opakovanému předvolávání před soud a dokonce podal stížnost na přerovského okresního soudce Jiřího Barboříka, který rozhoduje v kauze údajné ovlivňování korunní svědkyně v Čunkově případu. Jednoduše řečeno, ministru Čunkovi se nechce opakovaně před soudem svědčit, o čem to pro vás, pane prezidente Soudcovské unie, vypovídá vzhledem i k tomu, že se vicepremiér Čunek před soudem při odmítnutí výpovědi odkazoval na imunity, která plyne z jeho senátorského mandátu?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Ta otázka o čem to vypovídá je poměrně sugestivní, pane redaktore ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To máte pravdu.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já se, já celou, celý postoj pana vicepremiéra považuji za vtip, teď nevím, jestli za dobrý nebo špatný, on sám, který je veřejně sledovanou osobou dokonce vicepremiérem této republiky musí vědět, jaké je právo každého občana této republiky, to znamená, dostavit se k soudu jako svědek na předvolání, nic nezamlčovat a vypovídat pravdu. A vůbec nechápu, jak může takto vysoko postaveného politika napadnout, že by si snad, že si bude stěžovat na postup soudce, který se rozhodne v rámci dokazování jej předvolat jako svědka. Já tomu prostě nerozumím a nevím tedy, co má pan vicepremiér za mediální poradce, ale každopádně asi být mediálním poradcem, tak nedoporučím, nedoporučím panu Čunkovi, aby si stěžoval na procesní postup soudce. Pan Čunek si může stěžovat pouze a jedině na dvě věci, za a) na průtahy v řízení, za b) na nevhodné chování. Nevhodné chování v tomto případě nelze spatřovat v tom, že soudce postupuje tak jak mu zákon ukládá a vyšetřuje, jak se věci doopravdy staly. Nevhodné chování znamená, že se soudce chová nevhodně k lidem přítomným v jednací síni, že chodí na jednání pozdě a že se chová arogantně a tak dále. Na to si může účastník řízení, dokonce kdokoli jiný stěžovat podle zákona o soudech a soudcích. Ale doopravdy nechápu, jak si může někdo stěžovat dokonce ministru spravedlnosti na to, že někdo postupuje tak jak mu ústava ukládá, že provádí dokazování a snaží se ve věci rozhodnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen pro posluchače, Jiří Čunek v určité fázi požadoval, aby o té jeho stížnosti rozhodl přímo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, což je jaká žádost?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já jsem s povděkem konstatoval, že pan ministr postupoval jako ve stovkách jiných případů, že stížnost, já jsem jí tedy neviděl, nevím vůbec, co v té stížnosti je, vůbec si to nedovedu představit, postoupil tomu, kdo stížnost vyřizuje, to znamená předsedovi, tuším že, břeclavského soudu v tomto případě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď to otočme. Jaké nástroje má soudce přerovského soudu Barbořík k tomu, aby Jiřího Čunka vicepremiéra české vlády a zároveň senátora, tedy senátora s mandátem, který sebou nese určitou imunitu, dostal před soud jako svědka?

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Ty postupy jsou tradiční, jak už jsem řekl, každý je povinen se dostavit na předvolání k soudu jako svědek, trestní řád, já tedy nejsem trestní soudce, ale vím, že trestní řád umožňuje v některých výjimečných případech dokonce v zájmu ochrany svědka, aby ten svědek vypovídal utajeně, to znamená pod falešnou identitou, ty prostředky jsou dále takové, že soudce při neuposlechnutí výzvy dostavit se k soudu, může uložit pořádkovou pokutu, může následně požádat Policii České republiky o předvedení takového svědka. V řadě případů je třeba si přiznat, teď hovořím na z pohledu toho civilního soudce, kde nejsou ta pravidla taková přísná jako v trestním řízení, jsou prostě svědci, které nedostane k soudu vůbec nikdo i přes ukládání pokut, přes pokusy o předvádění, protože jsou prostě nezvěstní, zdržují se neznámo kde, o tom ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To není úplně případ pana vicepremiéra.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
... potom to, by neměl být ten případ pana vicepremiéra, možná být na jeho místě, mohli se jaksi pokusit o nějaké doporučení, tak bych se vyvaroval předvádění policií přímo z parlamentu nebo z podobných míst, tak v některých případech se prostě musí soudce v rámci hodnocení důkazů pomoci bez konkrétního důkazu, i když je navržen stranami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozhodně budeme se zájmem i nadále sledovat, jak se právě tento případ vyvine a jestli nakonec Jiří Čunek bude svědčit před přerovským soudem, či jestli nakonec se ukáže, že možná podle stížnosti Jiřího Čunka pochybil soudce Barbořík, to se všechno uvidí. Český rozhlas 1 Radiožurnál vám o tom rozhodně informaci přinese. Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu byl prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, děkuji vám, že jste přišel a mějte se hezky, na shledanou.

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR:
Já děkuji za pozvání a přeji hezký večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u druhého mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu a i já vám přeji příjemný večer.

Spustit audio
autor: Martin Veselovský