Jánošík: venkovan ztracený mezi příběhy, politikou a zbojnickými pochoutkami
Bylo mu 25 let, když ho napíchli na hák. Za sebou měl jenom krátkou kariéru zbojníka, jinak to byl vlastně bezvýznamný venkovan. Přesto se stal pilířem slovenské národní hrdosti. Juraje Jánošíka popravili přesně před třemi sty lety. Dodnes láká filmaře, inspiruje výtvarníky a pokouší politiky. Jánošík – muž, o kterém se toho víc neví, než ví, zkrátka legenda.
„Nechtěl být poddaný. Nechtěl pracovat na panském, ale na svém,“ zní jeden z výkladů osoby Juraje Jánošíka.
Ne, že by se Slováci běžně bavili o Jánošíkovi v hospodě. Když už jsem se na něj však zeptal, tři slečny v bratislavské palačinkárně se nenechaly přemlouvat.
„On je vlastně vymyšlený hrdina, ve skutečnosti nic extra nebyl,“ říká jedna ze slečen. A druhá ji doplňuje: „Asi se jedná o příběh nějakého konkrétního člověka, ale mýty a legendy ho přetvořily.“
Debata to nebyla dlouhá. Ukázala, že Jánošík sice patří do slovenského povědomí, jeho skutečný život však obestírá neproniknutelná mlha.
Narození, hrob? Nevíme. Ale o mučení vám toho řekneme dost
Ta se příliš nerozpouští ani na Liptově, v regionu, kde legendární zbojník zanechal asi nejhlubší stopu.
„Nevíme přesně, kdy se narodil, kde je teď pochovaný ani kde byl souzený. Víme to jen přibližně,“ říká Darina Hofereková. Ta provádí turisty po Liptovském Mikuláši. Na trase má i někdejší Jánošíkovo vězení, údajnou budovu jeho soudu a taky místo, kde Jánošíka nakonec popravili.
„Jánošíka nejprve mučili těmi lehčími způsoby. Tedy nejprve vpichováním ostrých hrotů pod nehty, pálením prstů na nohách a drcením prstů na rukách v palečnici,“ dozvídám se až překvapivě podrobnou morbidní část příběhu slavného zbojníka.
Jánošík politikem
Jánošíkovu legendu doslova vydupali ze země slovenští národní buditelé v polovině 19. století. A plebejský hrdina od té doby neztratil na přitažlivosti.
Podle etnoložky Evy Krekovičové se Jánošík hodil každému režimu: „U Jánošíka byl zesílený jeho mýtus, protože za totality z něj byl výborný příklad sociálního odporu.“
Před pěti lety si Jánošíka doslova adoptoval i slovenský premiér Robert Fico. Ten prohlásil, že Jánošík je vzorem jeho vlády a že zbojnictví bylo přirozenou reakcí obyčejných lidí na neúnosnou chudobu.
Premiérovo filozofování oslovilo hlavně karikaturisty. Fico se začal objevovat na obrázcích s valaškou a jeho vláda měla rázem přívlastek zbojnické družiny.
Kdyby jedl své speciality, pandurům by neutekl
To však není důvod Jánošíka bagatelizovat. Zatímco Poláci ho berou jako regionální postavu, na Slovensku je rovnou národním hrdinou. Podle etnoložky Evy Krekovičové za to může personální nouze ve slovenských dějinách.
„V naší historii nemáme silné hrdiny. Je to specifické pro malé národy, které neměly vlastní království, a tím pádem ani hrdiny takzvaných velkých dějin. Takže u nás měl Jánošík v panteonu hrdinů o to významnější pozici,“ vysvětluje Eva Krekovičová.
Jánošík se stal i marketingovým produktem. Slovenské restaurace běžně mají v menu jídla jako zbojnická pochoutka, Jánošíkova kapsa nebo Jánošíkův vrkoč. Často bývají tak těžká, že by po nich zbojník žádným pandurům neutekl.
Na rozdíl od legendy lehké jako vánek: o statečném klukovi z hor, který bohatým bral, a když si z lupu nechal svůj výrazný díl, tak i chudým dával. Legendy, která neomrzí ani po 300 letech.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Babiš uvedl do úřadů nové ministry. Macinka si na obou svých resortech neodpustil kontroverzní výroky
-
ŽIVĚ: V jakém stavu přebírá nová vláda zemi a jaké jsou její priority? Poslechněte si debatu Kulatý stůl
-
Počet nemocných s chřipkou typu A roste. Podle hlavní hygieničky to odpovídá epidemii
-
Zdražování kvůli ETS2 se bude týkat pohonných hmot i potravin a čeká každého, říká Juchelka




