Jana Horváthová: Člověk je otevřenější, když je citově zaangažovaný do utrpení

Muzeum romské kultury v současnosti připravuje soutěž, ze které by měl vzejít návrh památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku. Ředitelka Jana Horváthová považuje za vhodné, aby pietní místo mělo i edukativní charakter. Ve školách se totiž podle ní o protektorátním bezpráví vůči Romům příliš nemluví.

V učebnicích nenajdete víceméně žádné informace o Romech, jejich kultuře ani minulosti. Není ani povinné, aby vyučující strávil se žáky základní školy nějaký čas na toto téma.

Na přípravách nového památníku se podílí někteří pozůstalí nebo jejich děti. Nebylo by však třeba, aby na jejich oslovování bylo více času? Jana Horváthová odpovídá, že další se stále mohou přihlásit. Nicméně připouští, že někteří Romové se nepřihlásili, protože mají strach z odkrytí svého původu – bojí se společenských stereotypů.

Amendar: Pohled do světa romských osobností|foto: Muzeum romské kultury

Jedna pamětnice, která těžce trpěla v Osvětimi, dokonce na ní prováděl výzkumy Mengele, nám sdělila zásadní vzpomínky. Ale trvala na tom, aby nebylo zveřejněno její jméno. Měla strach o kariéru svých dětí.

Muzeum romské kultury se pokouší se stereotypy bojovat. Při příležitosti Mezinárodního dne Romů uvádí knihu, která přibližuje více než dvě stovky romských osobností z Česka. „Je to ukázka toho, jací Romové zde jsou, o nichž veřejnost ani neví, že jsou Romové, nebo to nechce vnímat.“

Jana Horváthová vede Muzeum romské kultury od roku 2003. Za tu dobu se z neziskové organizace proměnilo ve státní instituci. Vedle stálé expozice Příběh Romů pořádá krátkodobé výstavy. V současnosti připravuje výstavu o cestách romských hudebníků.