Jan Veleba, prezident Agrární komory - o plánech ČR na podporu biopaliv, rostoucímu zdražování potravin i o energetické koncepci Spojených států

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Dobrý den, přeji.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pane prezidente, nezní zcela absurdně fakt, že v Evropě a ve Spojených státech amerických se pěstuje na tisíci hektarech poživatelné plodiny, které pak plní nádrže našich aut, zatímco v ostatním světě lidé hladoví, protože není dost právě těch poživatelných plodin?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Tak ony to nejsou tisíce, ale miliony hektarů. Ten fakt do určité míry nebo tato skutečnost do určité míry protikladná je. Já jsem spíš udiven z toho, že ten svět se pustil do biopaliv, zejména Spojené státy, a podle mého názoru nebyly předtím udělány žádné systémové analýzy, které by řekly nebo daly odpovědi na otázku, kolik je půdy ve světě, jaká může být z této půdy produkce, a kolik se by mělo použít pro potraviny v tom ideálním způsobu a kolik by třeba zbylo pro biopaliva. Jinými slovy, začala ta situace velkou kampaňovitostí a teď je z toho určité rozčarování a bude se ta záležitost nějakým způsobe přehodnocovat. Minimálně o ní diskutovat.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To rozhodně. Na druhou stranu když říkáte, že nebyly provedeny nějaké analýzy ještě předtím, než se celý svět, nebo řekněme, Evropská unie a Spojené státy americké pustily do biopaliv, že nebyly provedeny určité výpočty a analýzy. Brazílie, druhý největší producent biopaliv na světě, produkuje plodiny pro biopaliva už od sedmdesátých let od ropných šoků, tak u nich se asi nedá říct, že by tu udělaly bezhlavě a náhle?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Tak u nich ty biopaliva se neprodukují, v Brazílii už od těchto let. Já vím od svého otce, že ty biopaliva se produkovaly v České republice třeba už mezi válkami a některé motory zkrátka jezdily na biolíh, čili ta myšlenka vůbec není nová. Pokud se týká té Brazílie, tam je to o něčem jiném. Tam je to o obrovské zemi, tam je to o nedozírných plochách zemědělské půdy a tam je to bohužel také o kácení deštných pralesů, vyklučování a na jejich místo zasetí třeba plodin na biopaliva nebo plodin na prostě obilí.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Zeptám se úplně jednoduchou otázkou. Kdo podle vás může a jestli vůbec je možno označit za to, co se teď děje, že opravdu desítky zemí jsou na pokraji hladomoru a další desítky zastavují vývoz potravin, řekněme, v sebezáchovné reakci.

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Já si myslím, že ta otázka vůbec není jednoduchá. Nic není na světě černobílé a že to vůbec nelze v tomto smyslu svést jenom na biopaliva. Je to souběh určitých vlivů, který přišel ve stejný čas. Je to především probuzená ekonomika, dynamicky se rozvíjejících třetích zemí, je známa Čína, je známa Indie, ale jsou tu i jiné třetí země, kdy po letech velkých přírůstků prostě hrubého domácího produktu se vytvořila střední třída, která náhle má peníze a proměňuje je v jiný životní styl, tedy i jiné stravovací návyky. Je to i vliv prohlubujících se klimatických vlivů, kde čím dál větší díl světové úrody je ničen prostě klimatickými vlivy. Jsou to biopaliva a je to také zkrátka a dobře větší spotřeba, větší spotřeba obilovin na tyto biopaliva. Spojené státy třeba od roku 2000 do minulého roku tak podíl kukuřice, ze kterých se tam biopaliva zejména vyrábí, ze které se tam vyrábí, tak z pěti procent ploch ve Spojených státech už stoupl na jednu třetinu a stoupá. To znamená, že ta kukuřice už dnes z té jedné třetiny nekončí na světových trzích potravním řetězci, ale končí v amerických fabrikách na bioetanol.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Na druhou stranu, pane prezidente Velebo, vy říkáte, že za ten stav, který teď ve světě je a za počínající hladové bouře nemohou jen biopaliva, že to je souběh několika faktorů. Údaje například Organizace spojených národů ale biopaliva uvádějí na velice předních místech z těch vlivů. Které mají vliv právě na to, že vypuká v desítkách zemí hlad. Tak se mohou zeptat, jestli vůbec plán na podporu biopaliv za účelem, řekněme, náhražky za fosilní paliva, je principiálně špatný?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Principiálně špatný podle mého názoru není. Bylo by špatné, kdyby se to zavrhlo, protože biopaliva rovná se také snižování skleníkových plynů.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A takto to také funguje?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Pokud se to udělá dobře, tak to takto funguje, i když odpůrci biopaliv tvrdí něco jiného. Ale principiálně to takto funguje. Pokud se přidržíme Evropy, o které samozřejmě vidíme daleko víc, než do Spojených států, Jižní Ameriky a tak dále, tak Evropa k biopalivům přistupuje velmi opatrně. V České republice se v současné době přimíchává pouze dvě procenta. Evropská unie má ambice, respektive cíl, až v roce 2020 přimíchat deset procent, to není až tak mnoho. Problém je ve Spojených státech. Problém je v tom, že prezident Bush zpracoval novou energetickou koncepci Spojených států, která výrazným způsobem omezuje nebo snižuje závislost na dovozech zejména ropy to schválil Kongres a tam ty cíle jsou daleko razantnější a to podle mého názoru mělo dopady na snížení zemědělských produktů Spojených států na světový trh a v tom obchodě to funguje, domnívám se, že i tak, že není tam přímá úměra mezi snížením plodiny na trh, ale je tam také tam hraje velkou roli očekávání, očekávání trhu, spekulace trhu a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A rozumímli tomu dobře, tak jste přesvědčen, že zejména situace ve Spojených státech amerických a jejich přístupu k výrobě biopaliv má ty dopady, které teď vidíme, co se týče rostoucí ceny potravin?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Má na nich podle mého názoru výrazný podíl.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Větší než Evropa?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Daleko větší než Evropa. Pokud bychom hypoteticky uzavřeli hranice, třeba evropské hranice, tak v Evropě absolutně nelze tvrdit, že biopaliva zvýšily ceny potravin, protože v současné době se na výrobu biopaliv v Evropě používá nebo užívá, promiňte, jenom asi tři procenta půdy a ještě nedávno ve staré evropské patnáctce bylo deset procent půdy mimo produkci. Bylo ladem. To se už zrušilo tady toto, čili v Evropě se zatím, když bychom vzali prostou matematiku, neděje absolutně nic.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. I přestože, jak říkáte, pane prezidente, Evropská unie s biopalivy zatím, v podstatě zejména oproti Spojeným státům americkým jen koketuje, když použiji toto slovo, tak ten plán mít a přimíchávat deset procent biopaliv do fosilních paliv do roku 2020 tu je. A například Velká Británie a nebo i samotní evropští komisaři už mluví o tom, že by nebylo od věci minimálně hovořit o změně tohoto plánu. Jaký je váš názor? Měli bychom se i my Česká republika toho plánu dál držet?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Měla by zcela určitě nastat diskuse o tom, jestli ta politika nebo ty závěry, které byly loni přijaty, jestli jsou správné nebo nejsou správné. Měly by se urychleně, věřím, že už se to snad děje, měly by se urychleně zpracovat nějaké analýzy, které by odpověděly na otázku, kolik půdy je třeba na zemědělskopotravinářsku produkci a kolik půdy bude volné na biopaliva. Tato otázka, tato čísla pokud nebudeme znát, tak je o tom těžko diskutovat. Čili můj názor je, že prosto na tuto diskusi tady nesporně je, ale naproti tomu další názor je, že zastavit biopaliva by zcela určitě bylo chybou.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Co by to způsobilo tady u nás v Česku, českým zemědělcům?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Nepochybně by okamžitě klesla cena třeba řepky, která se používá na výrobu řepkového metylesteru, který se přimíchává do nafty a vyrábí se z toho takzvaný biodiesel. Ta cen by okamžitě šla dolů a podobné by to bylo i u obilí, i když v České republice díky extrémním až cenám obilí je výroba bioetanolu, který se používá na přimíchávání do benzinu, neekonomická. Někteří investoři, kteří investovali, tak ty investice stojí zkrátka. Běží u nás výroba bioetanolu z cukrové řepy, například v Dobrovicích v cukrovaru. Takže šly by dolů ceny, šly by dolů příjmy zemědělců, to nesporně.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
I přesto všechno, co jste říkal, že v Evropské unii je nově rozšířené tvoří plocha, na které se pěstují plodiny pro biopaliva, pouhá tři procenta. Kolik je to u nás?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Nedovedu to takto exaktně říct, ale je to ještě méně. Já bych řekl, že to je do dvou procent půdy.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A dokážete si představit, nějaký moment nebo nějaké okolnosti, za kterých by zemědělci v Česku akceptovali plán na to, že se prostě plodiny, ze kterých se vyrábí biopaliva, nebudou pěstovat?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Tak ono je to složitější, protože ta cena, ten trh, přidržme se obilí nebo té ozimé řepky. Ten trh je jednotný, ta cena nerozlišuje, jestli ta řepka se použije na biodiesel nebo jestli se použije třeba na řepkový olej do potravinářských účelů. Pokud by se omezila ta výroba, tak ten trh bude působit globálně, to znamená, sníží se cena řepky té, která se použije na biopaliva i té, která se použije na potravinářské využití. Ten trh si to nerozlišuje,co na co je.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jen připomenu, že minimálně na dnešním briefingu ministr životního prostředí Martina Bursíka byly zmínky o biopalivech druhé generace. Když mluvíte o tom, že pokud by někdo stopnul plán na produkci biopaliv, tak by to mělo ty neblahé dopady na české zemědělce, o kterých mluvíte. Na druhou stranu, pokud bude opravdu zavedena biopaliva druhé generace, tak tam to přece vůbec není o řepce,o obilninách a tak dále. To je sláma, dřevité plodiny a tak dále.

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Přesně, to jsou zkrátka, nechci říct, odpady, ale to nejsou ty hlavní komodity zemědělců, ze kterých se vyrábí potraviny.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jenom tím chci říct, že stejně dříve či později, protože biopaliva druhé generace s největší pravděpodobností budou nasazena místo první generace, tak se budou muset zemědělci popasovat s tím, že jim odbydou, řekněme, ty plodiny na biopaliva.

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Ano, dokonce by bylo dobré, kdyby se tento proces urychlili. Tento proces znamená obrovské prostředky do výzkumu, vývoje, aplikace výzkumu a tak dále. Amerika je opět dále před Evropou tady v tom. My odhadujeme, že v České republice tento proces zavádění biopaliv nebo výroba biopaliv druhé generace započne někdy kolem roku 2011 a pro zemědělce, zemědělci se velmi rychle a velmi snadno prostě přizpůsobí, protože ty hmoty, ze kterých se budou vyrábět biopaliva druhé generace, ty prostě mají už dneska, ty produkují už dneska a jsou to určité svým způsobem vedlejší produkty, těm v těch hlavních produktů. Sláma je vedlejší produkt z produkce obilovin, tak dále a tak dále. Takže tam ti zemědělci se přizpůsobí velmi rychle a jsou v podstatě připraveni ten trh uspokojit.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Zejména o biopalivech hovořím s prezidentem Agrární komory České republiky Janem Velebou v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu. A ještě jednou se vraťme k situaci, kterou jsme už několikrát popsali na začátku. To znamená, že zhruba třicet čtyři zemí světa prožívá hladové bouře a dalších čtyřicet států zakázalo vyvážet ze svého území potraviny. Prudce rostou ceny základních světových potravin, zejména rýže. Dokonce už ve Spojených státech, jak proběhlo světovými agenturami, dva z největších světových obchodních řetězců omezili prodej množství rýže na hlavu, takříkajíc jednorázově právě pod dojmem toho, aby nebyla dále akcelerována cena. A když se vrátím k biopalivům, tak vy sice, pane prezidente, říkáte, že by bylo chybou ten projekt biopaliv zastavit. Na druhou stranu, když si vezmeme, že pouhopouhou padesátilitrovou nádrž naplníme biopalivem, které se vyrobí z dvou set kilogramů kukuřice, a když k tomu víme, že těch dvě stě kilogramů kukuřice by stačilo na obživu jednoho člověka na jeden rok, tak není i tento fakt poněkud absurdní a nestálo by zato to celé přehodnotit?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Tak to je opravdu otázka složitá, protože ono to má i geopolitické rozměry a jestliže se Spojené státy rozhodly změnit dramaticky svoji energetickou koncepci, kterou zkrátka a dobře podepsal nejmocnější muž planety, americký prezident Bush, pak to bude jiný prezident po volbách, tak s tím asi jde obtížně cokoliv dělat. Mluvíme stále o biopalivech, ale řeknu tady jeden příklad, aby posluchači si nemysleli, že biopaliva jsou příčinou všeho. Ta diskuse nicméně je oprávněná. Taková Čína roce 1985 spotřebovávala na obyvatele jednom dvacet pět kilogramů masa. Nyní spotřebovává jednou tolik, padesát kilogramů masa. A v té Číně třeba jediný deset kilogramů přírůstku je jeden milion hektarů půdy. Deset kilo přírůstku Číňanů, průměrná spotřeba masa na obyvatele rovná se jeden milion hektarů půdy. A to není jenom Čína, to jsou další země, čili je to opravdu komplex vlivů a já se domnívám, že tady je jedna jediná možnost generálního řešení, a ta je, významně intenzifikovat produkci zemědělskou produkci ve světě. Nemluvil o produkci, která devastuje krajinu. To všechno jde spojit, ten pohled nemůže být jednostranný jenom na výrobu nebo jenom na ekologii. To jde i spojit a pokud svět prostě nepůjde tímto způsobem, tak to nevyřeší. My jsme byli agrární komora expertní tým tento týden ve Franci v Paříži. Jednali jsme s francouzskými představiteli o francouzském předsednictví v zemědělství, v Evropské unii v druhé polovině tohoto roku. Francie, pokud se týká zemědělství,tak má jasně deklarovaný cíl. Podílet se nejen na oživení Evropy, svého obyvatelstva, ale i svým dílem na podílet se na oživení určité části světové populace mimo Evropu a dávají veliké peníze na intenzifikaci, na velké peníze na výzkum a tak dále. To si myslím, že je jedna z mála cest a vedle toho jsou ty cesty další, jako je diskuse o biopalivech enventuálním přehodnocením určitých koncepcí, nikoliv zrušení.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Mluvíte o předsednictví Francie Evropské unii. Tak když použiji váš příměr, kdybychom zcela virtuálně ohraničili Evropskou unii, tak tady asi žádné problémy mít nebudeme. Na druhou stranu není vyloučeno, že Francie veškeré ty změny, o kterých jste mluvil, uvažuje právě v rámci Evropské unie bez nějakého výrazného dopadu na to, zda v Číně, v Indii nebo Indonésii bude lepší situace. Zeptám se jinak. Má situace v Evropské unii a v Česku a to jakým způsobem tady přistupujeme k zemědělství a k tvorbě cen zemědělských produktů. Má to nějaký vliv na to, co se teď děje ve světě, anebo to jsou naprosto nespojité nádoby?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Já si myslím, že to jde obtížně spojit. Ty nádoby by šly spojit a šlo by to vyhodnocovat tak, aby to bylo objektivní, v případě, mluvíme o výrobě potravin, v případě, že by byly stejné požadavky na nás evropské zemědělce, stejné požadavky třeba na zemědělce v jižní Americe nebo na zemědělce v Africe tak dále a tak dále. To je právě ten problém, je ten, že prostě ty standardy potravinové bezpečnosti, standardy na náročnosti na produkci zemědělských produktů, ze kterých se vyrábí potraviny, jsou v Evropě o řády přísnější, než jsou ve světě, takže já tomu rozumím, kam směřujete, ale prostě toto se musí nějakým způsobem srovnat, třeba v současné době Evropská komise zastavila dovoz hovězího masa z Brazílie. A proč? Protože to maso není dohledatelné. V Brazílii je velmi slabá veterinární služba a velmi slabé značení a tak dále a tak dále. Brazilská vláda podniká veškeré kroky, aby tady to odstranila. Čili jsou to nesmírně složité věci a ti lidi o tom vykládají dobře do té doby, dokud třeba ty potraviny, které mají velké otazníky, nemají doma na talíři. Je to velmi složitá záležitost, aniž bych chtěl tvrdit, že Evropa je výjimečná a že by měla být totálně uzavřena, to ne, to určitě ne.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pojďme tedy k poslední otázce. Vy jste sice říkal, že se do značné míry nás hladové bouře a nějaká embarga na vývozy potravin v tuto chvíli netýkají. Na druhou stranu, když se podíváte na údaje světových agentur, které znázorňují opravdu drastický růst cen těch základních potravin jako je rýže, sojové boby a podobně, tak za jakých okolností může tato vlna dojít k nám?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Ta vlna k nám dojde. K nám je úplně jasné, že budou u nás vysoké ceny rýže, respektive těch plodin, které se u nás nedají vypěstovat. Možná i těch plodin, které se v Evropě dají vypěstovat anebo těch výrobků, těch potravin, které v Evropě se dají vyrobit a my jsme od té výroby lehkovážně upustili. Teď je obrovský sešup produkce prasat. Já jsem byl v minulém týdnu na Slovensku. Ti už mají soběstačnost jenom asi čtyřicet pět procent. My jsme vloni měli sedmdesát, v roce 2001 jsme měli ještě sto procent.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Dokážete odhadnout, pane prezidente, o kolik s touto přicházející vlnou budou stoupat ceny jednotlivých potravin?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Asi určitě nedokážu. Byla by to, nebylo by to dost zodpovědné ode mě a byla by to opravdu nějaká fikce, ale můžu říct s naprostou jistotou pouze to, že ten imperativ tlaku na cenu potravin směrem nahoru tady je, ten tady bude. Ale je tady ještě jedno dílčí řešení, do kterého se nikdo nechce pustit a o kterém se v Evropě čím dál tím víc mluví. Za posledních dvacet let v podstatě marže prvovýrobců v potravinové vertikále, kde jsou prvovýrobci, pak jsou zpracovatelé, tak jsou obchodníci, tak těch na tom spodním patře té vertikály zemědělců, ty marže dvacet let jsou stejné, ale výrazným způsobem já nechci vyvolávat nějaké vášně, ale výrazným způsobem rostou v posledních deseti letech ty marže obchodníků, to znamená obchodních řetězců a zvlášť ta otázka vyvstává u nás, kde sedmdesát procent maloobchodního trhu potravin ovládají řetězce, které notabene jsou ještě kapitálově v cizích rukou, ale nikdo nemá chuť se tady do toho problému pustit. Já tím chci říct, že hypoteticky, kdyby byla určitá férovost a spravedlnost v dělení zisku v té potravinové vertikále, takže by se výrazným způsobem mohl pohyb cen potravin nahoru zabrzdit. To jsem si tím naprosto jist.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pokud vaší argumentaci rozumím, dalo by se zařídit ve chvíli, kdyby byly nějakým způsobem, řekněme, přibržděny zisky obchodníků?

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Ano, kdyby aspoň to nebylo ty jejich zvyklosti, řekněme velmi slušně, prostě ponechány naprosté volnosti. Takže já chci říct, že prostě jsou tady metody řešení, ale to chce politickou vůli a v Evropě tento tlak sílí. Ale kdy se k tomu přistoupí, těžko říct.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak to jsme se plynule dostali už k jinému rozhovoru, pane prezidente, tak snad příště. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky byl hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu. Hovořili jsme zejména o biopalivech a o jejich vlivu na to, co se děje právě teď ve světě u desítek zemí, které zažívají hladové bouře a zakazují vyvážet potraviny ze svého území. Děkuji, že jste přišel a na shledanou.

Jan VELEBA; prezident Agrární komory České republiky:
Já děkuji za pozvání a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Martin Veselovský byl u druhého mikrofonu. Přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.