Jan Vávra: Hrátky se státním rozpočtem
Andrej Babiš na počátku svého vítězného tažení obviňoval tradiční politické strany z korupce a klientelismu.
Symbolem prohnilosti systému byli takzvaní kmotři, kteří propojovali politiku s podnikateli toužícími obohatit se na úkor státního rozpočtu. Po sedmi letech vládnutí si ale hnutí ANO praktiky, které Andrej Babiš tehdy tak odsuzoval, plynule osvojilo. A nejde jen o samotného Andreje Babiše.
Čtěte také
V současné době se například Poslanecká sněmovna zabývá pozměňovacím návrhem poslankyně za ANO Margity Balaštíkové a poslance SPD Zdeňka Podala k zákonu o potravinách, který má zavést povinný podíl českých potravin v českých obchodech až na 85 %.
Představitelé obchodu i agrární odborníci se shodují, že takový zákon by poškodil spotřebitele – vedl by k zásadnímu snížení pestrosti nabídky, k poklesu kvality potravin a k jejich zdražení. Omezení dostupnosti zahraničních potravin by naopak nahrálo velkým agropodnikům.
Stejná poslankyně hnutí ANO mezitím sepsala jiný návrh, kterým se v nejbližších týdnech bude rovněž zabývat Poslanecká sněmovna. Jde o kompenzace za rušení zakázaných farem kožešinových zvířat.
Cynické potrestání daňových poplatníků
Čtěte také
Poslankyně navrhuje, aby stát vyplatil majitelům farem téměř sedm tisíc za každého norka. Přitom Ministerstvo zemědělství ještě v roce 2017 počítalo s méně než polovinou. Zvedla se rovněž částka za každou lišku. Podle nového návrhu by měla být vyšší o 1500 korun. Celkem by devět podnikatelů ze státního rozpočtu obdrželo 180 milionů korun.
Jak autorka návrhu k těm astronomickým částkám došla, neví ani Ministerstvo zemědělství. Navrhované kompenzace řádově převyšují výši investic těchto podnikatelů i odhady reálné hodnoty jejich podniků.
Například chovatel norků z Klopotovic uvedl, že instalace větších klecí jej vyšla na jeden a půl milionu korun. Jako náhradu by nyní získal 30 milionů, tedy dvacetinásobek. Kožešinová farma ve Velkém Ratmírově by získala za 15 tisíc chovaných norků odškodné sto milionů, třebaže její majitel uvádí, že investoval milionů jen třicet. Díky poslankyni hnutí ANO by tedy několik bývalých chovatelů na úkor daňových poplatníků naprosto pohádkově zbohatlo.
Čtěte také
Podle expertů by ale přehnaná kompenzace neplnila funkci náhrady zmařených investic, takže by se jednalo o nepřípustnou státní podporu. Česká republika by tak čelila právním postihům ze strany Evropské komise.
Je samozřejmě otázkou, jestli cílem návrhu je jen zbohatnutí oněch devíti podnikatelů. Pirátský poslanec Jan Pošvář si myslí, že motivací členů ANO je především snaha zabránit zákazu klecového chovu slepic. S tím souhlasí i předseda spolku Obránci zvířat Marek Voršilka, podle kterého se agrární sektor snaží kožešinové kompenzace schválně předražit, aby se pak mohl bránit dalšímu zpřísňování ochrany zvířat a strašit, jak to bude zase drahé.
Poslankyně Balaštíková skutečně patří mezi přední odpůrce zákazu klecového chovu slepic. Mohlo by se tedy opravdu jednat o cynické potrestání daňových poplatníků za to, že poslanci byli tlakem veřejného mínění přinuceni ukončit výdělečný byznys založený na utrpení norků a lišek. Vysoké náhrady mají teď zabránit tomu, aby skončil byznys s utrpením slepic. A to přesto, že většina civilizovaných zemí klecový chov slepic zrušila nebo ho ruší – to ostatně podporuje i drtivá většina české veřejnosti.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
