Jan Sokol - pravděpodobný koaliční kandidát na prezidenta

13. únor 2003
O kom se mluví

Od mikrofonu přeje dobrý den Jan Pokorný, a to i děkanu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Janu Sokolovi, o kterém se mluví jako o možném kandidátovi vládní koalice na prezidenta republiky. Pane Sokole, jak se díváte na skutečnost, že vaše jméno se nejdříve objevilo v médiích a pak teprve mezi sociálně demokratickými poslanci? Není tady zaděláno už předem na nějakou komplikaci?

Host (Jan Sokol): Víte, já mám jistou parlamentní zkušenost, a tak si umím představit, že to není jednoduché. Když to nejdřív řeknete poslancům, tak se to ti lidé dozvědí a řeknou s náma nikdo nemluvil. Když to řeknou napřed těm kandidátům, tak si zase stěžujou poslanci. Já myslím, že tohle je přirozená obtíž.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy jste řekl nedávno v novinách, že chcete aby se o vašich případných vyjednáváních a jednáních mluvilo co nejotevřeněji. Zkuste dnes v pořadu O kom se mluví popsat co nejotevřeněji, jak jste se dozvěděl o tom, že část vládní koalice o vás uvažuje jako o možném kandidátovi na prezidenta.

Host (Jan Sokol): Zhruba před rokem mě oslovili někteří lidé z Unie svobody a z KDU a já jsem to tehdy odmítl. Pak mě znova oslovili dva, tři senátoři někdy začátkem roku a já jsem to nepovažoval za vážnou nabídku. A pak, teď to bylo tak, že mě zavolali den předem večer sekretářka do školy, že ráno v jedenáct jestli může přijít pan premiér s panem Škromachem. Tak skutečně přišli s ochrankou a se vší parádou .

Moderátor (Jan Pokorný): Za vámi na fakultu?

Host (Jan Sokol): Za mnou na fakultu, takže se to hned všichni věděli, za pár minut tam byly televize, a dali mě tuhle nabídku. Takže jsem z toho pochopil, že to mysleli vážně.

Moderátor (Jan Pokorný): A vy jste to začal myslet vážně od kdy? Pokud už teď jste v tom stádiu, že můžete říct, že to myslíte vážně?

Host (Jan Sokol): Ano. Myslím to vážně. Z toho rozhovoru, který byl asi půlhodinový nebo hodinový, jsem nabyl dojem, že to mám vzít.

Moderátor (Jan Pokorný): Říkal-li jste, že předseda ČSSD a místopředseda ČSSD, tedy pánové Špidla a Škromach, to mysleli s vámi vážně, řekl jste si hned, že to podobně mysleli vážně i s vašimi předchůdci v kandidatuře na hlavu státu v první a druhé volbě?

Host (Jan Sokol): Ne. To byla trošku jiná situace. Já o ní vím jenom od kolegů, kteří byli také osloveni z univerzity. Tak to byla jiná situace, to do tohodle stádia vlastně nedospělo.

Moderátor (Jan Pokorný): Jsou pro vás varováním osudy a ta diskuse kolem akademiků Illnerové, Klenera a Wilhelma?

Host (Jan Sokol): Proč by to mělo být varování? Dyť jim se tolik nestalo. Je to určitý, je to určitá ...

Moderátor (Jan Pokorný): Jejich jména prošla médii.

Host (Jan Sokol): Prošla médii ale tak sem tam ňáká pomluva se na ně nalepila, jinak to není takový hrozný neštěstí.

Moderátor (Jan Pokorný): Na vás se žádné pomluvy nelepí, pane Sokole?

Host (Jan Sokol): Snad jo, asi taky.

Moderátor (Jan Pokorný): Jaké? Máte tu ideální možnost říct pomluvu sám na sebe.

Host (Jan Sokol): Ano. Mě asi někdy jeden novinář z práce udělal takovou ostudu, že užívám falešný diplom. Takže jsem kvůli tomu chodil na Bartolomějskou a tak dále, tak to byla velká legrace. A teď to někdo vyšťoural znova. Tehdy se ukázalo, všechno proběhlo, ukázalo se, že to není pravda, všechno bylo ověřeno, rektor vydal prohlášení k tomu a teď někdo vyšťoural zase tenhleten.

Moderátor (Jan Pokorný): Možná pro jistotu, víte že v mediálním prostředí žijem, měl byste říct to holou větou. Já Jan Sokol používám právoplatně vysokoškolský diplom ze dne toho a toho.

Host (Jan Sokol): To by trvalo dlouho, poněvadž jich mám několik.

Moderátor (Jan Pokorný): Pane Sokole, zkuste nazvat jedním co nejvýstižnějším slovem dosavadní průběh volby hlavy státu.

Host (Jan Sokol): Hledání.

Moderátor (Jan Pokorný): Bez jakékoliv další komentace?

Host (Jan Sokol): Ne, já myslím, že ta věc je vopravdu obtížná, jak už někteří řekli, je to vlastně poprvé, co je skutečná volba. To jest není předem jasné, kdo bude, kdo tím bude. A tak chápu, že ty strany s tím mají určitý problém.

Moderátor (Jan Pokorný): Přemýšlíte někdy i o tom, proč hlavní problém s nominací koaličního kandidáta je v České straně sociálně demokratické?

Host (Jan Sokol): Já jsem byl dva roky předsedou poslaneckého klubu, tehdy ve federálu, a tak mám pro to jisté pochopení. Poněvadž ten poslanecký klub čím je větší, tím je to obtížnější, jaksi sehnat ho do houfu. A když není držen, což patrně není, nějakou železnou rukou, tak to dá práci.

Moderátor (Jan Pokorný): Řekněme, že ten poslanecký klub, na který vzpomínáte, tedy klub Občanského fóra, byl v uvozovkách ještě větším pytlem blech, než je relativně disciplinovaná sociální demokracie. Tenkrát se to relativně dařilo, proč se to podle vás nedaří sociálním demokratům?

Host (Jan Sokol): No, tak tenkrát byla jiná nálada. Ti lidé cítili ten tlak situace, že je potřeba něco dělat, že věci spěchají, že se musí něco provést. Takže tím eště bylo je vždycky možné jako udržet pohromadě, jakž takž.

Moderátor (Jan Pokorný): Chcete tím říct, že teď možný konflikt s Irákem, referendum o vstupu do Evropské unie nejsou tak silnými tématy, které by třeba sjednotily sociálně demokratické poslance na jednom jméně?

Host (Jan Sokol): To nevím, to asi byste se mohl lépe zeptat jich, to já nevím, ale rozumím tomu, že že jako doufám, že tady si spíš začnou uvědomovat, že takhle se to nedá tahat, aby si z parlamentu lidé dělali legraci.

Moderátor (Jan Pokorný): Neříkáte proto, že vás pravděpodobně čekají jednání s poslanci i sociálních demokratů tak, abyste si to u nich dopředu nerozházel?

Host (Jan Sokol): Ne, to ne. To opravdu ne.

Moderátor (Jan Pokorný): V rozhovoru pro Hospodářské noviny říkáte, že potřebujete slovo hlavních představitelů koaličních stran, že vaše volba bude úspěšná. On vás opravdu ten průběh první a druhé volby zejména u ČSSD neodrazuje?

Host (Jan Sokol): To není otázka odrazení. To je otázka, jestli člověk může v takovéhle situaci, když se na vás jaksi respektábl lidé obrátí, jestli člověk může říct ne. A já jsem dospěl k názoru, že by to nebylo moudré. Určité riziko tam vždycky je a jenom šlo o to, aby bylo rozumné.

Moderátor (Jan Pokorný): Co je to rozumné riziko v tomhle případě?

Host (Jan Sokol): Je to tajná volba, takže mně stačí slovo těch představitelů těch tří stran.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře. Ale sociální demokraté nominovali d o první volby Jaroslava Bureše, do druhé volby Miloše Zemana. Ta nominace byla podpořena usnesením jejich vrcholného stranického orgánu. To bylo možná víc než slovo jednoho politika. A jak to dopadlo!

Host (Jan Sokol): No, jenže právě tahle věc, jednak to bylo v jedné straně, nebyl tam ten vzájemný závazek, je to jasně projev těch sporů, které tam jsou, nevím jestli je řeší úplně nejšikovněj, to je taky věc politické zkušenosti. No a tak ještě třeba to, že tu nominaci podepsalo šedesát poslanců a pak ten člověk dostal třicet hlasů, tak to je na pováženou.. Takže já už bych na nějakou podpisovou listinu bych nedal.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale dáte na slovo politika.

Host (Jan Sokol): Ano. Ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Proč? Nemáte dost zkušeností v politice?

Host (Jan Sokol): Mám dost zkušeností. Ta moje zkušenost je, že se vždycky vyplatí na poprvé důvěřovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Jste informován, pane Sokole, o tom, jak probíhají parlamentní vyjednávání o vaší podpoře?

Host (Jan Sokol): Celkem mírně, protože to nějak zvlášť nesleduji. Já mám svoji úlohu mluvit s vámi, nebo novináři a tohle je věc poslanců parlamentu. Já nejsem poslanec, takže tam ta vyjednávání nijak zvlášť nesleduju.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy jste teď řekl zajímavou větu. Já mám svoji úlohu mluvit s vámi, s novináři, s médii. To je úloha, kterou jste si vzal sám, nebo po dohodě s těmi, kteří vás chtějí nominovat?

Host (Jan Sokol): To je součást toho, když takovou věc přijmete, tak to znamená, když jsme si na to plácli, tak to znamená, že já udělám všechno pro to, aby to vyšlo a oni taky.

Moderátor (Jan Pokorný): Říkají vám také, co spíš máte říkat a co spíš nemáte říkat?

Host (Jan Sokol): Teď ne. Teď ne. Ale tak měli jsme takovou diskusi s jedním poslancem o těch jaksi choulostivých otázkách.

Moderátor (Jan Pokorný): Které to jsou v téhle interpretaci v téhle optice choulostivé otázky?

Host (Jan Sokol): Školné, německá otázka.

Moderátor (Jan Pokorný): Deregulace nájemného ne?

Host (Jan Sokol): Deregulace nájemného, Irák, to je, to je méně choulostivé.

Deregulace nájemného To jsou otázky, které vám zřejmě budou chtít položit zejména členové komunistického poslaneckého klubu. Bral jste to tedy i jako jakýsi mediální trénink?

Host (Jan Sokol): Brífink.

Moderátor (Jan Pokorný): Ano, jako brífink.

Moderátor (Jan Pokorný): Došlo tedy v té diskusi k sladění názorů vašeho a onoho vyjednavatele, anebo si budete trvat na svém?

Host (Jan Sokol): Já si trvám na svém a myslím, že jsem ho přesvědčil o tom, že vím, co řikám.

Moderátor (Jan Pokorný): Kdo to byl ten vyjednavač, můžete to prozradit?

Host (Jan Sokol): Radši bych ho nemenoval, ale víte, tam jemu taky šlo o to, že si, jestli si uvědomuju, a tolik té politické zkušenosti mám, že jedna věc je, co si myslí Jan Sokol, a to co může říct veřejně vysoký státní činitel.

Moderátor (Jan Pokorný): Já bych to, já bych to možná upřesnil. Vy jste se kdysi netajil třeba s názorem, že těm, kdo nebyli nacisty, by se mohlo nabídnout občanství. Nicméně i teď, jakož i ve včerejších hospodářských novinách upozorňujete, že jste to říkal jako občan, ale jakmile byste měl státní funkci, tak nemůžete říkat, co myslíte. To by vás, pane Sokole, bavilo?

Host (Jan Sokol): To není otázka bavení. Ta státní funkce je práce jako každá jiná. A teď také nemůžete dělat úplně, co chcete.

Moderátor (Jan Pokorný): To nemůžu, ale zaplať pánbu pro posluchače. Nicméně, pokud má někdo takhle silný názor na jedno citlivé místo v našich novodobých dějinách, tak potom může zdiplomatičtit?

Host (Jan Sokol): To není. Já myslím, že o to tolik nejde. Jde o to vyjasnit si, co je jádro věci. Pro mě to jádro věci je ta česko-německá karta, to znamená obava, která tu je a kterou různí politikové ve vhodných chvílích zneužívají. Republikáni žili řadu let jenom z toho, že budili v lidech strach z Němců. A to je doufám dneska pryč, ty poměry se také změnily. Máme tady, ta spolupráce je vlastně velmi dobrá, já ji vidím ve školství, ve vědě. Máme Česko-německý fond budoucnosti a tak dále, takže ta situace je dneska jiná, než byla před osmi lety.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže svůj podpis pod peticí Smíření devadesát pět nechcete brát zpátky?

Host (Jan Sokol): Ne, ne. Žádný, žádné své podpisy zpátky neberu. Ale je to věc, která je osm let stará, a říkal ji tehdy řadový občan, učitel Jan Sokol.

Moderátor (Jan Pokorný): Co by řekl na adresu sudetských Němců prezident Jan Sokol?

Host (Jan Sokol): Nevyprovokován patrně nic.

Moderátor (Jan Pokorný): A vyprovokován? Uznávám, že tady by záleželo asi čím a kým vyprovokován.

Host (Jan Sokol): Právě. No to je, že jo. Já si myslím, že pokud se, pokud se ukáže, že ta věc přestává být kartou a nemůže být zneužita, tak je v pořádku. Ale kdyby to bylo potřeba, tak pak je, pak je třeba prostě začít s nějakými rozumně vybranými zástupci té druhé strany nějak o něčem jednat, mluvit.

Moderátor (Jan Pokorný): Budete i před komunistickými poslanci trvat na svém, že odsun sudetských Němců byla hanebnost?

Host (Jan Sokol): Ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Stále

Host (Jan Sokol): Myslím, že teď jste tu věc jako vytrhl z kontextu.

Moderátor (Jan Pokorný): Uznávám.

Host (Jan Sokol): To znamená, že jo. Naši předkové prodloužili válku ještě o kousek dál. A to je věc, která jakkoliv menšího kalibru, než to co předcházelo, má být pojmenována, my si ji máme pojmenovat sami pro sebe, ne kvůli nim. Ale nemáme mít žádné kostlivce ve skříni, pokud možno.

Moderátor (Jan Pokorný): Obecně a jako možný prezident byste se tím asi taky zabýval, trpí naše politická scéna nedostatkem konsensu, nedostatkem schopnosti se dohodnout? Zdá se i z téhle volby prezidenta. Bylo by to podle bylo by to podle vás a pro vás téma vašeho prezidentování, jedno z témat?

Host (Jan Sokol): Já myslím, že ne. Ta politická scéna netrpí takovým nedostatkem konsensu. Víte, to, že jsme tu měli čtyři roky menšinovou vládu a přes všechna proroctví a menšinová vláda nepadla, to je pozoruhodný výkon

Moderátor (Jan Pokorný): Opoziční smlouvy.

Host (Jan Sokol): Té politické elity. No dobře. S opoziční smlouvou, ale přece byla tu menšinová vláda, která to čtyři roky vydržela. To není tak špatné vysvědčení. Někdy vono se tak hodně mluví o stabilitě, někdy může být té stability až moc.

Moderátor (Jan Pokorný): Jakkoliv jste, řekněme, pevného postoje v názoru na vztah k Němcům, k těm sudetským zejména, vaše odpověď na otázku, tuším v deníku Právo, týkající se možného útoku na Irák, zněla ve smyslu být loajální k Evropě, ale zároveň si udržet i důvěru Spojených států.

Host (Jan Sokol): Ano.

Moderátor (Jan Pokorný): Spíš než diplomatická řeč, jakoby v tom byla cítit chytrá horákyně. Je to tak?

Host (Jan Sokol): Ne, to je naše přirozené postavení. My ze zkušenosti, tedy zejména starší generace víme, za co v Evropě vděčíme Spojeným státům a myslíme si, že by se ta přítomnost jejich, no tak jak to vyjadřuje Severoatlantická smlouva, ta by tu měla být. Ale my se ucházíme o členství v Evropské unii, nikoli ve Spojených státech. No a to je přirozená pozice České republiky.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem rozhovoru O kom se mluví byl Jan Sokol. Děkuju za váš čas. Na shledanou.

Host (Jan Sokol): Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů. Ano, je čas na několik vašich telefonických ohlasů. Připomínám, že hostem pořadu O kom se mluví byl Jan Sokol, o němž část vládní koalice uvažuje jako o možném kandidátovi na hlavu stát. 221 552 155 a 221 552 255, to jsou telefonní čísla, dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den, u telefonu Karel Ústí nad Labem. Já vás zdravím z Ústí a má k panu Sokolovi jenom myslím dvě připomínky bych mu spíš vyčet, že skutečně zarazila mě věta, mě osobně, že si něco jiného myslí Jan Sokol a něco jiného by říkal pan prezident příští a pak kdyby byl tak hodnej, ať nepoužívá slovo, že ho navštívili někteří poslanci, když ho navštívili konkrétní. Já jsem to už říkal mnohokrát do rozhlasu, proč se používají slova někteří, když vlastně toho člověka navštíví konkrétní člověk, tak to není některej.

Moderátor (Jan Pokorný): Pokud jste, pane Karle, dobře poslouchal, tak byl navštíven Vladimírem Špidlou a Zdeňkem Škromachem.

Dotaz posluchače: To byl ten konec, ale na začátku, jak jste ho tlačil do toho, tak vám říkal, že někteří poslanci ho navštívili, že ho.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, vy jste to slyšel takhle, ale bylo to trošku jinak. Dobrý den, další telefonát.

Dotaz posluchače: Dobrý den, další Karel, od Berounky tentokrát. Já začnu příslovím. Spíše se šíp na tětivu luku vrátí, než-li slova do úst, které rety ztratí. A já si myslím, že člověk a myslím, že pan Sokol je starší člověk, který tady prožil tu okupaci a který tady prožil to, s jakým nadšením rozbíjeli tam ty sudetští Němci republiku, by měl vážit, jestli bylo hanebností, když prezident Beneš a když i západní spojenci v Postupimských dohodách ten odsun a nikoliv vyhnání odsouhlasili. Já chápu, že šlo o osudy lidí a nejsou jednoduché, ale ty osudy byly na obou stranách a na té napadené byly daleko drastičtější. Děkuji vám.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Halo, dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den, tady posluchač z Moravy Šušlík. Prosím vás, já bych panu Sokolovi, radši kdyby nekandidoval, víte, protože já si myslím, že už má dost roků, že tam by měl být trochu mladší. No a k tej Sociální demokracii, ti jsou rozštěpení, tak nevím, jak oni asi dopadnou příště, jak Miroslav Sládek dopadl. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Další prosím?

Dotaz posluchače: Tady je posluchač, který zažil léta 36 až 38 v českém pohraničí.

Moderátor (Jan Pokorný): Mohu vás poprosit o jméno?

Dotaz posluchače: Zelený. V protektorátě Böhmen und Mähren ve značně špatných sociálních podmínkách. Co soudí pan Sokol o vyhnání Čechů z našeho pohraničí sudetskými Němci v roce 1938?

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za otázku, kterou když dovolíte, přetavíme ve váš názor, protože v pořadu O kom se mluví už není na odpovědi prostor. Dobrý den, další telefonát?

Dotaz posluchače: Dobrý den, Jandová. Prosím vás pěkně, já jsem chtěla panu Sokolovi připomenout. Já pamatuju dobu, kdy nás na pohraničí vodili dospělí, abychom nebyli biti od sudetských Němců a z patnáctého na šestnáctého jsme utíkali a všechen majetek tam zůstal. Tak jako nevím, jak se... já vím, že byly křivdy při odsunu, ale tohle jsme to nejdřív prožili my a pak teprv oni. Děkuju.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme, na slyšenou. Dobrý den, vítejte.

Dotaz posluchače: Dobrý den tady je posluchač z Jižní Moravy Polák. Já bych chtěl říct, že si u pana Sokola velmi považuji, že se dotkl otevřeně věci, kerá tuto společnost a tento národ, potáhne za sebou ještě desítky let, dokud nenajdeme nebo dokud nenajde nějaký čelní představitel odvahu tomuto národu říct, co se stalo, jak na brněnském pochodu, co se stalo v Ústí nad Labem, na mostě Doktora Edvarda Beneše a tak dále, o tom, jaký to byl doktor, ten náš prezident, který tyto dekrety vydal, který rozpoutal po válce toto peklo na civilním obyvatelstvu.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, děkujeme za názor, když dovolíte, čekají ještě dva telefonující posluchači. Dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den, tady je Bílek z Ostravy. Já mám takový názor, tam nejsou už otázky ve vašem pořadu, že takových prezidentů zbabělců už jsme měli dost. Tečka, nashledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): A poslední telefonát do dnešního pořadu O kom se mluví, jehož hostem byl Jan Sokol, o němž část vládní koalice uvažuje jako o možném kandidátovi na hlavu státu. Halo, dobrý den.

Dotaz posluchače: Dobrý den. U telefonu Janatová z Oskořínka. Tak já bych byla moc ráda, kdyby byl prezidentem, protože já jsem měla možnost ho zažít z jedný politický strany a tam se jevil jako nesmírně slušný člověk a celou dobu nám to pořád dokazuje, že je slušný člověk bez jakýchkoliv skandálů a mě pořád mrzí, že se dává najevo okupace s fašismem, ale nikdo si neuvědomuje a nikdy to nebylo mockrát řečeno, že nás okupovali bolševici z Ruska takovejch let. Na to už všichni zapomněli? Vždyť oni nám tady úplně zdevastovali republiku. Jak to, že o tom nikdo neví?

Moderátor (Jan Pokorný): Děkuji za telefonát, hezký den. A tím končí další vydání pořadu O kom se mluví.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: jap
Spustit audio

Více z pořadu