Jan Macháček: Obamu nadcházející prohra ve volbách trápit nemusí

Stačí však sledovat americkou politiku zblízka dvě dekády, aby člověk věděl, že se vlastně neděje nic dvakrát výjimečného a říká to málo o tom, jaký je Obama prezident. Vysvědčení mu dá až historie.

To, že prezidentova strana prohraje tzv. midterm elections - tedy volby do kongresu a doplňkové volby do Senátu, které se konají v polovině prezidentského období – je docela běžná věc. Bývalý americký prezident Bill Clinton je podobně prohrál v roce 1994 a tehdejší lídr republikánské frakce Newt Gingrich sliboval podobné revoluční koště, které propíchne nabubřelou vládu, jako slibují dnes republikáni a ještě mnohem více lidově pravicové hnutí, tzv. Tea Party (to mimochodem v mnohém připomíná naše Věci veřejné). Za pouhé dva roky se však slavný Newt Gingrich vydal na pomyslné smetiště dějin: jeho síla byla ta tam.

Američtí voliči prostě normálně či běžně tzv. kompenzují nebo rozhoupávají kyvadlo a provedli to například i bývalému prezidentovi George W. Bushovi v polovině jeho druhého volebního období, tedy přesně před čtyřmi lety.

Od roku 1992 zná americká politika heslo „it’s the economy stupid”. Tedy, že ve volbách jde především o stav hospodářství, případně o zaměstnanost. Heslo sice vzniklo teprve v roce 1992, je však staré pomalu jako celá americká politika. Amerika se z největší krize od 30. let vyhrabává pomalu, nezaměstnanost zůstává vysoká a Američani jsou bombardováni zprávami o tom, jak banky zabavují lidem domy.

Za stav ekonomiky ale samotný Obama nemůže. Politickou odpovědnost (politická odpovědnost není jediná, za krizi mohou třeba i bankéři, akademičtí ekonomové a publicisté) nese Bushova vláda a předtím Clintonova administrativa (ta je zodpovědná za některé bezhlavé deregulace).

Amerika se zadlužuje, ale první část nákladného programu na záchranu ekonomiky byla schválena ještě za mladého Bushe, nehledě na to, že za jeho vlády, v dobách prosperity, Amerika vytvářela trestuhodné schodky místo přebytků. Další stimulační program a program na záchranu bank schválili na začátku roku 2009 ještě demokraté společně s republikány. Velmi odvážnou politiku americké centrální banky vede Ben Bernanke, muž jmenovaný bývalým prezidentem Bushem. V Americe je mimochodem centrální banka spoluodpovědná za zaměstnanost.

Američané dnes propadají falešnému moralizování: chtějí potrestat bankéře, tedy nezodpovědné věřitele i nezodpovědné dlužníky, kteří si půjčovali na něco, na co nemají. Účet stejně jako po každé krizi však zaplatí výhradně střední třída. Teď chtějí být všichni čistí a bez dluhů. Je to zkrátka v módě a nejen v USA.

Obamovou slabinou je, že vůči nezodpovědným bankéřům byl asi příliš měkký. Patrně však nechtěl být osočován z toho, že chce banky znárodnit a zavést v USA socialismus.

Obamova zahraniční politika je sice také důležité téma, troufám si však tvrdit, že je v těchto volbách úplně podružná, a proto si ji necháme na nějaký příští komentář.