Jan Holický: Jdeme do tmy. Přechodné období je jedním z největších rizik novely stavebního zákona

Koaliční poslanci se snaží protlačit druhým čtením svou novelu stavebního zákona, která má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Jak se k návrhu staví vaše sdružení?

Především je trochu škoda, že novela přichází formou, jakou právě přišla. To, že na začátku chybělo standardní připomínkové řízení, znamená, že se v průběhu projednávání musí připravovat celá řada změn. Jsme v situaci, kdy komplexní pozměňovací návrh má zhruba 1100 stran a je ještě rozsáhlejší než původní novela.

Čtěte také

Veřejných zájmů je třeba zohledňovat víc. Novelu stavebního zákona podporujeme, říká ke kritice návrhu Zajíček

Otázkou je, zda by měl být připraven zcela nový zákon, nebo zda skutečně stačila novela. Druhá věc je, že když už jde o novelu, proč neproběhlo meziresortní připomínkové řízení. Přináší to celou řadu nejasností. Není ani možné všechno pečlivě prostudovat, protože se text v průběhu času mění. Týká se to například přechodných ustanovení souvisejících s přechodem zaměstnanců. Právě to obecní úřady velmi zajímá. Ustanovení se několikrát měnila a my jsme se snažili na rizika, která jsou s tím spojená, upozornit.

Předseda sněmovny Tomio Okamura za SPD se netají snahou co nejdříve zákon schválit. Jak rozumíte tomuto spěchu?

Předpokládám, že cílem je co nejrychleji naplnit předvolební program. Nechci spekulovat, co vše může být důvodem tohoto spěchu. Má-li Poslanecká sněmovna politickou vůli zákon změnit, je správné to udělat bez zbytečných obstrukcí. Myslím si ale, že by měl být schválen po řádné politické a odborné debatě. Navrhovaná změna totiž neovlivňuje pouze proces povolování staveb, ale zasahuje také do spojeného modelu veřejné správy, který tady léta máme a léta ho budujeme.

Právě politická debata a upozornění na všechna rizika v meziresortním připomínkovém řízení chyběly, stejně jako chybělo vyčíslení přesných ekonomických dopadů, které by umožnilo zodpovědně říci, zda se nám novela třeba finančně vyplatí.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová za ANO obhajovala novelu s tím, že se posuneme k systému, který je srozumitelnější, rychlejší a předvídatelnější. Splní novela tato očekávání?

Čtěte také

Novela stavebního zákona? Vláda se s nikým nebaví a přináší tam nové záludnosti, kritizuje pirátská poslankyně Kovářová

V tuto chvíli na to nedokážu zodpovědně odpovědět, protože předvídatelnost práva by měla být výsledkem řádné diskuse. Samotný proces může být v lecčem skutečně jednodušší a možná i rychlejší, takže záměr novely nelze zpochybňovat. Zároveň však návrh obsahuje stále paragrafy, které znejisťují obce. Územní plánování se totiž přesouvá z režimu přenesené působnosti státní správy do samostatné působnosti obcí, čímž se jejich role v této oblasti posiluje.

Současně ale novela umožňuje udělovat určité výjimky z územně plánovací dokumentace. Na jedné straně tak dochází k posílení postavení obcí, na druhé straně se relativizují samotné podklady.

Podle profesních organizací má novela stavebního zákona mnoho nedostatků, které vážně ohrožují systém povolování staveb v České republice. Proč to tvrdí?

Každý na to asi má svůj vlastní pohled. My jako tajemníci městských a obecních úřadů se soustředíme především na dopady na naše úřady. Zásadní jsou pro nás především přechodná ustanovení, tedy způsob, jakým proběhne převod stavebních úřadů pod centrální úřad, a také fungování systému systému v přechodném období po částečné účinnosti zákona. To se týká roku 2027, kdy stavební úřady zůstanou ještě na našich obcích, ale už se pojede částečně podle nových pravidel.

Důležité je také to, jak budou obce fungovat po finální změně a jak budou muset upravit své postupy, ať už jako účastníci řízení nebo v procesech obecně. Obce totiž nesou odpovědnost za svůj rozvoj, územní plánování i za podmínky, za nichž jsou stavby povolovány.

Čtěte také

iROZHLAS

Novela stavebního zákona vytuneluje ochranu přírody, tvrdí právník Svoboda. Rafaj: To je strašení

Za jednu z nejzávažnějších a dosud nedostatečně prodiskutovaných otázek považuji odpovědnost za povolání staveb, které nebudou splňovat všechna pravidla. Relativizuje se totiž povinnost doložit veškeré podmínky pro povolení stavby, například při změně účelu stavby. Některé věci bude možné opominout, třeba z důvodu ekonomického nebo jiného. To může vytvářet riziko, že budou povoleny stavby, které by povoleny být neměly a jejichž schválení nebylo ani záměrem zákonodárce.

Nejistotu navíc prohlubuje skutečnost, že zatím není zřejmé, jak bude budoucí centrální úřad postupovat, což může vyvolávat obavy u řady institucí a organizací.

Podle expertů by se celé přechodové období mělo odložit i o několik let a termínově spojit například s plány digitalizace stavebního řízení. Ta má být dokončena v roce 2030. Přimlouval byste se za tuto variantu?

Nepochybně by přechod v souvislosti s novým informačním systémem byl hladší. Teď jdeme trochu do neznáma. Do tmy, která se teprve postupně osvětluje. Nevíme, co nás čeká. Kdybychom měli informační systém a věděli bychom, kam máme předávat informace z obcí, do čeho půjdou noví zaměstnanci, nepochybně by to uklidnilo zaměstnance i obce. Šli bychom do osvětleného, jasného prostoru.

Proč si zaměstnanci po přesunu od obce pod stát zpravidla pohorší? A opravdu se podaří dosáhnout proklamovaného principu jednoho stavebního řízení u jednoho úřadu s jedním razítkem? Poslechněte si celý rozhovor.