Jan Fingerland: Harry kontra britská monarchie
K čemu sledovat seriály o dvorských intrikách, když můžeme pozorovat skutečnou válku uvnitř britského královského rodu. Princ Harry právě vstoupil do nové bitvy proti své rodině i samotné monarchii, a to hned na několika frontách.
Čtěte také
Princ Harry, vévoda ze Sussexu, není ve veřejném dění nováčkem. Teď se připomněl dvěma výraznými rozhovory pro jednu americkou a jednu britskou televizi, publikací autobiografické knihy Náhradník a v prosinci Netflix odvysílal dokument Harry and Meghan.
Muž, který podle svých slov tak trpí pozorností médií, sdělil světu nejrůznější podrobnosti ze svého života, včetně okolností ztráty svého panictví, zážitků z terapie nebo užívání drog anebo trpkosti z faktu, že jeho bratr měl větší pokojíček.
Soukromí bez hranic
Svou nenávist k faktu, že se někdo šťourá v jeho soukromí, kompenzoval tím, že se navíc pošťoural v soukromí svých rodinných příslušníků. Když se ho jinak velmi vstřícný redaktor ITV, jenž je také jeho dlouholetým přítelem, přece jen dotázal, zda je to vhodné, Harry bezelstně odpověděl, že oni si začali.
Čtěte také
Osmatřicetiletý muž a otec dvou dětí nejvíce pozornosti věnuje příkořím, které utrpěl od svého bratra a paparazziů.
V zásadě by to bylo jen smutné, protože Harry je přece normální člověk, který se stal jedním z následníků trůnu jen řízením osudu. Je zcela v pořádku, pokud stále zpracovává ztrátu matky nebo mluví-li otevřeně o svém traumatu, může to být třeba užitečné i pro jiné. Jenže on vlastně udělal totéž, co kdysi jeho matka.
Obrátil své nitro naruby, nabídl ho veřejnosti, aby ho politovala a zamračila se na jeho antagonisty, a spojil se za tím účelem s médií, a dokonce i showbyznysem. Snaží se útočit na prostředí, které mu dříve, a vlastně i nyní, dodávalo identitu i živobytí. A tím je skomírající monarchie.
Čtěte také
Trochu to možná odpovídá stavu dnešní britské společnosti. Před osmdesáti lety Britové čelili obvinění, že neumějí mluvit o svých pocitech, ale dokázali přečkat německé bombardování s pověstným bohorovným klidem – „business as usual“. Mnozí dnešní Britové o citech mluví mnohem častěji, jenže současně byli ochotni se v době covidu u pokladny servat o balíček špaget nebo toaletního papíru.
To, co Britům po generace zvedalo hlavy, byla také instituce monarchie, to ona jim dávala pocit totožnosti a soudržnosti, vědomí, že je třeba udržovat dekorum a vznešenost. Ostatně sami v českých zemích právě sledujeme fraškovité aspekty volby hlavy státu v neusazené politické kultuře.
Stěžuj si a naříkej
V Británii, nejen uvnitř královské rodiny, platilo „noblesse oblige“, vznešenost zavazuje. Dnes ale Harry nemluví jako nyní pátý následník trůnu a dědic tisícileté historie, ale jako velké dítě, které neustále používá střídavě progresivistický nebo pychoterapeutický slovník, jako pravý obyvatel Kalifornie a občan planety showbyznysu.
Čtěte také
Tato naprostá ztráta sebekontroly, pokud nějakou dříve měl, už zůstane ve vzduchu. Někdo si může říkat, že se prvním následníkem zaplaťpánbůh stal jeho chytřejší a vyrovnanější bratr, ale to byla jen náhoda a ani William v Harryho verzi světa nevypadá zrovna dokonale.
A nejen Harryho. Před pár týdny královská rodina bez milosti vypudila do důchodu dvorní dámu, lady Husseyovou. Tato žena se totiž na večírku v Buckinghamském paláci opakovaně ptala Britky černé pleti odkud je, tedy odkud „doopravdy“ je. Lady Husseyová se nezachovala vhodně, ale je jí 83, byla po desítky let společnicí královny Alžběty a mimo jiné je kmotrou prince Williama. Ten, respektive jeho úřad, nenašel ke konci jejího působení jiný komentář, než že královská rodina ve svém středu nestrpí rasistické předsudky.
Nejde o to, že by je měli trpět, ale i William evidentně věří, že má tančit, jak veřejnost, nebo spíš vlivné hlasy zdola pískají, kmotra nekmotra. Možná i jeho dekorum je jen slupka, a Harry má v něčem pravdu. To by byla špatná zpráva pro celou „instituci“, jak svou rodinu Harry nazývá.
Je příznačné, že toto vše se odehrává krátce po smrti královny Alžběty, jejímž heslem bylo „never complain, never explain“, nikdy si nestěžuj a nic nevysvětluj. Harry v rozhovoru s ITV řekl, že je to přece „jen heslo“. No právě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
