Jan Bula a Václav Drbola. Příběhy kněží, kteří se vzepřeli totalitnímu režimu
V sobotu 6. června se v Brně koná slavnost blahořečení dvou katolických kněží mučených v 50. letech komunistickým režimem. Oba duchovní byli odsouzeni v tzv. babických procesech v roce 1951 a popraveni. Kdo byli Jan Bula a Václav Dlabola? Poslechněte si seriál a v sobotu ve 14 hodin si na Radiožurnálu nalaďte speciální živý přenos ze slavnosti blahořečení obou duchovních na brněnském výstavišti.
Jan Bula
Narodil se 24. června 1920 Marii a Antonínu Bulovým v Lukově u Moravských Budějovic. Na kněze byl vysvěcen 29. července 1945 a následně ustanoven kaplanem v Rokytnici nad Rokytnou, kde stal po smrti dosavadního faráře v létě 1949 pověřeným administrátorem farnosti.
Čtěte také
V tomto období po únoru 1948 se začal projevovat tvrdý postoj komunistického
režimu vůči katolické církvi. Došlo k omezení a později k zastavení katolického
tisku, likvidaci spolků a církevního školství, zabrání církevního majetku a následovala přímá perzekuce duchovních.
Biskupové v Československu se pokusili informovat věřící o aktuální situaci církve ve státě pomocí oběžníku a pastýřských listů. V neděli 19. června 1949 byl čten z kazatelen Oběžník katolickému duchovenstvu a věřícímu lidu, týden nato Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky.
Ráno 19. června byl Jan Bula navštíven komunistickými funkcionáři a strážmistrem Sboru národní bezpečnosti (tehdejší policie), kteří jej vyzvali, aby nic veřejně nečetl. Dvě třetiny všech kněží se tehdy zalekli případného postihu ze strany státu a Obežník nepřečetli. Jan Bula jej četl, navíc vyzval farníky k věrnosti Kristu a církvi.
„Uvažte každý svůj čin dobře,“ pokračoval: „My nechceme zradit svůj národ… ale ani Krista.“ Za tato slova pri čtení Oběžníku dostal pokutu, později byl navíc odsouzen k měsíčnímu trestu vězení. Odvolal se, ale jeho stíhání bylo zastaveno koncem října 1949 milostí prezidenta republiky.
Ta se týkala všech zhruba 120 kněží postižených za čtení Oběžníku, ale byla pouze demonstrativním krokem, který měl veřejnost přesvědčit o vstřícnosti režimu vůči církvi.
Počátkem roku 1951 se na Třebíčsku objevil Ladislav Malý, který v roce 1949 za nevyjasněných okolností odešel z Československa do zahraničí. Dodnes není spolehlivě zjištěno, kým opravdu Ladislav Malý byl – zda se jednalo o dobrodruha-odbojáře či provokatéra nebo nevědomého spolupracovníka StB.
Čtěte také
V únoru 1951 navštívil Ladislav Malý na faře v Rokytnici nad Rokytnou svého spolužáka z gymnázia Jana Bulu. Jeho důvěru se snažil získat lživou historkou o tom, že se svými spolupracovníky osvobodil z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a hledá pro něj spolehlivého zpovědníka.
Tuto prosbu Jan Bula neodmítl a slíbil, že arcibiskupa navštíví. Brzy však zjistil, že se Malému věřit nedá. Ten už ovšem mezitím pronikl mezi místní odpůrce režimu, kompromitoval mnoho lidí svými návštěvami a zasíláním dopisů a začal vybízet k ozbrojeným akcím a sabotážím. S tím Jan Bula nesouhlasil a žádal jej, aby odešel a neuváděl další lidi do neštěstí.
Čtěte také
Pro Jana Bulu si přijela StB 30. dubna 1951. Zrovna vyučoval ve škole v Rokytnici náboženství, odkud byl odveden k výslechu na faru a tam následně zatčen.
Jeho věznění nabylo nového rozměru 2. července 1951 nočními událostmi v Babicích. Ladislav Malý tehdy s Antonínem Mityskou zastřelili v místní škole tři komunistické funkcionáře. Trojnásobná vražda umožnila, aby následná soudní líčení nepůsobila tak vykonstruovaně jako jiné politické procesy 50. let.
Jan Bula byl odsouzen 15. listopadu 1951 a popraven oběšením 20. května následujícího roku.
Václav Drbola
Narodil se 16. října 1912 ve Starovičkách nedaleko Hustopečí. Začínal jako kaplan ve Slavkově u Brna, později byl přeložen do Čučic. Od roku 1943 působil jako kaplan v Bučovicích.
Podobně jako Jan Bula přečetl Oběžník katolickému duchovenstvu a věřícímu lidu, podepsaný arcibiskupem Beranem, nicméně nedoprovodil jej vlastním komentářem, jak to udělal Jan Bula. Proto se také vyhnul odsouzení.
Čtěte také
V roce 1950 došlo k náhlému přeložení Václava Drboly do Babic u Lesonic na Moravskobudějovicku. Podobne jako Jan Bula se i Václav Drbola v Babicích na jaře 1951 setkal s Ladislavem Malým a stejně jako Jan vyslechl smyšlený příběh o útěku arcibiskupa Berana a žádost, aby arcibiskupa vyzpovídal. I Václav souhlasil. Po zatčení Jana Buly byl sice varován, varování ale přišlo pozdě. Zatčen byl 17. června 1951.
K sepsání návrhu na zatčení stačilo, že měl podezřelý, tedy Václav Drbola, vědomost o odbojových skupinách v kraji, které však byly již delší dobu bedlivě sledovány příslušníky StB. Mnoho odbojářů byli místní obyvatelé a také jeho farníci.
U Václava Drboly, stejně jako u Jana Buly, byly hledány důvody pro zatčení a obvinění až při samotném vyšetřování. Také Václav Drbola byl podle svědectví nelidským násilím nucen k tomu, aby se naučil požadovaný scénář pro inscenaci absurdního soudního líčení.
Soudní proces byl připraven s velkým spěchem už na 12. až 14. červenec 1951. Václav Drbola byl popraven brzy ráno 3. srpna 1951.
Přípravy k blahořečení Jana Buly začaly v roce 2006, v roce 2011 se k němu přidal i Václav Drbola. Tento proces se završí 6. června na brněnském výstavišti slavností blahořečení.
