Jakub Železný vzpomíná na Olgu Havlovou: Jak jsem ohlásil odchod první dámy…

27. leden 2021

Na den přesně před 25 lety měl v odpoledním vysílání Radiožurnálu službu mladý moderátor Jakub Železný, dnes moderátor České televize. Na tu sobotu v rozhlase v roce 1996 nejspíš nikdy nezapomene. To on jako první posluchačům oznámil smutnou zprávu, že ve věku 62 let po dlouhé nemoci zemřela první dáma Olga Havlová. „Začalo jedno z nejtěžších vysílání, jaké jsem v rádiu či televizi zažil,“ vzpomíná pro Radiožurnál dnes.

V roce 1996 neexistoval internet (alespoň ne v dnešní podobě), nebyly informační weby, žádné zpravodajské televize. A komerční rádia se zpravodajství teprve učila. Hlavním informačním zdrojem pro obyvatele Česka byl jednoznačně Radiožurnál.

Jakub Železný

27. ledna 1996 byla sobota. Měl jsem odpolední moderátorskou službu a už pár dní předtím se proslýchalo, že Olga Havlová, manželka prezidenta republiky Václava Havla – žena, která pro nás znovuobjevila pojem „první dáma“ a vrchovatě ho naplnila je na tom zdravotně velmi vážně.

Tehdy jsme měli my moderátoři ve studiu vedle mikrofonu coby absolutní novinku nainstalovaný počítač. Mohli jsme tak okamžitě, jakmile se v agenturním servisu objevila důležitá zpráva, tuto zprávu sdělit veřejnosti a nečekat, až nám ji někdo vytiskne a donese.

Krátce po 14:30 bliklo na obrazovce v servisu ČTK: „ČR-Havlová-úmrtí-BLESK“ (tedy blesková zpráva, s už pár let existující bulvární tiskovinou to nemělo co do činění).

Zemřela Olga

Za chvíli měla končit písnička a my měli připravený příspěvek o masopustech kdesi na Hané. Řekl jsem do režie jen: „Zemřela Olga.“ Periferně jsem viděl, jak hudební redaktor Peter Mahrik rychlým pohybem z velké skříně vyndal jiné CD než měl založené (tehdy se vysílala hudba z cédéček) a za pár desítek vteřin jsem zprávu oznámil.

Čtěte také

Začalo jedno z nejtěžších vysílání, jaké jsem v rádiu či televizi zažil. Do režie Radiožurnálu začali volat lidé – ne snad proto, aby se nějak dostali do vysílání, ale proto, že opravdu neexistovaly žádné sítě, žádné diskuze pod články… Ti lidé prostě chtěli jen sdílet smutek z toho, že dáma, které si nesmírně vážili a měli ji rádi, odešla. A měli pocit, že sdílet tuhle smutnou zprávu mají s těmi, kdo byli jejími nositeli.

Jediné téma

Malou útěchou mi bylo, že zavolal i tehdejší šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha a řekl: „Vysílej v klidu, ty to dobře zvládneš.“ Důvěra mě těšila, byl jsem ze sestavy moderátorů Radiožurnálu zdaleka nejmladší, ale radost mi to nepřinášelo.

Olga Havlová

Během odpoledního vysílání, které mělo od té chvíle jediné téma a trvalo do 18:00, jsem se ještě (samozřejmě nikoli „v éteru“) stačil pohádat s kolegou Robertem Tamchynou kvůli tomu, že měl nekrolog už předem připravený a namluvený.

Dnes už vím, že jakkoli to může znít necitlivě, v mediální praxi je potřeba být připravený i na nečekané a smutné věci… S Robertem jsme si to po letech vyříkali, samozřejmě.

Klaus na drátě

Zavolali i z jednání Výkonné rady tehdy vládnoucí ODS. Že prý se mnou chce mluvit pan premiér. Nikdy předtím jsem osobně ani po telefonu s Václavem Klausem nemluvil. Bylo to ještě za jeho prvního premiérského období, byl na politickém vrcholu a jistě nejen u mladých novinářů vzbuzoval respekt.

Čtěte také

Moje poznámka „Ano, jistě, rád s vámi udělám živě po telefonu rozhovor, ale jen o té smutné události, nikoli o jednání vaší výkonné rady…“ mohla znít poněkud drze, ale přešel ji. A slova, která o pár minut později v tom rozhovoru říkal, byla důstojná a decentní, myslím.

Nebyla to žádná zásluha, prostě na mě vyšla služba. Ale byl jsem asi opravdu první, kdo české veřejnosti tuhle smutnou zprávu oznámil. Prvenství, které opravdu nijak netěší. Ani po 25 letech.

autoři: Jakub Železný , and
Spustit audio

Související