Jakub Vágner pátrá po sladkovodních obrech: I ryba může mít inteligenci

25. březen 2016

Na mapování největších sladkovodních ryb světa rozhodně jeden lidský život nestačí – zvláště, když jde o druhy, které se vyvíjely tisíce a tisíce let. Rybář a dobrodruh Jakub Vágner potkal z 24 známých sladkovodních obřích tvorů doposud 20. Podaří se mu nalézt zbývající čtyři?

Sladkovodní obří ryby jsou jedny z posledních žijících dinosaurů, ale to nejzajímavější na nich není jejich velikost – žijí na jediném místě a dokázaly se vyvíjet tisíce let.

„To, že jsou tak veliké a že tak dlouho přežily, je důkazem, že něco dělaly správě. Nesouhlasím, že ryba nemůže mít inteligenci, obzvláště tyto ryby,“ podotýká v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

O sladkovodních obrech se v různých částech světa tradují legendy, například v Kongu se vypráví o gigantické tygří rybě Benze, legendou evropských vod je sumec, v Amazonii je zase pověstná Arapaima nebo obří žraločí sumec Piraíba. „Národy o existenci jiných druhů ryb v některých oblastech nemají ani tušení,“ dodává.

Například veslonos čínský byl naposledy spatřen v roce 2006, takže některé ryby už možná nikdo neuvidí. Ale je také možné objevit zcela nový druh, což se mu podařilo za poslední roky dvakrát – dosahují hmotnosti přes 100 kg a nemají ani latinské jméno.

Čtěte také

A jak se odhalují doposud neznámé druhy? Většinou žijí v místě daleko od civilizace, takže poradí třeba domorodci. Na Guineji na vlastní oči viděl chycenou rybu do sítí, ale stále to byl malý exemplář kolem 20 kg. Pak ale viděl skákat ve vodě stejné druhy, ale mnohem větší.

„Domorodci nemají techniku, šňůry, háčky, sítě, takže ty velké ryby nedokáží chytit,“ upozorňuje.

Jakub Vágner

Nechce sterilní svět

Rád se vrací na místa, kam málokdo putuje – blíží se totiž okamžik, kdy nepopsaná místa na mapě už budou popsaná, a v ten okamžik ztrácí svou magii a přitažlivost.

Například Kongo nebo Guinea jsou oblasti, kde ještě neviděli bílého člověka. „Je to stále původní Afrika, dostáváme se o staletí zpátky a můžeme zažít ještě to, co cestovatelé zažili v minulém a předminulém století,“ vysvětluje.

Afriku člověk nikdy nezmění, nelíbí se mu také, co práce misionářů po celém světě přináší – likvidují poslední minoritní kmeny, národy s jejich schopnostmi a dovednostmi. „Nechci mít sterilní svět, ale pestrý, kdyby se všichni chovali a žili, jako my, tak nemusíme cestovat,“ dodává.

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio