Jakub Landovský: Poučme se u spojenců a nevymýšlejme kolo. Dvou procent na obranu lze dosáhnout za rok

Nakolik musí stát zvýšit výdaje na obranu, aby plnil závazek dvě procenta HDP? Jak k tomu může pomoci nová pozice vládního zmocněnce? A kdo by měl zastupovat Česko na summitu NATO? Vladimír Kroc se zeptal bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci a budoucího vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči Alianci Jakuba Landovského.

Když předseda vlády oznamoval vaši novou pozici, řekl, že si od ní slibuje, že Česko splní závazek vydávat na obranu alespoň 2 procenta HDP. Splnění bude na vás. Je to podle vás reálné?

Splnění nebude na mě. Rozpočet parlamentu navrhuje vláda, na to je zmocněnec krátký. Prohlášení pana premiéra mě ale samozřejmě nesmírně potěšilo, protože já jsem si naprosto jistý tím, že dvou procent Česká republika poprvé historicky dosáhne. Čím dříve, tím lépe. Datum ale říkat nebudu, aby někdo pak netvrdil, že to nebylo splněno.

Čtěte také

Co vás k takové jistotě vede?

K tomu mě vede jednak současný stav světa a jednak způsob, jakým tento cíl plní ostatní spojenci. Pan premiér i další členové vlády intenzivně sledují situaci v Evropě a všichni vidí, že dvě procenta HDP na obranu představují spíše minimum. Zároveň je zřejmé, v jaké pozici se Česko nyní nachází – v rámci aliance jsme na úplném chvostu.

Stále více se také diskutuje o tom, zda NATO dokáže překonat současnou krizi v transatlantických vztazích, která s otázkou obranných výdajů úzce souvisí. Přál bych si, aby zbrojení nebylo potřeba, ale současná bezpečnostní situace bohužel ukazuje, že tomu tak zatím není.

Jak toho chcete dosáhnout?

Tuto roli jsem přijal s plnou vážností. Věřím, že co nelze měřit, nelze ani efektivně řídit, vyhodnocovat a směřovat k jasnému cíli. Zároveň jsem opatrný v prognózách, protože nelze ani s jistotou říct, jaké bude letošní HDP.

Některé věci ale víme. Ještě letos lze s rozpočtem pracovat, naopak údaje za předchozí roky se budou už jen zpřesňovat, nikoli zlepšovat. Důležité také je, že existuje politická vůle – jak ze strany vlády, tak části opozice, která deklaruje podporu růstu obranných výdajů.

Zásadní roli hraje i nový systém vykazování výdajů v rámci NATO. Právě ten je hlavním důvodem vzniku nové funkce zmocněnce. Obranné výdaje už dnes nejsou záležitostí pouze ministerstva obrany, ale týkají se celé státní správy a částečně i samospráv. Významnou oblast představují investice do národní odolnosti a bezpečnosti, kde Aliance stanovila samostatný cíl až do výše 1,5 procenta HDP.

Čtěte také

Co bude přesnou náplní vaší práce? Svěřil vám premiér nějaké mimořádné pravomoci, když bude vaším úkolem řešit věci napříč resorty?

Na konkrétní podobu mandátu si ještě musíme počkat, protože jej vláda dosud neschválila. Předpokládám ale, že se tím bude zabývat velmi brzy.

Pokud jde o samotnou náplň práce, není na ní nic zvlášť tajemného. Důležité je především to, že nevznikne nový úřad ani rozsáhlý aparát. Neplánuje se zřízení nové kanceláře, sekretariátu ani dalších pracovních míst. Formálně zůstanu zaměstnancem ministerstva obrany a právě z jeho zázemí budu tuto agendu vykonávat.

Součástí práce budou také konzultace se spojenci a příprava summitů NATO. V minulosti jsem se účastnil všech aliančních summitů s výjimkou toho haagského, takže jde o prostředí, které dobře znám.

Agenda se navíc dnes dotýká mnohem širšího okruhu institucí než jen samotného ministerstva obrany. Zapojeny jsou i další ústřední orgány státní správy, Správa státních hmotných rezerv nebo NÚKIB. Důležitou součástí práce proto budou konzultace o tom, jak jednotlivé instituce vykazují obranné a bezpečnostní výdaje a jak tyto výdaje odpovídají strategickým plánům Aliance.

Čtěte také

Klíčové je, aby prostředky směřovaly správným směrem a skutečně posilovaly bezpečnost a obranu občanů. Neměly by být vynakládány na projekty, které s obranou nesouvisejí nebo jejichž přínos by byl sporný.

Proč vláda potřebuje zmocněnce pro plnění aliančních závazků?

Důvodem je, že se České republice v předchozích letech nepodařilo splnit závazek vůči NATO v oblasti obranných výdajů, přestože šlo o jednu z priorit vlády. Ukazuje se, že problém nespočívá jen v samotné výši výdajů, ale také v jejich plánování a vykazování.

Vývoj HDP je navíc obtížně předvídatelný. Stačí se podívat na situaci v Hormuzském průlivu nebo na vývoj cen energií a paliv – česká ekonomika může rychle přejít od růstu k recesi. Současně není předem jasné, které výdaje Aliance uzná jako relevantní, protože jejich schvalování probíhá mezi spojenci. Ani samotné údaje o HDP nevycházejí pouze z českých statistik, ale ze souhrnných dat OECD, která bývají k dispozici s určitým zpožděním.

Právě proto je podle mě důležité, aby tuto oblast koordinoval někdo, kdo se obrannými výdaji dlouhodobě zabývá a dokáže problematiku uchopit napříč státní správou. Základem samozřejmě zůstává ministerstvo obrany a klasické obranné výdaje, ale stále větší význam mají také investice do bezpečnosti a celkové odolnosti státu.

Jenomže vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Jak to tedy jde dohromady se slibem premiéra, že závazek minimálně dvou procent letos splníme, a cílem je podle jeho slov naplnit víc?

Čtěte také

To už je především praktický úkol. Pokud existuje politická vůle, je možné i v průběhu roku upravit rozpočtové priority a provést potřebné přesuny prostředků, podobně jako to dělaly i předchozí vlády.

Prostor existuje také ve způsobu vykazování výdajů. Podle mých prvních odhadů nejsou některé položky v České republice započítávány jako obranné výdaje, přestože je většina spojenců v rámci NATO běžně uznává. Má smysl inspirovat se tím, jak k této otázce přistupují ostatní státy.

Zajímavým příkladem je Kanada, která během jediného roku zvýšila obranné výdaje na hranici dvou procent HDP, přestože ještě předtím byla na podobné úrovni jako Česká republika v minulých letech. Ukazuje se tedy, že při dostatečné politické vůli lze takového cíle dosáhnout poměrně rychle. Podobnou trajektorii zvolily i další státy, například Belgie. Nemá proto smysl „vymýšlet kolo“, ale spíše se poučit od spojenců, kteří už podobný proces úspěšně zvládli.

Premiér zmínil plán zahrnout do výdajů na obranu také náklady na novou vojenskou nemocnici v Praze. Má návrh šanci projít u aliančních partnerů? A měl by na vrcholnou schůzku Aliance v Ankaře jet prezident? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.