Jaké údaje mají být na obalech potravin?

4. září 2001

Obvyklá letní onemocnění salmonelózou a také už druhý případ nemoci šílených krav jistě přiměl mnohé z nás k pečlivějšímu zkoumání obsahu a trvanlivosti potravin. Co všechno na potravinových obalech musí být uvedeno a jak se v těchto údajích vyznat, to zjišťoval Aleš Heřmánek.

Heřmánek: Přestože na označování potravin existují poměrně přísné předpisy, někteří výrobci, dovozci a obchodníci na ně stále neberou zřetel. Určitě lepší situace je u balených výrobků. Na obalu má být uvedena země původu, výrobce nebo dovozce, včetně jeho sídla. Samozřejmě váha výrobku a také datum použitelnosti a minimální trvanlivosti, případně i způsob skladování. To jsou sice dost známé věci, ale řada zákazníků je opomíjí a následky si pak musí přičíst sami. I když ne úplně, protože obchodník nesmí prodávat prošlé potraviny. U každého potravinářského výrobku, jak upozorňuje Ilona Kočová z České zemědělské a potravinářské inspekce, musí být uvedeno i jeho složení.

Kočová: Údajem o složení potravin se uvede podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků. K tomu složení, k látkám přídatným určených k aromatizaci a potravním doplňkům jsou komoditní vyhlášky speciální, které určují co na tom obale přesně má být uvedeno.

Heřmánek: Pokud by potravina měla nějaký nepříznivý vliv na zdraví, musí to výrobce uvést na obalu také. Složitější už je to s potravinami, které se prodávají tzv. na váhu, tedy hlavně sýry, salámy nebo saláty. Ty musí být označeny také, ale v menším rozsahu.

Kočová: Minimálně tedy to, jak se potravina jmenuje, podle druhu skupiny a podskupiny, pak dále musí být údaj o množství výrobku, pak ten datum minimální trvanlivosti, nebo datum použitelnosti, pro potraviny, které podléhají rychlé zkáze musí být označeno vždy datem použitelnosti a uvedeny podmínky skladování.

Heřmánek: Na požádání by vám měl obchodník sdělit i podrobnější údaje. Větší pozornost se věnuje biopotravinám. Jejich speciální označování dokonce upravuje zvláštní předpis.

Kočová: Biopotravinami se dají označovat pouze potraviny vypěstované v ekologickém zemědělství a biozemědělství . Ministerstvo zemědělství má zvláštní předpis, který určuje, za jakých podmínek se smí tyto potraviny vyrábět, jaké suroviny se smí pěstovat, pokud splní veškeré náležitosti, které jsou uvedeny, tak mohou být pak označeny bio, nebo eko. Tato značka je registrována a o tuto značku si musí výrobce požádat. Heřmánek: Pravdivost údajů o složení výrobků je podle Ilony Kočové možné snadno zkontrolovat.

Kočová: Samozřejmě laboratorními rozbory, teď je velkým příkladem uvádění hovězího masa ve složení, dá se prokázat bílkovina hovězího masa, barviva se dají prokázat, veškeré přídatné látky se dají prokázat. Je běžná kontrola, nebo kontrola na stížnosti, ale kontroluje se samozřejmě pravidelně. Takže, tam, kde už nějaké podezření je, nebo, kde se potravina jeví, že ta potravina asi svým složením, které je uvedeno na obale, by nemusela odpovídat, tak takové vzorky se odebírají a tam se dělá přísný laboratorní rozbor.

Heřmánek: Výrobci nebo dovozci hrozí kvůli nepravdivým údajům pokuta až tři miliony korun za klamání spotřebitele. Navíc Česká zemědělská a potravinářská inspekce v případě, kdy rozhodnutí ve správním řízení nabude účinnosti, nesolidní výrobce zveřejňuje.

autoři: jkr , alh
Spustit audio