Jak žili pravěcí zemědělci na území Česka? V dlouhém domě s mnoha lidmi, ukazuje průzkum z Těšetic

„Nacházíme se pravděpodobně v místě, kde stál onen dlouhý dům, který letos zkoumáme,“ popisuje Jiří Najberk z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na poli u Těšetic na Znojemsku.

Právě tady archeologové odkrývají zřejmě jednu z nejstarších zemědělských osad ve střední Evropě: „Zatím se dá uvažovat, že ony keramické fragmenty pocházejí z nejstarší fáze kultury s lineární keramikou.“

Čtěte také

Podzemí osvětlené lucernami. V bubenečské čistírně odpadních vod ožívá historie pražské kanalizace

První nálezy naznačují, že odkrytý dlouhý dům pochází z doby vůbec prvních zemědělců. Osada tu mohla stát už kolem roku 5 400 před naším letopočtem.

Pracovníci po úvodním prozkoumání zkoumanou půdu navlhčí. „Mohou se tím odkrýt rozdíly mezi jednotlivými uloženími. Je to vždy kombinace toho, že pozorujeme půdu suchou, a potom to zamokření může odhalit další detaily, které nevidíme,“ vysvětluje Najberk, zatímco pomocí tlakového postřikovače kropí jeden z 22 sektorů výzkumu.

Celý výkop připomíná šachovnici. Na jednom z políček koordinuje své kolegy archeolog Pavel Tomek: „Máme tu odkrytou sondu, která v tuhle chvíli má 25 x 8,5 metru.“

Mravenčí práce

Jednotlivá políčka archeologové centimetr po centimetru snižují lopatami, krumpáči i motykami, aby odhalili, co se pod nimi skrývá. „Snažíme se rekonstruovat, jak to tu mohlo vypadat,“ přibližuje Tomek.

Jeden dům je ale jen začátek. Geomagnetický průzkum naznačuje, že celá pravěká vesnice byla mnohem rozsáhlejší. 

„Tady máme pole a na něm vidíme jámy. Mezi dlouhými jámami se nacházel takzvaný dlouhý dům,“ ukazuje na mapě vedoucí výzkumu Petr Tóth. „Vidíme, že těch dlouhých domů tu mohlo být zhruba 40 až 50. Měl šířku zhruba 6 metrů a délka může být až 40 metrů. Takže jde o jedny z největších staveb, jaké se v pravěku stavěly.“

Podle Tomka v takovém domě mohlo žít 10 až 20 lidí: „Jednak tam spali, ale připravovali i potravu a stejně tak vyráběli nástroje.“

Čtěte také

Lidé se usadili dřív, než začali obdělávat půdu. Archeologové přepisují příběh počátků civilizace

Proč ale stavby dlouhé až 40 metrů pravěcí zemědělci stavěli, zůstává dodnes předmětem debat: „Jeden z těch modelů říká, že ten dům byl vícegenerační. Tedy, že tam žili děti, jejich rodiče a děti těch dětí.“

Další možností by mohlo být, že tehdejší rodina vypadala jinak než dnes. „Buď měl muž víc partnerek, nebo žena měla víc partnerů,“ dává příklad Tomek.

Odpovědí zatím mají archeologové méně než otázek. Nedaleko leží i mladší naleziště Sutny s proslulým rondelem. Možná právě tam podle Tótha lidé z naleziště Amerika odešli. To ale ukáže až další výzkum.

„Po výzkumu se musí artefakty umýt a zaevidovat. Následně budou probíhat laboratorní analýzy. Z keramiky budeme extrahovat lipidy, abychom zjistili, co pravěcí lidé jedli. Budeme zkoumat suroviny, ze kterých byly vyrobené kamenné artefakty,“ nastiňuje Tomek.

Už teď ale vědci vědí jednu překvapivou věc. Dlouhý dům zřejmě zničil požár. Byla to nehoda, násilný konflikt, nebo součást záměrného opuštění osady? Záhadu musí archeologové ještě rozluštit.