Jak vznikaly názvy našich obcí
Onen svět, Hrob, Močovice, Pičín. Ano i taková jména nesou některé naše obce. Zatímco se ostatní usmívají, jejich obyvatelé na názvech svých obcí nevidí nic špatného a proč taky. Názvy našich obcí jsou různé. Někdy znějí seriózně, vesele, někdy nás pohoršují. Ale ne vždy vznikaly z popudů posměvačných a urážlivých. Název samoty u Zlaté Koruny v jižních Čechách Kokotín je odvozen od staročeského slova kokot, tedy kohout. Šumavská osada, která leží asi dvacet kilometrů od Železné Rudy, má název Šukačka. Jméno souvisí se srbským označením pro kozu, protože se tam na Šukačce tehdy kozy hojně chovaly.
Mnohá slova, která nám přijdou sprostá nebo směšná, byla v dobách 13. a 14. století slovy běžnými. Vysvětloval nám to jazykovědec Milan Harvalík.
Harvalík: Místní jméno vznikalo obyčejně ve stejné době, jako lokalita samá.
Dodává, že doklady o založení obcí mapují situaci až několik let později po jejím založení.
Harvalík: Máme doklady o Praze z 9. a 10. století, nejen od nás, ale i z cestopisů židovsko-arabského kupce Ibrahima ibn Jakuba, který uvádí jméno Praha ve formě Fraga. Pozdější doklady většiny měst u nás jsou spojeny jejich větším vznikem, to je především ve 13. a 14. století.
Názvy vymýšleli jak jejich zakladatelé, tedy jednotlivci nebo skupina lidí, která v osadě žila.
Harvalík: Takové nejzákladnější dělení by mohlo být na místní jména, která vznikla ze jmen osobních a na místní jména vzniklá z apelativ, což znamená obecných jmen. Zjednodušeně jde říci, že se jedná o běžná slova slovní zásoby. Takovým příkladem je třeba Most a Písek.
Je hodně možností, podle čeho naši předkové názvy svých osad vymýšleli.
Harvalík: Jména jako Benešov, ukazují na jednoho lokátora a zakladatele - Beneše. Taková jako Poděbrady mají v sobě určitý kolektiv, protože jsou v množném čísle. Dalším příkladem jsou Strakonice, Hořovice, Budějovice.
Někdy si názvy osad vymýšleli lidé v sousední osadě, těm jazykovědci říkají jména přezdívková.
Harvalík: Existuje jméno Všetaty. První částí je vše, všechno, veškerý a výraz stat ve staré češtině znamená zloděj. Původně by to mělo být označení obce, kde všichni měli být zloději. Šlo mnohdy o pojmenování od sousedů a mohlo být motivováno třeba zlomyslností či jednotlivým případem krádeže.
Historikové mají dostatek informací o původech místopisných názvů. Mohou pátrat nejenom Dalimilově a Kosmově kronice, ale i městských kronikách, matričních zápisech a soudních listinách.
