Jak vypadá návrat vězně do života?

4. březen 2003
Pod kůži

Strávil dvaatřicet let ve vězení. Nastoupil do něho v době Husákovy normalizace, když se pokusil o emigraci. Ve vězení však zabil spoluvězně. Dlouhý čas strávil čekáním na popravu v cele smrti. Před dvěma měsíci mu trest vypršel a byl propuštěn. Je mu osmapadesát let. Jak se vyrovnává se životem na svobodě?

V historii českého a československého soudnictví se pan Zdeněk zapsal v relaci pobytu za mřížemi na přední místo. Většinu života strávil ve věznicích.

Zdeněk Růžek: Zavřeli mě, když mně bylo necelých šestadvacet let, když jsem vlastně opustil právnickou fakultu, a odseděl jsem vlastně plných třicet dva roků.

Před dvěma měsíci ho pustili. Vrátil se do úplně jiného světa. Kolik stálo třeba tehdy pivo, vzpomínáte si?

Zdeněk Růžek: No tak desítka pivo stálo snad korunu osmdesát až dvě koruny.

A rohlík?

Zdeněk Růžek: Rohlík třicet halířů.

V šestadvaceti letech, v roce 1971, nastoupil do vězení. Prezidentem byl Ludvík Svoboda a federální shromáždění právě schválilo pátý pětiletý plán. Zavřeli ho za pokus o emigraci.

Zdeněk Růžek: Chytli mě za hranicemi a dopravili mě do republiky. Dostal jsem sedm let, potom když jsem vlastně odpykával trest, tak jsem se dopustil dalšího trestního činu, a to trestního činu vraždy, vraždy spoluvězně, člověka, který mě chtěl zabít.

A pokračuje dál čtením vyšetřovacího spisu.

Zdeněk Růžek: V trestní kauze jedna, té, deset, osmdesát byl Růžek obviněn z vraždy spoluvězně Antonína Drábka, odsouzen senátem v Hradci Králové k trestu smrti. Příslušníci vnitřní ochrany úmrtí pana Drábka hodnotili jako citelnou ztrátu velmi cenného informátora. Tento člověk byl vlastně na mě nasazený a vlastně to byl sám agent.

Jsou to přibližně dva měsíce, kdy vyšel na svobodu. Rozjel se do svého nového domova.

Zdeněk Růžek: No tak tady mám takovou pracovnu a na druhé straně spím. Tu místnost jsem vlastně rozdělil. Já nevím jako obývák, pracovnu a ložnici.

Vidím počítač.

Zdeněk Růžek: No to za mých časů nebývalo. Dostal jsem ho darem ve věznici. Využiju ho jako pracovní pomůcku k tomu, abych napsal knihu.

O čem bude?

Zdeněk Růžek: Kniha bude o mým životě.

Bude v ní popsáno i to, jak se z politického vězně stal vrahem, i období strávené v cele smrti.

Zdeněk Růžek: V tý cele smrti jsem vlastně čekal na to, kdy přijdou a zavraždí mě. Tvrdit o tom, že bych se smrti nebál, je hloupost, protože smrti se bojí každý, ale zvykl jsem si na to.

Zvykl si i na to, že se většina jeho života zatím odehrává na pouhých několika čtverečních metrech. Trest smrti mu pak změnili na doživotí.

Zdeněk Růžek: Moje cela měla tak asi šest kroků na délku od katru k oknu a tak dva až tři kroky na šířku.

Kolik let jste tady žil?

Zdeněk Růžek: Osmadvacet let.

Dnes se vrátil do světa mobilních telefonů, platebních karet a obchodů nacpaných zbožím. Přesto, že se na to ve věznici čtyři roky připravoval, má problém třeba jen s obyčejnými nákupy.

Zdeněk Růžek: Pro mě to je strašné. Nejde o to, že moc sortimentu, o to vůbec nejde, ale prostě se to odehrává v jiných kategoriích. Ty obchody jsou jiný proti tomu, co jsem znal.

Z vězení vyšel muž, který má život téměř za sebou.

Zdeněk Růžek: Co je pro mě nejtěžší, žít mezi lidmi, komunikovat s nima nějakým způsobem, i když se snažím, stojí mě to mnoho sil.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jana Škopková
Spustit audio

Více z pořadu