Jak vybrat v cizině dobrou restauraci? Držte se doporučení domácích, radí Pavel Maurer

1. červenec 2018
Glosa Pavla Maurera

Během letních prázdnin se určitě mnozí chystáte vyrazit na dovolenou do míst, kde jste ještě nikdy nebyli. A ať už budete poznávat zákoutí České republiky, nebo pojedete někam do zahraničí, budete jistě hledat místa, kde se dá dobře najíst.

Vždycky když jedu na dovolenou, tak ať už je to kamkoli, podrobně zjišťuji, kde se dobře najím, kde mají nějakou krajovou specialitku nebo, kde je vyhlášená hospůdka či domácí tržiště.

Jeden kamarád, co je velmi zběhlý v gastronomickém světě, mě jednou vzal na rybí trh v Neapoli a naučil mě, jak na to. Okouněli jsme, fotili si cizokrajné ryby a exoticky vyhlížející chobotnice, kalamáry a různé další krevetky a sépie. Až jsme došli k jednomu trhovci s krásnými rybami.

Vypadaly velmi čerstvě, neměly kalné oči, jejich tělo bylo pružné, nepáchly rybinou, ale voněly tak, jak čerstvá ryba vonět má, a když jsme si nechali malinko odchlípnout žábry, bylo vidno, že mají barvu čerstvé krve a ne temné, zestárlé podlitiny. A tehdy jsme se rybáře lámanou italštinou ptali, kde bychom mohli tyhle jeho ryby ochutnat?

Jak některé pražské restaurace vnímají moderní českou kuchyni Aneb kuchařovo zoufalství

Pečený bůček s jablečnou omáčkou

Jako předkrm pečená kachní foie gras a k hlavnímu chodu jablečný bůček v calvadosu nebo ořechové gnocchi​. Tak nemusí v centru Prahy vypadat jídelní lístek jen nějaké zahraniční restaurace, ale třeba i takového podniku, který se hlásí k české kuchyni.

Mávnul rukou za sebe a řekl, ať zatočíme druhou ulici doprava, že tam sedí na židli děda s viržínkem a tam to je. A tak jsme šli, minuli jsme klimbajícího dědu a vstoupili do neoznačené restaurace, která neměla ani vývěsní štít, ani otevírací hodiny, prostě jako bychom vlezli někomu z ulice rovnou do bytu.

Uvnitř ovšem bylo živo a na prostých, umakartových stolech se podávaly dva předkrmy, špagety vongole s mušlemi a pak dva druhy ryb – buď na grilu s česnekem, nebo pečenými v troubě s bramborem, olivami a kapary. K tomu se podával bílý chléb a víno z karafy bez jakéhokoli označení.

Nejlepší kuchyně na světě

Jídelní lístek měl obsluhující chlapec v hlavě a nedával hostům moc na výběr. Bylo plno. Tak vám chci poradit, až jako turisté přijedete například do Itálie, je mnohem rozumnější se držet doporučení domácích.

Pokud si začneme vymýšlet, že chceme těstoviny tak a onak a že do salátu tohle chcete a tohle ne, oni vám to udělají, ale většinou si o nás pak myslí, že jsme absolutní arognati vůči nejlepší kuchyni na světě.

Tedy jedné z nejlepších, kterou uznává celá naše planeta. Čím víc totiž měníme to, co říše římská po staletí prověřila chuťově i surovinově, tím většího kulinárního hříchu se dopouštíme. Nechme to na nich, oni moc dobře vědí, co nám dát na talíř, aby to chutnalo, tak jak má.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio