Jak sterilizace romské ženy komunitě zarezonovala v komunitě na východním Slovensku, zachycuje povídka Márii Hušové

Třetí povídka, která Márii Hušové vyšla knižně, má název Ja radšej rodiť nebudem! Zaměřuje se na sterilizaci romských žen.

Mária Hušová (vpravo) při prezentaci knihy Podvázané mašličkami|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

„Psala jsem povídku o tom, jak to prožívala naše komunita na východě. Já jsem byla tehdy dítě, ale je to téma, které zarezonovalo celou komunitou. Je tam příběh jedné ženy, která se pro to dobrovolně rozhodla. Nechci toho moc prozrazovat, ale jde tam o to, jak na to reagovali muži, ale i romské ženy. A já si to hodně pamatuji z toho důvodu, protože jsem ráda trávila čas mezi staršími Romy, za což jsem dnes velmi vděčná, protože můžu přinášet krásné povídky z té doby i z toho prostředí a různých situací. A díky tomu, že jsem se pohybovala s mámou vždy mezi romskými ženami, tak jsem byla svědkem takovéhoto rozhovoru, té polemiky o této situaci. A jsem velmi ráda, že vznikla takováto sbírka povídek, protože tyto příběhy, které přináší moje kolegyně a autorky, hovoří o velmi závažném tématu, které zasáhlo životy žen, dá se říct, že na celý život.“

Stejně jako ostatní povídky v knize Podvázané mašličkami vychází i povídka Márii Hušové ze skutečných událostí.

Křest knihy Podphandle mašľičkenca / Podvázané mašličkam|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

„Chtěla jsem přinést ne osobní příběh, ale to, jak to v té komunitě zarezonovalo, co to pro tu romskou komunitu znamenalo, protože moje dětství se odehrávalo v době, kdy jsme opravdu žili v romské komunitě takový ten komunitní společný život. Takže věřím, že když si lidé tu povídku přečtou, tak možná i řada žen, které jsou teď ženami, ale před tím byly dětmi, si vzpomene, že něco podobného v té době v té komunitě slyšely a také zažily.“

Sterilizace měla pro život ženy v romské komunitě své důsledky.

„Samozřejmě, jak tehdy říkávala moje babička, je to něco, co není správné. Romské ženy to tak vnímaly a také romští muži to tak vnímali. Není to správné, aby se romská žena vzdala toho, že může mít děti. Romské ženy k tomu také tak přistupovaly, protože pro romské ženy i muže je dítě dar života, je to smysl, poslání a rodinný život je to nejdůležitější, proč Romové tady žili a žijí i teď. Nejdůležitějším cílem života je rodina. Takže sterilizace je něco, co úplně změní a dá se říct, že i zničí celý život. Nejen té ženy, ale možná i toho přítele, manžela, kterého v té době měla a má. Opravdu to hodně ovlivňuje velmi negativně a citově strašně hluboko.“

Autorky knihy Podphandle mašľičkenca / Podvázané mašličkami. Uprostřed je Jelena Silajdžić, ředitelka organizace Slovo 21, která knihu vydala|foto:Jana Šustová, Český rozhlas

Mária Hušová žije v Mladé Boleslavi a působí jako redaktorka a moderátorka internetového rádia World Radio. Je aktivní členkou klubu romských autorů Paramisara.

„Tady v Česku jsem debutovala povídkou Postrážim ti dieťa v úžasné sbírce strašidelných povídek O mulo!, kterou vydalo nakladatelství Kher. Další moje povídka vyšla ve sbírce našich autorek Paramisara, to byla sbírka Fameľija nadevše, kterou jsme křtili minulý rok. Je opravdu velmi úspěšná, protože pojednává o životě různých rodin v různých situacích.

Mária Hušová píše převážně skutečné příběhy ze života Romů. Usiluje o zachování jejich morálního a hodnotového odkazu pro budoucí generace.