Jak Rožmberk měnil, až vyměnil
Renesance renesance, tedy pro upřesnění – znovuzrození renesance. To byl název několikaleté restaurátorské obnovy zámku Kratochvíle, která úspěšně skončila letos 20. června. Od té doby už kratochvilný zámeček na jihu Čech navštívily tisíce zájemců o historii a památky.
V 15. století stával na místě dnešního zámku selský dvůr zvaný Leptáč. Patřil původně do majetku kláštera Zlatá koruna. Později jej získali do svého vlastnictví Rožmberkové a Vilém z Rožmberka jej za věrné služby věnoval regentovi svého dominia Jakubovi Krčínovi z Jelčan.
„Ten dvůr zvelebil, nechal ho vymalovat, ale protože byl člověkem vypočítavým, bylo mu jasné, že jde o poměrně nejistý majetek. Domníval se, že za určitých okolností by mohl řád chtít majetek zpátky, a tak pozval Viléma z Rožmberka k sobě na Leptáč na návštěvu,“ vypráví kastelán na Kratochvíli Vojtěch Troup.
„Uspořádal lov a Vilémovi se tady tak zalíbilo, že svého původního daru zalitoval. Domluvil se s Krčínem, že mu Leptáč vrátí výměnou za městečko Sedlčany a deset přilehlých vesnic,“ líčí docela roztomilou historii můj průvodce. Známý stavitel rybníků se tak samozřejmě značně obohatil.
Jihočeský vladař Vilém z Rožmberka si však na vybraném místě mohl začít plnit svůj mladický sen z cesty do Itálie a nechat si vystavět letohrádek neboli lusthaus ve vlašském stylu. „Stavitelem zámku byl Baltazar Maggi z Arogna. Pocházel od Luganského jezera v dnešním Švýcarsku,“ vysvětluje kastelán.
Je to onen muž, který jižní Čechy obohatil o rondel na zámku v Jindřichově Hradci anebo o věž nejvěžovatější, jak nazval Karel Čapek, onu typickou válcovou věž českokrumlovského zámku.
Na Leptáči, nebo chcete-li na Kratochvíli, se tehdy v 80. letech 16. století stavělo v divočině. Kolem byly jen lesy a pastviny. „Viléma lákalo vytvořit tady zušlechtěný kus země obehnaný vysokou ohradní zdí, která měla celý areál oddělovat od okolní divočiny,“ popisuje Vojtěch Troup.
Nakonec vznikl letohrádek k ukrácení volné chvíle ve stylu italské venkovské vily bohatě zdobený iluzivními malbami, usazený uprostřed vodní plochy, obklopený okrasnou i užitkovou zahradou. Celý areál je obehnaný zdí, v níž byl vybudován i kostel Narození Panny Marie a zahradní domky, které sloužily jako jakési apartmány pro hosty.
„Z kroniky Václava Březana víme, že do Kratochvíle zajíždělo i 200 členů doprovodu, tedy skutečně výkvět tehdejší renesanční společnosti,“ poznamenává na závěr Vojtěch Troup. V renesančních zahradních domcích se ubytovávali jen ti skutečně nejvýznamnější z nich.
