Jak mohou města využívat veřejný prostor? Nastiňuje architekt Peter Gero
Některá města se rozvíjí neplánovaně, respektive nemají územní plán, a přitom nejsou horší než ty, co se rozvíjí plánovitě. To ale není případ Hamburku, který je vybudován na principu dlaně s pěti prsty s vlastní intenzitou zástavby, zeleň a parky jsou mezi sebou propojené. Své o tom ví architekt a urbanista Peter Gero, který v této německé metropoli působil 12 let ve funkci ředitele plánování a výstavby centrálních čtvrtí.
V Bratislavě například chybí výsledky veřejných diskuzí překlopit do konkrétních činů – chybí drive, být schopný myšlenky realizovat. A co mají města jako Praha, Bratislava a Hamburk společné? Všechny mají řeky, ale přitom vytváří jiný genius loci.
„Řeky dávají městům velmi silný charakter, rozdíly jsou ale v tom, že tyto tři města různě využívají nábřeží řek,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.
Například Bratislavané jsou z historického pohledu od řeky odvrácení, na druhé straně jsou tendence přibližovat město k řece. Praha má zase výhodu v tom, že Vltava je útulná řeka, oproti tomu v Hamburku Labe přitahuje do města moře.
V Rakousku a západní části Německa panuje velmi silná starostlivost správy o veřejné prostory, diskuze je živá a vytváří tlak na identitu vlastního prostoru. Velmi důležité je podle něj například to, aby kancelářské budovy byly v blízkosti intenzívně zastavovaných prostorů obytnými budovami – prolínání obytných budov s kancelářskými prostorami oživí veřejné prostranství.
S některými stavbami, které jsou nefunkční a v prostoru města vytváří konflikty, je potřeba se rozloučit. „Město je třeba stavět a dále vyvíjet,“ upozorňuje. Dokázal by si představit zbavit se prostorů nejenom z doby komunismu, ale třeba i rok staré.
„Správný veřejný prostor ovlivňuje obyvatele tak, že se jinak chovají nejenom k veřejnému prostoru, ale také sami mezi sebou,“ upozorňuje.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
