Jak mohou města využívat veřejný prostor? Nastiňuje architekt Peter Gero

V Bratislavě například chybí výsledky veřejných diskuzí překlopit do konkrétních činů – chybí drive, být schopný myšlenky realizovat. A co mají města jako Praha, Bratislava a Hamburk společné? Všechny mají řeky, ale přitom vytváří jiný genius loci.

„Řeky dávají městům velmi silný charakter, rozdíly jsou ale v tom, že tyto tři města různě využívají nábřeží řek,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným.

Například Bratislavané jsou z historického pohledu od řeky odvrácení, na druhé straně jsou tendence přibližovat město k řece. Praha má zase výhodu v tom, že Vltava je útulná řeka, oproti tomu v Hamburku Labe přitahuje do města moře.

V Rakousku a západní části Německa panuje velmi silná starostlivost správy o veřejné prostory, diskuze je živá a vytváří tlak na identitu vlastního prostoru. Velmi důležité je podle něj například to, aby kancelářské budovy byly v blízkosti intenzívně zastavovaných prostorů obytnými budovami – prolínání obytných budov s kancelářskými prostorami oživí veřejné prostranství.

S některými stavbami, které jsou nefunkční a v prostoru města vytváří konflikty, je potřeba se rozloučit. „Město je třeba stavět a dále vyvíjet,“ upozorňuje. Dokázal by si představit zbavit se prostorů nejenom z doby komunismu, ale třeba i rok staré.

Architekt a urbanista Peter Gero odpovídal na otázky moderátora Jana Pokorného|foto: Prokop Havel

„Správný veřejný prostor ovlivňuje obyvatele tak, že se jinak chovají nejenom k veřejnému prostoru, ale také sami mezi sebou,“ upozorňuje.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.