Jak kojenci rozeznávají slova? Český výzkum může pomoci dětem, které mají problém s porozuměním řeči

„Pozvu si vás tady do kukaně, budete mít miminko na klíně a já budu pouštět zvukové nahrávky,“ vysvětluje Kateřina Kynčlová z Psychologického ústavu Akademie věd mamince osmiměsíční Emičky, co ji za chvilku čeká.

Čtěte také

Málo se usmíváte na děti? Můžete jim vtisknout negativní pohled na svět, upozorňuje psycholog

„Přijde mi fascinující, že se miminka naučí v tak krátké době tolik dovedností a přišlo mi skvělé, že můžeme nějak, byť minimálně přispět k tomu zjistit, jak to vlastně funguje,“ vysvětluje Kateřina Kellerová, proč se s dcerkou rozhodla zapojit do výzkumu, jehož zahraniční verzi shodou okolností zahlédla v televizním dokumentu.

Pak už se maminka s děvčátkem pohodlně usazují a Kateřina Kynčlová zavírá zvukotěsnou kabinu. Kateřina má na uších sluchátka, takže nic neslyší. Emičku drží v ruce. „Ve chvíli, kdy pustím zvuky, rozsvítí se i monitor, takže potom dítě víc zpozorní,“ ukazuje vědkyně a spouští nahrávku dospělému sluchu podivně znějících shluků hlásek.

Nové slovo, delší pohled

Sledujeme, že malá Ema trochu reaguje. „Teď je hlavně důležité, aby pasivně poslouchala a mozek si bude snažit slova sám zapamatovat,“ popisuje Kateřina Kynčlová. „Vzhledem k tomu, že tento jazyk nikdy neslyšela, tak si na něj musí mozek trochu zvyknout a snažit se (řečové) vzorce odhalit.“

Asi po dvou minutách Emička zaslechne v proudu hlásek jednotlivá slova. Jakmile ho identifikuje, najednou jakoby zbystří, lépe vnímá a po chvíli se začne kroutit, hrát si s ručičkama, začne se kroutit.

„A to je právě to, co potřebujeme změřit – jak dlouho trvá, než ji to přestane bavit. Protože je to slovo nové, bude se dívat déle. A pokud si ho už zapamatovala, tak bude délka fixace pohledu kratší,“ vysvětluje Kateřina Kynčlová.

Malá Ema má experiment za sebou a podle výzkumnice se v něm předvedla jako ukázkové miminko. „Na nová slova reagovala tak, že se dívala delší dobu, takže jsme krásně viděli, jak si dávala pozor na tok řeči,“ chválí holčičku Kateřina Kynčlová.

Záhada zvaná porozumění

„Rozpoznávání hranic slov jde ruku v ruce s učením se významu slov. Protože abyste dokázali spojit význam slova s jeho formou, tak musíte vědět, kde to slovo začíná a končí,“ shrnuje vedoucí projektu Kateřina Chládková. Na základě čeho se to miminka naučí, přitom není pořád úplně jasné.

Čtěte také

Umíte mluvit velrybštinou? Odborníci se učí jazyk kytovců, pomáhá jim s tím i umělá inteligence

„Až zjistíme, jak si děti, které se vyvíjí typicky, osvojují jazyk, potom můžeme vynalézt metody, jak pomáhat dětem, které třeba mají poruchy sluchu nebo poruchy učení. Protože všechny tyto děti mají i problémy spojené s porozuměním jazyku,“ doufá Kateřina Chládková.

Experimentu v Psychologickém ústavu Akademie věd se zatím zúčastnila asi padesátka dětí od čtyř měsíců do jednoho roku. Výzkum stále pokračuje a každá maminka, která by se do něj chtěla se svým miminkem zapojit, je vítaná. Kontaktovat autory studie můžete zde.