Jak jsme žili...

Coca-Cola jen v lepších podnicích. Dostala se sem i proto, že lidé jezdili více auty

V 1968 se začal v socialistickém Československu vyrábět jeden z největších symbolů kapitalismu. Coca-Cola byla ještě v šedesátých letech minulého století téměř nedostupné zboží, pak ale ministr zahraničního obchodu podepsal výnos o licenčních smlouvách a v lepších podnicích zabublal americký nápoj.

„Na pražském Andělu byly na rohu potraviny a tam jsem se setkal poprvé s Coca-Colou v lahvi. Tu mi máma kupovala za odměnu, vzpomíná šedesátník Jan, který pracuje celý život v pohostinství a na ceny má paměť jako slon. „Sedm korun třicet haléřů stála ve druhé cenové kategorii. Ve trojkách nebo čtyřkách nebývala, jen v lepších podnicích. Prostě západ.“

Kousek Ameriky se míchal v Brně

Coca-Colu začal vyrábět, čí spíše míchat z dovezeného sirupu státní podnik Fruta Brno. Samotná továrna v Brně Modřanech už není k poznání, zachovaly se ale dokumenty. V Moravském zemském archivu je spravuje Martina Vodová. „Československá republika byla čtvrtým socialistickým státem po Maďarsku, Bulharsku a Jugoslávii, kde se Coca Cola vyráběla. A sto třicátou pátou zemí na světě.

Konzum za socialismu: Touha po svobodě byla slabší než touha nestát ve frontě, konstatuje historik

samoobsluha

Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Není divu, že někteří myslitelé právě před konzumem a konzumním způsobem života varují. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony? Bylo právě socialistické Československo charakteristické „jinými“ lidmi, kteří měli jiné směřování, nebo je to jeden z mýtů?

Archivářka Vodová listuje v zažloutlých dokumentech a nachází z dnešního hlediska perly. „Fruta se třeba zavázala, že koupí čtyři nové náklaďáky na rozvoz. Z dokumentů vyplývá, že výroba přinášela řadu problémů, například bylo málo skla a tak museli provozovatelé lahve okamžitě vracet, jinak by továrna neměla do čeho nápoj plnit.

„V 50. letech minulého století byla Coca Cola považovaná ze jeden ze symbolů amerického způsobu života, tedy něčeho, co bylo z podstaty zavrženíhodné, říká historik Martin Franc, „nicméně touha byla velmi silná.

Podle France hledali komunisté atraktivní nealkoholický nápoj především kvůli rozvoji automobilismu. Pivo za volant nepatřilo ani v šedesátkách. „Limonády se prodávaly teplé a jejich kvalita byla poměrně nízká.

Po těch padesáti letech to působí absurdně, ale Coca cola měla kdysi mimořádný punc exkluzivity. Zároveň podle historika Martina France symbolizovala konzumní společnost, po které možná nevědomě, prahli i občané socialistického Československa.

autor: lsm
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.